Přeskočit na obsah

Dobřichovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dobřichovice
Dobřichovický zámek
Dobřichovický zámek
Znak města DobřichoviceVlajka města Dobřichovice
ZnakVlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecČernošice
Obec s rozšířenou působnostíČernošice
(správní obvod)
OkresPraha-západ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 772 (2025)[1]
Rozloha10,92 km²[2]
Katastrální územíDobřichovice
Nadmořská výška205 m n. m.
PSČ252 29
Počet domů937 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa městského úřaduVítova 61
252 29 Dobřichovice
info@dobrichovice.cz
StarostaIng. Petr Hampl
Oficiální webwww.dobrichovice.cz
Dobřichovice na mapě
Dobřichovice
Dobřichovice
Další údaje
Kód obce539198
Kód části obce27812
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobřichovice (německy Dobřichowitz,[4] v době německé okupace Dobschichowitz[5]) jsou město ve Středočeském kraji, v okrese Praha-západ. Leží na obou březích Berounky, přibližně 23 km na jihozápad od centra Prahy a 5 km jihozápadně od města Černošice. Žije zde přibližně 3 800[1] obyvatel, na území města se však také nachází přes 300 rekreačních objektů. Počet obyvatel tak stoupá v letních měsících a o víkendech. Město je rozděleno na dvě základní sídelní jednotky: na levém břehu Berounky vlastní Dobřichovice, kde se nachází zámek, kostel a prochází zde silnice II/115 jako Pražská ulice, na pravém břehu část Brunšov, ve které je železniční trať Praha–Plzeň i s nádražím Dobřichovice a k níž patří i část Hřebenů až ke kopci Hvíždinec a rozcestí U Trojáku (Trojmezí).

Téměř po celou dobu své existence Dobřichovice patřily Rytířskému řádu křižovníků s červenou hvězdou. První písemná zmínka o Dobřichovicích pochází z 6. dubna 1253. Soustavné osídlení je však doloženo archeologickými nálezy od mladší doby kamenné. Po příchodu Slovanů zde sídlil rod Dobřichův. V polovině 13. století se vrchností stali pražští Křižovníci. Ti o Dobřichovice přišli během husitských válek, ale v roce 1505 je opět získali. O obnovu a rozšíření se zasloužil velmistr Zbyněk Berka z Dubé, který dal po roce 1590 na místě tvrze chránící brod přes Berounku postavit renesanční zámek. Během třicetileté války byla obec v roce 1631 vypálena Švédy. V roce 1779 zámek opět vyhořel a byl přestavěn do dnešní podoby. Roku 1863 byla otevřena železniční trať z Prahy do Plzně, což pomohlo otevřít Dobřichovice obchodu.

Dobřichovický zámek za povodně v zimě 1941

Dne 31. května 1876 povýšil František Josef I. Dobřichovice na městys.[6]

V letech 1872, 1941 a 1947 zasáhly obec velké povodně.[7] Největší povodeň postihla Dobřichovice v roce 2002. Tehdy bylo místo obvyklého průtoku 10–15 m³/sec naměřeno 1 850 m³/sec. Byla zasažena asi polovina všech domů, z toho asi 200 mělo zaplavené i obytné prostory. Kromě Berounky se díky dlouhodobým dešťům rozvodnil i Karlický potok. Obyvatelé obce museli být evakuováni. V Dobřichovicích byla povodní zničena lávka pro pěší ze sedmdesátých let 20. století.[8] Za přispění státu a Evropské unie byla v roce 2003 postavena nová lávka na jejím místě. Poslední povodeň zastihla Dobřichovice v létě roku 2013.

