Hypersonická zbraň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Americký hypersonický bezpilotní letoun X-51 pod křídlem bombardéru B-52 (2009)

Hypersonická zbraň je označení pro zbraň, jež je schopna pohybovat se rychlostí alespoň pětinásobně vyšší, než je rychlost zvuku. Tyto zbraně vyvíjí Rusko, USA, Čína i další světové velmoci. Existuje několik typů vyvíjených střel a bezpilotních letounů, z nichž některé již byly úspěšně testovány. Proti této skupině zbraní v současnosti pravděpodobně neexistuje účinná obrana.

Technická charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Zbraň se označuje jako hypersonická, pohybuje-li se rychlostí alespoň Mach 5 (pětinásobek rychlosti zvuku);[1] nejrychlejší známá hypersonická zbraň se pohybuje rychlostí až Mach 20. Hypersonické zbraně mohou proniknout i do kosmického prostoru, ale většina nebo celý jejich let probíhá většinou v atmosféře[2] – rakety „klouzají“ po jejím horním okraji.[3] Jelikož se vlivem atmosférického tření extrémně zahřívají, k jejich konstrukci je potřeba tepelně odolných materiálů.[2]

pohonu se užívá jednoduchých náporových motorů, resp. varianty scramjet s nadzvukovým spalováním,[2] což přináší několik konstrukčních výhod (nízká hmotnost, prodloužení doletu a další).[4] Některá letadla jsou bezmotorové kluzáky, u nichž se předpokládá, že mohou dosáhnout výšek 40 až 60 km, a následně kolmým letem zasáhnout cíl.[5]

Vojenský význam[editovat | editovat zdroj]

Čínský hypersonický kluzák WU-14

Hypersonické zbraně testuje Rusko, USAČína, dále Indie, AustrálieFrancie.[3] Existují nadzvukové bezpilotní letadla a také protilodníprotizemní střely, z nichž některé již byly zařazeny do výzbroje armád nebo se jejich zařazení připravuje.

Proti této skupině zbraní nebyla doposud vyvinuta účinná obrana.[5] Díky své velmi vysoké rychlosti, pohybu v atmosféře a schopnosti manévrování jsou hypersonické rakety současnými systémy protiraketové obrany prakticky neodhalitelné;[3] podle představitelů americké armády výkon současných satelitůradarů k tomuto účelu nepostačuje a je potřeba zdokonalit stávající senzory a antirakety.[2] U kluzáků představuje problém především nízké tepelné vyzařování (způsobeno malým třením o řídkou atmosféru), vysoká rychlost a malé rozměry těchto objektů.[5]

Hypersonické rakety mohou nést jadernékonvenční hlavice.[3] Podle některých názorů může vývoj nové generace hypersonických zbraní narušit, resp. změnit současnou globální vojenskou rovnováhu.[3][6]

Testované zbraně[editovat | editovat zdroj]

V současnosti je známo několik vyvíjených hypersonických letounů a střel:

USA
  • Boeing X-51 Waverider – letoun poháněný moterem scramjet,[2] neúspěšně testován v květnu 2010, červnu 2011 a srpnu 2012,[1] během čtvrtého úspěšného testu v květnu 2013 dosáhl rychlost Mach 5,1.[7]
  • HTV-2 – bezpilotní letoun bez vlastního pohonu,[8] který měl létat rychlostí až Mach 20; neúspěšně testován v dubnu 2010 a srpnu 2011.[9]
  • AHW – kluzák, testován úspěšně v listopadu 2011 a neúspěšně v srpnu 2014.[10][11]
Rusko
  • 3M22 Zirkon – protilodní střela s plochou dráhou letu, technické údaje jsou tajné (neoficiálně se udává rychlost Mach 4–6 a dolet 300–400 km), [5][12] podle ruských informací při testu v dubnu 2017 dosáhla rychlosti Mach 8. Rusko plánuje zařazení střely do výzbroje jaderných raketových křižníků Pjotr VelikijAdmiral Nachimov.[12]
  • Ch-47M2 Kinžal – protizemní střela o doletu 2000 km vypouštěná z letadla MiG-31, rychlost Mach 10. Vývoj vychází z balistické rakety Iskander, podle ruských zdrojů začalo testování v prosinci 2017,[13] úspěšný test proběhl v březnu 2018.[14]
Čína
  • WU-14 – kluzák dosahující rychlost Mach 10, testován v lednu 2014.[15]
  • Starry Sky 2 – bezpilotní letoun, během úspěšného testu v srpnu 2018 dosáhl rychlost Mach 6.[16]
Indie
  • BrahMos II – zdokonalená verze nadzvukové protilodní a protizemní střely s plochou dráhou letu BrahMos, vyvíjené od konce 90. let společně s Ruskem.[2][17] Podle nepotvrzených údajů vychází z ruské střely 3M22 Zirkon a má dosahovat rychlost Mach 7 při doletu 300 km.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b VŠETEČKA, Roman. VIDEO: Pokus o šestinásobnou rychlost zvuku nevyšel, X-51A se zřítil. iDNES.cz [online]. 2012-08-15 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f USA nemají obranu proti hypersonickým zbraním, které vyvíjejí Čína a Rusko. Novinky.cz [online]. 2018-04-05 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  3. a b c d e Hypersonické rakety do 10 let změní podobu válek i světa. Euro.cz [online]. 2017-11-01 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  4. KUČERA, Josef. Letadla s novým pohonem budou pětkrát rychlejší než zvuk. iDNES.cz [online]. 2007-01-18 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  5. a b c d e GROHMANN, Jan. Hypersonické zbraně - nová éra válčení je zde. Armádnínoviny.cz [online]. 2016-08-18 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  6. LEWIS, Leo. Hypersonic Chinese jet could render Western defence systems useless. Thetimes.co.uk [online]. 2014-01-16 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. GROHMANN, Jan. Úspěšný let hypersonického letounu X-51A Waverider. Armádnínoviny.cz [online]. 2013-05-04 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  8. LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Odstartoval letoun dvacetkrát rychlejší než zvuk. A havaroval. iDNES.cz [online]. 2011-08-11 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  9. Nadzvukový bezpilotní letoun zmizel Američanům z radarů. Novinky.cz [online]. 2011-08-11 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  10. Americká hypersonická zbraň selhala, po startu explodovala. Novinky.cz [online]. 2014-08-26 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  11. Má do hodiny zabíjet kdekoliv na světě. Hypersonický kluzák havaroval. iDNES.cz [online]. 2014-08-26 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  12. a b Rusové vyzkoušeli novou raketu pro válečná plavidla, při testech dosáhla osminásobku rychlosti zvuku. Aktuálně.cz [online]. 2017-04-15 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  13. GROHMANN, Jan. Ruská hypersonická střela vzduch-země Kinžal. Armádnínoviny.cz [online]. 2018-03-19 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  14. MÁNERT, Oldřich. VIDEO: Rusko otestovalo moderní hypersonickou raketu Kinžal. iDNES.cz [online]. 2018-03-12 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  15. WIRNITZER, Jan. Čína zkoušela letoun 10x rychlejší než zvuk. Není proti němu obrany. iDNES.cz [online]. 2014-01-16 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  16. Zbraň, která zahanbí protiraketovou obranu USA? Čína otestovala hypersonické letadlo. ČT24 [online]. 2018-08-08 [cit. 2018-08-09]. Dostupné online. 
  17. GROHMANN, Jan. est nejnovější indicko-ruské střely BrahMos. Armádnínoviny.cz [online]. 2013-11-19 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]