Wojciech Jaruzelski

Wojciech Witold Jaruzelski
	Wojciech Witold Jaruzelski
1. Prezident Polska
	Ve funkci:; 19. června 1989 – 22. prosince 1990
Předseda vlády	Mieczysław Rakowski (1989); Czesław Kiszczak (1989); Tadeusz Mazowiecki (1989-1990)
Předchůdce	On sám jako Předseda zemské rady
Nástupce	Lech Wałęsa
6. Předseda zemské rady
	Ve funkci:; 18. listopadu 1981 – 29. července 1989
Předseda vlády	Zbigniew Messner; Mieczysław Rakowski
Předchůdce	Henryk Jabłoński
Nástupce	On sám jako president
6. První tajemník PSDS
	Ve funkci:; 18. listopadu 1981 – 29. července 1989
Prezident	Henryk Jabłoński (jak Předseda zemské rady)
Předchůdce	Stanisław Kania
Nástupce	Mieczysław Rakowski
Premiér Polska
	Ve funkci:; 11. února 1981 – 6. listopadu 1985
Prezident	Henryk Jabłoński
Předchůdce	Józef Pińkowski
Nástupce	Zbigniew Messner
4. ministr národní obrany
	Ve funkci:; 1969 – 1985
Předseda vlády	Józef Cyrankiewicz; Piotr Jaroszewicz; Edward Babiuch; Józef Pińkowski
Předchůdce	Marian Spychalski
Nástupce	Florian Siwicki
Stranická příslušnost
Členství	Polská dělnická strana (1944-1948); Polská sjednocená dělnická strana (1948-1990)
Vojenská služba
Služba	Polsko
Složka	Polská lidová armáda
Doba služby	1943–1989
Hodnost	Armádní generál
Bitvy/války	Druhá světová válka; Bitva o Berlín;
Vyznamenání	Virtuti Militari, Řád Polonia Restituta
Narození	6. července 1923 ; Kurów, Polsko
Úmrtí	25. května 2014 (ve věku 90 let) ; Varšava, Polsko
Místo pohřbení	Vojenský hřbitov na Powązkach ve Varšavě
Choť	Barbara Jaruzelska
Děti	Monika Jaruzelska
Alma mater	Akademie generálního štábu
Profese	voják
Náboženství	katolická církev
Ocenění	rytíř Řádu znovuzrozeného Polska; zlatá medaile Za zásluhy na národní obraně; bronzová medaile Za zásluhy na národní obraně; Medaile Za Varšavu 1939-1945; Medaile za účast v bojích o Berlín; … více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka	www.wojciech-jaruzelski.pl
Commons	Wojciech Jaruzelski
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wojciech Witold Jaruzelski (6. července 1923, Kurów – 25. května 2014, Varšava^[1]) byl polský komunistický generál, politik a krátce i prezident.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Jaruzelski pocházel z vlastenecké šlechtické rodiny. Otec bojoval v polsko-sovětské válce (1920), dědeček v lednovém povstání (1863). V roce 1939 s rodinou přesídlil do Litvy, po sovětské anexi v roce 1940 deportován na Sibiř, kde zemřel jeho otec Władysław. Tam později vstoupil do polské armády, v níž se stal důstojníkem^[2].

Armáda[editovat | editovat zdroj]

V letech 1957 až 1960 velel 12. mechanizované divizi ve Štětíně.^[3] V roce 1965 se stal náčelníkem generálního štábu.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V letech 1961–1989 byl poslancem Sejmu. Od roku 1968 do roku 1983 byl polským ministrem národní obrany. V této funkci nechal podle záznamů vratislavské milice 16. července 1975 sestřelit nad Slovenskem civilní letadlo, jehož amatérsky pilot Dioniz Bielanski se pokoušel v dvojplošníku AN-2 uprchnout z Polska do Rakouska. Letadlo bylo sestřeleno pilotem československé stíhačky 8 kilometrů od rakouských hranic,^[4] ale Jaruzelski tvrdil, že si na to nepamatuje.^[5]

V letech 1981 až 1985 vykonával funkci předsedy vlády. 13. prosince 1981 vyhlásil v Polsku výjimečný stav, aby zastavil rostoucí vliv opozičního hnutí Solidarita. Od listopadu 1985 do července 1989 byl předsedou státní rady PLR, poté od července 1989 do listopadu 1990 prezidentem Polské republiky.

