Evropská rada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: legislativní Radu Evropské unie (Radu ministrů), nebo neunijní Radu Evropy sdružující i státy mimo EU.
Evropská rada
Logo Evropské rady
Logo Evropské rady
Vznik1961
2009 (oficiálně)
TypInstituce Evropské unie
SídloBudova Europa, Brusel
PředsedaCharles Michel
Oficiální webwww.consilium.europa.eu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Evropská unie
Vlajka Evropské unie

Tento článek je o:
Politice a institucích
Evropské unie

 z  d  e 

Evropská rada (ER) je institucí Evropské unie (EU), která určuje hlavní politické směřování a priority unie. Jejími členy jsou hlavy států nebo předsedové vlád členských zemí EU, předseda Evropské rady a předseda Evropské komise.

Předsednictví se do přijetí Lisabonské smlouvy odvozovalo od předsednictví v Radě Evropské unie. V souladu s ustanoveními Lisabonské smlouvy byla zavedena funkce stálého předsedy Evropské rady, který je dle čl. 15 odst. 5 této smlouvy volen kvalifikovanou většinou členů Evropské rady na 2,5leté funkční období s tím, že může být zvolen dvakrát po sobě. Prvním stálým předsedou Evropské rady se 1. prosince 2009 stal Belgičan Herman Van Rompuy. Od 1. prosince 2019 funkci zastává jeho krajan Charles Michel, bývalý eurokomisař, belgický ministr zahraničí a v letech 2014 až 2019 předseda vlády.

Evropská rada se schází zpravidla čtyřikrát ročně na řádném zasedání. Evropská rada „dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické směry a priority“ (čl. 15 SEU). V minulosti byla Evropskou radou přijata tak zásadní politická rozhodnutí, jakými bylo např. přijetí jednotné měny eura či tzv. východní rozšíření Evropské unie. Evropská rada však nevykonává legislativní funkce. Po každém svém zasedání je povinna předložit Evropskému parlamentu zprávu o tomto jednání a každoročně písemnou zprávu o pokroku dosaženém Evropskou unií.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zasedání představitelů států integrující se Západní Evropy se uskutečnilo v roce 1961, druhé pak až v roce 1967. Po několika nepravidelných dalších setkáních bylo v prosinci 1974 dohodnuto, že nadále se budou summity konat minimálně třikrát ročně a byl přijat název „Evropská rada“.

Do tzv. evropského práva byla instituce Evropské rady začleněna roku 1986 v Jednotném evropském aktu a její činnost byla dále vymezena Maastrichtskou smlouvou, v níž je stanoven i minimální počet čtyř zasedání ročně.[1] V Lisabonské smlouvě byl ustanoven její stálý předseda, který je Evropskou radou volen na 2,5 roku s jednou možností znovuzvolení. Od 1. prosince 2019 jím je Charles Michel.

Členové Evropské rady[editovat | editovat zdroj]

Členský stát Představitel Členský stát Představitel Členský stát Představitel

Evropská unie

Evropská unie
(bez hlasovacího práva)

člen od 20191201a1. prosince 2019



předseda Evropské rady
Charles Michel
(RE/ALDE)

Evropská unie

Evropská unie
(bez hlasovacího práva)

členka od 20191201a1. prosince 2019



předsedkyně Evropské komise
Ursula von der Leyenová
(EPP)

Belgie

Belgické království
(2,58 % populace EU)[a]

člen od 20201001a1. října 2020



premiér
Alexander De Croo
(RE/ALDEOpen VLD)

Bulharsko

Bulharská republika
(1,55 % populace EU)

člen od 20230606a6. června 2023



předseda vlády
Nikolaj Denkov
(Nez.PP)

Česko

Česká republika
(2,35 % populace EU)

člen od 20211217a17. prosince 2021



předseda vlády
Petr Fiala
(ECRODS)

Dánsko

Dánské království
(1,30 % populace EU)

členka od 20190626a26. června 2019



předsedkyně vlády
Mette Frederiksenová
(PESS)

Estonsko

Estonská republika
(0,30 % populace EU)

členka od 20210126a26. ledna 2021



předsedkyně vlády
Kaja Kallasová
(RE/ALDEER)

Finsko

Finská republika
(1,23 % populace EU)

člen od 20230620a20. června 2023



předseda vlády
Petteri Orpo
(EPPKOK)

Francie

Francouzská republika
(14,97 % populace EU)

