Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2024)
Tato časová osa poskytuje chronologický přehled událostí v průběhu roku 2024, předchozí vývoj zachycují články Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023) a Časová osa ruské invaze na Ukrajinu.
Leden 2024
[editovat | editovat zdroj]Ruská vojenská intervence probíhá na území Ukrajiny od roku 2014. Válka je vyústěním ukrajinské krize, jejíž podstatou byla otázka zahraniční orientace Ukrajiny a odhodlání Ruska vměšovat se do jejích vnitřních záležitostí. Otevřený ozbrojený konflikt začal 24. února 2022 ruským útokem na Ukrajinu.
2. leden
[editovat | editovat zdroj]Ukrajinská města opět čelila vzdušným útokům z Ruska, hlavním cílem byl Kyjev. Útoky si vyžádaly nejméně 5 obětí. Hlášeno je také nejméně 130 zraněných a 250 poškozených civilních objektů.[1] Časopis Forbes odhadl celkovou cenu tohoto raketového útok na přibližně 14 miliard korun (620 milionů dolarů). Celkem se jednalo o 99 raket, včetně deseti hypersonických balistických střel Kinžal, a desítky dronů.[2]
3. leden
[editovat | editovat zdroj]Rusko a Ukrajina si vzájemně vyměnili největší množství válečných zajatců od počátku ruské invaze. Ukrajina propustila 248 zajatých Rusů a Rusko 230 ukrajinských vojáků a civilistů. Výměnu podle ruského ministerstva obrany pomohly zprostředkovat Spojené arabské emiráty.[3][4]
6. leden
[editovat | editovat zdroj]Generálporučík Mykola Oleščuk oznámil, že ukrajinské vzdušné síly v noci z 5. na 6. ledna zaútočily na leteckou základnu Saky u města Novofedorivka na Ruskem obsazeném poloostrovu Krym a zničily zde velitelské centrum. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho síly nad Krymem úspěšně zachytily čtyři ukrajinské střely s plochou dráhou letu.[5]
Představitelé oblastního státního zastupitelství v Charkově publikovali zprávu dokládající, že jedna z balistických střel, které na město dopadly v úterý 2. ledna, je konstrukcí odlišná od ruského typu Iskander, a vykazuje známky severokorejského původu, bez upřesnění jejího typu.[6]
Ozbrojené síly Ruské federace provedly útok za použití střel typu S-300 na město Pokrovsk a další obce v Doněcké oblasti, který si vyžádal 11 obětí na životech, včetně 5 dětí, a nejméně 8 raněných.[7]
12. leden
[editovat | editovat zdroj]Britský premiér Rishi Sunak na státní návštěvě v Kyjevě podepsal spolu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskym oboustrannou dohodu o bezpečnostní spolupráci. Délka její platnosti je deset let.[8] Dohoda zahrnuje zpravodajskou bezpečnost, boj s propagandou, kybernetickou bezpečnost, obranu kritické infrastruktury, námořní obranu, spolupráci v obranném sektoru a sankce proti Rusku.[9]
Rishi Sunak také oznámil navýšení finanční a vojenské pomoci Ukrajině ze strany Spojeného království za roky 2024 a 2025. Celkový objem pomoci by měl dosáhnout 2,5 miliardy liber.[8]
15. leden
[editovat | editovat zdroj]Velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj oznámil, že ukrajinským vzdušným silám se večer 14. ledna podařilo zasáhnout a sestřelit ruský letoun včasné výstrahy Berijev A-50 operující nad Azovským mořem v prostoru Kyrylivky v Záporožské oblasti. Ukrajinská strana si také nárokovala zásah, a následné vyřazení z boje, létajícího velitelského stanoviště Iljušin Il-22M poblíž Strilkove v Chersonské oblasti.[10]
17. leden
[editovat | editovat zdroj]Ozbrojené síly Ruské federace provedly útok raketami systému S-300 na centrum Charkova, který si vyžádal nejméně 17 raněných civilistů, z toho 2 vážně.[11]
Ruské útoky na Cherson a přilehlou oblast vedly k zabití 1 a ranění 5 osob.[12]
18. leden
[editovat | editovat zdroj]Ruští představitelé uvedli, že jejich protivzdušné obraně se krátce po půlnoci podařilo zneškodnit bezpilotní letadlo nad Vasiljevským ostrovem v St. Petěrburgu. Letiště Pulkovo bylo krátce uzavřeno pro všechny lety.[13] Podle ukrajinské strany útok zasáhl ropný sklad,[14] v němž způsobil lokalizovaný požár.
Ruské ostřelování Kupjansku v Charkovské oblasti usmrtilo 1 a zranilo 2 civilní obyvatele.[15]
19. leden
[editovat | editovat zdroj]Ukrajinské ozbrojené síly provedly útoky bezpilotními letadly na sklad paliva ve městě Klincy v Brjanské oblasti a muniční závod v Tambově.[16]
Útok Ozbrojených sil Ruské federace na Cherson zabil jednoho civilistu a dalšího zranil.[17]
21. leden
[editovat | editovat zdroj]V noci na 21. ledna zaútočila dvě bezpilotní letadla na baltský přístav Usť-Luga ležící zhruba 110 km západně od Petrohradu. Výbuchy a následný požár poškodily plynový terminál náležející společnosti Novatek (Новатэк), oběti na životech nebyly hlášeny.[18] V čase útoku v přístavu kotvila tři mohutná plavidla registrovaná v Belgii, Ománu a v Libyi.[19]
Při dělostřeleckém útoku na okupovaný Doněck zahynulo přinejmenším 28 lidí. Rusko z krveprolití obvinilo Ukrajinu, ukrajinská oficiální místa vinu popírají.[20][21]
22. leden
[editovat | editovat zdroj]Potvrzené informace že o víkendu ozbrojené síly Ruské federace začaly pronikat do prvních ulic Avdijivky na jihu města u restaurace „Carska Ochota“.[22]
23. leden
[editovat | editovat zdroj]Šest lidí bylo zabito a desítky zraněny po ruských raketových útocích na Kyjev a Charkov. [23]
24. leden
[editovat | editovat zdroj]V Bělgorodské oblasti se zřítil Iljušin Il-76 Vzdušně-kosmických sil RF. Na palubě bylo podle ruských médií 65 ukrajinských válečných zajatců, šest členů posádky a tři vojáci ostrahy.[24] Zdroje listu Ukrajinska pravda z generálního štábu uvedly, že stroj vezl rakety pro ruský systém protivzdušné obrany S-300.[25]
25. leden
[editovat | editovat zdroj]V ropném skladišti v Tuapse (Krasnodarský kraj) po zásahu několika drony vypukl požár.[26] Podle představitelů ruských úřadů byl lokalizován a nikdo neutrpěl zranění.[27]
31. leden
[editovat | editovat zdroj]Ukrajinské letectvo provedlo útok střelami Scalp EG a Storm Shadow na leteckou základnu Belbek na Ruskem obsazeném poloostrově Krym. Nárokovalo si poškození 3 letounů a způsobení ztrát mezi příslušníky ruských ozbrojených sil.[28] Ruská strana to popřela a prohlásila, že se jí podařilo sestřelit 17 střel nad Černým mořem a další tři nad územím Krymu.[29]
Na ropnou rafinérii Něvskij Mazut v Sankt Petěrburgu zaútočilo ukrajinské bezpilotní letadlo, jeho dopad způsobil explozi a následný požár. Podle tvrzení gubernátora Sankt Petěrburgu Alexandra Beglova se jednalo o „nehodu, která nezpůsobila podstatnější škody a při níž nebyl nikdo zraněn“.[30]
Únor 2024
[editovat | editovat zdroj]1. únor
[editovat | editovat zdroj]Ukrajinské ministerstvo obrany zveřejnilo video, které má zachycovat zničení ruské raketové korvety Ivanovec, lodi třídy Tarantul. Podle videa měla být loď opakovaně zasažena do trupu bezposádkovými hladinovými plavidly, v důsledku poškození se převrátit na záď a potopit. K útoku mělo dojít v zátoce Donuzlav u západního pobřeží Krymu. Rusko událost nekomentovalo.[31][32]
Předseda Evropské rady Charles Michel oznámil, že prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie jednomyslně schválili program dlouhodobé finanční pomoci Ukrajině, který na další 4 roky zahrnuje 50 miliard eur. Program je součástí úpravy unijního rozpočtu pro období 2021 až 2027, přičemž zahrnuje půjčky v objemu 33 miliard eur a granty v hodnotě 17 miliard euro. Prezidenti a premiéři společně vyzvali vlády členských států EU, aby do měsíce dokončili návrh, který by do roku 2027 disponoval 5 miliardami eur ročně pro fond na vojenskou podporu Ukrajiny, z něhož jsou propláceny bilaterální dodávky vojenského materiálu Ukrajině a společné nákupy munice. Dále připomenuli „naléhavou potřebu urychlit dodávky munice a raket, zejména v souvislosti se závazkem poskytnout Ukrajině milion kusů dělostřelecké munice“.[33]
2. únor
[editovat | editovat zdroj]Ruský útok bezpilotním letadlem na Beryslav zabil 2 francouzské dobrovolníky poskytující humanitární pomoc a zranil dalších 5 osob.[34]
3. únor
[editovat | editovat zdroj]Po útoku bezpilotního letadla vypukl požár v ropné rafinérii společnosti Lukoil ve Volgogradské oblasti. Ruská protivzdušná obrana prohlásila, že se jí prostředky elektronického rušení podařilo sestřelit nebo zneškodnit dvě ukrajinská bezpilotní letadla ve Volgogradské, čtyři v Bělgorodské oblasti a jedno v blízkosti Rostova na Donu.[35]
8. únor
[editovat | editovat zdroj]Prezident Volodymyr Zelenskyj nahradil Valerije Zalužného ve funkci hlavního velitele Ozbrojených sil Ukrajiny generálplukovníkem Oleksandrem Syrským, dosavadním velitelem pozemních vojsk.[36]
9. únor
[editovat | editovat zdroj]Ruské letecké útoky řízenými pumami na obce v Sumské oblasti vedly ke smrti 3 a zranění 4 civilistů.[37]
10. únor
[editovat | editovat zdroj]Ruský útok bezpilotním letounem na benzínovou pumpu v Charkově způsobil požár, v němž zahynulo nejméně 7 civilistů, včetně 3 dětí, z nichž nejstaršímu bylo 7 let.[38]
14. únor
[editovat | editovat zdroj]Ruský noční útok na Selydove v Doněcké oblasti usmrtil 3 civilisty, včetně 1 dítěte, a dalších 12 osob utrpělo zranění.[39] Další útok, na Mykolajivku, zabil dvě ženy, ve věku 62 a 74 let, a zranil nejméně 1 další osobu.[40] Ruský raketový útok na Velykyj Burluk si vyžádal 4 oběti na životech civilistů.[41]
Ukrajinský generální štáb zveřejnil video zachycující potopení výsadkové lodě třídy Ropucha BDK-64 Cezar Kunikov skupinou sebevražedných hladinových dronů typu Magura V5.[42][43] Generálporučík Kyrylo Budanov, velitel Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny, uvedl, že ruská loď převážela náklad munice mezi Novorossijskem a Sevastopolem, a útok za pomoci 5 člunů, k němuž došlo poblíž Alupky na Ruskem okupovaném Krymu, provedla jemu podřízená jednotka speciálních sil „Skupina 13“ ve spolupráci s ostatními složkami bezpečnostních a ozbrojených sil Ukrajiny. Ozbrojené síly Ruské federace se k události nevyjádřily a omezily se na prohlášení, že v průběhu noci se jim v Černém moři podařilo dosáhnout zničení 6 námořních dronů.[44]
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon dovolující úřadům odebrání čestných titulů a zabavení majetku osob „šířících úmyslně nepravdivé zprávy či jinak diskreditující ozbrojené síly Ruské federace“ a „podněcujících extremistické aktivity či požadujících opatření poškozující bezpečnost státu“. Zpřísnila se tak ustanovení ruského právního systému o „zákazu diskreditace ozbrojených sil“ přijatá po začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a užívaná k umlčování Putinových kritiků.[45]
15. únor
[editovat | editovat zdroj]Při bojích o město Avdijivka zemřel český občan, stal se tak nejméně čtvrtou českou obětí celého konfliktu.[46][47]
16. únor
[editovat | editovat zdroj]Ukrajinské jednotky se stáhly z pozic v jihovýchodní části města Avdijivka.[48]
Ruská vězeňská služba oznámila, že ve státním nápravném zařízení IK-3 v Charpu v Jamalo-něneckém autonomním okruhu náhle zemřel uvězněný představitel protiputinovské opozice Alexej Navalnyj.[49]
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během návštěvy Francie a Německa uzavřel dvoustranné bezpečnostní smlouvy s těmito zeměmi.[50]
17. únor
[editovat | editovat zdroj]Oleksandr Syrskyj nařídil stažení ukrajinských vojsk z města Avdijivka aby předešel jejich obklíčení.[51]
Ruské úřady oznámily, že se jim nad územím Bělgorodské, Brjanské, Kalužské, Kurské a Voroněžské oblasti podařilo sestřelit či zneškodnit celkem 33 ukrajinských bezpilotních letadel. V udmurtském městě Iževsk vypukl rozsáhlý požár v prostorách užívaných k výrobě dronů.[52]
Moldavské úřady oznámily, že v blízkosti obce Etulia Nouă v Gagauzsku byly nalezeny trosky dronu Šáhid.[53][54]
Velitel ukrajinských vzdušných sil generálporučík Mykola Oleščuk prohlásil, že ukrajinské protivzdušné obraně se na jihovýchodě země podařilo sestřelit 2 ruské stíhací bombardéry Suchoj Su-34 a 1 víceúčelový stíhač Su-35.[55]
18. únor
[editovat | editovat zdroj]Ukrajinské letectvo oznámilo, že v průběhu dne dosáhlo sestřelu 1 stíhacího bombardéru Suchoj Su-34, 1 střely s plochou dráhou letu Ch-59 a 12 bezpilotních letadel.[56]
19. únor
[editovat | editovat zdroj]Ukrajinské letectvo oznámilo, že dosáhlo sestřelu 1 stíhacího bombardéru Su-34 a 1 víceúčelového stíhače Su-35.[57]
Služba bezpečnosti Ukrajiny oznámila zahájení předběžného vyšetřování nahrávky zachycující zabití 8 neozbrojených ukrajinských válečných zajatců v Avdijivce, šířené na ruských kanálech sítě Telegram.[58]
Ruský pilot Maxim Kuzminov, který v srpnu 2023 zběhl i s vrtulníkem Mil Mi-8 na Ukrajinu, byl nalezen ve Španělsku zastřelený.[59][60]
20. únor
[editovat | editovat zdroj]Ruské dělostřelecké a letecké útoky na obec Nova Sloboda v Sumské oblasti si vyžádaly 5 obětí na životech civilistů.[61]
Útok ruského bezpilotního letadla v Kupjanském rajónu (Charkovská oblast) si vyžádal životy dvou civilistů a jedno těžké zranění.[62]
Polští zemědělci oznámili zahájení úplné blokády hranice s Ukrajinou.[63]
21. únor
[editovat | editovat zdroj]Velitel ukrajinských vzdušných sil generálporučík Mykola Oleščuk oznámil, že ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit stíhací bombardér Suchoj Su-34, jehož dvoučlenná posádka zahynula.[64] Pokud se informace potvrdí, jednalo by se již o sedmý proudový bojový letoun ztracený ruskými leteckými silami od 17. února 2024.
