Beryslav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Beryslav
Берислав
Kostel Uvedení Panny Marie do chrámu
Kostel Uvedení Panny Marie do chrámu
Beryslav – znak
znak
Beryslav – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoUTC+2
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
OblastChersonská
RajónBeryslavský
Beryslav
Beryslav
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha9,11 km²
Počet obyvatel13 031 (2013)
Hustota zalidnění1 430,4 obyv./km²
Správa
Vznik1784
Adresa obecního úřaduвул. 1 Травня 246
74300 м. Берислав
Telefonní předvolba5546
PSČ74300
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Beryslav (ukrajinsky Берислав; rusky БериславBerislav) je město v Chersonské oblasti na Ukrajině. Leží na pravém břehu Kachovské přehrady na Dněpru naproti Kachovce ve vzdálenosti 75 kilometrů od Chersonu, správního střediska oblasti. V roce 2013 v něm žilo třináct tisíc obyvatel.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Dobytí Kizi-Kermenu v roce 1695
Památník kozáků
Kaple na bratrské mohyle

Na počátku 15. století sídlo patřilo k Litevskému knížectví a mělo pevnost, nazývanou Vitovtova Mytnica (Витовтова Мытница) po litevském velkoknížeti Vytautasovi. V roce 1448 ji dobyli Krymští Tataři za pomoci osmanských Turků a přejmenovali na Kizi-Kermen (také Kazykermen, Gizikermen). Postavili další pevnost a opevnění s nárožními bastiony. V roce 1695 zničila pevnost spojená kozácká vojska pod vedením Ivana Mazepy a maršála Šeremetěva. V roce 1784, rok po zániku Krymského chanátu, dostal Beryslav v ruském impériu své současné jméno. Ruiny opevnění byly zlikvidovány v 19. století.

V roce 1938 se Beryslav stal městem.

Ruská invaze 2022[editovat | editovat zdroj]

Dne 16. března 2022 bylo město Beryslav dobyto Ruskem. Boje o území v Beryslavském rajónu pokračovaly až do listopadu 2022, kdy bylo město osvobozeno ukrajinskou armádou při ukrajinské protiofenzívě.[1]

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Beryslav má rozvinutý strojírenský průmysl, cihelnu, továrnu na keramiku a stavební materiály, mlékárnu s výrobou másla a sýrů a další potravinářský závod. Zemědělci v oblasti pěstují obilniny (hlavně pšenici), víno, chovají prasata a skot, rybolov. V lednu 2018 byla uvedena do provozu solární elektrárna o výkonu 8,2 megawattu. Více než 30 000 solárních panelů vyrobí ročně asi 10 megawattů „čisté“ elektřiny.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Uvedení Panny Marie do chrámu (Свято-Введенська церква) - pravoslavný barokní kostel, původně zasvěcený Vzkříšení Krista, pochází z roku 1725, má dubovou konstrukci a ocelovou střechu; byl to vojenský chrám záporožských kozáků a stál při jejich pevnosti Perevoločna v Kobeljackém rajónu v Poltavské oblasti. Roku 1782 jej kozáci přestěhovali na voru po proudu Dněpru do Beryslavi. V roce 1964 jeho původní místo zaplavila vodní přehrada.
  • Pamětní kříž se zvonem, památník kozáků
  • Kaple na bratrské mohyle z let 1853-1856, památník obětem krymské války

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Jméno Beryslav neslyː

  • Bitevní fregata Fjodora Ušakova, která se vyznamenala roku 1788 v bitvě u Hadího ostrova (Fidonisi).
  • Kolesový remorkér z počátku 20. století
  • Sovětský zaoceánský tanker ze 70. let 20. století
  • Americký cestovatel Thomas Stevens město navštívil v roce 1890 a napsal o něm v knize Ruskem na mustangu („Through Russia on a Mustang“).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beryslaw na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]