Evropská rada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o instituci Evropské unie. O podobně pojmenovaném orgánu Evropské unie pojednává článek Rada Evropské unie (také Rada ministrů). O podobně pojmenované mezivládní organizaci pojednává článek Rada Evropy.
Evropská unie
Vlajka Evropské unie

Tento článek je o:
Politice a institucích
Evropské unie

 z  d  e 

Evropská rada (ER) (anglicky: European Council, francouzsky: Conseil européen) je jednou z vrcholných institucí Evropské unie (EU). Jejími členy jsou hlavy států nebo předsedové vlád členských zemí EU; jejího zasedání se navíc účastní předseda Evropské komise. Předsednictví se do přijetí Lisabonské smlouvy odvozovalo od předsednictví v Radě EU. V souladu s ustanoveními Lisabonské smlouvy byla zavedena funkce stálého předsedy Evropské rady, který je dle čl. 15 odst. 5 této smlouvy volen kvalifikovanou většinou členů Evropské rady na 2,5leté funkční období s tím, že může být zvolen dvakrát po sobě. 1. prosince 2009 se prvním stálým předsedou Evropské rady stal Belgičan Herman Van Rompuy. Dne 1. prosince 2014 byl jeho nástupcem zvolen Polák Donald Tusk, který byl v této funkci opět potvrzen v březnu 2017 přes odpor polské vlády Beaty Szydłové.[1]

Evropská rada se schází zpravidla čtyřikrát ročně na řádném zasedání. Evropská rada „dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické směry a priority“ (čl. 15 SEU). V minulosti byla Evropskou radou přijata tak zásadní politická rozhodnutí, jakými bylo např. přijetí jednotné měny eura či tzv. východní rozšíření Evropské unie. Evropská rada však nevykonává legislativní funkce. Po každém svém zasedání je povinna předložit Evropskému parlamentu zprávu o tomto jednání a každoročně písemnou zprávu o pokroku dosaženém Evropskou unií. Pro veřejnost jsou zprávy o zasedání Evropské rady dostupné na internetu pod adresou www.consilium.europa.eu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zasedání představitelů států integrující se Západní Evropy se uskutečnilo v roce 1961, druhé pak až v roce 1967. Po několika nepravidelných dalších setkáních bylo v prosinci 1974 dohodnuto, že nadále se budou summity konat minimálně třikrát ročně a byl přijat název „Evropská rada“.

Do tzv. evropského práva byla instituce Evropské rady začleněna roku 1986 v Jednotném evropském aktu a její činnost byla dále vymezena Maastrichtskou smlouvou, v níž je stanoven i minimální počet čtyř zasedání ročně.[2] V Lisabonské smlouvě byl ustanoven její stálý předseda, který je vždy Evropskou radou volen na 2,5 roku s 1 možností znovuzvolení. Od 1. prosince 2014 jím je Donald Tusk.

Členové Evropské rady[editovat | editovat zdroj]

Znak Evropské rady

Evropská rada

Členský stát Představitel Členský stát Představitel Členský stát Představitel

Evropská unie

Evropská unie
(bez hlasovacího práva)

člen od 201412011. prosince 2014
premiér Polska 2007–14


zvolen 2014, 2017
plánovaná volba 2019


Donald Tusk (6165309851) (cropped).jpg
předseda Evropské rady
Donald Tusk
(EPPPO)

Evropská unie

Evropská unie
(bez hlasovacího práva)

člen od 201411011. listopadu 2014
premiér Lucemburska 1995–2013


volby 2014
plánované 2019


Ioannes Claudius Juncker die 7 Martis 2014.jpg
předseda Evropské komise
Jean-Claude Juncker
(EPPCSV)

Belgie

Belgické království
(2,21 % populace EU)[p. 1]

člen od 2014101111. října 2014

volby 2014
plánované 2019


Vladimir Putin and Charles Michel (2018-01-31) 01 (cropped).jpg
premiér
Charles Michel
(ALDEMR)

Bulharsko

Bulharská republika
(1,39 % populace EU)

člen od 201705044. května 2017
premiér 2009–13; 2014–17


volby 2009, 2014, 2017
plánované 2021


Boyko Borissov 2017-11-03.jpg
předseda vlády
Bojko Borisov
(EPPGERB)

Česko

Česká republika
(2,04 % populace EU)

člen od 2017121313. prosince 2017

volby 2017
plánované 2021


Andrej Babis Sebastian Kurz 2015 (16330390570) (cropped).jpg
předseda vlády
Andrej Babiš
(ALDEANO)

Dánsko

Dánské království
(1,12 % populace EU)