Zástupci zemí Evropské unie odsouhlasili 13. balík sankcí proti Rusku v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, který rozšiřuje sankční seznam o jména dvou stovek lidí, firem či institucí nějakým způsobem se podílejících na agresi proti Ukrajině. Sankce musí formálně schválit členské státy, aby balíček vstoupil v platnost u příležitosti druhého výročí zahájení války Ruskem.[65][66]
22. únor
[editovat | editovat zdroj]Dánsko oznámilo, že Ukrajině poskytne nový balík vojenské pomoci v hodnotě 1,7 miliardy dánských korun, který zahrnuje i finance na pořízení 15 tisíc dělostřeleckých granátů, jež budou darovány v následujících měsících. Premiérka Mette Frederiksenová dále informovala o uzavření dánsko-ukrajinské bezpečnostní dohody, ve které se Dánsko zavazuje poskytovat Ukrajině vojenskou podporu během následujících 10 let.[67]
Ruský útok na obec Lvove v Chersonské oblasti usmrtil 59letého civilistu.[68]
23. únor
[editovat | editovat zdroj]Ruský útok bezpilotními letadly na Dnipro zasáhl obytnou čtvrť. Život ztratil 1 civilista a 8 utrpělo zranění, 2 z nich taková, jež si vyžádala hospitalizaci.[69] V Oděse zahynuli 3 civilisté.[70] Další útoky mířily na Dněpropetrovskou, Oděskou, Mykolajivskou, Poltavskou a Charkovskou oblast. Ukrajinské letectvo uvedlo, že se mu podařilo zneškodnit 23 z 31 Ruskem vypuštěných dronů.[71]
Spojené státy americké oznámily nové sankce proti 500 subjektům spojeným s ruskou invazí na Ukrajinu a se smrtí Alexeje Navalného.[72]
Ukrajinské letectvo a Hlavní ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny oznámily, že ve večerních hodinách se podařilo sestřelit ruský letoun včasné výstrahy a velení typu Berijev A-50U operující nad Krasnodarským krajem.[73][74] Jedná se o druhou ztrátu stejného typu, jímž Vzdušně-kosmické síly Ruské federace disponují jen v omezeném počtu, po stroji o nějž přišly 14. ledna.
24. únor
[editovat | editovat zdroj]Ukrajinské letectvo oznámilo, že během ruských útoků na Kirovohradskou, Mykolajivskou a Oděskou oblast sestřelilo 12 bezpilotních letadel a 2 střely s plochou dráhou letu Ch-59. Po pádu trosek dronu na obytný dům v Oděse zahynul 1 muž, 1 žena byla ve vážném stavu hospitalizována, a dalším 2 zraněným bylo nutno poskytnout lékařské ošetření.[75]
V noci 23. na 24. února 2024 došlo k ukrajinskému útoku drony na ocelárnu Novolipeck v Lipecku, produkující okolo 18 % objemu ruské oceli, po kterém následoval rozsáhlý požár.[76] Podle tvrzení gubernátora Lipecké oblasti byl požár uhašen a nedošlo při něm k žádným zraněním, ani neměl výrazný vliv na provoz.[77]
Při příležitosti druhého výročí počátku ruské invaze navštívili Kyjev předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předsedové vlád Belgie, Itálie a Kanady, Alexander De Croo, Giorgia Meloniová a Justin Trudeau, a vyjádřili pokračující podporu ukrajinské obraně proti ruské agresi. Představitelé skupiny G7, včetně prezidenta USA Joe Bidena, vydali po společné telekonferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským prohlášení vyjadřující odhodlání pokračovat v podpoře Ukrajiny tak dlouho jak bude nutné.[78]
Generální tajemník OSN António Guterres s podporou více než padesáti členských zemí OSN vyzval Rusko, aby invazi ukončilo.[79]
26. únor
[editovat | editovat zdroj]Ukrajinské letectvo oznámilo, že během nočních ruských útoků zneškodnilo 9 ze 14 bezpilotních letadel a 3 střely s plochou dráhou letu Ch-59.[80]
27. únor
[editovat | editovat zdroj]Ukrajinské letectvo sestřelilo východním směrem dva ruské Suchoje Su-34.[81][82]
28. únor
[editovat | editovat zdroj]Rusko zahájilo prezidentské volby na jím okupovaných ukrajinských územích.[83]
29. únor
[editovat | editovat zdroj]Ukrajinské letectvo ráno oznámilo sestřel ruského stíhacího bombardéru Suchoj Su-34,[84] a později ještě dalších dvou strojů stejného typu, v prostoru Avdijivky a Mariupolu.[85]
Březen 2024
[editovat | editovat zdroj]1. březen
[editovat | editovat zdroj]Ukrajinské letectvo si nárokovalo sestřel ruského stíhacího bombardéru Suchoj Su-34 na východní frontě.[86]
Ruský premiér Michail Mišustin schválil zákaz vývozu benzínu a nafty z Ruska účinný po dobu 6 měsíců, s oznámeným cílem stabilizovat jejich ceny na domácím trhu. Výjimku představuje pouze export do států Eurasijského ekonomického svazu, Mongolska a Uzbekistánu, a také na Ruskem kontrolovaná území Abcházie a Jižní Osetie.[87]
2. březen
[editovat | editovat zdroj]Ruské útoky bezpilotními letadly způsobily v Kupjanském rajónu,[88] Chersonské[89] a Záporožské oblasti po 1 oběti na životech,[90] a 12, včetně 5 dětí ve věku od 4 měsíců do 9 let, po zásahu výškové obytné budovy v Oděse.[91] Ukrajinské letectvo oznámilo sestřel 14 dronů typu „Šáhid“, ze 17 nasazených.[86] V odpoledních hodinách jeho velitel, generálporučík Mykola Oleščuk, publikoval informaci o sestřelu dalšího stíhacího bombardéru Suchoj Su-34 ruského letectva nad východním bojištěm.[92]
3. březen
[editovat | editovat zdroj]Ruské noční ostřelování obce Ponijativka v Chersonské oblasti usmrtilo 58letého muže.[93]
Centrum města Kurachove v Doněcké oblasti zasáhla ruská řízená letecká puma, její výbuch poškodil 15 obytných domů a zranil nejméně 16 osob. Na město Myrnohrad dopadly 3 rakety systému S-300 a na Pokrovsk balistická střela Iskander-M, které zranily 5 osob.[94]
4. březen
[editovat | editovat zdroj]Ruské jednotky vstoupily do Novomychajlovky ve Vuhledarském směru. Západně od Avdijivky se bojuje na ukrajinské obranné linii s rybníky u Tonenke, v Orlovce a sousední Berdyči, kde oznámily Ruské jednotky zničení tanku Abrams. Podle zpráv v médiích hodlá však Ukrajina vybudovat obrannou linii až u dalších vodních ploch. U Bachmutu pokračovaly boje v Ivanovskoje a útoky na vesnici Bohdanivka. V Samarské oblasti Ruské federace neznámé osoby vyhodily do povětří podpěry železničního mostu přes řeku Čapajevku. Šéfredaktor Cenzoru Jurij Butusov uvedl, že navzdory četným prohlášením od prosince loňského roku ukrajinské úřady prakticky nezačaly budovat obranné linie. V Německu pokračuje skandál ohledně ruských odposlechů k použití německých střel dlouhého doletu Taurus na Ukrajině.[95]
Singapurský ministr obrany Ng Eng Hen oznámil, že Americké multifunkční stíhací bombardéry páté generace F-35 se aktivně zapojují do misí nad územím Ukrajiny: určují přesnou polohu ruských systémů protivzdušné obrany, uvedla bulharská armáda.[96]
5. březen
[editovat | editovat zdroj]Ukrajina i Rusko oznámili potopení ruské hlídkové lodi projektu 22160 Sergej Kotov s transportním bojovým vrtulníkem Kamov Ka-29 v Černém moři u Krymu po zásahu námořních dronů Magura V5 speciální jednotky Hlavního zpravodajského ředitelství Ministerstva obrany Ukrajiny „Skupiny 13“ na zádi, pravoboku a levoboku během kombinovaného útoku dronů ze vzduchu a z moře na Krym i Krymský most. Bezpečnostní služba Ukrajiny hledá v Kyjivstaru „krtka“, jehož prostřednictvím mohla Ruská federace v prosinci provést kybernetický útok. V Kyjevě začala prosakovat voda do další stanice metra. Objevily se nové informace k vyšetřování vraždy člena vyjednávací delegace v Homelu podezřelého z velezrady Denise Kirejeva v Kyjevu před dvěma lety, zastřelila ho během zatýkání Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU). Ruská armáda přesouvá zálohy k Novomychajlovce ve směru na Vuhledar a provádí tam více útoků než u Avdijivky. Rusové kontrolují asi polovinu Orlovky východně od Avdijivky. Většina sestřelení ruských letadel, které Ukrajina oznámila v posledních dvou týdnech, „nemohla být nezávisle potvrzena“. Sestřelení tří z 15 letadel bylo objektivně potvrzeno, píše New York Times. Ozbrojené síly Ukrajiny oznámily zničení 15 ruských letadel za období od 17. února (ode dne ztráty Avdijivky) do 2. března. NYT s odvoláním na západní OSINT analytiky a ruské vojenské blogery píše, že objektivně potvrzeny jsou pouze sestřely dvou Su-35 a jednoho A-50, Ukrajina však měla nyní větší úspěchy v protivzdušné obraně.[97][98][99][100][101]
Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal zatykače na generálporučíka Sergeje Kobylaše, velitele strategických bombardovacích sil Vzdušně-kosmických sil Ruské federace a admirála Viktora Sokolova, bývalého velitele ruského Černomořského loďstva, pro důvodné podezření z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, jichž se měli dopustit v souvislosti s útoky proti ukrajinským civilním cílům.[102]
6. březen
[editovat | editovat zdroj]Ruské rakety dopadly v Oděse pouhých přibližně 150 metrů od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise, při útoku zároveň zemřelo několik osob.[103][104]
8. březen
[editovat | editovat zdroj]Útok ruského bezpilotního letadla zabil 2 civilisty ve Vovčansku v Charkovské oblasti.[105]
10. březen
[editovat | editovat zdroj]Ruské úřady oznámily úspěšné sestřelení či zneškodnění celkem 47 ukrajinských bezpilotních letadel v Bělgorodské, Kurské, Volgogradské a Rostovské oblasti. V Taganrogu (Rostovská oblast) výbuch poškodil továrnu firmy Berijev, vyrábějící obojživelné létající čluny Be-200 a opravující letouny včasné výstrahy a varování A-50.[106]
12. březen
[editovat | editovat zdroj]Na Kryvyj Rih dopadly nejméně tři ruské raketové střely. Zásah jedné z nich do devítipatrové obytné budovy usmrtil 3 ženy a 1 muže. Dalších 49 osob utrpělo zranění, u 20 dospělých a 9 dětí tak vážná, že si vyžádala hospitalizaci. Další žena v nemocnici podlehla následkům zranění v noci 13. března.[107] Ruský nálet na obytnou čtvrť Myrnohradu zabil 2 a zranil 5 obyvatel,[108] a útok na obec Hlušivka v Charkovské oblasti nedaleko Kupjansku usmrtil 1 a zranil 3 civilisty.[109]
Podle prohlášení ruských úřadů po útocích ukrajinských bezpilotních letadel vypukly požáry v ropných rafinériích ve městech Orjol a Nižnij Novgorod.[110]