člen od 20170514a14. května 2017



prezident
Emmanuel Macron
(RE/ALDELREM)

Chorvatsko

Chorvatská republika
(0,91 % populace EU)

člen od 20161019a19. října 2016



předseda vlády
Andrej Plenković
(EPPHDZ)

Irsko

Irsko
(1,11 % populace EU)

člen od 20221217a17. prosince 2022



taoiseach
Leo Varadkar
(EPPFG)

Itálie

Italská republika
(13,58 % populace EU)

členka od 20221022a22. října 2022



předsedkyně vlády
Giorgia Meloniová
(ECRFdI)

Kypr

Kyperská republika
(0,20 % populace EU)

člen od 20230228a28. února 2023



prezident
Nikos Christodoulides
(Nez.Nez.)

Litva

Litevská republika
(0,62 % populace EU)

člen od 20190712a12. července 2019



prezident
Gitanas Nausėda
(Nez.Nez.)

Lotyšsko

Lotyšská republika
(0,43 % populace EU)

člen od 20230915a15. září 2023



předsedkyně vlády
Evika Siliņa
(EPPV)

Lucembursko

Lucemburské velkovévodství
(0,14 % populace EU)

člen od 20131204a4. prosince 2013



předseda vlády
Xavier Bettel
(RE/ALDEDP)

Maďarsko

Maďarsko
(2,18 % populace EU)

člen od 20100529a29. května 2010



předseda vlády
Viktor Orbán
(Nez.Fidesz)

Malta

Maltská republika
(0,11 % populace EU)

člen od 20200113a13. ledna 2020



premiér
Robert Abela
(PESPL)

Německo

Spolková republika Německo
(18,54 % populace EU)

člen od 20211208a8. prosince 2021



spolkový kancléř
Olaf Scholz
(PESSPD)

Nizozemsko

Nizozemsko
(3,89 % populace EU)

člen od 20101014a14. října 2010



předseda vlády
Mark Rutte
(RE/ALDEVVD)

Polsko

Polská republika
(8,47 % populace EU)

člen od 20171211a11. prosince 2017



předseda vlády
Mateusz Morawiecki
(ECRPiS)

Portugalsko

Portugalská republika
(2,30 % populace EU)

člen od 20151126a26. listopadu 2015



předseda vlády
António Costa
(PESPS)

Rakousko

Rakouská republika
(1,98 % populace EU)

člen od 20211206a6. prosince 2021



spolkový kancléř
Karl Nehammer
(EPPÖVP)

Slovinsko

Republika Slovinsko
(0,47 % populace EU)

člen od 20220601a1. června 2022



předseda vlády
Robert Golob
(RE/ALDEGS)

Rumunsko

Rumunsko
(4,31 % populace EU)

člen od 20141221a21. prosince 2014



prezident
Klaus Iohannis
(EPPNez.[b])

Řecko

Řecká republika
(2,39 % populace EU)

člen od 20230626a26. června 2023



předseda vlády
Kyriakos Mitsotakis
(EPPND)

Slovensko

Slovenská republika
(1,22 % populace EU)

člen od 20231025a25. října 2023



předseda vlády
Robert Fico
(SMER-SDNez.[c])

Španělsko

Španělské království
(10,56 % populace EU)

člen od 20180602a2. června 2018



předseda vlády
Pedro Sánchez
(PESPSOE)

Švédsko

Švédské království
(2,30 % populace EU)

člen od 20221018a18. října 2022



předseda vlády
Ulf Kristersson
(EPPM)

Vysvětlivky

  1. Podíly populace členských států EU jsou využívány k nejčastějšímu mechanizmu hlasování Rady v podobě kvalifikované většiny. Pro přijetí návrhu kvalifikovanou většinou je třeba souhlasu 55 % členských států a států zastupujících nejméně 65 % celkového počtu obyvatel EU. Hodnoty podílů populací jednotlivých států vycházejí z dokumentu Rady COUNCIL DECISION (EU, Euratom) 2020/2030 of 10 December 2020 amending the Council's Rules of Procedure.[2]
  2. Klaus Iohannis je bývalý předseda Národně liberální strany, která jej podporovala v prezidentských volbách. Dle ústavy nemůže být prezident členem politické strany. Před prezidentskou přísahou tak odstoupil z pozice předsedy a vzdal se členství.
  3. Slovenské straně SMER-SD bylo v říjnu 2023 pozastaveno členství ve Straně evropských socialistů.[3]