člen od 2015062828. června 2015
předseda vlády 2009–11


volby 2015
plánované 2019


Lars Løkke Rasmussen - 2018 (MUS6631) (cropped).jpg
předseda vlády
Lars Løkke Rasmussen
(ALDEV)

Estonsko

Estonská republika
(0,26 % populace EU)

člen od 2016112323. listopadu 2016

plánované volby 2019


Jüri Ratas 2017-05-25 (cropped).jpg
předseda vlády
Jüri Ratas
(ALDEEK)

Finsko

Finská republika
(1,07 % populace EU)

člen od 2015052929. května 2015

volby 2015
plánované 2019


Tallinn Digital Summit. Handshake Juha Sipilä (2017).jpg
předseda vlády
Juha Sipilä
(ALDEC)

Francie

Francouzská republika
(13,09 % populace EU)

člen od 2017051414. května 2017

volby 2017
plánované 2022


Emmanuel Macron in July 2017.jpg
prezident
Emmanuel Macron
(Nez.REM)

Chorvatsko

Chorvatská republika
(0,81 % populace EU)

člen od 2016101919. října 2016

volby 2016
plánované 2020


Andrej Plenković - 2018 (1534789128) (cropped).jpg
předseda vlády
Andrej Plenković
(EPPHDZ)

Irsko

Irsko
(0,93 % populace EU)

člen od 2017061414. června 2017

plánované volby 2022


Tallinn Digital Summit. Handshake Leo Varadkar and Jüri Ratas (36679163084) (cropped).jpg
taoiseach
Leo Varadkar
(EPPFG)

Itálie

Italská republika
(11,95 % populace EU)

člen od 201806011. června 2018

volby 2018
plánované 2022


Giuseppe Conte Official (cropped).jpg
předseda vlády
Giuseppe Conte
(Nez.Nes.)

Kypr

Kyperská republika
(0,17 % populace EU)

člen od 2013022828. února 2013

volby 2013, 2018
plánované 2023


Nicos Anastasiades at EPP HQ.jpg
prezident
Nikos Anastasiadis
(EPPDISY)

Litva

Litevská republika
(0,56 % populace EU)

členka od 2009071212. července 2009

volby 2009, 2014
plánované 2019


Dalia Grybauskaitė 2013-11-17.jpg
prezidentka
Dalia Grybauskaitė
(Nez.Nes.)

Lotyšsko

Lotyšská republika
(0,38 % populace EU)

člen od 2016021111. února 2016

volby 2018
plánované 2022


Flickr - Saeima - 10.Saeimas deputāts Māris Kučinskis.jpg
předseda vlády
Māris Kučinskis
(Nez.LP)

Lucembursko

Lucemburské velkovévodství
(0,12 % populace EU)

člen od 201312044. prosince 2013

volby 2013, 2018
plánované 2023


Tallinn Digital Summit. Handshake Xavier Bettel and Jüri Ratas (36718144533) CROP BETTEL.jpg
předseda vlády
Xavier Bettel
(ALDEDP)

Maďarsko

Maďarsko
(1,91 % populace EU)

člen od 2010052929. května 2010
předseda vlády 1998–2002


volby 1998, 2010, 2014, 2018
plánované 2022


Viktor Orbán 2018.jpg
předseda vlády
Viktor Orbán
(EPPFidesz)

Malta

Maltská republika
(0,09 % populace EU)

člen od 2013031111. března 2013

volby 2013, 2017
plánované 2022


Joseph Muscat, cropped.jpg
premiér
Joseph Muscat
(PESPL)

Německo

Spolková republika Německo
(16,10 % populace EU)

členka od 2005112222. listopadu 2005

volby 2005, 2009, 2013, 2017
plánované 2021


Angela Merkel. Tallinn Digital Summit.jpg
spolková kancléřka
Angela Merkelová
(EPPCDU)

Nizozemsko

Nizozemsko
(3,36 % populace EU)

člen od 2010101414. října 2010

volby 2010, 2012, 2017
plánované 2021


Mark Rutte 2015 (1) (cropped).jpg
předseda vlády
Mark Rutte
(ALDEVVD)

Polsko

Polská republika
(7,41 % populace EU)

člen od 2017121111. prosince 2017

plánované volby 2019


2018-07-04 Mateusz Morawiecki-0603 (cropped).jpg
předseda vlády
Mateusz Morawiecki
(ACREPiS)

Portugalsko

Portugalská republika
(2,01 % populace EU)

člen od 2015112626. listopadu 2015

plánované volby 2019


António Costa 12.ª Cimeira Brasil-Portugal 2016-11-01.png
předseda vlády
António Costa
(PESPS)