Gubernátor Bělgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov uvedl, že budovu městské správy v Bělgorodu zasáhlo ukrajinské bezpilotní letadlo a dvě osoby utrpěly zranění.[111]
Jednotky ruských odpůrců Putinova režimu Legie „Svoboda Ruska“ a Prapor „Sibir“ publikovaly videa zachycující jejich proniknutí na území Bělgorodské a Kurské oblasti a následné střety se silami věrnými Putinovi. Ministerstvo obrany Ruské federace prohlásilo, že pokusy o průnik na území Ruska byly zmařeny.[112]
13. březen
[editovat | editovat zdroj]Ruský útok bezpilotním letadlem na pětipatrový obytný dům ve městě Sumy způsobil smrt 2 a zranění nejméně 8 obyvatel.[113]
Během dalších útoků na obce v Sumské oblasti utrpěli zranění 2 obyvatelé a ve městě Velyka Pysarivka byl 1 zabit palbou z vrtulníku.[114]
Ukrajinská bezpilotní letadla zasáhla ropné rafinérie v ruských městech Kiriši, Kstovo, Rjazaň a Rostov na Donu.[115]
Ruské protikremelské milice operující v pohraničí Bělgorodské a Kurské oblasti vyzvaly jejich obyvatelstvo a úřady k provedení evakuace, aby během jejich plánovaných bojových akcí proti Ozbrojeným silám Ruské federace nedošlo k zasažení civilních cílů.[116]
14. březen
[editovat | editovat zdroj]Představitelé ukrajinských ozbrojených sil oznámili, že se jim podařilo sestřelit 22 ruských dronů typu „Šáhid“ z 36 vyslaných. Města Charkov, Šostka a Trosťanec se stala terčem ruských raketových útoků.[117]
Útok ruského bezpilotního letadla zabil 1 a zranil 4 civilisty ve Vinnycké oblasti.[118]
Ruské protiputinovské skupiny publikovaly video podle jejich prohlášení zachycující zničení muničního skladu v obci Ťotkino v Kurské oblasti. Představitelé Národní gardy Ruské federace prohlásili, že útok na tuto obec se jim podařilo odrazit.[119] Gubernátor Bělgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov prohlásil, že město Bělgorod se stalo terčem raketového útoku z území Ukrajiny, při němž zahynula 1 osoba a 3 další byly raněny.[119]
Ozbrojené síly Ukrajiny informovaly o úspěšném odražení pokusu ruské průzkumné skupiny překročit Dněpr v Chersonské oblasti blízko Antonivského mostu.[120]
15. březen
[editovat | editovat zdroj]Ruské raketové útoky na Oděsu zabily 21[121] a zranily nejméně 73 civilistů. Mezi oběťmi byli i záchranáři, kteří přijeli vyprošťovat a poskytnout pomoc po prvním útoku a stali se terčem druhé střely zasáhnuvší stejný cíl.[122]
Ruské ostřelování vesnice Dolynka v Záporožské oblasti zabilo 1 ženu.[123]
Ukrajinské úřady nařídily evakuaci obyvatelstva ze severního pohraničí Sumské oblasti kvůli dlouhodobému intenzivnímu ruskému ostřelování.[124]
16. březen
[editovat | editovat zdroj]V ropné rafinérii společnosti Rosněfť v Syzrani vypukl rozsáhlý požár, podle gubernátora Samarské oblasti Dmitrije Azarova způsobený útokem ukrajinských bezpilotních letadel.[125][126]
Ruské ostřelování vesnice Novoselivka Perša v Doněcké oblasti zabilo 51letého civilistu a dalšího obyvatele zranilo.[127]
Podle tvrzení gubernátora Bělgorodské oblasti Vjačeslava Gladkova byli v Bělgorodu po ukrajinském raketovém útoku zabiti dva lidé, ale ruské protivzdušné a protiraketové obraně se podařilo sestřelit 2 bezpilotní letouny a 8 střel z raketometu RM-70 Vampir.[128] Podle zpráv ukrajinské strany k obětem na životech došlo po zásahu ruské obrany.[129]
Ruský dobrovolnický sbor uvedl na síti Telegram, že během pokračujících bojových operací v Bělgorodské a Kurské oblasti zatím získal 25 zajatců z řad vládních sil, a jeho velitel Denis Kapustin vyzval gubernátora Gladkova k jednání o jejich výměně.[130]
17. březen
[editovat | editovat zdroj]Ukrajinské letectvo oznámilo sestřel 14 z 16 Ruskem vyslaných bezpilotních letadel typu „Šáhid“. Černihivská oblast se stala terčem dvou střel s plochou dráhou letu Ch-59 a na Charkovskou a Doněckou oblast bylo odpáleno 5 raket systému S-300.[131]
Ruské úřady oznámily úspěšné sestřelení či zneškodnění 35 ukrajinských dronů v Bělgorodské, Jaroslavské, Kalužské, Kurské, Moskevské, Orjolské, a Rostovské oblasti a Krasnodarském kraji.[132]
Při požáru ropné rafinérie v Slavjansku na Kubani v Krasnodarském kraji, příčinou jehož vypuknutí byl podle ruských médií zásah ukrajinského bezpilotního letadla, zahynula nejméně 1 osoba.[133]
Rusko zaútočilo na Mykolajiv dvěma balistickými střelami, pravděpodobně typu Iskander-M. Zahynul 1 obyvatel, dalších 9, včetně 2 dětí, utrpělo zranění.[134]
19. březen
[editovat | editovat zdroj]Ruský dobrovolnický sbor vydal prohlášení, že jeho operace proti putinovským silám v Bělgorodské oblasti pokračují. Připustil, že jeho síly utrpěly ztráty, ale popřel že by dosahovaly počtu údajných 1 500, nárokovaných vládní stranou.[135]
Ruská státní tisková agentura RIA Novosti potvrdila odvolání vrchního velitele ruského námořnictva admirála Nikolaje Jevmenova. Jeho úřadujícím nástupcem byl jmenován Alexandr Moisejev.[136]
20. březen
[editovat | editovat zdroj]Ukrajinská bezpilotní letadla v noci zaútočila na základnu ruských strategických bombardérů Engels-2 v Saratovské oblasti. Podle ruské strany útok nezpůsobil žádné škody, ukrajinská strana uvedla, že jeho výsledky vyhodnocuje.[137]
Ruský útok na Charkov zabil nejméně 5 civilistů a 7 dalších zranil.[138] Podle ukrajinské policie byla k útoku použita protilodní řízená střela Ch-35.[139]
21. březen
[editovat | editovat zdroj]Rusko podniklo rozsáhlý raketový útok na Kyjev a jeho okolí. Podle kyjevského starosty Klička utrpělo zranění nejméně 13 osob, 2 z nich tak vážná, že si vyžádala hospitalizaci. Ukrajinské letectvo uvedlo, že nepřítel odpálil 2 balistické střely a 29 střel s plochou dráhou letu typu Ch-101 a Ch-555, jež se všechny podařilo sestřelit.[140]
22. březen
[editovat | editovat zdroj]Rusko provedlo nejrozsáhlejší útok na ukrajinskou infrastrukturu od začátku agrese v únoru 2022, do nějž nasadilo 88 raketových střel a 63 bezpilotních letounů, z nichž bylo podle ukrajinského letectva sestřeleno jen 37 a 55. Jedním z terčů útoku se stala přehradní hráz Dněperské vodní elektrárny, která zásahu odolala, ale její poškození vedlo k rozsáhlému výpadku dodávky elektrické energie v 9 oblastech. Zahynulo nejméně 5 lidí a 14 utrpělo zranění.[141]
Duben 2024
[editovat | editovat zdroj]5. dubna
[editovat | editovat zdroj]Ukrajinské bezpečnostní služby SBU a HUR informovaly o provedení dronových úderů na čtyři ruská letiště, která Rusko využívá k agresi proti Ukrajině. Jedná se o vojenskou základny Morozovsk (Rostovská oblast), Engels-2 (Saratovská oblast), Kursk (Kurská oblast) a Jejsk (Krasnodarský kraj). Během akcí mělo být zničeno nejméně osm ruských letadel a dalších jedenáct poškozeno.[142][143]
9. dubna
[editovat | editovat zdroj]Ukrajinská vojenská rozvědka uvedla, že se jí podařilo poškodit ruskou raketovou loď Serpuchov kotvící na základně v přístavu Baltijsk v Kaliningradské oblasti. Jedná se o raketovou korvetu třídy Bujan-M, která původně sloužila u Černomořské flotily, než byla převelena k Baltském námořnictvu. Lodě této třídy mohou odpalovat střely s plochou dráhou letu, což Rusko demonstrovalo během války v Sýrii odpálením raket Kalibr.[144]
11. dubna
[editovat | editovat zdroj]Ruská armáda při ostřelování zcela zničila Trypilskou elektrárnu nacházející se jižně od Kyjeva.[145]
17. dubna
[editovat | editovat zdroj]Nejméně jedenáct lidí zemřelo a dvacet bylo zraněno při třech raketových útocích na město Černihiv.[146]
19. dubna
[editovat | editovat zdroj]Po splnění bojových úkolů se ve Stavropolském kraji zřítil nadzvukový strategický bombardér s měnitelnou geometrií křídel Tupolev Tu-22M3, který Rusko používá jako nosič střel Ch-22 k útokům na ukrajinská města a kritickou infrastrukturu. Podle agentury RIA Novosti se všichni čtyři členové posádky se katapultovali.[147] Představitelé Stavropolského kraje oznámili, že jeden pilot zahynul, dva byli zraněni a že čtvrtý člen posádky je nezvěstný. Zatímco podle ruských zdrojů se měl stroj zřítit v důsledku technické závady, velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk uvedl, že letadlo sestřelila Ukrajina asi 300 km od svého území. Podle portálu RBK-Ukraine ukrajinské bezpečnostní zdroje uvedly, že ke zničení stroje použily systémy protivzdušné obrany S-200,[148][149] což se zdá krajně nepravděpodobné.[150]
20. dubna
[editovat | editovat zdroj]Americká Sněmovna reprezentantů po půlroce diskusí a váhání schválila umožnění podpory Ukrajiny v hodnotě téměř 61 miliard dolarů. Pro podporu hlasovalo 311 kongresmanů, proti bylo 112 zákonodárců. Návrh musí ještě schválit Senát a následně ho musí podepsat prezident Joe Biden, který se pro schválení podpory dlouhodobě angažoval.[151][152] Důvodem byla reálná možnost, že Evropa v případě neúspěchu Ukrajiny bude ohrožena rozpínavostí Ruska.[153]
21. dubna
[editovat | editovat zdroj]Mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk uvedl, že v Sevastopolu na okupovaném poloostrově Krym byla zasažena a vyřazena ze služby loď Kommuna, nejstarší plavidlo provozované ruským námořnictvem. Během ruské invaze na Ukrajinu využívala Černomořská flota loď k záchranným operacím. Například v dubnu 2022 v oblasti potopeného ruského raketového křižníku Moskva nebo v dubnu 2024 v případě velké výsadkové lodi Cezar Kunikov.[154][155]
22. dubna
[editovat | editovat zdroj]Ruské ostřelování zcela zničilo Televizní věž v Charkově.[156]
23. dubna
[editovat | editovat zdroj]Britský premiér Rishi Sunak, řekl že vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu.[157]
24. dubna
