Donald Tusk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Donald Tusk
Donald Tusk v roce 2009
Donald Tusk v roce 2009

Úřadující
Ve funkci od: 1. prosince 2014
Předchůdce Herman Van Rompuy

Ve funkci:
16. listopadu 2007 – 22. září 2014
Prezident Lech Kaczyński
Bronisław Komorowski
Předchůdce Jarosław Kaczyński
Nástupce Ewa Kopaczová

2. předseda Občanské platformy
Úřadující
Ve funkci od: 1. června 2003
Předchůdce Maciej Płażyński

Stranická příslušnost
Členství Občanská platforma

Narození 22. dubna 1957 (58 let)
Gdaňsk, Polsko
Choť Małgorzata Tusk
Rodiče Donald Tusk a Ewa Tusk
Děti Michał (nar. 1982)
Katarzyna (nar. 1987)
Vzdělání Uniwersytet Gdański
Náboženství římský katolík
Podpis Donald Tusk, podpis
Webová stránka http://www.tusk.pl
Commons Donald Tusk

Donald Franciszek Tusk (* 22. dubna 1957 Gdaňsk) je polský politik, od prosince 2014 předseda Evropské rady a od roku 2003 předseda Občanské platformy. V letech 2007–2014 působil jako nejdéle sloužící předseda vlády třetí republiky, když stál v čele svého prvního a druhého kabinetu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Tusk se narodil v Gdaňsku v katolické rodině, která patřila k národnostní menšině Kašubů. Jeho otec Donald Tusk (1930–1972) byl truhlář, matka Ewa (1934–2009) pracovala jako zdravotní sestra. Jeho dědeček Józef Tusk (1907–1987) byl námořník, železniční úředník a houslař. 19. března 1940 byl uvězněn v koncentračním táboře Neuengamme u Hamburku. V srpnu 1942 byl propuštěn a 2. srpna 1944 jako občan Třetí říše povolán do Wehrmachtu. Nejdříve byl nasazen v Kuronsku a později budoval zákopy v Dánsku. Později přešel na stranu Spojenců, aby mohl bojovat v polské západní armádě. Minulost Józefa Tuska byla negativně použita proti Donaldu Tuskovi při prezidentské kampani v roce 2005. Dědeček z matčiny strany Franciszek Dawidowski zase pracoval při budování Hitlerova Vlčího doupěte, kde při atentátu 20. července 1944 utrpěl zranění, při kterém přišel o oko.

Dětství a studia[editovat | editovat zdroj]

Jméno Donald získal po otci a ten tak byl pojmenován podle přítele své matky, kterého poznala ve Skotsku. V rozhovoru pro izraelský deník Haarec popsal postavení kašubské menšiny jako skupiny obyvatel, která byla neustále v podezření jak u nacistů, tak u komunistů z neloajality. Sám se však o svých kašubských kořenech dozvěděl až během studií historie. Dům rodičů stál v těsné blízkosti gdaňských loděnic. Mohl tak sledovat, jak státní moc zasahuje proti loděnickým dělníkům.[1] V roce 1976 maturoval na gdaňské střední škole Mikuláše Koperníka. Během studií se v roce 1978 oženil s Małgorzatou Sochackou. Roku 1980 ukončil studium historie na gdaňské univerzitě po obhajobě diplomové práce na téma Józef Piłsudski. Na univerzitě pomáhal zakládat studentský výbor Solidarity a později místní nezávislé sdružení studentů. Začal pracovat jako novinář, spolupracoval s nezávislými odbory a s kašubským aktivistou, spisovatelem a novinářem Lechem Bądkowskim (1920–1984). Tusk měl zakázáno být zaměstnán ve státních firmách. Do novin pak přispíval pod pseudonymem Anna Barycz. Napsal první kašubský slovník pro děti a také několik knih o historii Gdaňsku. S přáteli založil firmu Swietlik na natírání továrních komínů, kde pracoval 7 let.

Vstup do politiky[editovat | editovat zdroj]

Spoluzakládal středově konzervativní, liberálně katolickou politickou stranu Liberálně demokratický kongres (Kongres Liberalno-Demokratyczny), která měla kořeny v polské Solidaritě. V roce 1990 zde stal předsedou. Prosazoval tržní hospodářství, decentralizaci a evropskou integraci. Se sloganem Ani vlevo, ani vpravo - pouze rovnou do Evropy získala strana 8 % hlasů ve volbách v roce 1991 a Tusk usedl v polském Sejmu. Při volbách v roce 1993 se strana nedostala do Sejmu. V březnu 1994 se sloučila s Demokratickou unií (Unia Demokratyczna) v Unii Svobody (Unia Wolności). Tusk se stal místopředsedou strany a při volbách v roce 1997 byl opět zvolen do Sejmu, kde působil jako náměstek předsedy senátu. V roce 2001 se Unie Svobody sloučila se stranou Akcja Wyborcza Solidarność pod novým názvem Občanská platforma. Po volbách ve stejném roce se stala největší opoziční silou a Tusk byl zvolen místopředsedou Sejmu a v roce 2003 i předsedou strany. V roce 2005 kandidoval v prezidentských volbách, ve kterých nakonec zvítězil Lech Kaczyński ze strany Právo a spravedlnost (Prawo i Sprawiedliwość).[2]

Premiér[editovat | editovat zdroj]

V roce 2007 Občanská platforma zvítězila ve volbách a prezident Lech Kaczyński pověřil Tuska sestavením vlády. Ten se v listopadu stal 14. premiérem třetí Polské republiky. Vítězství strana zopakovala i při parlamentních volbách roku 2011. V roce 2014 byl nejdéle sloužícím polským premiérem od roku 1989. V květnu 2010 byl v Cáchách oceněn Cenou Karla Velikého.

Na summitu EU 30. srpna 2014 byl Donald Tusk jmenován předsedou Evropské rady a od prosince se tak po Hermanu Van Rompuy stane novým tzv. evropským prezidentem. 9. září 2014 podal i s celou polskou vládou demisi.

Donald Tusk s manželkou, Małgorzatou Tusk (v červeném)

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1978 se Donald Tusk oženil s Małgorzatou Sochackou a žije v Sopotech. Manželka vystudovala také historii. Syn Michał (*1980) pracoval v deníku Gazeta Wyborcza, později na gdaňském letišti v marketingovém oddělení. V roce roce 2009 se mu narodil syn Michał. Dcera Katarzyna (*1987) působí v zábavných pořadech televize Polsat. Mezi Tuskovy koníčky patří fotbal.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MOCEK, Michal. Donald Tusk. Novinky.cz [online].  [cit. 2014-09-11]. Dostupné online.  (česky) 
  2. BĚLKA, Michal; ČTK. Evropským „prezidentem“ bude Donald Tusk, funkce se ujme v prosinci. iDnes.cz [online]. 2014-08-30 [cit. 2014-08-31]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]