Rakousko

Rakouská republika
(1,71 % populace EU)
předsednictví Rady EU

člen od 2017121818. prosince 2017

volby 2017
plánované 2022


Sebastian Kurz crop-edit.jpg
federální kancléř
Sebastian Kurz
(EPPÖVP)

Slovinsko

Republika Slovinsko
(0,40 % populace EU)

člen od 2018091313. září 2018

volby 2018
plánované 2022


Marjan Šarec in Logatec 2017.jpg
předseda vlády
Marjan Šarec
(ALDELMŠ)

Rumunsko

Rumunsko
(3,83 % populace EU)

člen od 2014122121. prosince 2014

volby 2014
plánované 2019


Klaus Iohannis Senate of Poland 2015 02 (cropped 2).JPG
prezident
Klaus Iohannis
(EPPNes.[p. 2])

Řecko

Řecká republika
(2,10 % populace EU)

člen od 2015092525. září 2015
předseda vlády 2015


volby 2015, 2015
plánované 2019


Alexis Tsipras 2013.jpg
předseda vlády
Alexis Tsipras
(PELSyriza)

Slovensko

Slovenská republika
(1,06 % populace EU)

člen od 2018032222. března 2018

plánované volby 2020


Jakou Evropskou unii chceme v sále Morava 2018-05-26 (6835) Pellegrini.jpg
předseda vlády
Peter Pellegrini
(PESSmer–SD)

Spojené království

Spojené království Velké Británie a Severního Irska
(12,85 % populace EU)

členka od 2016071313. července 2016

volby 2015, 2017[p. 3]


Theresa May Official.jpg

premiérka
Theresa Mayová
(ACREC)


Španělsko

Španělské království
(9,08 % populace EU)

člen od 201806022. června 2018

plánované volby 2020


Pedro Sánchez in 2018d.jpg
předseda vlády
Pedro Sánchez
(PESPSOE)

Švédsko

Švédské království
(1,97 % populace EU)

člen od 201410033. října 2014

volby 2014, 2018
plánované 2022


Tallinn Digital Summit. Handshake Stefan Löfven and Jüri Ratas (36718147193) (cropped).jpg
předseda vlády
Stefan Löfven
(PESSAP)


Evropská politická strana členové % populace členové podle států
Evropská lidová strana (EPP) 8 (+2 bez hlasu} 26,85 % Státy EU dle politické příslušnosti členů Evropské rady
Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) 8 10,59 %
Strana evropských socialistů (PES) 5 14,21 %
Nezávislí 4 25,98 %
Aliance konzervativců a reformistů v Evropě (ACRE) 2 20,26 %
Strana evropské levice (PEL) 1 2,10 %
   Celkem 28 100 %

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Podíly populace členských států EU jsou využívány k nejčastějšímu mechanizmu hlasování Rady v podobě kvalifikované většiny. Pro přijetí návrhu kvalifikovanou většinou je třeba souhlasu 55 % členských států a států zastupujících nejméně 65 % celkového počtu obyvatel EU. Hodnoty podílů populací jednotlivých států vycházejí z dokumentu Rady COUNCIL DECISION (EU, Euratom) 2017/2461 of 12 December 2017 amending the Council's Rules of Procedure.[3]
  2. Klaus Iohannis je bývalý předseda Národní liberální strany, která jej podporovala v prezidentských volbách. Dle ústavy nemůže být prezident členem politické strany. Před prezidentskou přísahou tak odstoupil z pozice předsedy a vzdal se členství.
  3. Nejbližší britské všeobecné volby jsou naplánovány na rok 2022. Očekává se, že Spojené království do té doby Evropskou unii opustí v procesu označovaném jako brexit.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku European Council na anglické Wikipedii.

  1. KANTER, James, Donald Tusk Gets 2nd Term as President of European Council, Dostupné online, The New York Times, 9. března 2017 (anglicky).
  2. VEBER, Václav. Dějiny sjednocené Evropy. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 645 s. ISBN 80-7106-663-X. Kapitola 14. Instituce Evropské unie, s. 481–482. 
  3. COUNCIL DECISION (EU, Euratom) 2017/2461 of 12 December 2017 amending the Council's Rules of Procedure [online]. Official Journal of the European Union (eur-lex.europa.eu), 2017-12-29 [cit. 2018-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jak funguje Evropská unie. Průvodce institucionálním rámcem EU. Lucemburk 2013, s. 12–13.
  • MCCORMICK, John: Understanding the European Union. A Concise Introduction. 6th ed. 2014, s. 76–79.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]