[editovat | editovat zdroj]Pozměněný zákon o pomoci Ukrajině schválil americký Senát.[158] Zákon obratem podepsal americký prezident Joe Biden. Protože je část pomoci již v Evropě, očekává se předání Ukrajině další den a že Ukrajina bude schopna pomoc doručit na frontu do dalších 48 hodin. Součástí pomoci jsou střely do raketového systému HIMARS a rakety dlouhého doletu ATACMS, o které Ukrajina žádala dlouhodobě a které hodlá použít na ničení ruskou infrastrukturu sloužící pro podporu invaze.[159]
Květen 2024
[editovat | editovat zdroj]3. květen
[editovat | editovat zdroj]Nejméně čtyři lidé byli zraněni při útoku dronů na město Charkov, další dva lidé byli zraněni při pádu trosek v Dněpropetrovské oblasti.[160]
10. květen
[editovat | editovat zdroj]Rusko zahájilo rozsáhlou invazi do Charkovské oblasti a během následujících dní v ní dobylo několik vesnic.[161]
19. květen
[editovat | editovat zdroj]Ruské letecké útoky zabily 5 a zranily 9 osob v obcích Kupjanského rajónu, dalších 5 zabitých a 16 raněných civilistů si vyžádal ruský útok dvěma střelami Iskander na obec Mala Danylivka na severním předměstí Charkova.[162]
23. květen
[editovat | editovat zdroj]Po ruském útoku na Charkov zemřelo nejméně sedm zaměstnanců místní tiskárny.[163]
25. květen
[editovat | editovat zdroj]Nejméně osmnáct lidí zemřelo po ruském raketovém útoku na hobbymarket v Charkově.[164]
Červenec 2024
[editovat | editovat zdroj]8. červenec
[editovat | editovat zdroj]Rusko provedlo rozsáhlý raketový útok na ukrajinské civilní cíle, včetně kyjevské dětské nemocnice Ochmatdyt, při němž zahynulo nejméně 41 osob, a dalších 166 utrpělo zranění.[165]
25. červenec
[editovat | editovat zdroj]Rumunské úřady oznámily nález trosek ruského útočného dronu Geraň 1/2 na území obce Plauru, ležící v blízkosti státních hranic na protilehlém břehu Dunaje od ukrajinského přístavu Izmajil.[166]
27. červenec
[editovat | editovat zdroj]Hlavní ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny oznámilo úspěšný ranní útok bezpilotními letouny na ruské letecké základny Ďagilevo, Engels-2 a Oleňja. Na základně Oleňja v Murmanské oblasti si nárokovalo poškození nadzvukového bombardéru Tupolev Tu-22M3. Cílem dalšího útoku byla ropná rafinérie v Rjazani.[167]
31. červenec
[editovat | editovat zdroj]Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis a představitelé USA oznámili, že Ukrajinské letectvo převzalo první stíhací letouny General Dynamics F-16 Fighting Falcon.[168]
Srpen 2024
[editovat | editovat zdroj]1. srpen
[editovat | editovat zdroj]Ruské ostřelování obytné čtvrti Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti zabilo matku s dcerou (věk 72 a 40 let).[169]
2. srpen
[editovat | editovat zdroj]Ukrajinské ozbrojené síly oznámily, že raketou systému ATACMS zasáhly a potopily ruskou útočnou ponorku B-237 Rostov na Donu (třídy Kilo) v suchém doku přístavu Sevastopol, a další poškodily protiletadlový raketový komplet S-400 na okupovaném poloostrově Krym.[170]
6. srpen
[editovat | editovat zdroj]Vojáci ukrajinské armády se v úterý pokusili proniknout na ruské území v Kurské oblasti, uvedl na platformě Telegram gubernátor oblasti Alexej Smirnov. Podle tvrzení Kremlu, asi 300 ukrajinských vojáků provedlo invazi ze Sumské oblasti přes hranici do Ruska. Členové 22. ukrajinské mechanizované brigády zahájili útok mezi pohraničními vesnicemi Nikolajevo-Daryino a Olešňa v Kurské oblasti v Rusku za podpory „11 tanků a více než 20 bojových obrněných vozidel“, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Střety se rozšířily až na předměstí Sudže, města s přibližně 5000 obyvateli asi 10 kilometrů od hranic. Útok byl podle Moskvy podpořen drony a raketovými útoky. Kyjev se k údajnému vpádu bezprostředně nevyjádřil. Představitel ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Kovalenko však uvedl, že Rusko nemá svou hranici pod kontrolou. [171] [172]
Hlavní ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny uvedlo, že ukrajinské speciální síly podnikly úspěšný nájezd na Tendrovskou kosu, kde zničily ruská opevnění, obrněnou techniku (obrněné transportéry typu MT-LB) a prostředky vedení elektronického boje. Ruská strana se k události nevyjádřila.[173] Ruský bloger Rybar naproti tomu tvrdí, že akce skončila neúspěchem. Kolem třetí hodiny ráno zamířilo k Tendrovské kose 12 lodí s ukrajinskými vojáky. „V důsledku krátké bitvy byly zničeny první tři lodě, zbývajících devět se vrátilo a zamířilo opačným směrem,“ napsal bloger, jehož informace bývají obvykle poměrně spolehlivé. Informace ani jedné strany nelze nezávisle ověřit.[174]
7. srpen
[editovat | editovat zdroj]Ukrajinské jednotky na ruském území překonaly dvě linie ruských sil a pronikly až do hloubky 10 km Kurské oblasti.[175]
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov prohlásil, že „ukrajinský pokus o ofenzívu byl zastaven a ruské jednotky pokračují v ničení nepřítele v blízkosti hranice.“[176] Úřadující gubernátor Kurské oblasti Alexej Smirnov v ní vyhlásil výjimečný stav. Ruský prezident Vladimir Putin situaci označil za „rozsáhlou provokaci“.[177]
14. srpen
[editovat | editovat zdroj]Ukrajinské jednotky podle vrchního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského pokračovaly v postupu v Kurské oblasti a plně ovládly okresní město Sudža. Syrskyj zároveň uvedl, že ukrajinské jednotky v oblasti postoupily o další až dva kilometry v různých směrech a že zajaly zhruba stovku ruských vojáků.[178]
24. srpen
[editovat | editovat zdroj]Ruské ostřelování Kosťantynivky v Doněcké oblasti usmrtilo 5 civilistů a dalších 5 utrpělo zranění.[179]
Ukrajinský prezident Zelenskyj podepsal kontroverzní zákon, umožňující zákaz náboženských organizací spojených s Ruskem. Tento zákon se potenciálně může týkat zejména Ukrajinské pravoslavné církve (Moskevského patriarchátu), pokud do 9 měsíců od nabytí jeho účinnosti nepřeruší svá zbývající spojení s Ruskou pravoslavnou církví.[180]
Na letišti Le Bourget v Paříži byl zatčen francouzsko-ruský podnikatel a programátor Pavel Durov, tvůrce sociální sítě VK (VKontaktě) a komunikační platformy Telegram, která je šifrovaná a údajně není kontrolována žádným státem. Médii na Ukrajině je toto téma dlouhodobě sledováno v souvislosti s možným využitím komunikačních kanálů ruskými vojenskými jednotkami nebo dezinformátory. Mimo jiné země také ukrajinský parlament připravuje návrh zákona o regulaci Telegramu, YouTube a TikToku.[181][182]
25. srpen
[editovat | editovat zdroj]Rusové zasáhli hotel v Kramatorsku, kde byli zraněni novináři z Ukrajiny, Spojených států a Británie, zemřel vojenský poradce agentury Reuters Ryan Evans. Ministerstvo obrany Ruské federace ve své zprávě údajně oznámilo „porážku místa nasazení zahraničních žoldáků“.[183]
V reakci na zákon umožňující zákaz Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu (UPC-MP) (20. srpna), oznámil ukrajinský mistr světa v boxu Oleksandr Usyk, že nadále zůstává jejím farníkem. Papež František v komentáři k ukrajinskému zákonu, který umožňuje zakázat Ukrajinskou pravoslavnou církev (Moskevského patriarchátu) na Ukrajině, vyzval „nezakazovat přímo ani nepřímo žádnou křesťanskou církev“. „Nechť žádná křesťanská církev není přímo nebo nepřímo zrušena“, řekl papež. Ve svém projevu vyjádřil znepokojení nad přijetím zákona zakazujícího UPC (MP). „S bolestí sleduji nepřátelství na Ukrajině a v Ruské federaci a s ohledem na nedávno přijaté zákony na Ukrajině se bojím o svobodu těch, kdo se modlí, protože ti, kdo se skutečně modlí, se vždy modlí za všechny. Neděláte zlo proto, že se modlíte“, uvedl papež v prohlášení. Ukrajinský prezident nový zákon okomentoval jako zákon duchovní nezávislosti Ukrajiny. Podle metropolity Klementa (UPC-MP) není zákaz v souladu s ústavou Ukrajiny a zákony morálky. V květnu právní oddělení Rady UPC (MP) kritizovalo návrh zákona o zákazu UPC (MP) a poznamenalo, že podle norem mezinárodního práva nemůže být ochrana národní bezpečnosti základem pro omezení práva na náboženství, jak je uvedeno v preambuli návrhu zákona. Právník této církve Robert Amsterdam označil návrh zákona, který přijala Nejvyšší rada a který se týká skutečného zákazu církve, za „náboženskou čistku“ a „novou černou stránku v historii porušování lidských práv na Ukrajině“.[184] [185] [186] [187] [188] [189] [190]
26. srpen
[editovat | editovat zdroj]Masivní útok ruských raket (127) a šáhidů (109) na ukrajinskou energetiku včetně kyjevské vodní elektrárny, s následnými odstávkami elektřiny a vody v mnoha oblastech Ukrajiny a mnohahodinovými zpožděními vlaků, přibližně 7 mrtvých a 47 zraněných, jeden dron byl v Polsku na radaru 33 minut a nebyl sestřelen kvůli povětrnostním podmínkám. Média útok mimo jiné komentují jako částečnou odplatu za kurskou ofenzívu (ukrajinští politici uvádí již okolo 100 obsazených osad a přes 1 000 kilometrů území v Rusku s využitím zahraniční pozemní techniky, přes sto tisíc Rusů bylo evakuováno, Rusové podnikají protiútoky a ostřelují Sumskou oblast). Pokračují útoky ukrajinských dronů na ruské rafinerie a letiště hluboko v týlu. Ukrajina na pozadí ofenzívy stupňuje tlak na západní partnery k povolení použití raket dlouhého dosahu na území Ruska a dodání slibované vojenské techniky, v těchto souvislostech se diskutuje i o útocích na kurskou jadernou elektrárnu. Německo v předchozích dnech oznámilo snížení finanční pomoci Ukrajině. Obsazením dalších vesnic pokračoval ruský útok na Pokrovsk za ukrajinskými liniemi obrany, kde Rusové postupují každý den. Pokračují poziční boje v kurském směru v Rusku, kde ukrajinská ofenzíva zpomalila. Pokračují evakuace ve městech Pokrovsk, Selydove a v dalších frontových oblastech Ukrajiny. Zahraniční média to komentují jako výměnu Pokrovsku na Ukrajině za část Kurské oblasti v Rusku. Rusko v reakci na ofenzívu Ukrajiny přisouvá do kurského směru především brance, námořní pěchotu, výsadkové jednotky a jen část jednotek z Ukrajiny (Donbasu), mobilizaci nevyhlásilo, ani neučinilo dosud významný protitah a nad další reakcí Ruska zahraniční vojenští analytici dosud tápou. Další jednání o míru byla oboustranně pozastavena bez možnosti dalších ústupků a pokračují pouze na mezinárodní úrovni. Bělorusko v posledních dnech oznámilo přesun vojenské techniky a personálu na ukrajinskou hranici. Další kritika korupčního schématu v ukrajinské armádě – personální obsazování mobilních protileteckých skupin v týlu a audit humanitární pomoci ve výši 170 milionů hřiven poskytnuté armádě, která se ne vždy dostala k vojenským jednotkám. V podnikatelské sféře pokračuje korupce na základě ustanovení trestního zákoníku o napomáhání agresorskému státu, kdy jsou vydíráni podnikatelé, kteří měli nějaké obchodní kontakty na Rusko, či majetek v Rusku nebo na Krymu.