Andrej Plenković

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Andrej Plenković
Andrej Plenković
Andrej Plenković
12. předseda vlády Chorvatska
Úřadující
Ve funkci od:
19. října 2016
PrezidentKolinda Grabar Kitarovićová
Zoran Milanović
VicepremiérMartina Dalićová
Davor Ivo Stier
Damir Krstičević
Ivan Kovačić
PředchůdceTihomir Orešković
Předseda
Chorvatského demokratického společenství
Úřadující
Ve funkci od:
17. srpna 2016
PředchůdceTomislav Karamarko
Poslanec Evropského parlamentu
Ve funkci:
2. srpna 2013 – 12. října 2016
Volební obvodChorvatsko
Poslanec Saboru
Ve funkci:
22. prosince 2011 – 1. srpna 2013
Stranická příslušnost
ČlenstvíChorvatské demokratické společenství

Narození8. dubna 1970 (51 let)
Záhřeb, Jugoslávie
ChoťAna Maslaćová (od 2014)
Dětidvě
Alma materUniverzita v Záhřebu
Profesediplomat, politik
Webová stránkawww.andrejplenkovic.hr
CommonsAndrej Plenković
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrej Plenković (* 8. dubna 1970 Záhřeb) je chorvatský politikdiplomat, od října 2016 předseda vlády Chorvatska a od srpna téhož roku předseda konzervativního Chorvatského demokratického společenství. V letech 2013–2016 zasedal v Evropském parlamentu, než na poslanecký mandát rezignoval v důsledku nástupu do premiérského úřadu.[1]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1970 v chorvatské metropoli Záhřebu, tehdejší součásti Jugoslávie, do rodiny univerzitního profesora Maria Plenkoviće a kardioložky Vjekoslavy Raosové Plenkovićové. Po maturitě v roce 1988 nastoupil na Právnickou fakultu Záhřebské univerzity, kde získal magisterský titul o pět let později. Diplomovou práci nazvanou „Instituce Evropských společenství a tvorba rozhodovacího procesu“ vypracoval na Katedře mezinárodního veřejného práva pod vedením profesorky Niny Vajićové, bývalé soudkyně Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

V roce 2014 se oženil s právničkou Anou Maslaćovou, s níž má dvě děti.[2]

Diplomatická a politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování Právnické fakulty Záhřebské univerzity v roce 1993 se stal kariérním úředníkem na chorvatském ministerstvu zahraničních věcí a evropských záležitostí. Roku 2002 ukončil postgraduální studium v oboru mezinárodní právo a byl jmenován zástupcem vedoucího stálého zastoupení Chorvatska při Evropské unii. V období 2005–2010 sloužil jako zástupce velvyslance ve Francii a následně se vrátil na ministerstvo, kde působil na pozici státního tajemníka pro evropskou integraci.

V prosinci 2011 byl zvolen do jednokomorového chorvatského parlamentu (Saboru), jenž opustil v srpnu 2013 nabytím mandátu člena Evropského parlamentu.[3]

Jako volební lídr Chorvatského demokratického společenství (HDZ) dovedl stranu k vítězství v předčasných zářijových parlamentních volbách 2016, když centropravicová aliance vedená HDZ získala ve 151členném zákonodárném sboru 61 křesel. Po předložení 91 poslaneckých podpisů zaručujících většinu jej 10. října 2016 navrhla prezidentka republiky Kolinda Grabarová Kitarovičová do úřadu předsedy vlády.[4] O devět dní později vyslovil parlament 91 hlasy důvěru nastupující Plenkovićově vládě. Ve 21členném kabinetu zasedli zástupci HDZ s proreformním koaličním partnerem Most nezávislých kandidátek (Most nezavisnih lista) a nezávislými.[5] Nově zřízen byl úřad ministra pro státní majetek.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrej Plenković na anglické Wikipedii.

  1. Profile European Parliament
  2. Tajnovita Plenkovićeva supruga: Evo zašto se zgodna plavuša skriva od medija. www.zagreb.info. 18-02-2016. Dostupné online [cit. 21-06-2016]. (chorvatsky) 
  3. Andrej Plenković, životopis. www.dnevno.hr. www.dnevno.hr, 8-4-2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (chorvatsky) 
  4. Chorvatská prezidentka pověřila vítěze voleb sestavením vlády. Deník.cz [online]. 2016-10-10 [cit. 2017-03-17]. Dostupné online. 
  5. Chorvatský parlament schválil novou Plenkovićovu vládu. Ta chce podpořit růst ekonomiky [online]. Český rozhlas, 2016-10-19 [cit. 2017-03-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]