Politická spojenectví[editovat | editovat zdroj]

Evropská politická příslušnost současných členů Evropské rady

Téměř všichni členové Evropské rady jsou členy některé politické strany na vnitrostátní úrovni a většina z nich je rovněž členy některé politické strany na evropské úrovni nebo jiných aliancí, jako je například Obnova Evropy. Ty často před zasedáním Evropské rady pořádají její předběžná zasedání. Evropská rada je však složena tak, aby zastupovala státy EU, a nikoliv politické aliance, a rozhodnutí jsou zpravidla přijímána podle těchto zásad, ačkoliv ideologická shoda může podbarvovat jejich politické dohody a výběr jmenování (např. předsedy).

V níže uvedené tabulce je uveden počet vedoucích představitelů přidružených k jednotlivým aliancím a jejich celková váha při hlasování. Na mapě je vyznačena aliance jednotlivých zemí.

Evropská politická strana členové % populace státy dle stran
Evropská lidová strana/skupina EPP 8 14,7%
Obnova Evropy (ALDE, EDP, LREM) 6 22,5 % BEL, EST, FRA, LUX, NED, SLO
Nezávislí 5 5,8 % BUL, CYP, HUN, LIT, SVK
Strana evropských socialistů (PES) 5 32,9 % DEN, ESP, GER, MAL, POR
Strana evropských konzervativců a reformistů (ECR) 3 24,2 % CZE, ITA, POL
   Celkem 27 100 %
Účastníci zasedání bez členství v Evropské radě
Předsedkyně Evropského parlamentu Vysoký představitel Unie

Evropská unie

Evropská unie

zvolena 20220118a18. ledna 2022

volby 2019
plánované 2024



předsedkyně Evropského parlamentu
Roberta Metsolaová
(EPP)
Evropská unie

Evropská unie

zvolen 20191201a1. prosince 2019

volby 2019
plánované 2024



vysoký představitel Unie
Josep Borrell
(PES)

Časová osa účastníků zasedání[editovat | editovat zdroj]