[zdroj?!] Ministerstvo obrany Ukrajiny schválilo do provozu domácí bezpilotní víceúčelový transportér, prezident Zelenskyj uvedl, že Ukrajina pokračuje v rozvoji svého vojensko-průmyslového komplexu a již vytvořila svou první balistickou raketu, již dříve uvedl, že 24. srpna ukrajinská armáda poprvé udeřila na ruskou armádu novou zbraní – bezpilotní raketou Paljanycja. Pokračuje politický skandál s poslancem Arťomem Dmytrukek, který nelegálně překročil hranice a spojuje trestní stíhání se svým postojem k ochraně ukrajinské pravoslavné církve. V noci na úterý Rusové zasáhli hotel v Kryvyj Rihu, dva lidé zemřeli, pět lidí bylo zraněno a dva lidé jsou pravděpodobně pod troskami.[191] [192] [193] [194] [195] [196]
30. srpen
[editovat | editovat zdroj]Prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal generálporučíka Mykolu Oleščuka z funkce velitele ukrajinského letectva. Důvody změn na velitelských postech se v prezidentských rozhodnutích zásadně neuvádějí, avšak má se za to, že Oleščuk byl odvolán v souvislosti se ztrátou vojenského letounu F-16. Stalo se tak při masivním ruském útoku raket a dronů dne 26. srpna, kdy zemřel ukrajinský pilot a instruktor Oleksij Mes „Moonfish“ vycvičený v Dánsku. Příčiny se vyšetřují, jednou z možností je sestřelení vlastní protivzdušnou obranou raketou Himars, což také vyčetla veliteli poslankyně Mariana Bezuhlaja, obdobně jako nadhodnocované sestřely ruských raket a dronů.[197]
Září 2024
[editovat | editovat zdroj]3. září
[editovat | editovat zdroj]Při ruském útoku dvěma balistickými střelami do vchodu ukrajinské vzdělávací instituce v Poltavě (Poltavský vojenský institut komunikací), zemřelo přes 55 lidí a přes 320 jich bylo zraněno – při poplachu lidé běželi do budovy (údajně měla být zasažená také nemocnice).[198][199] Podle poslance Ihora Mosijčuka byly výbuchy na přehlídkovém prostranství, kde byla nastoupena vojenská formace, a do jídelny, kde byli někteří vojáci (obhajuje že kadeti ústavu přitom nebyli zraněni), den předtím přeletěl nad Poltavou průzkumný dron, ale nikdo nepřijal další bezpečnostní opatření (Poltavský region neměl dostatečnou protiraketovou obranu). Další úmrtí vojáků na shromáždění kritizovala také poslankyně Mariana Bezuhlaja. Ruské i ukrajinské zdroje uvedly, že na místě se cvičili specialisté na radarový a elektronický boj pro ukrajinskou armádu.[200][201][202][203][204] Podle jednoho z lékařů na místě, zemřelo mnoho lidí zbytečně během následného neodborného ošetření nebo při použití nekvalitních (čínských) turniketů.[205] Bezpečnostní služba Ukrajiny prověřuje verzi úpravy raketového útoku, zveřeněnění fotografií a videí z místa útoku, a možný nedbalý přístup k vojenské službě.
4. září
[editovat | editovat zdroj]Ukrajinští ministři hromadně podali ručně psané výpovědi, prohlášení byla projednávána na nadcházejícím zasedání: ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba, spravedlnosti Denys Maliuska, pro strategická průmyslová odvětví Alexandr Kamyšin, ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů Ruslan Strelet, místopředsedkyně vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci Olga Stefanišyna, místopředseda vlády – ministryně pro reintegraci dočasně okupovaných území Ukrajiny Iryna Vereščuková.[206]
Pokračovalo ostřelování ukrajinských měst (Kyjev, Lvov, Charkov, Sumy, Slavjansk, Kramatorsk, ...). V posledních dnech byly zasaženy také hotely, kde byli pravděpodobně ubytováni cizinci. Pokračuje evakuace lidí z Pokrovsku. Ukrajinská média nadále zveřejňují videa z nedobrovolného odchytu branců k mobilizaci v ulicích.
Říjen 2024
[editovat | editovat zdroj]22. říjen
[editovat | editovat zdroj]Ruské armádě se zřejmě podařilo prolomit ukrajinskou obranu u města Časiv Jar v Doněcké oblasti.[207]
Europoslanci schválili půjčku Ukrajině ve výši až 35 miliard eur (více než 880 miliard korun). Splátky mají hradit výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. Z jednadvaceti českých europoslanců hlasovali proti Kateřina Konečná, Ondřej Dostál a Ivan David. Dalších osmnáct europoslanců zvolených v Česku návrh podpořilo.[208]
Listopad 2024
[editovat | editovat zdroj]5. listopad
[editovat | editovat zdroj]Ukrajinská armáda potvrdila, že se poprvé střetla s jednotkami ze Severní Koreje.[209]
11. listopad
[editovat | editovat zdroj]Bývalý britský premiér Boris Johnson připustil účast britských vojáků v konfliktu, pokud Donald Trump zastaví pomoc Ukrajině.[210]
15. listopad
[editovat | editovat zdroj]Německý kancléř Olaf Scholz po téměř dvou letech telefonicky hovořil s Vladimirem Putinem.[211]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ČT24, ČTK. Rusové masivně zaútočili na Kyjev, Charkov a další města. Zabili pět lidí a přes sto jich zranili. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Rusko utratilo za úterní útok proti Ukrajině 14 miliard korun. Nejdražší je raketa Kinžal. iROZHLAS [online]. 2024-01-02 [cit. 2024-01-03]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Moskva a Kyjev si po delší pauze vyměnily další zajatce, dohromady 478 lidí. irozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2024-01-03 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online.
- ↑ Institut pro studium války: RUSSIAN OFFENSIVE CAMPAIGN ASSESSMENT, JANUARY 3, 2024Jan 3, 2024 - ISW Press
- ↑ FORNUSEK, Martin. Commander: Air Force destroys Russian command center at occupied Crimea airbase. The Kyiv Independent. 2023-01-06. Dostupné online [cit. 2024-01-06]. (anglicky)
- ↑ HNIDYI, Vitalii; HARMASH, Olena; ELGOOD, Giles. Ukraine shows evidence Russia fired North Korea missile at Kharkiv. Reuters [online]. 2024-01-06 [cit. 2024-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ iDNES.cz, ČTK. Rusové zaútočili na ukrajinské město Pokrovsk. Mrtvých je 11, včetně pěti dětí. iDNES.cz [online]. 2024-01-06 [cit. 2024-01-06]. Dostupné online.
- ↑ a b ČTK. Londýn zvýší vojenskou pomoc Kyjevu, Sunak a Zelenskyj uzavřeli bezpečnostní dohodu. USA dodávky zbraní pozastavily. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Опубликован полный текст исторического соглашения по безопасности между Украиной и Великобританией. nv.ua [online]. [cit. 2024-01-14]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Залужный заявил, что ВСУ сбили над Азовским морем российский самолет-разведчик А-50. Meduza [online]. 2024-01-15 [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ At least 17 injured after Russian missiles hit Ukraine’s Kharkiv. Al Jazeera English [online]. 2024-01-17 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ COURT, Elsa. Russia attacks Kherson Oblast, killing 1, injuring 5. The Kyiv Independent. 2024-01-17. Dostupné online [cit. 2024-01-17]. (anglicky)
- ↑ In First, Russia Downs Drone Over St. Petersburg. The Moscow Times. 2024-01-18. Dostupné online [cit. 2024-01-18]. (anglicky)
- ↑ COURT, Elsa. Media: Ukrainian drone attack hits oil depot near St Petersburg. The Kyiv Independent. 2024-01-18. Dostupné online [cit. 2024-01-19]. (anglicky)
- ↑ 1 killed, 2 injured in Russian shelling of Kupiansk. The Kyiv Independent. 2024-01-18. Dostupné online [cit. 2024-01-18]. (anglicky)
- ↑ AP. Ukraine claims new drone attack on oil depot in Russia. France 24 [online]. 2024-01-19 [cit. 2024-01-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FORNUSEK, Martin. Russian attack against Kherson kills 1 civilian, injures 1. The Kyiv Independent. 2023-01-19. Dostupné online [cit. 2024-01-19]. (anglicky)
- ↑ ЛЕБЕДЕВ, Денис. Порт в Усть-Луге атакован двумя беспилотниками. Горит химический завод. fontanka.ru [online]. 2024-01-21 [cit. 2024-01-23]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Во время взрыва на терминале в Усть-Луге у причалов находилось несколько крупных иностранных судов. fontanka.ru [online]. 2024-01-21 [cit. 2024-01-23]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Darya Tarasova, Teele Rebane, Radina Gigova, Victoria Butenko, Josh Pennington, Andrew Carey a Maria Kostenko. Moscow blames Ukraine for strikes that killed at least 28 in Russian-controlled Donetsk; Kyiv denies attack. CNN [online]. 2024-01-22 [cit. 2024-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Russia on Alert After Spate of Ukrainian Attacks. Hlas Ameriky [online]. 2024-01-22 [cit. 2024-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ISW. Ruská federace vstoupila do Avdijivky z jihu. Strana.ua [online]. 2024-01-22 [cit. 2024-01-22]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Sarah Rainsford; Paul Kirby. Ukraine war: Civilians killed in missile strikes on Kyiv and Kharkiv. BBC news [online]. 2024-01-23 [cit. 2024-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ В Белгородской области разбился Ил-76 с украинскими пленными. RIA Novosti [online]. 2024-01-24 [cit. 2024-01-24]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ HÁJEK, ČTK, Adam. Zřítil se ruský iljušin. Vezl ukrajinské zajatce, tvrdí Moskva. Munici, říká Kyjev. iDNES.cz [online]. 2024-01-24 [cit. 2024-01-24]. Dostupné online.
- ↑ V ruském Tuapse vzplála rafinerie, místní slyšeli drony - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-01-25 [cit. 2024-02-21]. Dostupné online.
- ↑ FENBERT, Abbey. Fire breaks out at oil depot in Russia's Krasnodar Krai. The Kyiv Independent. 2024-01-25. Dostupné online [cit. 2024-02-21]. (anglicky)
- ↑ BASMAT, Dmytro. Air Force: Ukraine damages 3 Russian aircraft in occupied Crimea. The Kyiv Independent. 2024-02-02. Dostupné online [cit. 2024-02-03]. (anglicky)
- ↑ LOVOZENKO, Tetiana. Explosions ring out in several cities of occupied Crimea, smoke showing over Belbek airfield – video. Ukrainska Pravda. 2024-01-31. Dostupné online [cit. 2024-02-03]. (anglicky)
- ↑ Drone Crashes Into St. Petersburg Oil Refinery. The Moscow Times. 2024-01-31. Dostupné online [cit. 2024-02-03]. (anglicky)
- ↑ CHODIL, Jakub. Ukrajinci tvrdí, že potopili v Černém moři ruskou raketovou korvetu. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-02-01 [cit. 2024-02-01]. Dostupné online.
- ↑ ADAM, Robinson. Ukraine 'hits Russian missile boat Ivanovets in Black Sea'. BBC News [online]. BBC, 2024-02-01 [cit. 2024-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Summit EU schválil padesát miliard eur pro Kyjev a vyzval k urychlení dodávek munice. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-02-01 [cit. 2024-02-02]. Dostupné online.
- ↑ France 24, AFP, Reuters. Russian strike in Ukraine kills two French aid workers. France 24 [online]. 2024-02-02 [cit. 2024-02-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Major Russian Oil Refinery in Volgograd Region Falls Victim to a Drone Attack. Kyiv Post. 2024-02-03. Dostupné online [cit. 2024-02-03]. (anglicky)
- ↑ Zelensky dismisses Chief Commander Zaluzhnyi, appoints Syrskyi in his place. The Kyiv Independent. 2024-02-08. Dostupné online [cit. 2024-02-08]. (anglicky)
- ↑ BASMAT, Dmytro. Russian strikes kill 3, injure 4 in Sumy Oblast. The Kyiv Independent. 2024-02-09. Dostupné online [cit. 2024-02-10]. (anglicky)
- ↑ AMRAN, Rachel. UPDATE: Russian attack on Kharkiv causes mass fire, killing at least 7. The Kyiv Independent [online]. 2024-02-10 [cit. 2024-02-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ OSTILLER, Nate. Russian attacks in Selydove, Donetsk Oblast, kill 3, injure 12. The Kyiv Independent. 2024-02-14. Dostupné online [cit. 2024-02-14]. (anglicky)
- ↑ FORNUSEK, Martin. Russian attack on Donetsk Oblast town kills 2, injures 1. The Kyiv Independent. 2024-02-14. Dostupné online [cit. 2024-02-14]. (anglicky)
- ↑ KHALILOVA, Dinara. Prosecutor’s Office: Death toll of Russia’s Feb. 14 attack on Kharkiv Oblast village rises to 4. The Kyiv Independent. 2024-02-15. Dostupné online [cit. 2024-02-17]. (anglicky)
- ↑ VAN BRUGEN, Isabel. Russian Warship Ablaze in Ukraine's Latest Black Sea Triumph. Newsweek [online]. 2024-02-14 [cit. 2024-02-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BALACHUK, Iryna; ROMANENKO, Valentyna. Russian landing ship Tsezar Kunikov hit in Black Sea, it has sunk – intelligence sources, photo, video. Ukrainska Pravda. 2024-02-14. Dostupné online [cit. 2024-02-14]. (anglicky)
- ↑ NEWDICK, Thomas. Ukrainian Drone Boats Sink Another Russian Navy Landing Ship. The Warzone [online]. 2024-02-14 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Putin signs law to confiscate assets of those convicted of discrediting the Russian army. AP NEWS [online]. Associated Press, 2024-02-14 [cit. 2024-02-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ U Avdijivky zemřel Čech - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-02-15 [cit. 2024-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Na Ukrajině padl další český dobrovolník - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online.
- ↑ ČT24, ČTK. Ukrajinské jednotky se kvůli zachování životů stáhly z jihovýchodu Avdijivky. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-02-16]. Dostupné online.
- ↑ BAUER, Vojtěch; MARTIN, Martin. Ruský opoziční lídr Navalnyj je po smrti. Novinky.cz [online]. 2024-02-16 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online.
- ↑ Ukraine’s Zelenskyy in Paris signed security agreement with France after similar deal with Germany. AP NEWS [online]. Associated Press, 2024-02-16 [cit. 2024-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LUKIV, Jaroslav. Avdiivka: Ukraine troops leave embattled eastern town. BBC News [online]. BBC, 2024-02-17 [cit. 2024-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KOVTUN, Yelyzaveta. Russia was massively attacked by more than 30 drones. A large-scale fire in Izhevsk. Online.ua [online]. 2024-02-17 [cit. 2024-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ COJAN, Liviu. Noi fragmente de dronă au fost găsite în Republica Moldova, în apropiere de granița cu Ucraina. Digi24 [online]. 2024-02-17 [cit. 2024-02-18]. Dostupné online. (rumunsky)
- ↑ Debris from another Shahed drone found near Ukrainian border in Moldova – photo. Ukrainska Pravda. 2024-02-17. Dostupné online [cit. 2024-02-18]. (anglicky)
- ↑ KHALILOVA, Dinara. Air Force commander: Ukraine downs 3 Russian warplanes. The Kyiv Independent. 2024-02-17. Dostupné online [cit. 2024-02-17]. (anglicky)
- ↑ Ucraina: Kiev, abbattuto jet militare russo, quarto in 2 giorni. Rai News 24 [online]. Rai, 2024-02-18 [cit. 2024-02-19]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ OSTILLER, Nate. Air Force: Ukraine shoots down 2 Russian fighter jets. The Kyiv Independent. 2024-02-19. Dostupné online [cit. 2024-02-21]. (anglicky)
- ↑ Ukraine accuses Russia of killing unarmed prisoners after fall of Avdiivka. Al Jazeera English [online]. Al-Džazíra, 2024-02-19 [cit. 2024-02-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Что известно о летчике Максиме Кузьминове, угнавшем вертолет на Украину. Kommersant [online]. 2024-02-19 [cit. 2024-02-20]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ АСАТРЯН, Арпине. ГУР Украины заявило о смерти россиянина Кузьминова, угнавшего вертолет на Украину. RTV 1 [online]. 2024-02-19 [cit. 2024-02-20]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ FORNUSEK, Martin. Update: Death toll of Russian attack on Sumy Oblast rises to 5. The Kyiv Independent. 2024-02-20. Dostupné online [cit. 2024-02-21]. (anglicky)
- ↑ AMRAN, Rachel. Russian drone attack on Kharkiv kills 2, injures 1. The Kyiv Independent. 2024-02-20. Dostupné online [cit. 2024-02-22]. (anglicky)
- ↑ Polští zemědělci zahájili úplnou blokádu ukrajinských hranic. Strana.ua [online]. 2024-02-20 [cit. 2024-02-20]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ KHALILOVA, Dinara. Air Force commander: Ukraine downs another Russian military aircraft. The Kyiv Independent. 2024-02-21. Dostupné online [cit. 2024-02-21]. (anglicky)
- ↑ Zástupci zemí EU odsouhlasili třináctý balík sankcí proti Rusku. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-02-21 [cit. 2024-02-21]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Země Evropské unie schválily třináctý balík sankcí vůči Rusku. Na seznamu jsou i čínské firmy. irozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2024-02-21 [cit. 2024-02-21]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Dánsko spolu s Českem a dalšími státy podpoří Ukrajinu. Poskytnou jim finance na pořízení munice. irozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2024-02-22 [cit. 2024-02-22]. Dostupné online.
- ↑ KHALILOVA, Dinara. Governor: Russian strike on Kherson Oblast village kills man. The Kyiv Independent. 2024-02-22. Dostupné online [cit. 2024-02-23]. (anglicky)
- ↑ COURT, Elsa. Body found under rubble of Dnipro apartment hit in Russian attack. The Kyiv Independent. 2024-02-23. Dostupné online [cit. 2024-02-23]. (anglicky)
- ↑ GONCHAROVA, Olena. UPDATE: Russian drone attacks against Odesa kill 3. The Kyiv Independent. 2024-02-23. Dostupné online [cit. 2024-02-23]. (anglicky)
- ↑ KHALILOVA, Dinara. Air Force: Ukraine downs 23 out of 31 Russian drones launched overnight. The Kyiv Independent. 2024-02-23. Dostupné online [cit. 2024-02-23]. (anglicky)
- ↑ WRIGHT, George. US targets Russia with more than 500 new sanctions. BBC News [online]. BBC, 2024-02-23 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AXE, David. Incredibly, The Russian Air Force Has Lost Another Rare A-50 Radar Plane. Forbes [online]. 2024-02-23 [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ COURT, Elsa. Air Force: Ukraine shoots down another Russian A-50 aircraft over Azov Sea. The Kyiv Independent. 2024-02-23. Dostupné online [cit. 2024-02-24]. (anglicky)
- ↑ GONCHAROVA, Olena. Ukraine downs 12 drones, 2 missiles over southern oblasts. The Kyiv Independent. 2024-02-24. Dostupné online [cit. 2024-02-24]. (anglicky)
- ↑ ČTK, iDNES cz. Ukrajinský dárek k výročí pro Rusy. V Lipecku jim vzplanula největší ocelárna. iDNES.cz [online]. 2024-02-24 [cit. 2024-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Polina Devitt,Tom Balmforth, Felix Light, Filipp Lebedev; William Mallard, Kevin Liffey, Alex Richardson a Tomasz Janowski. Ukraine says it struck big Russian steel plant on invasion anniversary. Reuters [online]. 2024-02-24 [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MOENS, Barbara. Von der Leyen, other leaders pledge Ukraine support in anniversary visit to Kyiv. Politico.eu [online]. 2024-02-24 [cit. 2024-02-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČTK. „Je nejvyšší čas na mír.“ Guterres a padesátka států vyzvali Rusko k ukončení války proti Ukrajině. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-03-02]. Dostupné online.
- ↑ COURT, Elsa. Air Force: Ukraine downs 9 drones, 3 missiles overnight. The Kyiv Independent. 2024-02-26. Dostupné online [cit. 2024-02-26]. (anglicky)
- ↑ Повітряні Сили ЗС України / Air Force of the Armed Forces of Ukraine. Telegram [online]. [cit. 2024-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Микола ОЛЕЩУК. Telegram [online]. [cit. 2024-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Rusko rozjíždí volby prezidenta na Ukrajině - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-02-28 [cit. 2024-03-02]. Dostupné online.
