Nadija Savčenková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nadija Savčenková /
Надія Савченко
Rodné jméno Nadija Savčenková
Narození 11. května 1981 (33 let)
Kyjev, Ukrajina
Povolání válečná pilotka, 3. vojenský letecký pluk, Brody, Lvovská oblast
Známá jako ruská válečná zajatkyně
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nadija Viktorivna Savčenková (ukrajinsky Надія Вікторівна Савченко, nar. 11. května 1981 v Kyjevě) je ukrajinská vojenská pilotka bitevního vrtulníku Mi-24 a od října poslankyně ukrajinského parlamentu.[1] Do povědomí se dostala především během války na Ukrajině, když ji 18. června 2014 zajali u vesnice Metalist proruští ozbrojenci a předali Rusku, kde je souzená za údajné zabití dvou ruských novinářů.[2]

Na protest proti svému věznění drží (s přestávkou několika dní v březnu 2015) již od 13. prosince 2014 hladovku.[3] Podle zpráv některých lékařů už je kvůli tomu v ohrožení života.[4]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Savčenková absolvovala výsadkářskou školu. Po misi v Iráku absolvovala Charkovskou leteckou univerzitu. Veřejně známá byla jako reprezentantka armády v několika televizních pořadech.[5]

Zajetí a únos do Ruska[editovat | editovat zdroj]

Savčenková se dostala do zajetí proruských separatistů a po několika neúspěšných pokusech o výměnu se náhle objevila v ruské Voroněži. To je podle Kyjeva důkaz spolupráce mezi separatisty a ruskou tajnou službou. Kyjev požaduje navrácení unesené důstojnice, ale Moskva tvrdí, že se dostala do Ruska jako běženkyně[5] s padělanými doklady. Savčenková tvrdí, že byla na ruské území zavlečena násilím.[1]

Soudní proces[editovat | editovat zdroj]

Savčenkové případ projednává soud v ruské Voroněži, který na ni uvalil vyšetřovací vazbu do konce srpna. Podle ruských vyšetřovatelů se Savčenková přihlásila během dovolené k dobrovolnické ukrajinské jednotce válčící u Luhansku. Během jedné z operací předala souřadnice skupiny ruských novinářů a civilistů, která byla vzápětí ostřelována minomety ukrajinských sil a dva novináři byli zabiti. Podle Vladimira Markina, mluvčího ruských vyšetřovatelů, budou za válečné zločiny v ukrajinské válce zodpovídat všichni, pachatelé i objednavatelé. Další na řadě je podle nich ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov a gubernátor Dněpropetrovsku Ihor Kolomojskyj.[5]

Hladovka[editovat | editovat zdroj]

Nadija Savčenková s ukrajinským trojzubcem na tričku během hladovky, 10. února 2015

Dne 27. února 2015 uvedla Jelena Masjuková, členka rady pro lidská práva, která působí při ruském prezidentovi, že Savčenková je kvůli 76 dní trvající hladovce proti uvěznění na pokraji smrti a zemřít může každým dnem. Vyzvala ruské úřady, aby byla Savčenková propuštěna z vazební věznice do domácího vězení. Smrt Savčenkové by podle ní přinesla Rusku další mezinárodní ostudu a sankce, zatímco Savčenková by byla na Ukrajině hrdinkou. Soud ale místo toho prodloužil vazbu do května s prohlášením, že zdravotní stav je uspokojivý. Savčenková odmítala jíst, později také injekce glukózy. Zhubla 17 kg. Kreml na všechny výzvy odpovídá, že ve věci musí rozhodnout ruský soud.[1]

Dne 5. března 2015 Savčenková hladovku po varování lékařů po 83 dnech přerušila. Asi po 10 dnech ji nicméně obnovila.[6]

Snaha o osvobození[editovat | editovat zdroj]

Ukrajinští představitelé v čele s prezidentem Petrem Porošenkem se snaží podnikat kroky vedoucí k osvobození pilotky. Situaci označují za nepřijatelnou. Zároveň dostávají z Moskvy odpověď, že se jim to nepodaří. Média také připomínají možnou souvislost s případem syna ruského poslance Valerije Selezňova Romana, který se odehrál ve stejné době. Moskva protestuje proti jeho únosu, když byl zadržen americkými agenty na Maledivách kvůli podezření, že kradl údaje o kreditních kartách.[5]

Mezinárodní reakce[editovat | editovat zdroj]

Parlamentní shromáždění Rady Evropy v lednu 2015 odsouhlasilo rezoluci, která Rusko důrazně žádá o okamžité propuštění Savčenkové. Zároveň prodloužilo až do dubna 2015 odebrání ruských hlasovacích práv, které mu byly odebrány už v dubnu 2014 kvůli záboru Krymu. V návaznosti na to Rusko stáhlo svoje rozhodnutí umožnit návštěvu evropských poslanců v moskevské vazební věznici, kde v té době Savčenková držela už 40 dní hladovku.[7]

O propuštění Savčenkové usiluje také Evropská unie a Evropský parlament.[1]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d redakce. Rusku hrozí ostuda. Vězněná ukrajinská letkyně může každým dnem zemřít [online]. Lidovky.cz, 2015-02-27, [cit. 2015-03-02]. Dostupné online.  
  2. Ukraine conflict: Russia charges pilot over deaths [online]. BBC News Europe, 2014-07-09, [cit. 2014-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Kauza Savčenková. Ukrajinská pilotka v ruské vazbě hladoví už 50 dní. iDNES.cz [online]. 2015-2-1. Dostupné online.  
  4. a b Porošenko vyznamenal vězněnou pilotku Savčenkovou. Je naším symbolem, řekl. iDNES.cz [online]. 2015-3-2. Dostupné online.  
  5. a b c d hmr, TN.cz, ČTK. Rusové zajali ukrajinskou pilotku a poslali ji do vězení! [online]. TN.cz, 2014-07-09, [cit. 2014-07-14]. Dostupné online.  
    ČTK. Rusi uväznili ukrajinskú pilotku, Kyjev protestuje proti únosu [online]. pravda.sk, 2014-07-09, [cit. 2014-07-14]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. Vězněná pilotka Savčenková obnovuje hladovku. Neposlouchá, říká advokát. iDNES.cz [online]. 2015-3-16. Dostupné online.  
  7. luk. Na bojkot své delegace v Radě Evropy odpoví Rusko "kardinálními akcemi" [online]. ČT24, 2015-01-29, [cit. 2015-01-29]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]