Umírněná strana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Umírněná strana
Moderata samlingspartiet
Zkratka: M
Datum založení: 17. října 1904
Předseda: Anna Kinberg Batra (od 10.1.2015)
Sídlo: Stora Nygatan 30,
Stockholm
Ideologie: Liberální konzervatismus[1]
Pro-evropanismus
Politická pozice: středo-pravice
Mezinárodní org.: Mezinárodní demokratická unie
Evropská strana: Evropská lidová strana
Politická skupina EP: Evropská lidová strana
Mládežnická org.: Umírněná mládež
Počet členů: 52 260 (na přelomu 2014/2015)
Barvy: Modrá
Volební výsledek: 30,0 % (Riksdag 2010)
Zisk mandátů ve volbách
Švédský parlament:
107 / 349
Evropský parlament:
4 / 20
Hrabská rada:
376 / 1656
Městská rada:
2735 / 13078
Oficiální web
www.moderat.se

Umírněná koaliční strana (M) neboli Umírnění (švédsky: Moderaterna; neoficiálně Noví umírnění švédsky: de nya Moderaterna[2]) je švédská politická strana, která vznikla v roce 1938, tehdy ještě jako Konzervativní strana. Vzhledem ke své velké ideové vzdálenosti a dominantního postavení sociální demokracie zůstali Umírnění po většinu poválečného období v opozici.[3]

Ke změně názvu došlo až v roce 1969. V letech 1976–1978 a 1979–1981 byla členem prvních nesocialistických vlád po druhé světové válce. V letech 1991–1994 měli Umírnění v další nesocialistické vládě svého premiéra, Carla Bildta.Od roku 2006 do roku 2014 byli Umírnění vládní stranou. Ve volbách v roce 2014 však koalice umírněných stran stran od středu napravo oslabila a k moci se opět dostala levice.

Předsedkyní strany je od 10. ledna 2015 Anna Kinberg Batra.

Ideologie[editovat | editovat zdroj]

Umírněná strana tvrdí, že její ideologie je směs liberalismu a konzervatismu a odpovídá tomu, co se nazývá liberální konzervatismus.

Strana podporuje volný trh, osobní svobody, privatizaci, deregulaci, snížení daní a omezení veřejného sektoru. Nicméně, stejně jako všechny velké strany ve Švédsku kromě Švédských demokratů strana podporuje silnou imigraci a přijímání žadatelů o azyl.

Jedná se o proevropskou stranu nakloněnou členství Švédska v EU.[4]

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Parlamentní volby[editovat | editovat zdroj]

Rok voleb Počet hlasů Hlasy v % + / - Počet mandátů + / - Umístění
1970 573 812 11,5 −1,4 41 - 4.
1973 737 584 14,29 +2,8 51 +10 3.
1976 847 672 15,59 +1,30 55 +4 3.
1979 1 108 406 20,34 +4,75 73 +18 2.
1982 1 313 337 23,64 +3,30 86 +12 2.
1985 1 187 335 21,33 −2,31 76 −10 2.
1988 983 226 18,30 −3,03 66 −10 2.
1991 1 199 394 21,92 +3,62 80 +14 2.
1994 1 243 253 22,38 +0,46 80 ±0 2.
1998 1 204 926 22,9 +0,52 82 +2 2.
2002 809 041 15,26 -7,64 55 -27 2.
2006 1 456 014 26,23 +10,97 97 +42 2.
2010 1 791 766 30,06 +3,83 107 +10 2.
2014 1,403,630 23,2 -6,86 84 -23 2.

Evropské volby[editovat | editovat zdroj]

Rok voleb Počet hlasů Hlasy v % + / - Počet mandátů + / -
1995 621 568 23,17 - 5 -
1999 524 755 20,7 −2,4 5 ± 0
2004 458 398 18,25 −3,1 4 −1
2009 596 710 18,83 +0,58 4 ± 0
2014 507,488 13,7 -5,13 3 -1

Graf volebních výsledků[editovat | editovat zdroj]

Vedení strany[editovat | editovat zdroj]

Jméno předsedy Od Do
Fredrik Östberg 1904 1905
Axel Svedelius 1905 1906
Hugo Tamma 1907 1908
Fredrik Östberg 1908 1912
Arvid Lindman 1912 1917
Olof Jonsson 1917 1917
Arvid Lindman 1917 1935
Gösta Bagge 1935 1944
Fritiof Domo 1944 1950
Jarl Hjalmarson 1950 1961
Gunnar Heckscher 1961 1965
Yngve Holmberg 1965 1970
Gösta Bohman 1970 1981
Ulf Adelsohn 1981 1986
Carl Bildt 1986 1999
Bo Lundgren 1999 2003
Fredrik Reinfeldt 2003  2015
Anna Kinberg Batra  2015

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sweden [online]. Parties and Elections in Europe, [cit. 2010-09-19]. Dostupné online.  
  2. Sokol, P.: Fredrik Reinfeldt – pravicový premiér Švédska, CEVROREVUE, 10.11.2006
  3. Maxmilián Strmiska - Vít Hloušek- Lubomír Kopeček-Roman Chytílek: Politické strany moderní Evropy. Praha, Portál 2005, s. 197-198.
  4. Maxmilián Strmiska - Vít Hloušek- Lubomír Kopeček-Roman Chytílek: Politické strany moderní Evropy. Praha, Portál 2005, s. 198.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]