Evropská rada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o instituci Evropské unie. O podobně pojmenovaném orgánu Evropské unie pojednává článek Rada Evropské unie (také Rada ministrů). O podobně pojmenované mezivládní organizaci pojednává článek Rada Evropy.
Evropská unie
Vlajka Evropské unie

Tento článek je o:
Politice a institucích
Evropské unie

 z  d  e 

Evropská rada (ER) (anglicky: European Council, francouzsky: Conseil européen) je jednou z vrcholných institucí Evropské unie (EU). Jejími členy jsou hlavy států nebo předsedové vlád členských zemí EU; jejího zasedání se navíc účastní předseda Evropské komise. Předsednictví se do přijetí Lisabonské smlouvy odvozovalo od předsednictví v Radě EU. V souladu s ustanoveními Lisabonské smlouvy byla zavedena funkce stálého předsedy Evropské rady, který je dle čl. 15 odst. 5 této smlouvy volen kvalifikovanou většinou členů Evropské rady na 2,5leté funkční období s tím, že může být zvolen dvakrát po sobě. 1. prosince 2009 se prvním stálým předsedou Evropské rady stal Belgičan Herman Van Rompuy. Dne 1. prosince 2014 byl jeho nástupcem zvolen Polák Donald Tusk, který byl v této funkci opět potvrzen v březnu 2017 přes odpor polské vlády Beaty Szydłové.[1]

Evropská rada se schází zpravidla čtyřikrát ročně na řádném zasedání. Evropská rada „dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické směry a priority“ (čl. 15 SEU). V minulosti byla Evropskou radou přijata tak zásadní politická rozhodnutí, jakými bylo např. přijetí jednotné měny eura či tzv. východní rozšíření Evropské unie. Evropská rada však nevykonává legislativní funkce. Po každém svém zasedání je povinna předložit Evropskému parlamentu zprávu o tomto jednání a každoročně písemnou zprávu o pokroku dosaženém Evropskou unií. Pro veřejnost jsou zprávy o zasedání Evropské rady dostupné na internetu pod adresou www.consilium.europa.eu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zasedání představitelů států integrující se Západní Evropy se uskutečnilo v roce 1961, druhé pak až v roce 1967. Po několika nepravidelných dalších setkáních bylo v prosinci 1974 dohodnuto, že nadále se budou summity konat minimálně třikrát ročně a byl přijat název „Evropská rada“.

Do tzv. evropského práva byla instituce Evropské rady začleněna roku 1986 v Jednotném evropském aktu a její činnost byla dále vymezena Maastrichtskou smlouvou, v níž je stanoven i minimální počet čtyř zasedání ročně.[2] V Lisabonské smlouvě byl ustanoven její stálý předseda, který je Evropskou radou volen na 2,5 roku s jednou možností znovuzvolení. Od 1. prosince 2014 jím je Donald Tusk.

Členové Evropské rady[editovat | editovat zdroj]

Znak Evropské rady

Evropská rada

Členský stát Představitel Členský stát Představitel Členský stát Představitel

Evropská unie

Evropská unie
(bez hlasovacího práva)

člen od 20141201a1. prosince 2014
premiér Polska 2007–14


zvolen 2014, 2017


Donald Tusk (6165309851) (cropped).jpg
předseda Evropské rady
Donald Tusk
(EPPPO)

Evropská unie

Evropská unie
(bez hlasovacího práva)

člen od 20141101a1. listopadu 2014
premiér Lucemburska 1995–2013


volby 2014


Ioannes Claudius Juncker die 7 Martis 2014.jpg
předseda Evropské komise
Jean-Claude Juncker
(EPPCSV)

Belgie

Belgické království
(2,22 % populace EU)[p. 1]

členka od 20191027a27. října 2019
přechodná vláda


volby 2019
plánované 2024


Sophie Wilmès.jpg
premiérka
Sophie Wilmèsová
(ALDEMR)

Bulharsko

Bulharská republika
(1,39 % populace EU)

člen od 20170504a4. května 2017
premiér 2009–13; 2014–17


volby 2009, 2014, 2017
plánované 2021


Boyko Borissov 2017-11-03.jpg
předseda vlády
Bojko Borisov
(EPPGERB)

Česko

Česká republika
(2,04 % populace EU)

člen od 20171213a13. prosince 2017

volby 2017
plánované 2021


Andrej Babis Sebastian Kurz 2015 (16330390570) (cropped).jpg
předseda vlády
Andrej Babiš
(ALDEANO)

Dánsko

Dánské království
(1,12 % populace EU)

členka od 20190626a26. června 2019

volby 2019
plánované 2023


Mette Frederiksen - 2010.jpg
předsedkyně vlády
Mette Frederiksenová
(PESS)

Estonsko

Estonská republika
(0,26 % populace EU)

člen od 20161123a23. listopadu 2016

volby 2019
plánované volby 2023


Jüri Ratas 2017-05-25 (cropped).jpg
předseda vlády
Jüri Ratas
(ALDEEK)