- ↑ COURT, Elsa. Air Force: Ukraine downs another Su-34. The Kyiv Independent. 2024-02-29. Dostupné online [cit. 2024-02-29]. (anglicky)
- ↑ STRUCK, Julia. Ukrainian Air Force Downs Three More Russian Fighter-Bombers, Bringing Total to 12 in 13 Days. Kyiv Post. 2024-02-29. Dostupné online [cit. 2024-03-02]. (anglicky)
- ↑ a b FORNUSEK, Martin. Air Force: Ukraine downs Russian Su-34 aircraft, 14 Shahed drones over past day. The Kyiv Independent. 2024-03-02. Dostupné online [cit. 2024-03-02]. (anglicky)
- ↑ JÉGO, Marie. Russia declares a six-month moratorium on gasoline exports. Le Monde. 2024-03-01. Dostupné online [cit. 2024-03-12]. (anglicky)
- ↑ AMRAN, Rachel. UPDATE: Russian drone attack on Kharkiv Oblast kills 1. The Kyiv Independent. 2024-03-02. Dostupné online [cit. 2024-03-02]. (anglicky)
- ↑ FORNUSEK, Martin. Russian attack on Kherson Oblast village kills man. The Kyiv Independent. 2024-03-02. Dostupné online [cit. 2024-03-02]. (anglicky)
- ↑ Governor: Russian attack kills 1 in Zaporizhzhia Oblast. The Kyiv Independent. 2024-03-02. Dostupné online [cit. 2024-03-02]. (anglicky)
- ↑ SHULZHENKO, Daria. Ukraine war latest: Russian drone attack on Odesa kills 12, including 5 children. The Kyiv Independent. 2024-03-03. Dostupné online [cit. 2024-03-04]. (anglicky)
- ↑ DENISOVA, Kateryna. Air Force: Ukraine downs another Russian Su-34 jet. The Kyiv Independent. 2024-03-02. Dostupné online [cit. 2024-03-03]. (anglicky)
- ↑ Governor: Russian forces shell Kherson Oblast, killing 1. The Kyiv Independent. 2024-03-03. Dostupné online [cit. 2024-03-04]. (anglicky)
- ↑ Governor: At least 16 injured in Russian attack on Kurakhove. The Kyiv Independent. 2024-03-03. Dostupné online [cit. 2024-03-04]. (anglicky)
- ↑ A co obranná linie u Avdijivky, "strategická krize" s mobilizací, Scholz je "kancléř míru". Výsledky. Strana.ua. 2024-03-04. Dostupné online [cit. 2024-03-05]. (rusky)
- ↑ Najdou ruské systémy protivzdušné obrany. Americké letouny páté generace F-35 se účastní misí nad územím Ukrajiny. Strana.ua. 2024-03-04. Dostupné online [cit. 2024-03-05]. (rusky)
- ↑ Ukrajinská bezpečnostní služba zastřelila svého vyjednavače. Měl zradit. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Atentát na bankéře-zvěda. Co vešlo ve známost o dva roky později o popravě Denise Kirejeva v Kyjevě. Strana.ua [online]. 2024-03-05 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Na palubě zničené ruské lodi "Sergej Kotov" by mohl být také vrtulník. Strana.ua. 2024-03-05. Dostupné online [cit. 2024-03-05]. (rusky)
- ↑ V Kyjevě začala unikat další stanice metra. Video. Strana.ua. 2024-03-05. Dostupné online [cit. 2024-03-05]. (rusky)
- ↑ 741. den války na Ukrajině. Co se stalo 5. března. Aktualizováno. Strana.ua. 2024-03-05. Dostupné online [cit. 2024-03-05]. (rusky)
- ↑ ONLINE: Soud v Haagu vydal zatykač na dva ruské velitele. Měli vést útoky na ukrajinskou energetiku. iROZHLAS [online]. 2024-03-05 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Ruský útok na Oděsu. Rakety dopadly nedaleko Zelenského a premiéra Řecka, na místě jsou mrtví. CNN Prima NEWS [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ ECHO24. Řecký premiér v ohrožení. Ruské rakety dopadly v Oděse zhruba 150 metrů od něj - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2024-03-06 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ DENISOVA, Kateryna. Governor: Russian drone attacks car in Vovchansk in Kharkiv Oblast, kills 2. The Kyiv Independent. 2024-03-08. Dostupné online [cit. 2024-03-12]. (anglicky)
- ↑ CULVERWELL, Dominic. Russia claims downing 47 Ukrainian drones overnight. The Kyiv Independent. 2024-03-10. Dostupné online [cit. 2024-03-12]. (anglicky)
- ↑ FORNUSEK, Martin; GONCHAROVA, Olena. UPDATED: Russian missile attack on Kryvyi Rih kills 5, injures dozens. The Kyiv Independent. 2024-03-12. Dostupné online [cit. 2024-03-13]. (anglicky)
- ↑ DENISOVA, Kateryna. Governor: Russian attack on residential building in Myrnohrad kills 2, injures 5. The Kyiv Independent [online]. 2024-03-13 [cit. 2024-03-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DENISOVA, Katerina. Update: Russian attack near Kupiansk kills 1 civilian, injures 3. The Kyiv Independent. 2024-03-12. Dostupné online [cit. 2024-03-13]. (anglicky)
- ↑ GONCHAROVA, Olena. The Kyiv Independent. 2024-03-12. Dostupné online [cit. 2024-03-12]. (anglicky)
- ↑ DENISOVA, Kateryna. Russian governor claims drone hit Belgorod administration building. The Kyiv Independent. 2024-03-12. Dostupné online [cit. 2024-03-13]. (anglicky)
- ↑ LUKIV, Jaroslav. Ukraine-based Russian armed groups claim raids into Russia. BBC News [online]. BBC, 2024-03-12 [cit. 2024-03-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DENISOVA, Kateryna. Update: Russian attack on Sumy kills 2 people, injures 8. The Kyiv Independent. 2024-03-13. Dostupné online [cit. 2024-03-13]. (anglicky)
- ↑ FENBERT, Abbey. Russian attacks on Sumy Oblast kill 1, injure 2. The Kyiv Independent. 2024-03-14. Dostupné online [cit. 2024-03-14]. (anglicky)
- ↑ PICHETA, Rob, Victoria Butenko, Martin Goillandeau, Josh Pennington, Olga Voitovych, Anna Chernova. Ukraine hits oil refineries deep inside Russian territory, as Kyiv steps up drone attacks before Putin’s likely re-election. CNN [online]. 2024-03-13 [cit. 2024-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ OSTILLER, Nate. Russian anti-Kremlin militias tell Russian citizens near Ukrainian border to evacuate. The Kyiv Independent. 2024-03-13. Dostupné online [cit. 2024-03-14]. (anglicky)
- ↑ DENISOVA, Kateryna. Military: Ukraine downs 22 Russian drones overnight. The Kyiv Independent. 2024-03-14. Dostupné online [cit. 2024-03-14].
- ↑ COURT, Elsa. UPDATE: Drone attack in Vinnytsia Oblast kills 1, injures 4". The Kyiv Independent. 2024-03-14. Dostupné online [cit. 2024-03-15]. (anglicky)
- ↑ a b Pro-Kyiv Fighters Launch Incursion Into Russia's Kursk Region. The Moscow Times. 2024-03-14. Dostupné online [cit. 2024-03-15]. (anglicky)
- ↑ YORK, Chris. Russian reconnaissance troops forced to retreat after failed attempt to cross Dnipro, Ukraine says. The Kyiv Independent. 2024-03-14. Dostupné online [cit. 2024-03-15]. (anglicky)
- ↑ OSTILLER, Nate. Update: Death toll in Russian missile strike on Odesa rises to 21, at least 73 injured. The Kyiv Independent. 2024-03-16. Dostupné online [cit. 2024-03-17]. (anglicky)
- ↑ DENISOVA, Kateryna. UPDATE: Russian missile strike kills 20, injures 73 in Odesa. The Kyiv Independent [online]. 2024-03-15 [cit. 2024-03-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KHALILOVA, Dinara. Governor: Russian shelling of Zaporizhzhia Oblast village kills woman. The Kyiv Independent. 2024-03-15. Dostupné online [cit. 2024-03-17].
- ↑ Ron Popeski, Oleksandr Kozhukhar, David Gregorio. Ukrainian authorities launch mass evacuation in northern region. Reuters [online]. 2024-03-16 [cit. 2024-03-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ukraine drones hit Russia's Syzran oil refinery, governor says. Reuters [online]. Reuters, 2024-03-16 [cit. 2024-03-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČTK. V rafinerii v ruské Syzrani vypukl požár. Podle místních úřadů jej způsobil dron. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-03-16 [cit. 2024-03-17]. Dostupné online.
- ↑ FORNUSEK, Martin. Russian shelling of Donetsk Oblast village kills civilian, injures another. The Kyiv Independent. 2024-03-16. Dostupné online [cit. 2024-03-17]. (anglicky)
- ↑ CURSINO, Malu. Russia: Schools and shops shut in Belgorod amid air strikes. BBC News [online]. BBC, 2024-03-16 [cit. 2024-03-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PETRENKO, Roman. Fires and overturned cars in Belgorod after air defence response to attack – photo, video. Ukrainska Pravda. 2024-03-16. Dostupné online [cit. 2024-03-17]. (anglicky)
- ↑ FORNUSEK, Martin. Anti-Kremlin militia claims to have captured 25 Russian troops. The Kyiv Independent. 2024-03-16. Dostupné online [cit. 2024-03-17].
- ↑ GONCHAROVA, Olena. Air Force: Ukraine downs 14 Russian drones overnight. The Kyiv Independent. 2024-03-17. Dostupné online [cit. 2024-03-17]. (anglicky)
- ↑ FENBERT, Abbey. Russia claims downing 35 Ukrainian drones overnight. The Kyiv Independent. 2024-03-17. Dostupné online [cit. 2024-03-17]. (anglicky)
- ↑ FENBERT, Abbey. Russian media: Oil refinery in Krasnodar Krai hit by drones. The Kyiv Independent. 2024-03-17. Dostupné online [cit. 2024-03-17]. (anglicky)
- ↑ KHALILOVA, Dinara. Update: Russian March 17 attack on Mykolaiv kills 1, injures 9, including 2 children. The Kyiv Independent. 2024-03-18. Dostupné online [cit. 2024-03-18]. (anglicky)
- ↑ YORK, Chris. Anti-Kremlin militia claims fighting ongoing in Belgorod Oblast. The Kyiv Independent. 2024-03-19. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. (anglicky)
- ↑ AFP. Russia Has Replaced Naval Chief, State Media Confirms. Barron's [online]. Dow Jones & Company, 2024-03-19 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tom Balmforth, Kevin Liffey. Ukrainian drones attacked Russian bomber air base overnight, Kyiv source says. Reuters [online]. 2024-03-20 [cit. 2024-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ COURT, Elsa. Update: Russian attack on Kharkiv kills 5, injures 7. The Kyiv Independent. 2024-03-20. Dostupné online [cit. 2024-03-20]. (anglicky)
- ↑ COURT, Elsa. Police: Russia attacked Kharkiv with Kh-35 anti-ship missile. The Kyiv Independent. 2024-03-20. Dostupné online [cit. 2024-03-20]. (anglicky)
- ↑ FENBERT, Abbey; GONCHAROVA, Olena. Russian missile attack on Kyiv injures at least 13, including child. kyivindependent.com. 2024-03-21. Dostupné online [cit. 2024-03-21].
- ↑ HUNDER, Max; BALMFORTH, Tom. Russia pounds Ukrainian power facilities; Zelenskiy seeks air defences, 'political will'. Reuters [online]. 2024-03-22, rev. 2024-03-23 [cit. 2024-03-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČTK. Ukrajina podle tajných služeb zasáhla letadla na třech ruských základnách. Okupanti zabíjeli v Záporoží. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-04-05 [cit. 2024-04-06]. Dostupné online.
- ↑ RUSSIAN OFFENSIVE CAMPAIGN ASSESSMENT, APRIL 5, 2024. ISW Press Releases [online]. ISW, 2024-04-05 [cit. 2024-04-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČTK. Poničili jsme Rusům raketovou loď v Kaliningradu, hlásí ukrajinská rozvědka. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-04-09 [cit. 2024-04-09]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Rusové zničili největší elektrárnu v Kyjevské oblasti. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-04-11]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Rusové zabili nejméně jedenáct lidí v Černihivu, na město udeřili třikrát. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online.
- ↑ На Ставрополье разбился бомбардировщик Ту-22М3. RIA Novosti [online]. 2024-04-19 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ RUSSIAN OFFENSIVE CAMPAIGN ASSESSMENT, APRIL 19, 2024. ISW Press Releases [online]. ISW, 2024-04-19 [cit. 2024-04-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČTK. Ukrajinci hlásí, že poprvé sestřelili ruský strategický bombardér Tu-22M3. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-04-19 [cit. 2024-04-22]. Dostupné online.
