Egon Krenz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Egon Krenz
Oficiální portrét z roku 1984.
Oficiální portrét z roku 1984.

Generální tajemník Sjednocené socialistické strany Německa
Ve funkci:
18. října 1989 – 3. prosince 1989
Předchůdce Erich Honecker
Nástupce Žádný, úřad byl zrušen
Stranická příslušnost
Členství Sjednocená socialistická strana Německa

Narození 9. března 1937
Kolobřeh
Sídlo Dierhagen
Profese politik
Ocenění Řád Karla Marxe
Řád práce
Řád přátelství mezi národy
Podpis Egon Krenz, podpis
Commons Kategorie Egon Krenz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Egon Krenz (* 19. března 1937 v Kolbergu, dnes Kołobrzeg v Polsku) je bývalý východoněmecký politik, poslední generální tajemník Sjednocené socialistické strany Německa (SED) a předposlední předseda Státní rady Německé demokratické republiky. V uvedených funkcích vystřídal 18. října 1989 svého předchůdce Ericha Honeckera. Za vlády Egona Krenze došlo 9. listopadu 1989 k pádu Berlínské zdi.

Život[editovat | editovat zdroj]

Egon Krenz se narodil v roce 1937 v rodině krejčího v přístavním městě Kolberg,[1] které po roce 1945 připadlo Polsku, změnilo název na Kołobrzeg a je součástí Zapadopomořanského vojvodství.

Egon Krenz (vlevo) v roce 2013

V letech 1971 až 1974 byl předsedou organizace Pionýři Ernsta Thälmanna, od roku 1974 do roku 1983 stál v čele mládežnické komunistické organizace Freie Deutsche Jugend, od roku 1983 byl členem politbyra SED. Roku 1989 byl po několik týdnů následníkem Ericha Honeckera v nejvyšší funkci generálního tajemníka SED.[2]

V srpnu 1997 byl zemským soudem v Berlíně odsouzen na šest a půl roku vězení za spoluvinu na usmrcení uprchlíků na vnitroněmecké hranici (konkrétně ve čtyřech případech).[3] Krenz se proti rozsudku odvolal k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku, jeho odvolání bylo v roce 2001 zamítnuto.[4] Po odpykání tří let a jedenácti měsíců trestu byl podmínečně propuštěn na svobodu v prosinci 2003.[2]

Egon Krenz od propuštění žije v malém městě na břehu Baltského moře, stále se zajímá o politické dění, podporuje politiku Moskvy a události z roku 1989 vnímá jako osobní tragedii.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ROSENBERG, Steve. "Падение Берлинской стены - худшая ночь в моей жизни". Разговор с последним руководителем ГДР [online]. BBC News - russian, 2019-10-12 [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. (rusky) 
  2. a b DEUTSCHLAND, Stiftung Deutsches Historisches Museum, Stiftung Haus der Geschichte der Bundesrepublik. Gerade auf LeMO gesehen: LeMO Biografie: Egon Krenz. www.hdg.de [online]. [cit. 2019-10-29]. Dostupné online. (německy) 
  3. A.S, Economia. Šest a půl roku vězení pro Egona Krenze. Hospodářské noviny [online]. 1997-08-26 [cit. 2019-10-29]. Dostupné online. (česky) 
  4. Egon Krenz nepochodil u Evropského soudu. iROZHLAS [online]. [cit. 2019-10-29]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Generální tajemníci Sjednocené socialistické strany Německa (NDR)
Předchůdce:
Erich Honecker
1989
Egon Krenz
Nástupce:
Žádný, úřad byl zrušen