Wojciech Jaruzelski

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wojciech Witold Jaruzelski
Wojciech Jaruzelski.jpg
1. Prezident Polska
Ve funkci:
19. června 1989 – 22. prosince 1990
Předseda vlády Mieczysław Rakowski (1989)
Czesław Kiszczak (1989)
Tadeusz Mazowiecki (1989-1990)
Předchůdce On sám jako Předseda zemské rady
Nástupce Lech Wałęsa
6. Předseda zemské rady
Ve funkci:
18. listopadu 1981 – 29. července 1989
Předseda vlády Zbigniew Messner
Mieczysław Rakowski
Předchůdce Henryk Jabłoński
Nástupce On sám jako president
6. První tajemník PSDS
Ve funkci:
18. listopadu 1981 – 29. července 1989
Prezident Henryk Jabłoński (jak Předseda zemské rady)
Předchůdce Stanisław Kania
Nástupce Mieczysław Rakowski
Premiér Polska
Ve funkci:
11. února 1981 – 6. listopadu 1985
Prezident Henryk Jabłoński
Předchůdce Józef Pińkowski
Nástupce Zbigniew Messner
4. ministr národní obrany
Ve funkci:
1969 – 1985
Předseda vlády Józef Cyrankiewicz
Piotr Jaroszewicz
Edward Babiuch
Józef Pińkowski
Předchůdce Marian Spychalski
Nástupce Florian Siwicki
Stranická příslušnost
Členství Polská dělnická strana (1944-1948)
Polská sjednocená dělnická strana (1948-1990)
Vojenská služba
Služba Polsko
Složka Polská lidová armáda
Doba služby 1943–1989
Hodnost Armádní generál
Bitvy/války

Druhá světová válka

Vyznamenání Virtuti Militari, Řád Polonia Restituta
Narození 6. července 1923
Polsko Kurów, Polsko
Úmrtí 25. května 2014 (ve věku 90 let)
Polsko Varšava, Polsko
Místo pohřbení Vojenský hřbitov na Powązkach ve Varšavě
Choť Barbara Jaruzelska
Děti Monika Jaruzelska
Alma mater Akademie generálního štábu
Profese voják
Ocenění rytíř Řádu znovuzrozeného Polska
medaile Pro Memoria
stříbrná medaile Za zásluhy na národní obraně
zlatá medaile Za zásluhy na národní obraně
Medaile Za upevňování přátelství ve zbrani
… více na Wikidatech
Podpis Wojciech Witold Jaruzelski, podpis
Webová stránka www.wojciech-jaruzelski.pl
Commons Wojciech Jaruzelski
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wojciech Witold Jaruzelski (6. července 1923, Kurów – 25. května 2014, Varšava[1]) byl polský komunistický generál, politik a krátce i prezident.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Jaruzelski pocházel z vlastenecké šlechtické rodiny. Otec bojoval v polsko-sovětské válce (1920), dědeček v lednovém povstání (1863). V roce 1939 s rodinou přesídlil do Litvy, po sovětské anexi v roce 1940 deportován na Sibiř, kde zemřel jeho otec Władysław. Tam později vstoupil do polské armády, v níž se stal důstojníkem[2].

Armáda[editovat | editovat zdroj]

V letech 1957 až 1960 velel 12. mechanizované divizi ve Štětíně.[3] V roce 1965 se stal náčelníkem generálního štábu.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V letech 1961–1989 byl poslancem Sejmu. Od roku 1968 do roku 1983 byl polským ministrem národní obrany. V této funkci nechal podle záznamů vratislavské milice 16. července 1975 sestřelit nad Slovenskem civilní letadlo, jehož amatérsky pilot Dioniz Bielanski se pokoušel v dvojplošníku AN-2 uprchnout z Polska do Rakouska. Letadlo bylo sestřeleno pilotem československé stíhačky 8 kilometrů od rakouských hranic,[4] ale Jaruzelski tvrdil, že si na to nepamatuje.[5]

V letech 1981 až 1985 vykonával funkci předsedy vlády. 13. prosince 1981 vyhlásil v Polsku výjimečný stav, aby zastavil rostoucí vliv opozičního hnutí Solidarita. Od listopadu 1985 do července 1989 byl předsedou státní rady PLR, od července 1989 do listopadu 1990 poté prezidentem Polské republiky.