- ↑ ČTK, iDNES.cz. Proč se zřítil ruský bombardér? Argumenty hovoří proti sestřelení Ukrajinci. iDNES.cz [online]. 2024-04-19 [cit. 2024-04-23]. Dostupné online.
- ↑ MUSIL, Adam. Americká sněmovna schválila balík pomoci Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-04-20 [cit. 2024-04-22]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Ukrajina je blíž americké pomoci. Dolní komora Kongresu schválila balík za skoro 1,5 bilionu korun. irozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2024-04-20 [cit. 2024-04-22]. Dostupné online.
- ↑ BARTOŠOVÁ, Michaela. Dalším Putinovým cílem může být Pobaltí, naznačuje analýza. NATO by útoku nestihlo zabránit. CNN Prima NEWS [online]. 2024-04-23 [cit. 2024-04-25]. Dostupné online.
- ↑ RUSSIAN OFFENSIVE CAMPAIGN ASSESSMENT, APRIL 21, 2024. ISW Press Releases [online]. ISW, 2024-04-21 [cit. 2024-04-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČTK. Sevastopolem zněly exploze. Ukrajina útočila na jednu z ruských lodí. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-04-21 [cit. 2024-04-22]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Ruský útok zničil charkovskou televizní věž. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-04-24]. Dostupné online.
- ↑ PM Sunak: We will put the UK defence industry on a war footing. Reuters [online]. 2024-04-23 [cit. 2024-04-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pomoc Ukrajině schválil už i americký Senát. Novinky.cz [online]. 2024-04-24 [cit. 2024-04-25]. Dostupné online.
- ↑ Biden podepsal balík s pomocí pro Ukrajinu. „Techniku začneme odesílat během několika hodin,“ slíbil. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-04-24 [cit. 2024-04-25]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Rusové dál útočí na Charkov. Ukrajinské úřady hlásí zraněné a rozsáhlý požár. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-05-04]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Na severu Charkovské oblasti se nepřetržitě střílí. Ukrajina evakuovala na čtyři tisíce lidí. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-05-13]. Dostupné online.
- ↑ YORK, Chris. Russian strikes near Kupiansk kill 5, injure 9. The Kyiv Independent. 2024-05-19. Dostupné online [cit. 2024-05-19]. (anglicky)
- ↑ ČTK. Rusové opět útočili na Charkov, úřady evidují několik obětí. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-05-23]. Dostupné online.
- ↑ VRA. VIDEO: Krutý útok na civilisty v Charkově. Explozi zaznamenala vnitřní kamera: mrtví a ranění - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2024-05-26 [cit. 2024-05-27]. Dostupné online.
- ↑ SEDDON, Sean. Ukraine mourns after day of Russian air strikes. BBC News [online]. BBC, 2024-07-09 [cit. 2024-07-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ OSTILLER, Nate. Romania confirms Russian drone debris landed on its territory. The Kyiv Independent. 2024-07-25. Dostupné online [cit. 2024-07-27]. (anglicky)
- ↑ Ukrainian drones attack three Russian air bases, damage supersonic bomber. Ukrinform [online]. 2024-07-27 [cit. 2024-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ukraine receives first F-16 jets, officials say. Reuters [online]. 2024-08-01 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FORNUSEK, Martin. Russian shelling kills mother, daughter in Nikopol in Dnipropetrovsk Oblast. The Kyiv Independent. 2024-08-01. Dostupné online [cit. 2024-08-02]. (anglicky)
- ↑ Ukraine sinks Russian submarine in the Black Sea. The Jerusalem Post. 2024-08-05. Dostupné online [cit. 2024-08-06]. (anglicky)
- ↑ Ukrainian forces launched cross-border incursion into Russia, Moscow claims. Euronews. 2024-08-07. Dostupné online [cit. 2024-08-07]. (anglicky)
- ↑ Ukrajinští vojáci se pokusili proniknout do Kurské oblasti, tvrdí gubernátor. Seznam Zprávy. 2024-08-06. Dostupné online [cit. 2024-08-07].
- ↑ FORNUSEK, Martin. Ukrainian special forces raid Russian-occupied island in Black Sea. The Kyiv Independent. 2024-08-07. Dostupné online [cit. 2024-08-07]. (anglicky)
- ↑ Video: Ukrajinská rozvědka hlásí úspěšný výsadek v okupované oblasti. Seznam Zprávy [online]. 2024-08-07 [cit. 2024-08-08]. Dostupné online.
- ↑ Nicole Wolkov, Grace Mappes, Christina Harward, Karolina Hird, Frederick W. Kagan. Russian Offensive Campaign Assessment, August 7, 2024. ISW News [online]. ISW Press, 2024-08-07 [cit. 2024-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ukraine pierces Russian border triggering major battles. The Jerusalem Post. 2024-08-07. Dostupné online [cit. 2024-08-27]. (anglicky)
- ↑ mf/wd (Reuters, AP, AFP). Russia: State of emergency in Kursk amid incursion. Deutsche Welle [online]. 2024-08-07 [cit. 2024-08-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČT24, ČTK. Ukrajinci podle Syrského ovládli město Sudža v Kurské oblasti. ct24.ceskatelevize.cz [online]. 2024-08-14 [cit. 2024-08-27]. Dostupné online.
- ↑ OSTLIER, Nate. Russian attack in Donetsk Oblast town Kostiantynivka kills 5, at least 5 injured. The Kyiv Independent. 2024-08-24. Dostupné online [cit. 2024-08-27]. (anglicky)
- ↑ OSTILLER, Nate; FORNUSEK, Martin. Zelensky signs law potentially banning Moscow-linked church. The Kyiv Independent. 2024-08-24. Dostupné online [cit. 2024-08-27].
- ↑ Strana.ua. Pavel Durov byl zadržen v Paříži. Hrozí mu 20 let vězení. Strana.ua [online]. 2024-08-24 [cit. 2024-08-27]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Strana.ua. Ukrajina připravuje návrh zákona o regulaci Telegramu, YouTube a TikToku. Strana.ua [online]. 2024-04-24 [cit. 2024-08-27]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Strana.ua. Reportéři agentury Reuters byli zraněni při ruském raketovém útoku na hotel v Kramatorsku. Strana.ua [online]. 2024-08-25 [cit. 2024-08-27]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Strana.ua. Obsazování kostelů, konfrontace, soudy. Co čeká UPC po přijetí zákona o jejím zákazu. Strana.ua [online]. 2024-08-21 [cit. 2024-08-27]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Strana.ua. Oleksandr Usyk podpořil UPC a řekl, že zůstane farníkem tohoto kostela. Strana.ua [online]. 2024-08-25 [cit. 2024-08-27]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Strana.ua. „Bojím se o svobodu těch, kdo se modlí.“ Papež František se postavil proti zákazu UPC. Strana.ua [online]. 2024-08-25 [cit. 2024-08-27]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Strana.ua. „Zákon naší duchovní nezávislosti“. Zelenskyj se vyjádřil k zákazu UPC. Strana.ua [online]. 2024-08-20 [cit. 2024-08-27]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Strana.ua. Není v souladu s ústavou a zákony morálky. Metropilita Klement UPC reagoval na zákon o jejím zákazu. Strana.ua [online]. 2024-08-20 [cit. 2024-08-27]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Strana.ua. Právník UPC označil přijatý zákon zakazující UPC za náboženské čistky a porušování lidských práv. Strana.ua [online]. 2024-08-20 [cit. 2024-08-27]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Maria Yemets, Formula TV. Média: Gruzínská vládnoucí strana chce prohlásit pravoslaví za státní náboženství. eurointegration.com.ua [online]. 2024-08-27 [cit. 2024-08-27]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ Strana.ua. 915. den války na Ukrajině. Masivní raketový útok na Ukrajinu ráno 26. srpna. Aktualizovaný. Strana.ua [online]. 2024-08-26 [cit. 2024-08-27]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Strana.ua. 914. den války na Ukrajině. Co se stalo 25. srpna. Aktualizovaný. Strana.ua [online]. 2024-08-25 [cit. 2024-08-27]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Deepstatemap.live. Ukrajinská vojenská mapa DeeepStateMAP. Deepstatemap.live [online]. 2024-08-26 [cit. 2024-08-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Strana.ua. "Cítili jsme chuť peněz." Proč se masivně otevírají případy "napomáhání a napomáhání agresorovi" proti ukrajinskému byznysu. Strana.ua [online]. 2024-08-26 [cit. 2024-08-27]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Strana.ua. 916. den války. Ukrajina byla v noci napadena raketami a šáhidy. Co se stalo 27. srpna. Aktualizovaný. Strana.ua [online]. 2024-08-27 [cit. 2024-08-27]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Iryna Balachuk. Ukrajina vytvořila první balistickou raketu – Zelenskyj. Ukrajinska Pravda [online]. 2024-08-27 [cit. 2024-08-27]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ ШУМИЛИН, Александр. Зеленский уволил Олещука с должности командующего Воздушных сил. Ukrajinska pravda [online]. 2024-08-30 [cit. 2024-08-31]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ DOHNAL, Martin. Čtyři desítky mrtvých a 180 zraněných po ruském útoku v ukrajinské Poltavě. Novinky.cz [online]. 2024-09-03 [cit. 2024-09-03]. Dostupné online.
- ↑ IVANA, Kottasova. Dozens killed in Russian strike on military educational facility in central Ukraine. CNN news [online]. 2024-09-03 [cit. 2024-09-03]. Dostupné online.
- ↑ 923. den války na Ukrajině. Desítky mrtvých po příjezdu do Poltavy. Co se stalo 3. září. Aktualizovaný. Strana.ua [online]. 2024-09-03 [cit. 2024-09-04]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ V Poltavě v důsledku příjezdu zemřely desítky lidí.. Strana.ua [online]. 2024-09-03 [cit. 2024-09-04]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Rána pro vojenskou univerzitu v Poltavě, je tam kotel u Nevelského, jsou Spojené státy připravují jednání o Ukrajině. Výsledky. Strana.ua [online]. 2024-09-03 [cit. 2024-09-04]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ V Poltavě je již 53 mrtvých, dalších 5 lidí se hledá pod troskami. Ukrajinska pravda [online]. 2024-09-03 [cit. 2024-09-04]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Kadet Institutu komunikací řekl, že na území instituce vletěly dvě rakety. Strana.ua [online]. 2024-09-05 [cit. 2024-09-06]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Nekvalitní péče zabíjela lidi. Lékař mluvil o prvních minutách po příjezdu do Institutu komunikací. Ukrajinska pravda [online]. 2024-09-04 [cit. 2024-09-05]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Ukrajinští ministři hromadně píší rezignační dopisy. Úplný seznam. Strana.ua [online]. 2024-09-04 [cit. 2024-09-04]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ ČTK, ČT24. Rusové zřejmě prolomili ukrajinskou obranu Časiv Jaru. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-10-24]. Dostupné online.
- ↑ ČT24: Europoslanci schválili půjčku Ukrajině za ruské peníze
- ↑ ČT24, ČTK. Ukrajinci útočili na vojáky KLDR v Rusku. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-11-08]. Dostupné online.
- ↑ PEARCE, Georgia. Boris Johnson warns of British troops being sent to Ukraine if Donald Trump cuts US defence funding. www.gbnews.com [online]. 2024-11-12 [cit. 2024-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Шольц впервые за почти два года позвонил Путину. RIA Novosti [online]. 2024-11-15 [cit. 2024-11-15]. Dostupné online. (rusky)
Související
[editovat | editovat zdroj]- Časová osa ruské invaze na Ukrajinu
- Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
- Ruská invaze na Ukrajinu
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Ministerstvo obrany Ukrajiny – oficiální stránky (anglicky, ukrajinsky)
- Ukrainian News (anglicky)
- Online reportáž na ČT24
- Online reportáž na TN.cz
- Online reportáž na iRozhlas.cz
- Online reportáž na E15
- Online reportáž na iDNES.cz
- Tematické články Hospodářských novin