Proces[editovat | editovat zdroj]

Ve Varšavě byl 12. září 2008 zahájen proces s Wojciechem Jaruzelským, v němž čelil spolu se sedmi dalšími vysokými komunistickými činiteli obžalobě z několika trestných činů v souvislosti s vyhlášením výjimečného stavu v Polsku v prosinci roku 1981. Jaruzelskému v případě odsouzení hrozil trest až 10 let odnětí svobody. Jaruzelski při předběžném projednávání prohlásil, že odpovědnost za výjimečný stav bere na sebe a omluvil se rodinám obětí, kterých bylo kolem devadesáti. Jaruzelski před zahájením procesu požádal, aby byl soudem předvolán jako svědek například bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov nebo bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová.^[6]

Jaruzelski hájil v obhajovací řeči počátkem října 2008 před soudem své rozhodnutí z roku 1981 vyhlásit v zemi výjimečný stav a tvrdil, že tak údajně zabránil vojenské invazi SSSR.^[7]

Proces byl ukončen bez rozsudku kvůli zdravotnímu stavu obžalovaného.

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 zemřel a byl pochován na hřbitově 'Cmentarz Wojskowy na Powązkach' ve Varšavě.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Oficiální portrét z roku 1968
Jaruzelski a Castro (1972)
Jaruzelski a Ceauşescu
Jaruzelski a Andropov (1980)
Gen. Wojciech Jaruzelski (1981)
W. Jaruzelski s Vladimirem Putinem
Wojciech Jaruzelski (2009)
Urna gen. Wojciecha Jaruzelského (2014)
Jeho hrob ve Varšavě (1)
Jeho hrob ve Varšavě (2)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Zemřel Wojciech Jaruzelski, poslední komunistický prezident Polska. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2017-08-31]. (česky)
↑ Jaruzelski Wojciech v Encyklopedii PWN.
↑ Wojciech Jaruzelski - Kariera Wojskowa | Wojciech Jaruzelski. www.wojciech-jaruzelski.pl [online]. [cit. 2018-03-11]. Dostupné online.
↑ Sestřelení letadla nad Slovenskem v roce 1975 nařídil Jaruzelski. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-03-11]. (česky)
↑ Sestřel letadla nad Slovenskem z roku 1975 prý nařídil Jaruzelski. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2017-08-31]. (česky)
↑ Poslední komunistický polský prezident Jaruzelski před soudem. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-03-11]. (česky)
↑ Obhajovací řeč Jaruzelského: Výjimečný stav zachránil Polsko. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-03-11]. (česky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Dějiny Polska

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Wojciech Jaruzelski na Wikimedia Commons
Osoba Wojciech Jaruzelski ve Wikicitátech

(polsky) Oficiální stránka Wojciecha Jaruzelského
(česky) Mít pořádek jako v Československu - Rozhovor s generálem Wojciechem Jaruzelským o Husákovi, o srpnu 1968 a o kosmonautech kulturně kritická revue Dějiny a současnost
(česky) Jaruzelski se omluvil za invazi z 21. 8. 1968, zpráva BBC
(česky) Miroslav Šuta: I marxističtí diktátoři jsou diktátoři - Genocida v Etiopii a 25 let od vyhlášení výjimečného stavu v Polsku, blisty.cz
(česky) Adam Michnik: Vztek a hanba, smutek a hrdost, listy.cz

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Zemřel Wojciech Jaruzelski, poslední komunistický prezident Polska. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2017-08-31]. (česky)

[2] Jaruzelski Wojciech v Encyklopedii PWN.

[3] Wojciech Jaruzelski - Kariera Wojskowa | Wojciech Jaruzelski. www.wojciech-jaruzelski.pl [online]. [cit. 2018-03-11]. Dostupné online.

[4] Sestřelení letadla nad Slovenskem v roce 1975 nařídil Jaruzelski. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-03-11]. (česky)

[5] Sestřel letadla nad Slovenskem z roku 1975 prý nařídil Jaruzelski. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2017-08-31]. (česky)

[6] Poslední komunistický polský prezident Jaruzelski před soudem. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-03-11]. (česky)

[7] Obhajovací řeč Jaruzelského: Výjimečný stav zachránil Polsko. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-03-11]. (česky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Prezident Polska

Druhá Polská republika (1918–1939)	Gabriel Narutowicz (1922) • Stanisław Wojciechowski (1922–1926) • Ignacy Mościcki (1926–1939)

