Wojciech Jaruzelski
| Wojciech Witold Jaruzelski | |
|---|---|
 |
|
| Ve funkci: 19. června 1989 – 22. prosince 1990 |
|
| Předseda vlády | Mieczysław Rakowski (1989) Czesław Kiszczak (1989) Tadeusz Mazowiecki (1989-1990) |
| Předchůdce | On sám jako Předseda zemské rady |
| Nástupce | Lech Wałęsa |
|
6. Předseda zemské rady
|
|
| Ve funkci: 18. listopadu 1981 – 29. července 1989 |
|
| Předseda vlády | Zbigniew Messner Mieczysław Rakowski |
| Předchůdce | Henryk Jabłoński |
| Nástupce | On sám jako president |
|
6. První tajemník PSDS
|
|
| Ve funkci: 18. listopadu 1981 – 29. července 1989 |
|
| Prezident | Henryk Jabłoński (jak Předseda zemské rady) |
| Předchůdce | Stanisław Kania |
| Nástupce | Mieczysław Rakowski |
|
|
|
| Ve funkci: 11. února 1981 – 6. listopadu 1985 |
|
| Prezident | Henryk Jabłoński |
| Předchůdce | Józef Pińkowski |
| Nástupce | Zbigniew Messner |
|
|
|
| Ve funkci: 1969 – 1985 |
|
| Předseda vlády | Józef Cyrankiewicz Piotr Jaroszewicz Edward Babiuch Józef Pińkowski |
| Předchůdce | Marian Spychalski |
| Nástupce | Florian Siwicki |
|
Stranická příslušnost
|
|
| Členství | Polská dělnická strana (1944-1948) Polská sjednocená dělnická strana (1948-1990) |
|
|
|
| Narození | 6. července 1923 Kurów, Polsko |
| Úmrtí | 25. května 2014 (ve věku 90 let) Varšava, Polsko |
| Choť | Barbara Jaruzelska |
| Děti | Monika Jaruzelska |
| Vzdělání | Vojenská akademie generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace |
| Profese | voják |
| Podpis |  |
| Webová stránka | http://www.wojciech-jaruzelski.pl/ |
| Vojenská služba | |
| Sloužil | Polsko |
| Složka | Polská lidová armáda |
| Doba služby | 1943–1989 |
| Hodnost | Armádní generál |
| Bitvy/války | Druhá světová válka |
| Vyznamenání | Virtuti Militari, Řád Polonia Restituta |
| Commons | Wojciech Jaruzelski |
Wojciech Witold Jaruzelski (6. července 1923, Kurów – 25. května 2014, Varšava[1]) byl polský komunistický generál, politik a krátce i prezident.
Obsah
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Jaruzelski pocházel z vlastenecké šlechtické rodiny. Otec bojoval v polsko-sovětské válce (1920), dědeček v lednovém povstání (1863). V roce 1939 s rodinou přesídlil do Litvy, po sovětské anexi v roce 1940 deportován na Sibiř, kde zemřel jeho otec Władysław. Tam později vstoupil do polské armády, v níž se stal důstojníkem.
Armáda[editovat | editovat zdroj]
V letech 1957 až 1960 velel 12. mechanizované divizi ve Štětíně.[2] V roce 1965 se stal náčelníkem generálního štábu.
Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]
V letech 1961–1989 byl poslancem Sejmu. Od roku 1968 do roku 1983 byl polským ministrem národní obrany. V této funkci nechal podle záznamů vratislavské milice 16. července 1975 sestřelit nad Slovenskem civilní letadlo, jehož amatérsky pilot Dioniz Bielanski se pokoušel v dvojplošníku AN-2 uprchnout z Polska do Rakouska. Letadlo bylo sestřeleno pilotem československé stíhačky 8 kilometrů od rakouských hranic,[3] ale Jaruzelski tvrdil, že si na to nepamatuje.[4]
V letech 1981 až 1985 vykonával funkci předsedy vlády. 13. prosince 1981 vyhlásil v Polsku výjimečný stav, aby zastavil rostoucí vliv opozičního hnutí Solidarita. Od listopadu 1985 do července 1989 byl předsedou státní rady PLR, od července 1989 do listopadu 1990 poté prezidentem Polské republiky.
Proces[editovat | editovat zdroj]
Ve Varšavě byl 12. září 2008 zahájen proces s Wojciechem Jaruzelským, v němž čelí spolu se sedmi dalšími vysokými komunistickými činiteli obžalobě z několika trestných činů v souvislosti s vyhlášením výjimečného stavu v Polsku v prosinci roku 1981. Jaruzelskému v případě odsouzení hrozil trest až 10 let odnětí svobody. Jaruzelski při předběžném projednávání prohlásil, že odpovědnost za výjimečný stav bere na sebe a omluvil se rodinám obětí, kterých bylo kolem devadesáti. Jaruzelski před zahájením procesu požádal, aby byl soudem předvolán jako svědek například bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov nebo bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová.[5]
Jaruzelski hájil v obhajovací řeči počátkem října 2008 před soudem své rozhodnutí z roku 1981 vyhlásit v zemi výjimečný stav a tvrdil, že tak údajně zabránil vojenské invazi SSSR.[6]
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
V roce 2014 zemřel a byl pochován na hřbitově 'Cmentarz Wojskowy na Powązkach' ve Varšavě.
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Oficiální portrét z roku 1968
-
Jaruzelski a Castro (1972)
-
Jaruzelski a Ceauşescu
-
Jaruzelski a Andropov (1980)
-
Gen. Wojciech Jaruzelski (1981)
-
W. Jaruzelski s Vladimirem Putinem
-
Wojciech Jaruzelski (2009)
-
Urna gen. Wojciecha Jaruzelskiho (2014)
-
Jeho hrob ve Varšavě (1)
-
Jeho hrob ve Varšavě (2)
.jpeg)
.JPG)
_01.jpg)
_03.JPG)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ http://www.novinky.cz/zahranicni/337277-zemrel-polsky-exprezident-a-general-wojciech-jaruzelski.html
- ↑ Wojciech Jaruzelski Diariusz
- ↑ Sestřelení letadla nad Slovenskem v roce 1975 nařídil Jaruzelski
- ↑ http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/172782-sestrel-letadla-nad-slovenskem-z-roku-1975-pry-naridil-jaruzelski.html
- ↑ Poslední komunistický polský prezident Jaruzelski před soudem
- ↑ Jaruzelski začal číst obhajovací řeč, výjimečný stav podle něj zachránil Polsko
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wojciech Jaruzelski ve Wikimedia Commons
Osoba Wojciech Jaruzelski ve Wikicitátech
- (polsky) Oficiální stránka Wojciecha Jaruzelského
- (česky) Mít pořádek jako v Československu - Rozhovor s generálem Wojciechem Jaruzelským o Husákovi, o srpnu 1968 a o kosmonautech kulturně kritická revue Dějiny a současnost
- (česky) Jaruzelski se omluvil za invazi z 21. 8. 1968, zpráva BBC
- (česky) Miroslav Šuta: I marxističtí diktátoři jsou diktátoři - Genocida v Etiopii a 25 let od vyhlášení výjimečného stavu v Polsku, blisty.cz
- (česky) Adam Michnik: Vztek a hanba, smutek a hrdost, listy.cz