Finsko

Finská republika
(1,07 % populace EU)

člen od 20190606a6. června 2019

volby 2019
plánované 2023


Antti Rinne.jpg
předseda vlády
Antti Rinne
(PESSDP)

Francie

Francouzská republika
(13,09 % populace EU)

člen od 20170514a14. května 2017

volby 2017
plánované 2022


Emmanuel Macron in July 2017.jpg
prezident
Emmanuel Macron
(Nez.REM)

Chorvatsko

Chorvatská republika
(0,81 % populace EU)

člen od 20161019a19. října 2016

volby 2016
plánované 2020


Andrej Plenković - 2018 (1534789128) (cropped).jpg
předseda vlády
Andrej Plenković
(EPPHDZ)

Irsko

Irsko
(0,93 % populace EU)

člen od 20170614a14. června 2017

plánované volby 2022


Tallinn Digital Summit. Handshake Leo Varadkar and Jüri Ratas (36679163084) (cropped).jpg
taoiseach
Leo Varadkar
(EPPFG)

Itálie

Italská republika
(11,95 % populace EU)

člen od 20180601a1. června 2018

volby 2018
plánované 2022


Giuseppe Conte Official (cropped).jpg
předseda vlády
Giuseppe Conte
(Nez.Nes.)

Kypr

Kyperská republika
(0,17 % populace EU)

člen od 20130228a28. února 2013

volby 2013, 2018
plánované 2023


Nicos Anastasiades at EPP HQ.jpg
prezident
Nikos Anastasiadis
(EPPDISY)

Litva

Litevská republika
(0,56 % populace EU)

člen od 20190712a12. července 2019

volby 2019
plánované 2024


Gitanas Nauseda crop.png
prezident
Gitanas Nausėda
(Nez.Nes.)

Lotyšsko

Lotyšská republika
(0,38 % populace EU)

člen od 20190123a23. ledna 2019

volby 2018
plánované 2022


Karins, Krisjanis-9702.jpg
předseda vlády
Arturs Krišjānis Kariņš
(EPPV)

Lucembursko

Lucemburské velkovévodství
(0,12 % populace EU)

člen od 20131204a4. prosince 2013

volby 2013, 2018
plánované 2023


Tallinn Digital Summit. Handshake Xavier Bettel and Jüri Ratas (36718144533) CROP BETTEL.jpg
předseda vlády
Xavier Bettel
(ALDEDP)

Maďarsko

Maďarsko
(1,91 % populace EU)

člen od 20100529a29. května 2010
předseda vlády 1998–2002


volby 1998, 2010, 2014, 2018
plánované 2022


Viktor Orbán 2018.jpg
předseda vlády
Viktor Orbán
(EPPFidesz)

Malta

Maltská republika
(0,09 % populace EU)

člen od 20130311a11. března 2013

volby 2013, 2017
plánované 2022


Joseph Muscat, cropped.jpg
premiér
Joseph Muscat
(PESPL)

Německo

Spolková republika Německo
(16,10 % populace EU)

členka od 20051122a22. listopadu 2005

volby 2005, 2009, 2013, 2017
plánované 2021


Angela Merkel. Tallinn Digital Summit.jpg
spolková kancléřka
Angela Merkelová
(EPPCDU)

Nizozemsko

Nizozemsko
(3,36 % populace EU)

člen od 20101014a14. října 2010

volby 2010, 2012, 2017
plánované 2021


Mark Rutte 2015 (1) (cropped).jpg
předseda vlády
Mark Rutte
(ALDEVVD)

Polsko

Polská republika
(7,41 % populace EU)

člen od 20171211a11. prosince 2017
přechodná vláda


volby 2019
plánované volby 2023


2018-07-04 Mateusz Morawiecki-0603 (cropped).jpg
předseda vlády
Mateusz Morawiecki
(ECRPPiS)

Portugalsko

Portugalská republika
(2,01 % populace EU)

člen od 20151126a26. listopadu 2015

volby 2019
plánované volby 2023


António Costa 12.ª Cimeira Brasil-Portugal 2016-11-01.png
předseda vlády
António Costa
(PESPS)

Rakousko

Rakouská republika
(1,71 % populace EU)

člen od 20190603a3. června 2019
přechodná vláda


plánované volby 2019


2015-04-28-BrigitteBierlein.jpg
spolková kancléřka
Brigitte Bierleinová
(Nez.Nes.)

