Moskevská oblast

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Московская область
Moskovskaja oblasť
Vlajka
vlajka
Znak
znak
geografie

RussiaMoscowOblast2007-07.png

Hlavní město: Moskva
Rozloha: 45 800 km²
Časové pásmo: UTC+4[1]
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 7 095 120[2]
Hustota zalidnění: 154,9 ob./km²
Jazyk: ruština
Národnostní složení: Rusové
Náboženství: Pravoslavné křesťanství
správa regionu
Nadřazený celek: Rusko
Druh celku: oblast
Podřízené celky: 38 rajónu, 80 měst
gubernátor Sergej Šojgu

Moskevská oblast (rusky Моско́вская о́бласть), nebo také Podmoskovje (rusky Подмоско́вье) je druhá nejhustěji obydlená oblast Ruska (první je Moskva). Na ploše 45 800 km² (bez plochy Moskvy) zde žije 7 095 120 lidí (stav 2010)[2]. Oblast se nachází v Centrální federálním okruhu a jejím správním střediskem je Moskva, která je v současnosti samostatným subjektem Ruské federace.

Nachází se ve středu Východoevropské roviny, mezi řekami Oka a Volha.

Oblast sousedí s na severu s Tverskou, na severovýchodě s Jaroslavskou, na východě s Vladimirskou, na jihovýchodě s Rjazaňskou, na jihu s Tulskou, na jihozápadě s Kalužskou a na západě se Smolenskou oblastí.

Moskevská oblast je významným centrem průmyslu. Jde o centrum metalurgie, strojního, potravinářského, energetického a chemického průmyslu. Nacházejí se zde také ropné rafinérie.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast byla založena 14. ledna 1929, během správní přestavby země, jako součást Ruské sovětské federativní socialistické republiky, v rámci Sovětského svazu, jako Centralnopromyšlennaja oblasť (Центральнопромышленная область).

Vznikla sloučením tehdejších Gubernií (Moskevské, Rjazanské, Tulské, Tverské a části Kalužské), založených Petrem Velikým roku 1708. Název Moskevská oblast nese až od 3. června 1929. V září 1937 byla oblast zpět rozdělena na Moskevskou, Rjazanskou a Tulskou oblast. Tyto hranice zůstaly dodnes.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Národnostní složení obyvatelstva podle posledních dvou sčítání lidu.

Národnost Počet v r. 2002[3]
podíl
Počet v r. 2010[4]
podíl
Rusové 6 022 763 91.00 % 6 202 672 92.9 %
Ukrajinci 147 808 2.23 % 119 474 1.8 %
Tataři 52 851 0.80 % 56 202 0.8 %
Bělorusové 42 212 0.64 % 31 665 0.5 %
Arméni 39 660 0.60 % 63 306 1.0 %
Mordvinci 21 856 0.33 % 18 678 0.3 %
Ázerbájdžánci 14 651 0.22 % 19 061 0.3 %
Čuvaši 12 530 0.19 % 12 466 0.2 %
Moldavané 10 418 0.16 % 19 611 0.3 %
Židé 9 899 0.15 % 7 164 0.1 %
Gruzíni 9 888 0.15 %
Němci 4 607 0.07 %
Uzbekové 4 183 0.06 %
Baškirové 3 565 0.05 %
Tádžikové 3 404 0.05 % 15 549 0.2 %
Korejci 3 232 0.05 %
Marijci 2 554 0.04%
Kazaši 2 493 0.04 %
Osetové 2 389 0.04 %
osoby, které se nepřihlásily k žádné národnosti 172 090 419 677
ostatní národnosti výše neuvedené 109 595

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011 [online]. Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-08-31, [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (rusky) 
  2. a b Городскoe и сeльcкoe населениe пo субъектaм Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011, [cit. 2012-03-18]. (xls) Dostupné online. (rusky) 
  3. Данные Всероссийской переписи населения [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2004, [cit. 2012-03-18]. Dostupné online. (rusky) 
  4. Национальный состав населения пo субъектaм Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011, [cit. 2012-03-18]. (xls) Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu