Britské listy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Britské listy
Vydavatel Občanské sdružení Britské listy[1]
Šéfredaktor Jan Čulík
Jazyk čeština
Sídlo společnosti V Zahradách 1081/9
252 29 Dobřichovice
ISSN 1213-1792
Oficiální web
http://blisty.cz/

Britské listy (ISSN 1213-1792) jsou internetové publicistické periodikum. V 90. letech 20. století vznikly jako rubrika na Neviditelném psu Ondřeje Neffa, kde 29. července 1996 vyšlo jejich první vydání.[2] Zakladatelem a vydavatelem byl v letech 19962001 Jan Čulík. V roce 1999 se Britské listy na výzvu Ondřeje Neffa osamostatnily a od roku 2001 je jejich vydavatelem Občanské sdružení Britské listy (OSBL).

Vydavatel a náplň listu[editovat | editovat zdroj]

Vydavatelem online deníku je Občanské sdružení Britské listy. Šéfredaktorem listu je Jan Čulík[3][4] (* 1952), který žije ve Skotsku a v ČR a přednáší bohemistiku na Glasgowské universitě.[5] Redaktorem v České republice je Karel Dolejší.[3][6]

Britské listy neposkytují klasický zpravodajský servis.[7] Lze je považovat za analyticky a esejisticky orientované periodikum zaměřující se na témata, o nichž se podle redaktorů „v České republice příliš nemluví“ a která mají přispět ke „konfrontaci myšlenek mezi Západem a Českou republikou“.[zdroj?] Snaží se zprostředkovat pro české prostředí mezinárodní debatu na aktuální témata, shrnují argumentaci některých především anglosaských médií. Často citují britské liberální deníky The Guardian a The Independent, mnohdy i konzervativní Daily Telegraph, všímají si novinářské práce amerických listů Washington Post a New York Times.[zdroj?] Dále se pokoušejí medializovat témata, jimž se česká periodika nevěnují, anebo se jim dle názoru listu věnují zkresleně. Zaujímají často kritický přístup vůči českým sdělovacím prostředkům. Deklarují také svoji příslušnost k tradici britské a americké nezávislé žurnalistiky. Značné množství příspěvků tvoří komentáře kmenových autorů k aktuálnímu dění na tuzemské či zahraniční politické scéně.

Autoři[editovat | editovat zdroj]

K datu 4. února 2013 evidoval systém Britských listů[8] celkem více než 3 tisíce autorů, většina však přispěla jen s jedním článkem. Sto a více článků zde v té době publikovalo 54 autorů. Mezi nejaktivnější s více než tisícovkou článků patřili: sochař, fotograf a novinář Štěpán Kotrba,[9] bohemista a zakladatel listu Jan Čulík, sociolog a bývalý mluvčí Greenpeace ČR Karel Dolejší,[6] právník a karikaturista Michael Marčák.[10] Dále následovali – s více než čtyřmi sty články – autoři jako chemik a křesťansky orientovaný filozof Boris Cvek,[11] ekonom Uwe Ladwig,[12] mediální teoretik Bohumil Kartous,[13] filozof Miloš Dokulil,[14] ekonom Ladislav Žák[15] a malíř a výtvarný kritik Jan Paul.[16]

V roce 2007 přestali do Britských listů přispívat Ivan Brezina[17][18][19] a ekologický aktivista Miroslav Šuta.[20] Oba svůj rozchod s Britskými listy zdůvodňovali rozpory s Janem Čulíkem a nesouhlasem s jeho editorskými metodami. V únoru 2011 oznámil odchod někdejší místopředseda OSBL Fabiano Golgo a vysvětlil jej na svém blogu názorovým rozchodem se současnou z jeho pohledu příliš levicovou orientací.[21] V dubnu téhož roku opustil redakci Štěpán Kotrba.[22][23][24] Asi po půlroce publikoval dva články a od začátku roku 2012 se k psaní pro Britské listy postupně vrátil.[25]

Financování[editovat | editovat zdroj]

Financovány jsou mj. dobrovolnými částkami od čtenářů. Každý měsíc na chod deníku přispívá částkou cca 60 000 – 90 000 Kč přibližně 250 čtenářů. List z ní financuje převážně základní výdaje a hardware serveru. Zprávy o hospodaření Občanského sdružení Britské listy jsou pravidelně zveřejňovány.[26] Něco pod 10 000 Kč měsíčně list vydělává reklamou. Podle přiznání šéfredaktora Jana Čulíka může list existovat zejména proto, že šéfredaktor má trvalé zaměstnání jako univerzitní docent na University of Glasgow, rediguje Britské listy až po svém hlavním zaměstnání. List zároveň funguje pro jeho práci jako jeho výzkumný projekt, jehož prostřednictvím získává informace o soudobé debatě v České republice.[27] Jedním z výstupů byla například analýza současných názorů v České společnosti, která vyšla r. 2011 v publikaci péčí Fribourské univerzity ve Švýcarsku.[28]

Čtenost[editovat | editovat zdroj]

Během každého jednotlivého měsíce BL zaznamenávají v současnosti na své stránky přístup od cca 305 000 individuálních návštěvníků.[29] Podle Google Analytics zaznamenaly v prosinci 2011 2 723 687 zhlédnutí (Pageviews).

Výběr zdejších článků vyšel v několika knižních výborech Jak Češi myslí, 1999; Jak Češi jednají, 2000; (obojí: Millenium Publishers, Chomutov, V hlavních zprávách: Televize, 2001, nakladatelství ISV, Praha), posledním je titul Jak Češi bojují nakladatelství Libri, Praha, 2003.[30]

Politická orientace[editovat | editovat zdroj]

Web je veřejností často vnímán jako levicový. Profiluje se jako web s názorem protichůdným k současnému mediálnímu diskurzu. Šéfredaktor a zakladatel Jan Čulík [31] označuje Britské listy za „zastánce konzervativních hodnot“.