Slovinsko

Republika Slovinsko
(0,40 % populace EU)

člen od 20180913a13. září 2018

volby 2018
plánované 2022


Marjan Šarec in Logatec 2017.jpg
předseda vlády
Marjan Šarec
(ALDELMŠ)

Rumunsko

Rumunsko
(3,83 % populace EU)

člen od 20141221a21. prosince 2014

volby 2014
plánované 2019


Klaus Iohannis Senate of Poland 2015 02 (cropped 2).JPG
prezident
Klaus Iohannis
(EPPNes.[p. 2])

Řecko

Řecká republika
(2,10 % populace EU)

člen od 20190708a8. července 2019

volby 2019
plánované 2023


Kyriakos Mitsotakis (cropped).jpg
předseda vlády
Kyriakos Mitsotakis
(EPPND)

Slovensko

Slovenská republika
(1,06 % populace EU)

člen od 20180322a22. března 2018

plánované volby 2020


Jakou Evropskou unii chceme v sále Morava 2018-05-26 (6835) Pellegrini.jpg
předseda vlády
Peter Pellegrini
(PESSmer–SD)

Spojené království

Spojené království Velké Británie a Severního Irska
(12,85 % populace EU)

člen od 20190724a24. července 2019

plánované volby 2019


Yukiya Amano with Boris Johnson in London - 2018 (41099455635) (cropped).jpg

premiér
Boris Johnson
(ECRPC)


Španělsko

Španělské království
(9,08 % populace EU)

člen od 20180602a2. června 2018
přechodná vláda


volby IV/2019
plánované volby XI/2019


Pedro Sánchez in 2018d.jpg
předseda vlády
Pedro Sánchez
(PESPSOE)

Švédsko

Švédské království
(1,97 % populace EU)

člen od 20141003a3. října 2014

volby 2014, 2018
plánované 2022


Tallinn Digital Summit. Handshake Stefan Löfven and Jüri Ratas (36718147193) (cropped).jpg
předseda vlády
Stefan Löfven
(PESSAP)




Evropská politická strana členové % populace členové podle států státy dle stran
Evropská lidová strana (EPP) 9 (+2 bez hlasu} 27,62 % Státy EU dle politické příslušnosti členů Evropské rady BUL, CRO, CYP, GER, GRE, HUN, IRE, LAT, ROM
Strana evropských socialistů (PES) 7 16,40 % DEN, FIN, MAL, POR, SPA, SVK, SWE
Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) 6 8,40 % BEL, CZE, EST, LUX, NED, SLO
Nezávislí 4 27,31 % AUT, FRA, ITA, LIT
Strana evropských konzervativců a reformistů (ECRP) 2 20,26 % POL, UK
   Celkem 28 100 %
Plánovaná převzetí úřadů v Evropské radě
Zvolený předseda rady Zvolená předsedkyně komise

Evropská unie

Evropská unie
(bez hlasovacího práva)

člen od 20191201a1. prosince 2019
premiér Belgie 2014–2019


zvolen 2019
plánovaná volba 2022


Charles Michel (2018-01-31) (cropped).jpg
předseda Evropské rady
Charles Michel
(ALDE)

Evropská unie

Evropská unie
(bez hlasovacího práva)

členka od 20191201a1. prosince 2019

zvolena 2019
plánovaná volba 2024


(Ursula von der Leyen) 2019.07.16. Ursula von der Leyen presents her vision to MEPs 2 (cropped).jpg
předsedkyně Evropské komise
Ursula von der Leyenová
(EPP)
Účastníci zasedání bez členství v Evropské radě
Předseda Evropského parlamentu Vysoká představitelka Unie

Evropská unie

Evropská unie

zvolen 20190703a3. července 2019

volby 2019
plánovaná volba 2021


David Sassoli 2019.jpg
předseda Evropského parlamentu
David Sassoli
(PES)
Evropská unie

Evropská unie

zvolena 20141101a1. listopadu 2014

volby 2014



Federica Mogherini Official.jpg
vysoká představitelka Unie
Federica Mogheriniová
(PES)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Podíly populace členských států EU jsou využívány k nejčastějšímu mechanizmu hlasování Rady v podobě kvalifikované většiny. Pro přijetí návrhu kvalifikovanou většinou je třeba souhlasu 55 % členských států a států zastupujících nejméně 65 % celkového počtu obyvatel EU. Hodnoty podílů populací jednotlivých států vycházejí z dokumentu Rady COUNCIL DECISION (EU, Euratom) 2017/2461 of 12 December 2017 amending the Council's Rules of Procedure.[3]
  2. Klaus Iohannis je bývalý předseda Národní liberální strany, která jej podporovala v prezidentských volbách. Dle ústavy nemůže být prezident členem politické strany. Před prezidentskou přísahou tak odstoupil z pozice předsedy a vzdal se členství.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku European Council na anglické Wikipedii.

  1. KANTER, James, Donald Tusk Gets 2nd Term as President of European Council, Dostupné online, The New York Times, 9. března 2017 (anglicky).
  2. VEBER, Václav. Dějiny sjednocené Evropy. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 645 s. ISBN 80-7106-663-X. Kapitola 14. Instituce Evropské unie, s. 481–482. 
  3. COUNCIL DECISION (EU, Euratom) 2017/2461 of 12 December 2017 amending the Council's Rules of Procedure [online]. Official Journal of the European Union (eur-lex.europa.eu), 2017-12-29 [cit. 2018-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jak funguje Evropská unie. Průvodce institucionálním rámcem EU. Lucemburk 2013, s. 12–13.
  • MCCORMICK, John: Understanding the European Union. A Concise Introduction. 6th ed. 2014, s. 76–79.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]