Proces[editovat | editovat zdroj]

Ve Varšavě byl 12. září 2008 zahájen proces s Wojciechem Jaruzelským, v němž čelil spolu se sedmi dalšími vysokými komunistickými činiteli obžalobě z několika trestných činů v souvislosti s vyhlášením výjimečného stavu v Polsku v prosinci roku 1981. Jaruzelskému v případě odsouzení hrozil trest až 10 let odnětí svobody. Jaruzelski při předběžném projednávání prohlásil, že odpovědnost za výjimečný stav bere na sebe a omluvil se rodinám obětí, kterých bylo kolem devadesáti. Jaruzelski před zahájením procesu požádal, aby byl soudem předvolán jako svědek například bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov nebo bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová.[6]

Jaruzelski hájil v obhajovací řeči počátkem října 2008 před soudem své rozhodnutí z roku 1981 vyhlásit v zemi výjimečný stav a tvrdil, že tak údajně zabránil vojenské invazi SSSR.[7]

Proces byl ukončen bez rozsudku kvůli zdravotnímu stavu obžalovaného.

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 zemřel a byl pochován na hřbitově 'Cmentarz Wojskowy na Powązkach' ve Varšavě.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Wojciecha Jaruzelského.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

  • Oficiální portrét z roku 1968

  • Jaruzelski a Castro (1972)

  • Jaruzelski a Ceauşescu

  • Jaruzelski a Andropov (1980)

  • Gen. Wojciech Jaruzelski (1981)

  • W. Jaruzelski s Vladimirem Putinem

  • Wojciech Jaruzelski (2009)

  • Urna gen. Wojciecha Jaruzelskiho (2014)

  • Jeho hrob ve Varšavě (1)

