Incident v Kerčském průlivu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Incident v Kerčském průlivu
konflikt: ukrajinská krize
Záběr na obrazovce jednoho z dělových člunů na ruský oceánský remorkér pobřežní stráže Don (napravo) narážející do ukrajinského remorkéru Jani Kapu (nalevo)
Záběr na obrazovce jednoho z dělových člunů na ruský oceánský remorkér pobřežní stráže Don (napravo) narážející do ukrajinského remorkéru Jani Kapu (nalevo)
trvání: 25. listopad, 2018
místo: Kerčský průliv
Zeměpisné souřadnice:
výsledek: ruské vítězství
  • ukrajinské lodě zabrány
  • Ukrajina vyhlásila výjimečný stav
  • mimořádná schůzka výborů NATO a OSN
strany
Ukrajina Ukrajina Rusko Rusko

síla
2 dělové čluny
1 remorkér
1 hlídková loď
1 oceánský remorkér

2 Kamov Ka-52
2 Suchoj Su-25

ztráty
23 zajato (z toho 6 zraněno)

3 lodě zabrány

Incident v Kerčském průlivu (též incident u Kerčského průlivu) se odehrál 25. listopadu 2018, když ruská pobřežní stráž zabránila třem lodím ukrajinského námořnictva ve využití Kerčského průlivu.

Dva dělové čluny a remorkér byly na cestě z černomořské Oděsy do Mariupolu na severním pobřeží Azovského moře.[1] Podle Ruska narušily ukrajinské lodě ruské teritoriální vody poblíž Kerče a vykonávaly zde několik hodin nebezpečné manévry, přičemž nereagovaly na snahy o rádiové spojení.[2][3] Ukrajinské lodě byly zadrženy a zabaveny ruskými silami těsně za hranicí mezinárodních vod, když mířily směrem do Oděsy.[4] Obě strany se navzájem obvinily z provokací.[5]

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Kerčský průliv leží mezi Tamaňským poloostrovem v ruském Krasnojarském kraji a poloostrovem Krym, jenž byl v roce 2014 Ruskem anektován, a je jedinou námořní cestou do Azovského moře.[6] V květnu 2018 byl napříč průlivem dokončen Krymský most, čímž byl výrazně omezen prostor pro plavbu.[7] Federální služba bezpečnosti, pod niž spadá i ochrana hranic a pobřežní stráž, od té doby v průlivu prověřuje lodě mířící z a do ukrajinských přístavů ještě důkladněji, což výrazně zpomaluje lodní dopravu.[6][p 1]

Provoz v průlivu je upraven bilaterární smlouvou z roku 2003, podle níž jej mohou ruské i ukrajinské lodě svobodně využívat;[1] průjezd vojenských lodí je ale třeba předem ohlásit.[7] Lodě jiných zemí zde při plavbě musí mít souhlas obou stran. Ukrajinští radikálové požadovali zrušit dohodu s Ruskem o Azovském moři.[9] Kdyby byla smlouva vypovězena, podle platného mezinárodního práva, by každému pobřežnímu státu patřila výsostná práva jen v pobřežním 12-ti mílovém pásmu a ostatní vody Azovského moře by se staly tzv. internacionálním mořem. Volně operovat v Azovském moři by pak mohly také například lodě států NATO.[10]

V březnu 2018 zadržela Ukrajina ruskou rybářskou loď Nord s deseti Rusy na palubě. Kapitán čelí na Ukrajině až pěti letům vězení kvůli „nezákonné návštěvě Krymu s cílem poškodit státní zájmy". Posádka byla obviněna, že v rozporu s ukrajinskými zákony využívá krymský přístav Kerč okupovaný Ruskem a bez povolení loví v Azovském moři. Kyjev loď zabavil a nabízí v aukčním prodeji. V srpnu byl Ukrajinou zadržen ruský tanker MV Mechanik Pogodin (IMO: 9598397, MMSI: 273354720) v přístavu Cherson. Uvedené incidenty se obešly bez mezinárodních intervencí a Ukrajina je odmítla řešit diplomatickou cestou. Ruská strana posílila hraniční inspekce v Azovském moři.[11]

23. září proplul Kerčskou úžinou, za doprovodu plavidel ruské pobřežní stráže, armádní konvoj dvou ukrajinských bojových lodí.[12]

Kerčský průliv

Evropský parlament schválil dne 25. října 2018 návrh usnesení, kterým se stanoví zvýšené sankce proti Rusku v případě zhoršení situace v Azovském moři.[13]

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Ukrajinský dělový člun Berďjansk během zkoušek v roce 2016

V dopoledních hodinách 25. listopadu 2018 se ke Kerčskému průlivu blížily od jihu tři lodě ukrajinského námořnictva, dva dělové čluny projektu 58155 Gjurza-M, Berďjansk (U175) a Nikopol (U176), a remorkér Jani Kapu (U947; ex RB-308; Projekt 498 Protej), a chystaly se jím proplout do Azovského moře.[2] Naproti se jim vydaly (nejméně) dvě plavidla ruské pobřežní stráže, oceánský remorkér Don (353) projektu 745P a hlídková loď Izumrud (354) projektu 22460 Rubin.[14][p 2] Ukrajinské lodě byly obviněny z narušení ruských teritoriálních vod, pokračovaly však v cestě.[2] Ukrajina protestovala, že přesun Rusku oznámila.[17]

Podle ukrajinského námořnictva byl následně Jani Kapu poškozen poté, co do něj Don najel.[4][18] Průjezd pod Krymským mostem kolem poledne zablokovala ruská nákladní loď, což zastavilo veškerou lodní dopravu skrz průliv.[5] V oblasti se objevily i ruské vzdušné síly, dva bitevní vrtulníky Ka-52 a dva letouny blízké palebné podpory Su-25.[5][19]

