Dobřichovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dobřichovice

Dobřichovický zámek
Znak obce DobřichoviceVlajka obce Dobřichovice
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ020A 539198
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Praha-západ (CZ020A)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Černošice
Historická země Čechy
Katastrální území Dobřichovice
Katastrální výměra 10,91 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 589 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 205 m n. m.
PSČ 252 29
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa městského úřadu Vítova 61
252 29 Dobřichovice
Starosta Petr Hampl
Oficiální web: www.dobrichovice.cz
Ofic. web MÚ: www.dobrichovice.cz
Email: info@dobrichovice.cz
Dobřichovice v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Dobřichovice
Red pog.svg
Dobřichovice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobřichovice (německy Dobřichowitz,[2] v době německé okupace Dobschichowitz[3]) jsou město ve Středočeském kraji, leží v okrese Praha-západ na obou březích Berounky, přibližně 23 km na jihozápad od centra Prahy a 5 km jihozápadně od města Černošice. Mají asi 3,5 tisíce trvalých obyvatel, na území města se však také nachází přes 300 rekreačních objektů. Počet obyvatel tak stoupá v letních měsících a o víkendech. Město je rozděleno na dvě základní sídelní jednotky: na levém břehu Berounky vlastní Dobřichovice, kde se nachází zámek, kostel a prochází zde silnice II/115 jako Pražská ulice, na pravém břehu část Brunšov, ve které je železniční trať 171 i s nádražím Dobřichovice a k níž patří i část Hřebenů až ke kopci Hvíždinec a rozcestí U Trojáku (Trojmezí).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Téměř po celou dobu své existence Dobřichovice patřily Rytířskému řádu křižovníků s červenou hvězdou. První písemná zmínka o Dobřichovicích pochází z 6. dubna 1253. Soustavné osídlení je však doloženo archeologickými nálezy od mladší doby kamenné. Po příchodu Slovanů zde sídlil rod Dobřichův. V polovině 13. století se vrchností stali pražští Křižovníci. Ti o Dobřichovice přišli během husitských válek, ale v roce 1505 je opět získali. O obnovu a rozšíření se zasloužil velmistr Zbyněk Berka z Dubé, který dal po roce 1590 na místě tvrze chránící brod přes Berounku postavit renesanční zámek. Během třicetileté války byla obec v roce 1631 vypálena Švédy. V roce 1779 zámek opět vyhořel a byl přestavěn do dnešní podoby. Roku 1863 byla otevřena železniční trať z Prahy do Plzně, což pomohlo otevřít Dobřichovice obchodu.

Dobřichovický zámek za povodně v zimě 1941

31. května 1876 povýšil František Josef I. Dobřichovice na městys.[4]

V letech 1872, 1941 a 1947 zasáhly obec velké povodně.[5] Největší a zatím poslední povodeň postihla Dobřichovice v roce 2002. Tehdy bylo místo obvyklého průtoku 10 – 15 m³/sec naměřeno 1 850 m³/sec. Byla zasažena asi polovina všech domů, z toho asi 200 mělo zaplavené i obytné prostory. Kromě Berounky se díky dlouhodobým dešťům rozvodnil i Karlický potok. Obyvatelé obce museli být evakuováni. V Dobřichovicích byla povodní zničena lávka pro pěší ze sedmdesátých let 20. století.[6] Za přispění státu a Evropské unie byla v roce 2003 postavena nová lávka na místě zničené lávky.

Zastupitelstvo obce těsnou většinou rozhodlo, že požádá o jmenování městem (splňuje kritérium počtu 3000 obyvatel). Žádost byla na ministerstvu vnitra podána 21. února 2006, vláda 10. května 2006 žádost podpořila.[4] Od 26. září 2006 jsou Dobřichovice městem.[7]

V dobřichovickém zámku či v jeho okolí se každoročně konají různé akce například středověké slavnosti spojené s Královským průvodem z Prahy na Karlštejn, Dobřichovické divadelní slavnosti či Vinařské slavnosti. Každý lichý rok se v Dobřichovicích koná sochařské symposium „Cesta mramoru“.[8]

Dne 20. srpna 2012 tu byla změřena nejvyšší teplota na území ČR, a to 40,4 °C.[9] 20. října 2013 byla odhalena socha, která toto maximum připomíná. Vytvořil ji akademický sochař Petr Váňa.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územně správního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města (městyse, obce) v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav[10]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[11]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[12]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[13]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[14]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih[15]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Dobřichovice (2400 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katol. kostely, sbor dobrovolných hasičů, cihelna, elektrárna, hodinář, výroba knihtiskařských potřeb, 2 mlýny, výroba prádla, velkostatek, výroba kyselého zelí.
  • Služby (výběr): 2 lékaři, autodopravce, biograf Sokol, drogerie, 7 hostinců, hotel Šebesta, kapelník, knihkupec, konsum Včela, 2 obchody s obilím, realitní kancelář, spořitelní a záložní spolek pro Dobřichovice, úvěrní ústav v Berouně, stavitel, tesařský mistr, 3 zahradníci, zubní ateliér.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Partnerskými městy Dobřichovic jsou (v závorce je uvedeno datum podepsání partnerské dohody):

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městem prochází silnice II/115 Praha Radotín - Dobřichovice - Řevnice.
  • Železnice – Městem vede železniční Trať 171 Praha - Beroun. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, součást 3. koridoru, doprava na ní byla zahájena roku 1862.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Z města vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Hořovice, Karlík, Lety, Mníšek pod Brdy, Praha (Barrandov, Na Knížecí), Řevnice, Strašice.
  • Železniční doprava – Po trati 171 vede linka S7 (Úvaly - Praha - Beroun) v rámci pražského systému Esko. V železniční stanici Dobřichovice zastavovalo denně velké množství osobních vlaků.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Mapa z 19. století
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. a b M. Pánek: Slovo starosty: Dobřichovice městem, Informační list Dobřichovice, r. 12, 23. 6. 2006, str. 1
  5. http://www.dobrichovice.info/mapa?z=mapa&h=povode%C5%88
  6. Článek o povodních na stránkách města
  7. Rozhodnutí č. 6 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obce Dobřichovice městem, Miloslav Vlček, 26. září 2006
  8. Sochařské symposium Cesta mramoru
  9. V Česku naměřili nejvyšší teplotu v historii: 40,4 stupně – Novinky.cz
  10. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  11. Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  12. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  13. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  14. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  15. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  16. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 208. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]