Prezident Francie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Prezident Francouzské republiky
Président de la République française
Úřadující
Emmanuel Macron

od 14.května 2017
Sídlo Elysejský palác, Paříž
Nominuje francouzský lid
Funkční období 5 let, jedno znovuzvolení
První ve funkci Louis-Napoléon Bonaparte
20. prosince 1848
Vytvoření Ústava 5. republiky
4. října 1958
Plat 19 331 € / měsíc
Webová stránka www.elysee.fr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prezident Francie (francouzsky Président de la République française) je nejvyšší představitel Francouzské republiky. Úřad francouzského prezidenta nemá ceremoniální povahu, ale je nadán širokou politickou mocí. Prezident je volen v přímých všeobecných volbách všemi francouzskými státními občany. Hranice pasivního volebního práva je stanovena na 23 let. Prezidentské volební období je pětileté. Při posledních prezidentských volbách v roce 2017 zvítězil Emmanuel Macron. Sídlem francouzského prezidenta je Elysejský palác. Historicky prvním prezidentem se stal Charles Louis Napoleon Bonaparte v roce 1848, kdy byla vyhlášena Druhá republika. Kandidát na prezidenta může být zvolen nejvýše na dvě po sobě jdoucí volební období.

Postavení prezidenta[editovat | editovat zdroj]

Francie se vzhledem k pozici prezidenta řadí mezi tzv. poloprezidentské republiky. Silné postavení prezidenta v politice se objevilo až s ústavou Páté republiky v roce 1958. Prezident je volen přímo (od roku 1962) a má významné politické pravomoci:

  • má právo rozpustit Národní shromáždění,
  • jmenuje francouzského premiéra (který je však zodpovědný parlamentu) a předsedá radě ministrů,
  • podepisuje zákony před jejich vstupem v platnost a může je vrátit parlamentu k opětovnému projednání nebo je nechat schválit referendem,
  • je vrchním velitelem francouzských ozbrojených sil,
  • má právo udělovat milost,
  • ústava Páté republiky vyhrazuje prezidentovi tzv. Domaine réservé (rezervovanou oblast), ve které mu přisuzuje zodpovědnost za zahraniční politiku a ozbrojené síly. Proto může francouzský prezident sám zastupovat stát na summitech a podepisovat mezinárodní dohody a smlouvy.

Od roku 1958 byla doba vlády prezidenta sedmiletá, ale Jacques Chirac ji v roce 2000 zkrátil na pět let. Tímto opatřením měla být zmenšena pravděpodobnost, že prezident a parlamentem navržený premiér budou náležet do odlišných politických táborů (tzv. cohabitation). Kromě toho bylo sedmileté volební období kritizováno jako příliš dlouhé vzhledem k nedostatečné demokratické kontrole (odvolání prezidenta parlamentem je možné pouze z důvodu velezrady nebo z chování, které je „ve zřejmém rozporu s jeho úředními povinnostmi“). Francouzský prezident navíc nemusí skládat účty z rozpočtu svého úřadu.

Představitel Andorry[editovat | editovat zdroj]

Prezident jako hlava francouzského státu je rovněž ex offo spolu s urgelským biskupem jedním ze dvou titulárních spoluknížat Andorrského knížectví. Povinnosti spojené s touto funkcí vykonává prezidentův osobní zástupce v Andoře. Od zavedení andorrské ústavy v roce 1993 je role dvou titulárních představitelů především ceremoniální.

Zastoupení prezidenta[editovat | editovat zdroj]

V případě smrti nebo demise prezidenta přechází jeho úřad na předsedu Senátu, který jej vykonává pouze jako zástupce. Poprvé se tak stalo v roce 1969 po rezignaci Charlese de Gaulla a podruhé roku 1974 po smrti Georgese Pompidoua. Vzhledem k tomu že zastupování v prezidentském úřadu je jen dočasné, není nutné, aby předseda Senátu odstoupil ze své funkce. Nepřecházejí na něj některé zvláštní prezidentské pravomoci: nemůže rozpustit Národní shromáždění, nemůže vypsat referendum a nemůže iniciovat ústavní změny.

První kolo nových prezidentských voleb musí proběhnout nejdříve za 20 dnů, nejpozději do 35 dnů od uprázdnění prezidentského úřadu. Případné druhé kolo pak probíhá za všech okolností do 15 dnů od první volby. Předseda Senátu proto může zastupovat prezidenta nejvýše 50 dní. V období Třetí republiky zastupoval prezidenta v těchto případech předseda vlády.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEROTTINO, Michel. Francouzský politický systém. Praha : Sociologické nakladatelství, 2005. ISBN 80-86429-48-2.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Staatspräsident (Frankreich) na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]