  • Jeho hrob ve Varšavě (2)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Zemřel Wojciech Jaruzelski, poslední komunistický prezident Polska. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2017-08-31]. (česky) 
  2. ↑ Jaruzelski Wojciech v Encyklopedii PWN.
  3. ↑ Wojciech Jaruzelski - Kariera Wojskowa | Wojciech Jaruzelski. www.wojciech-jaruzelski.pl [online]. [cit. 2018-03-11]. Dostupné online. 
  4. ↑ Sestřelení letadla nad Slovenskem v roce 1975 nařídil Jaruzelski. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-03-11]. (česky) 
  5. ↑ Sestřel letadla nad Slovenskem z roku 1975 prý nařídil Jaruzelski. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2017-08-31]. (česky) 
  6. ↑ Poslední komunistický polský prezident Jaruzelski před soudem. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-03-11]. (česky) 
  7. ↑ Obhajovací řeč Jaruzelského: Výjimečný stav zachránil Polsko. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-03-11]. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Prezident Polska Polsko
Druhá Polská republika (1918–1939)
Gabriel Narutowicz (1922) • Stanisław Wojciechowski (1922–1926) • Ignacy Mościcki (1926–1939)
 Prezidentská standarta
Polská republika (1944–1952)
Polská lidová republika (1952–1989) předseda státní rady
První tajemník Polské sjednocené dělnické strany
Třetí Polská republika (od 1990)
Wojciech Jaruzelski (1989–1990) • Lech Wałęsa (1990–1995) • Aleksander Kwaśniewski (1995–2005) • Lech Kaczyński (2005–2010) • Bronisław Komorowski (úřadující) • Bogdan Borusewicz úřadující • Grzegorz Schetyna úřadující • Bronisław Komorowski (2010–2015) • Andrzej Duda (od 2015)
Premiéři Polska
Polské království
(1916–1918)
Jan Kucharzewski (1917–1918) • Antoni Ponikowski (1918) • Jan Kanty Steczkowski (1918) • Jan Kucharzewski (1918) • Józef Świeżyński (1918) • Władysław Wróblewski (1918)
Polská lidová republika
(1918)
Druhá Polská republika
(1918–1939)
Jędrzej Moraczewski (1918–1919) • Ignacy Jan Paderewski (1919) • Leopold Skulski (1919–1920) • Władysław Grabski (1920) • Wincenty Witos (1920–1921) • Antoni Ponikowski (1921–1922) • Artur Śliwiński (1922) • Julian Nowak (1922) • Władysław Sikorski (1922–1923) • Wincenty Witos (1923) • Władysław Grabski (1923–1925) • Aleksander Skrzyński (1925–1926) • Wincenty Witos (1926) • Kazimierz Bartel (1926) • Józef Piłsudski (1926–1928) • Kazimierz Bartel (1928–1929) • Kazimierz Świtalski (1929) • Kazimierz Bartel (1929–1930) • Walery Sławek (1930) • Józef Piłsudski (1930) • Walery Sławek (1930–1931) • Aleksander Prystor (1931–1933) • Janusz Jędrzejewicz (1933–1934) • Leon Kozłowski (1934–1935) • Walery Sławek (1935) • Marian Zyndram-Kościałkowski (1935–1936) • Felicjan Sławoj Składkowski (1936–1939)
Exilové polské vlády
(1939–1990)
Władysław Sikorski (1939–1943) • Stanisław Mikołajczyk (1943–1944) • Tomasz Arciszewski (1944–1947) • Tadeusz Komorowski (1947–1949) • Tadeusz Tomaszewski (1949–1950) • Roman Odzierzyński (1950–1953) • Jerzy Hryniewski (1954) • Stanisław Mackiewicz (1954–1955) • Hugon Hanke (1955) • Antoni Pająk (1955–1965) • Aleksander Zawisza (1965–1970) • Zygmunt Muchniewski (1970–1972) • Alfred Urbański (1972–1976) • Kazimierz Sabbat (1976–1986) • Edward Szczepanik (1986–1990)
Polská lidová republika
(1944–1989)
Edward Osóbka-Morawski (1944–1947) • Józef Cyrankiewicz (1947–1952) • Bolesław Bierut (1952–1954) • Józef Cyrankiewicz (1954–1970) • Piotr Jaroszewicz (1970–1980) • Edward Babiuch (1980) • Józef Pińkowski (1980–1981) • Wojciech Jaruzelski (1981–1985) • Zbigniew Messner (1985–1988) • Mieczysław Rakowski (1988–1989) • Czesław Kiszczak (1989) • Tadeusz Mazowiecki (1989)
Třetí Polská republika
(od 1989)
Tadeusz Mazowiecki (1989–1991) • Jan Krzysztof Bielecki (1991) • Jan Olszewski (1991–1992) • Waldemar Pawlak (1992) • Hanna Suchocká (1992–1993) • Waldemar Pawlak (1993–1995) • Józef Oleksy (1995–1996) • Włodzimierz Cimoszewicz (1996–1997) • Jerzy Buzek (1997–2001) • Leszek Miller (2001–2004) • Marek Belka (2004–2005) • Kazimierz Marcinkiewicz (2005–2006) • Jarosław Kaczyński (2006–2007) • Donald Tusk (2007–2014) • Ewa Kopaczová (2014–2015) • Beata Szydłová (2015–2017) • Mateusz Morawiecki (od 2017)
Autoritní data: AUT: jn20011211083 | GND: 118938398 | ISNI: 0000 0001 1073 5017 | LCCN: n83059030 | VIAF: 84082670 | WorldcatID: lccn-n83059030
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wojciech_Jaruzelski&oldid=17985637“