Mika Špiljak

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mika Špiljak
Narození 28. listopadu 1916
Sisak
Úmrtí 18. května 2007 (ve věku 90 let)
Záhřeb
Ocenění Řád hrdiny socialistické práce
Národní hrdina Jugoslávie
Politická strana Svaz komunistů Jugoslávie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mika Špiljak (28. listopadu 1916 Odra - 18. května 2007 Záhřeb) byl chorvatský a jugoslávský komunistický politik a státník, 1983 - 1984 předseda prezídia SFRJ.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Špiljak se narodil ve vesnici Odra poblíž Sisaku v Chorvatsku. Jeho otec Dragutin byl železničním dělníkem. Špiljak vstoupil roku 1938 do Svazu komunistů Jugoslávie (SKJ) a během 2. světové války v letech 1941 - 1945 bojoval v řadách jugoslávských partyzánů. Byl jedním z organizátorů odporu proti německým okupantům v sisacké oblasti (kolem obce Žabno), kde 22. července 1941 vznikl Sisacký partyzánský oddíl. V květnu 1942 se stal komisařem praporu Národně osvobozenecké armády Jugoslávie. Za své zásluhy byl oceněn Řádem Národního hrdiny Jugoslávie.

Politické funkce[editovat | editovat zdroj]

Špiljak byl v letech 1949 - 1950 starostou Záhřebu. V letech 1946 - 1969 a od 1982 byl členem Ústředního výboru a od 1982 členem předsednictva ÚV Svazu komunistů Chorvatska, v letech 1952 - 1969 a od 1974 členem ÚV SKJ, v letech 1966 - 1969 a 1974 - 1978 členem předsednictva ÚV SKJ. V letech 1963 - 1967 byl předsedou výkonné rady Chorvatské socialistické republiky (premiérem), v letech 1967 - 1969 byl předsedou svazové výkonné rady (premiérem) Jugoslávie a 1969 - 1974 předsedou Rady národů Svazové skupštiny (parlamentu).

Na vrcholu moci[editovat | editovat zdroj]

V roce 1966 je jedním z organizátorů pléna ÚV SKJ na Brioni, na němž byl svržen dosavadní blízký spolupracovník Josipa Broze Tita Aleksandar Ranković, který stál v čele UDBA (jugoslávská Státní bezpečnost) a byl zodpovědný za řadu brutálních akcí, vedených často proti nesrbským národům tehdejší Jugoslávie (např. zásahy v polovině 50. let proti kosovským Albáncům).

V letech 1974 - 1980 vedl jugoslávské odbory, 1983 se stává členem Předsednictva SFRJ a od 15. května 1983 do 15. května 1984 je jejím předsedou (rotující hlava státu). Jako nejvyšší jugoslávský představitel otevíral Zimní olympijské hry 1984 v Sarajevu. Během svého mandátu čelí tlaku různých sil v souvislosti s korupčními aférami ve firmách Podravec a INA, do nichž měl být zapleten i jeho syn Vanja Špiljak.

Mika Špiljak zemřel 18. května 2007 ve věku 90 let, rozloučení proběhlo v záhřebském krematoriu. Jeho osobnost je rozporuplná, o čemž svědčí hodnocení, zveřejněná v mediích bývalých jugoslávských republik.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • Malá československá encyklopedie, 6. díl, Praha 1987

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předsedové Svazové výkonné rady Jugoslávie
Předchůdce:
Petar Stambolić
19671969
Mika Špiljak
Nástupce:
Mitja Ribičič
Předsedové Předsednictva SFRJ
Předchůdce:
Petar Stambolić
19831984
Mika Špiljak
Nástupce:
Veselin Đuranović