Antoni Ponikowski

Antoni Ponikowski
Antoni Ponikowski
Narození	29. května 1878; Siedlce
Úmrtí	27. prosince 1949 (ve věku 71 let); Varšava
Místo pohřbení	Powazkowský hřbitov
Alma mater	Varšavský polytechnický institut imperátora Mikuláše II.
Povolání	politik, vysokoškolský učitel a zeměměřič
Zaměstnavatel	Varšavská polytechnika
Ocenění	velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska; Kříž nezávislosti
Politické strany	Národně demokratická strana; Národní demokracie
Nábož. vyznání	katolická církev
Funkce	předseda vlády Polského království (1918); ministr kultury a národního dědictví (1921–1922); premiér Polska (1921–1922)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antoni Ponikowski (29. května 1878 Siedlce – 27. prosince 1949 Varšava) byl polský politik a geodet. V letech 1920–1921 byl premiérem Polska. Již v roce 1918 byl předsedou vlády válečného Polského království. Byl rovněž ministrem pro náboženské vyznání a osvětu (1917–1918, 1921–1922) a ministrem kultury a umění (1921–1922). V letech 1921–1922 a 1923–1924 byl rektorem Varšavské technické univerzity (Politechnika Warszawska), od roku 1916 byl na této univerzitě profesorem zeměměřictví. Nejprve byl členem Národně demokratické strany, po první světové válce Křesťanské demokracie (Polskie Stronnictwo Chrześcijańskiej Demokracji). Byl jedním z tvůrců polského meziválečného vzdělávacího systému.^[1]

Vystudoval stavební inženýrství na Varšavské technické univerzitě, absolvoval v roce 1903. V roce 1916 se stal městským radním ve Varšavě. V roce 1917 byl členem Prozatímní státní rady. V letech 1925-1939 a 1945-1949 byl prezidentem Výboru Průmyslového a zemědělského muzea ve Varšavě a v letech 1925–1927 byl prezidentem Hlavní rady Národní protivzdušné obrany. V listopadu 1930 byl zvolen do Sejmu. V březnu 1935 se vzdal poslaneckého mandátu a stáhl se z politického života. Aktivně se věnoval sborovému zpěvu, v roce 1926 byl zvolen předsedou Nejvyšší rady Svazu polských pěveckých spolků, tuto funkci zastával až do konce svého života.^[2] Od května 1929 působil jako prezident Národní vzdělávací společnosti a předsedal výboru pro stavbu Chopinova pomníku ve Varšavě, který byl odhalen 14. listopadu 1926 v parku Łazienki. Za okupace, poté co byly zavřeny vysoké školy, přednášel v tajných kurzech. Byl hledaný gestapem a musel se skrývat. Po válce se věnoval vědecké činnosti a vedl katedru zeměměřictví na Varšavské technické univerzitě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antoni Ponikowski na polské Wikipedii.

↑ Antoni Ponikowski. Visuotinę lietuvių enciklopediją [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online. (litevsky)
↑ Antoni Ponikowski - premier, muzyk, naukowiec. Polskieradio.pl [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online. (polsky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Antoni Ponikowski na Wikimedia Commons

[1] Antoni Ponikowski. Visuotinę lietuvių enciklopediją [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online. (litevsky)

[2] Antoni Ponikowski - premier, muzyk, naukowiec. Polskieradio.pl [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online. (polsky)

[1]

[2]

Premiéři Polska

Polské království (1916–1918)	Jan Kucharzewski (1917–1918) • Antoni Ponikowski (1918) • Jan Kanty Steczkowski (1918) • Jan Kucharzewski (1918) • Józef Świeżyński (1918) • Władysław Wróblewski (1918)

Polská lidová republika (1918)	Ignacy Daszyński (1918)

Druhá Polská republika (1918–1939)	Jędrzej Moraczewski (1918–1919) • Ignacy Jan Paderewski (1919) • Leopold Skulski (1919–1920) • Władysław Grabski (1920) • Wincenty Witos (1920–1921) • Antoni Ponikowski (1921–1922) • Artur Śliwiński (1922) • Julian Nowak (1922) • Władysław Sikorski (1922–1923) • Wincenty Witos (1923) • Władysław Grabski (1923–1925) • Aleksander Skrzyński (1925–1926) • Wincenty Witos (1926) • Kazimierz Bartel (1926) • Józef Piłsudski (1926–1928) • Kazimierz Bartel (1928–1929) • Kazimierz Świtalski (1929) • Kazimierz Bartel (1929–1930) • Walery Sławek (1930) • Józef Piłsudski (1930) • Walery Sławek (1930–1931) • Aleksander Prystor (1931–1933) • Janusz Jędrzejewicz (1933–1934) • Leon Kozłowski (1934–1935) • Walery Sławek (1935) • Marian Zyndram-Kościałkowski (1935–1936) • Felicjan Sławoj Składkowski (1936–1939)

Exilové polské vlády (1939–1990)	Władysław Sikorski (1939–1943) • Stanisław Mikołajczyk (1943–1944) • Tomasz Arciszewski (1944–1947) • Tadeusz Komorowski (1947–1949) • Tadeusz Tomaszewski (1949–1950) • Roman Odzierzyński (1950–1953) • Jerzy Hryniewski (1954) • Stanisław Mackiewicz (1954–1955) • Hugon Hanke (1955) • Antoni Pająk (1955–1965) • Aleksander Zawisza (1965–1970) • Zygmunt Muchniewski (1970–1972) • Alfred Urbański (1972–1976) • Kazimierz Sabbat (1976–1986) • Edward Szczepanik (1986–1990)

Polská lidová republika (1944–1989)	Edward Osóbka-Morawski (1944–1947) • Józef Cyrankiewicz (1947–1952) • Bolesław Bierut (1952–1954) • Józef Cyrankiewicz (1954–1970) • Piotr Jaroszewicz (1970–1980) • Edward Babiuch (1980) • Józef Pińkowski (1980–1981) • Wojciech Jaruzelski (1981–1985) • Zbigniew Messner (1985–1988) • Mieczysław Rakowski (1988–1989) • Czesław Kiszczak (1989) • Tadeusz Mazowiecki (1989)

Třetí Polská republika (od 1989)	Tadeusz Mazowiecki (1989–1991) • Jan Krzysztof Bielecki (1991) • Jan Olszewski (1991–1992) • Waldemar Pawlak (1992) • Hanna Suchocká (1992–1993) • Waldemar Pawlak (1993–1995) • Józef Oleksy (1995–1996) • Włodzimierz Cimoszewicz (1996–1997) • Jerzy Buzek (1997–2001) • Leszek Miller (2001–2004) • Marek Belka (2004–2005) • Kazimierz Marcinkiewicz (2005–2006) • Jarosław Kaczyński (2006–2007) • Donald Tusk (2007–2014) • Ewa Kopaczová (2014–2015) • Beata Szydłová (2015–2017) • Mateusz Morawiecki (2017–2023) • Donald Tusk (od 2023)