Sociální profil čtenářů[editovat | editovat zdroj]

V průběhu března 2007 požádaly své čtenáře o vyplnění sociodemografického dotazníku,[32] více než 5 tisíc osob tak učinilo. Pokud bychom podobně jako Britské listy samotné považovali 5 000 z 300 000 čtenářů za reprezentativní vzorek, mohli bychom z výsledků[33] usuzovat, že typickým čtenářem Britských listů je vysokoškolsky vzdělaný (63%), spíše mladší muž s vyšším příjmem, žijící ve větším městě. Ženy tvořily necelou pětinu respondentů dotazníku. Každý desátý čtenář Britských listů, který dotazník vyplnil, žije mimo Českou republiku. Někteří čtenáři občas reagují, že je čtou, aby poznali způsob uvažování svého nepřítele".[34]

Kritiky a kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Jaromír Štětina, Petra Procházková a důtka "Syndikátu novinářů"[editovat | editovat zdroj]

20. září 2000 byla na základě stížnosti Jana Urbana Janu Čulíkovi udělena důtka "Komise pro etiku" "Syndikátu novinářů České republiky" za „poškození dobré pověsti žurnalisty“ Jaromíra Štětiny.[zdroj?] Ve svých článcích Čulík kritizoval Štětinovu „politickou zaujatost a aktivismus“. V prvním článku k tomuto tématu na dobu 24 hodin spojil tehdejší živnost „Epicentrum“ Jaromíra Štětiny a Petry Procházkové s institucí „Epicentr“ ruského politika Grigorije Javlinského a zpochybňoval novinářskou objektivitu obou zpravodajů. Chybu Jan Čulík na webu do údajně 24 hodin opravil, v kritice Jaromíra Štětiny za to, co považuje za aktivismus, neslučitelný s novinářskou prací, pokračoval.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Úplný výpis ze spolkového rejstříku: Občanské sdružení Britské listy na Justice.cz
  2. 29.7.1996 – První vydání Britských listů na Neviditelném psu (archiv)
  3. a b Britské listy: blisty.cz/about.rb
  4. Jan Čulík – profil na Britských listech
  5. University of Glasgow :: School of Modern Languages and Cultures :: Our staff :: Dr Jan Culik
  6. a b Karel Dolejší – profil na Britských listech
  7. IREINOVÁ, Helena. Online žurnalistika a zpravodajské servery v ČR. Brno, 2009 [cit. 56–57]. diplomová práce. FF MU. Vedoucí práce Petr Škyřík. Dostupné online.
  8. Autoři, Britské listy, navštíveno 4. 2. 2013
  9. Štěpán Kotrba – profil na Britských listech
  10. Michael Marčák – profil na Britských listech
  11. Boris Cvek – profil na Britských listech
  12. Uwe Ladwig – profil na Britských listech
  13. Bohumil Kartous – profil na Britských listech
  14. Miloš Dokulil – profil na Britských listech
  15. Ladislav Žák – profil na Britských listech
  16. Jan Paul – profil na Britských listech
  17. Ivan Brezina: Opět evidentně nepravdivé informace, Britské listy 1. 11. 2005
  18. Vojtěch Kotecký: Neuvěřitelné smyšlenky Ivana Breziny, Britské listy 23. 7. 2004
  19. Miroslav Šuta: Brezina, PR, GMO a Monsanto: když chybí argumenty, přichází skandalizace, Britské listy 14. 9. 2005
  20. Miroslav Šuta: Vymazal jsem Britské listy z oblíbených
  21. Fabiano Golgo: Odcházím z Britských listů 14. 2. 2011
  22. Patrick Zandl: Štěpán Kotrba končí v Britských listech, Lupa.cz 11. 4. 2011
  23. Štěpán Kotrba: Štěpán Kotrba končí v Britských listech, Britské listy 11. 4. 2011
  24. Fabiano Golgo: Britské Listy se rozkládají: už i Kotrba odchází 11. 4. 2011
  25. Štěpán Kotrba – seznam článků, Britské listy
  26. Britské listy: Hospodaření OSBL za prosince 2012 – jedna ze zpráv
  27. Britské listy (): Glasgow university navrhuje zlikvidovat své středisko pro studium evropských jazyků a kultur, Britské listy 10. 2. 2011
  28. Jan Culik: Current Czech opinion of the pre-1989 and post-1989 regimes: remarkable levels of dissatisfaction. pp. 461–494. In: Nicolas Hayoz, Leszek Jesien, Daniela Koleva (eds): Expectations, achievements and disillusions of 1989. Bern, Berlin, Bruxelles, Frankfurt a.M., New York, Oxford, Vienna, 2011. 679 pp.; Interdisciplinary Studies on Central and Eastern Europe. Vol. 9 Edited by Christian Giordano, Nicolas Hayoz and Jens Herlth; Print ISBN 978-3-0343-0538-9, eBook ISBN 978-3-0351-0273-4; datasheet na webu peterlang.com
  29. Britským listům roste čtenost, Britské listy 13. 8. 2011
  30. Britské listy: Jak Češi bojují – Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů, 29. 12. 2003
  31. Jan Čulík: Pravicovost, levicovost, kritičnost a bolševismus, 27. 3. 2006
  32. Dotazník k zjištění sociodemografické struktury čtenářstva Britských listů – Jací jsme?
  33. Bohumil Kartous: Deník vzdělaného a bohatého bolševika – Britské listy mají prestižní čtenářskou obec (analýza výsledků čtenářského dotazníku), 22. 3. 2007
  34. Zdeněk Macíček – Čtu Britské listy, abych znal svého nepřítele

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]