Zastupitelstvo obce těsnou většinou rozhodlo, že požádá o jmenování městem (splňovalo kritérium počtu 3000 obyvatel). Žádost byla na ministerstvu vnitra podána 21. února 2006, vláda 10. května 2006 žádost podpořila.[6] Od 26. září 2006 jsou Dobřichovice městem.[9]

V dobřichovickém zámku či v jeho okolí se každoročně konají různé akce například středověké slavnosti spojené s Královským průvodem z Prahy na Karlštejn, Dobřichovické divadelní slavnosti či Vinařské slavnosti. Každý lichý rok se v Dobřichovicích koná sochařské symposium „Cesta mramoru“.[10]

Dne 20. srpna 2012 tu byla naměřena nejvyšší teplota v historii měření na území ČR, a to 40,4 °C.[11] Naměřila ji dobrovolná meteoroložka Zdeňka Polanecká.[12][13] 20. října 2013 byla odhalena socha, která toto maximum připomíná. Vytvořil ji akademický sochař Petr Váňa.

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územně správního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města (městyse, obce) v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav[14]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[15]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[16]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[17]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[18]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih[19]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

V městysi Dobřichovice (2400 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[20]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katol. kostely, sbor dobrovolných hasičů, cihelna, elektrárna, hodinář, výroba knihtiskařských potřeb, 2 mlýny, výroba prádla, velkostatek, výroba kyselého zelí.
  • Služby (výběr): 2 lékaři, autodopravce, biograf Sokol, drogerie, 7 hostinců, hotel Šebesta, kapelník, knihkupec, konsum Včela, 2 obchody s obilím, realitní kancelář, spořitelní a záložní spolek pro Dobřichovice, úvěrní ústav v Berouně, stavitel, tesařský mistr, 3 zahradníci, zubní ateliér.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel

[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel je uváděn za Dobřichovice podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších městech Česka počet obyvatel v posledních letech roste.[21][22] V celé dobřichovické aglomeraci nicméně žije necelých 4 tisíc obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[21][22]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
6836996896778511 1621 5312 1202 5002 3282 4242 4382 7773 4103 669
Vývoj počtu domů za roky 1869 – 2021[21][22]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
777789103171155358553491506574681795873937

Fotografie

[editovat | editovat zdroj]

Známé osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Partnerskými městy Dobřichovic jsou (v závorce je uvedeno datum podepsání partnerské dohody):

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městem prochází silnice II/115 Praha Radotín – Dobřichovice – Řevnice.
  • Železnice – Městem vede železniční trať Praha–Beroun. Je to dvoukolejná elektrifikovaná celostátní trať, součást 3. koridoru; doprava na ní byla zahájena roku 1862.[23] Ve městě se nachází nádraží Dobřichovice.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Z města vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Hořovice, Karlík, Lety, Mníšek pod Brdy, Praha (Barrandov, Na Knížecí), Řevnice, Strašice.
  • Železniční doprava – Po trati Praha–Beroun vede linka S7 (Český Brod – Praha – Beroun) v rámci pražského systému Esko. V železniční stanici Dobřichovice zastavovalo v roce 2019 v pracovních dnech denně 63 párů osobních vlaků. Ve dnech pracovního klidu je počet zhruba poloviční.
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Mapa z 19. století
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. 1 2 M. Pánek: Slovo starosty: Dobřichovice městem, Informační list Dobřichovice, r. 12, 23. 6. 2006 Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine., str. 1
  7. http://www.dobrichovice.info/mapa?z=mapa&h=povode%C5%88
  8. Článek o povodních na stránkách města
  9. Rozhodnutí č. 6 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obce Dobřichovice městem, Miloslav Vlček, 26. září 2006
  10. Sochařské symposium Cesta mramoru
  11. V Česku naměřili nejvyšší teplotu v historii: 40,4 stupně – Novinky.cz. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2012-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-08-22.
  12. NOVÁ, Liběna. Z „šedé myšky“ známou meteoroložkou [online]. 2024-01-12 [cit. 2026-02-22]. Dostupné online.
  13. K meteorologii ji přivedl otec, nyní změřila na zahradě rekordní vedro. iDNES.cz [online]. 2012-08-22 [cit. 2026-02-22]. Dostupné online.
  14. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  15. Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  16. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  17. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  18. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
  19. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
  20. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 208. (česky a německy)
  21. 1 2 3 Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-16. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54.
  22. 1 2 3 Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online.
  23. Mapa historie - Dobřichovice.info (Postavení železniční tratě, 1881) [online]. web: Dobřichovice info [cit. 2022-07-13]. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]