Gitanas NausėdaDalia GrybauskaitėValdas AdamkusMario DraghiGiuseppe ConteMario MontiLamberto DiniCarlo Azeglio CiampiGiovanni SpadoliniGordon BajnaiPéter MedgyessyVassiliki Thanou-ChristophilouPanagiotis PikrammenosLucas PapademosXenophon ZolotasIoannis GrivasJan FischerJiří RusnokTihomir OreškovićGeorgi BliznaškiPlamen OrešarskiMarin RajkovBrigitte BierleinováJürgen TrumpfIndulis EmsisAlexis TsiprasAlexis TsiprasDemetris ChristofiasBoris JohnsonTheresa MayDavid CameronMateusz MorawieckiBeata SzydłováJarosław KaczyńskiKazimierz MarcinkiewiczPetr NečasMirek TopolánekHenry PlumbFrançois-Xavier OrtoliMarjan ŠarecMiro CerarAlenka BratušekováAnton RopMark RutteXavier BettelGaston Egmond ThornArtūras PaulauskasIvars GodmanisMicheál MartinBrian CowenBertie AhernAlbert ReynoldsCharles HaugheyCharles HaugheyCharles HaugheyJack LynchEmmanuel MacronJuha SipiläMari KiviniemiováMatti VanhaneniAnneli JäätteenmäkiováEsko AhoKaja KallasováJüri RatasTaavi RõivasAndrus AnsipLars Løkke RasmussenLars Løkke RasmussenAnders Fogh RasmussenAndrej BabišOgnjan GerdžikovAlexander De CrooSophie WilmèsováCharles MichelGuy VerhofstadtPat CoxSimone VeilRomano ProdiGaston ThornCharles MichelGordon BrownTony BlairJames CallaghanHarold WilsonStefan LöfvenGöran PerssonIngvar CarlssonPedro SánchezJosé Luis Rodríguez ZapateroFelipe GonzálezBorut PahorPeter PellegriniRobert FicoRobert FicoAntónio CostaJosé SócratesAntónio GuterresMarek BelkaLeszek MillerWim KokJoop den UylRobert AbelaJoseph MuscatPaolo GentiloniMatteo RenziEnrico LettaRomano ProdiGiuliano AmatoMassimo D'AlemaRomano ProdiGiuliano AmatoBettino CraxiFerenc GyurcsányGeorge PapandreouKonstantinos SimitisAndreas PapandreouAndreas PapandreouGerhard SchröderHelmut SchmidtFrançois HollandeFrançois MitterrandSanna MarinováAntti RinnePaavo LipponenMette FrederiksenováHelle Thorningová-SchmidtováPoul Nyrup RasmussenAnker JørgensenBohuslav SobotkaJiří ParoubekStanislav GrossVladimír ŠpidlaTassos PapadopoulosZoran MilanovićSergej StaniševElio Di RupoChristian KernWerner FaymannAlfred GusenbauerViktor KlimaFranz VranitzkyDavid SassoliMartin SchulzJosep BorrellKlaus HänschEnrique Barón CrespoPiet DankertGeorges SpénaleJosep BorrellFederica MogheriniováCatherine AshtonováJavier SolanaManuel MarínJacques DelorsRoy JenkinsJohn MajorMargaret ThatcherováFredrik ReinfeldtMariano RajoyJosé María AznarJanez JanšaJanez JanšaJanez JanšaIgor MatovičIveta RadičováMikuláš DzurindaKlaus IohannisTraian BăsescuPedro Passos CoelhoPedro Santana LopesJosé Manuel BarrosoAníbal Cavaco SilvaEwa KopaczováDonald TuskJan Peter BalkenendeRuud LubbersDries van AgtLawrence GonziJean-Claude JunckerJacques Louis SanterPierre WernerEvika SiliņaKrišjānis KariņšMāris KučinskisLaimdota StraujumaValdis DombrovskisAigars KalvītisSilvio BerlusconiSilvio BerlusconiSilvio BerlusconiGiulio AndreottiCiriaco De MitaGiovanni GoriaAmintore FanfaniAmintore FanfaniArnaldo ForlaniFrancesco CossigaGiulio AndreottiAldo MoroLeo VaradkarEnda KennyJohn BrutonGarret FitzGeraldGarret FitzGeraldLiam CosgraveViktor OrbánKyriakos MitsotakisAntonis SamarasKostas KaramanlisKonstantinos MitsotakisTzannis TzannetakisGeorgios RallisAngela MerkelováHelmut KohlNicolas SarkozyJacques ChiracValéry Giscard d'EstaingAlexander StubbJyrki KatainenJuhan PartsPoul SchlüterNicos AnastasiadesAndrej PlenkovićBojko BorisovBojko BorisovBojko BorisovYves LetermeHerman Van RompuyYves LetermeJean-Luc DehaeneWilfried MartensMark EyskensWilfried MartensPaul Vanden BoeynantsLeo TindemansSebastian KurzHartwig LögerSebastian KurzReinhold MitterlehnerWolfgang SchüsselAntonio TajaniJerzy BuzekHans-Gert PötteringNicole FontaineováJosé María Gil-RoblesEgon KlepschPierre PflimlinEmilio ColomboUrsula von der LeyenováJean-Claude JunckerJosé Manuel BarrosoJacques SanterDonald TuskHerman Van RompuySpojené královstvíŠvédskoŠpanělskoSlovinskoSlovenskoRumunskoPortugalskoPolskoNizozemskoMaltaLucemburskoLitvaLotyšskoItálieIrskoMaďarskoŘeckoNěmeckoFrancieFinskoEstonskoDánskoČeskoKyprChorvatskoBulharskoBelgieRakouskoPředseda Evropského parlamentuVysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politikuPředseda Evropské komisePředseda Evropské rady

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku European Council na anglické Wikipedii.

  1. VEBER, Václav. Dějiny sjednocené Evropy. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 645 s. ISBN 80-7106-663-X. Kapitola 14. Instituce Evropské unie, s. 481–482. 
  2. CCOUNCIL DECISION (EU, Euratom) 2020/2030 of 10 December 2020 amending the Council's Rules of Procedure [online]. Official Journal of the European Union (eur-lex.europa.eu), 2017-12-29 [cit. 2021-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. European socialists suspend Robert Fico’s Smer party and its ally Hlas. POLITICO [online]. 2023-10-12 [cit. 2023-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jak funguje Evropská unie. Průvodce institucionálním rámcem EU. Lucemburk 2013, s. 12–13.
  • MCCORMICK, John: Understanding the European Union. A Concise Introduction. 6th ed. 2014, s. 76–79.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]