Kolem půl osmé večer oznámilo ukrajinské námořnictvo, že jeho lodě se vracejí zpět do Oděsy.[2] Hodinu na to zahájily ruské síly na ukrajinské palbu a donutily je tak zastavit.[2][17] Střelbou byly poškozeny oba dělové čluny a šest ukrajinských námořníků zraněno.[4] Poté byly všechny tři lodě obsazeny jednotkami Specnazu.[4] Jejich posádky byly zajaty a spolu se zabranými loděmi dopraveny do přístavu Kerč.[20] Den poté byla civilní doprava skrz průliv opět obnovena.[20]

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Oblasti, v nichž byl výjmečný stav vyhlášen

V reakci na incident navrhl týž den ukrajinský prezident Porošenko vyhlášení výjimečného stavu[p 3]; tento návrh byl následující den večer ukrajinským parlamentem schválen.[21] Oproti původnímu návrhu, který počítal s celostátní platností po 60 dnů, platí přijatá varianta na 30 dnů a jen v 10 oblastech na pobřeží a na východní hranici.[22] Podle Porošenka by se stav měl týkat zejména armádní pohotovosti, pohotovosti systémů civilní obrany a povolání záloh na cvičení.[17]

26. listopadu se též konalo mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN.[23]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Místo dne trvá nákladní lodi cesta z Mariupolu ven do Černého moře i týden, a obchod tak postupně upadá.[8]
  2. Podle jiných zdrojů se zúčastněné ruské námořní síly doplňovaly korveta Suzdalec (Projekt 1124M) a několik hlídkových lodí projektu 12200 Sobol a projektu 12150 Mangust.[15][16]
  3. Ukrajinská média používají pro vyhlášený stav název „válečný stav“, česká používala i „stanné právo“. Podle českého ministerstva zahraničí však ukrajinskému „válečnému stavu“ nejlépe odpovídá český „výjimečný stav“.[21]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Russia 'rams Ukrainian boat' off Crimea. BBC News [online]. 2018-11-25. Dostupné online. 
  2. a b c d e Kerch Strait Crisis - details, timeline. MilitaryLand.net [online]. 2018-11-25 [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Voják ukrajinského námořnictva se přiznal k provokaci v Kerčském průlivu (VIDEO). cz.sputniknews.com [online]. Dostupné online. 
  4. a b c d OLIPHANT, Roland; CRILLY, Rob. Russian special forces storm three Ukrainian Navy ships sailing through disputed waters off Crimea. The Telegraph [online]. 2018-11-26. Dostupné online. ISSN 0307-1235. (anglicky) 
  5. a b c Napětí na Krymu roste. Rusové obsadili ukrajinské lodě, Porošenko svolal válečný kabinet. Lidovky.cz [online]. 2018-11-25 [cit. 2018-11-26]. Dostupné online. 
  6. a b What you need to know about the conflict in the Sea of Azov. Deutsche Welle [online]. 2018-11-26 [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b WILLIAMS, Matthias. Explainer - Troubled waters: what's behind the Russia, Ukraine.... Reuters [online]. 2018-11-26 [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. FISCHER, Jonah. Martial law vote after Ukraine-Russia clash. BBC News [online]. 2018-11-26 [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Hromadske.ua
  10. (německy) Deutsche-wirtschafts-nachrichten.de: EU kündigt Maßnahmen gegen Russland im Asowschen Meer an (22/11/2018)
  11. Prvnizpravy.cz: Kyjev: Na vojenskou základnu v Azovském moři nemáme peníze! (19/11/2018)
  12. Blesk.cz: Ukrajina vyslala dvě vojenské lodi na cestu Kerčským průlivem (23/10/2018)
  13. Hromadske.ua
  14. KERCH STRAIT CRISIS – DETAILS, TIMELINE [UPDATE #7] [online]. militaryland.net, 2018-11-25 [cit. 2018-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Russia Captures Three Ukrainian Navy Vessels Following Kerch Strait Confrontation. DefPost [online]. 2018-11-25 [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Dva ukrajinské dělové čluny a remorkér, dva ruské kutry. Co se stalo v Kerčském průlivu?. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-11-26 [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. 
  17. a b c ONLINE: Ukrajinský parlament schválil Porošenkův výnos ke kerčské krizi. Výjimečný stav potrvá 30 dní. iROZHLAS [online]. Český Rozhlas, 2018-11-26 [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. 
  18. VESELOVSKÝ, Martin. Putin chce dělat problémy a udržovat konflikt, je to opotřebovávací válka, říká Novák. Aktuálně.cz [online]. 2018-11-26 [cit. 2018-11-26]. Dostupné online. 
  19. Russia blocks Kerch Strait between Azov and Black Seas, two Ka-52 attack helicopters scrambled (Video). www.unian.info [online]. UNIAN, 2018-11-25 [cit. 2018-11-26]. Dostupné online. 
  20. a b Rusko odtáhlo ukrajinské lodě do přístavu v Kerči, civilní doprava v průlivu obnovena. EuroZprávy.cz [online]. 2018-11-26 [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. 
  21. a b Ukrajinský parlament schválil výjimečný stav, který navrhl Porošenko. iDNES.cz [online]. 2018-11-26 [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. 
  22. Rada Approves Imposition Of 30-Day Martial Law In 8 Regions And Azov-Kerch Water Zone. Ukranian News [online]. 2018-11-26 [cit. 2018-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Ukrajinský parlament vyhlásil válečný stav. Kvůli incidentu v Kerčském průlivu. Deník.cz [online]. 2018-11-26 [cit. 2018-11-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]