Polská republika (1944–1952)	Bolesław Bierut

Polská lidová republika (1952–1989) předseda státní rady První tajemník Polské sjednocené dělnické strany	Aleksander Zawadzki • Edward Ochab • Marian Spychalski • Józef Cyrankiewicz • Henryk Jabłoński • Wojciech Jaruzelski Bolesław Bierut • Edward Ochab • Władysław Gomułka • Edward Gierek • Stanisław Kania • Wojciech Jaruzelski

Třetí Polská republika (od 1990)	Wojciech Jaruzelski (1989–1990) • Lech Wałęsa (1990–1995) • Aleksander Kwaśniewski (1995–2005) • Lech Kaczyński (2005–2010) • Bronisław Komorowski (úřadující) • Bogdan Borusewicz úřadující • Grzegorz Schetyna úřadující • Bronisław Komorowski (2010–2015) • Andrzej Duda (od 2015)

Premiéři Polska

Polské království (1916–1918)	Jan Kucharzewski (1917–1918) • Antoni Ponikowski (1918) • Jan Kanty Steczkowski (1918) • Jan Kucharzewski (1918) • Józef Świeżyński (1918) • Władysław Wróblewski (1918)

Polská lidová republika (1918)	Ignacy Daszyński (1918)

Druhá Polská republika (1918–1939)	Jędrzej Moraczewski (1918–1919) • Ignacy Jan Paderewski (1919) • Leopold Skulski (1919–1920) • Władysław Grabski (1920) • Wincenty Witos (1920–1921) • Antoni Ponikowski (1921–1922) • Artur Śliwiński (1922) • Julian Nowak (1922) • Władysław Sikorski (1922–1923) • Wincenty Witos (1923) • Władysław Grabski (1923–1925) • Aleksander Skrzyński (1925–1926) • Wincenty Witos (1926) • Kazimierz Bartel (1926) • Józef Piłsudski (1926–1928) • Kazimierz Bartel (1928–1929) • Kazimierz Świtalski (1929) • Kazimierz Bartel (1929–1930) • Walery Sławek (1930) • Józef Piłsudski (1930) • Walery Sławek (1930–1931) • Aleksander Prystor (1931–1933) • Janusz Jędrzejewicz (1933–1934) • Leon Kozłowski (1934–1935) • Walery Sławek (1935) • Marian Zyndram-Kościałkowski (1935–1936) • Felicjan Sławoj Składkowski (1936–1939)

Exilové polské vlády (1939–1990)	Władysław Sikorski (1939–1943) • Stanisław Mikołajczyk (1943–1944) • Tomasz Arciszewski (1944–1947) • Tadeusz Komorowski (1947–1949) • Tadeusz Tomaszewski (1949–1950) • Roman Odzierzyński (1950–1953) • Jerzy Hryniewski (1954) • Stanisław Mackiewicz (1954–1955) • Hugon Hanke (1955) • Antoni Pająk (1955–1965) • Aleksander Zawisza (1965–1970) • Zygmunt Muchniewski (1970–1972) • Alfred Urbański (1972–1976) • Kazimierz Sabbat (1976–1986) • Edward Szczepanik (1986–1990)

Polská lidová republika (1944–1989)	Edward Osóbka-Morawski (1944–1947) • Józef Cyrankiewicz (1947–1952) • Bolesław Bierut (1952–1954) • Józef Cyrankiewicz (1954–1970) • Piotr Jaroszewicz (1970–1980) • Edward Babiuch (1980) • Józef Pińkowski (1980–1981) • Wojciech Jaruzelski (1981–1985) • Zbigniew Messner (1985–1988) • Mieczysław Rakowski (1988–1989) • Czesław Kiszczak (1989) • Tadeusz Mazowiecki (1989)

Třetí Polská republika (od 1989)	Tadeusz Mazowiecki (1989–1991) • Jan Krzysztof Bielecki (1991) • Jan Olszewski (1991–1992) • Waldemar Pawlak (1992) • Hanna Suchocká (1992–1993) • Waldemar Pawlak (1993–1995) • Józef Oleksy (1995–1996) • Włodzimierz Cimoszewicz (1996–1997) • Jerzy Buzek (1997–2001) • Leszek Miller (2001–2004) • Marek Belka (2004–2005) • Kazimierz Marcinkiewicz (2005–2006) • Jarosław Kaczyński (2006–2007) • Donald Tusk (2007–2014) • Ewa Kopaczová (2014–2015) • Beata Szydłová (2015–2017) • Mateusz Morawiecki (od 2017)