Todor Živkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Todor Živkov
Bundesarchiv Bild 183-B0115-0010-066, Berlin, VI. SED-Parteitag, Warnke, Shiwkow - Zhivkov.jpg
Generální tajemník Ústředního výboru Bulharské komunistické strany
Ve funkci:
4. března 1954 – 10. listopadu 1989
PředchůdceValko Červenkov
NástupcePetar Mladenov
1. předseda Státní rady
Ve funkci:
7. července 1971 – 17. listopadu 1989
PředchůdceGeorgi Trajkov (jako předseda Prezídia Národního shromáždění)
NástupcePetar Mladenov
36. předseda vlády Bulharska
Ve funkci:
19. listopadu 1962 – 7. července 1971
PředchůdceAnton Jugov
NástupceStanko Todorov
Stranická příslušnost
ČlenstvíBulharská komunistická strana

Narození7. září 1911
Pravec
Úmrtí5. srpna 1998 (ve věku 86 let)
Sofie
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Sofii
ChoťMara Maleeva-Zhivkova
DětiLudmila Živkova
Vladimir Zhivkov
PříbuzníTodor Slavkov a Evgenya Zhivkova (vnoučata)
Profesepolitik, státník a odbojář
Náboženstvíateismus
OceněníZlatý olympijský řád (1987)
Řád aztéckého orla
Řád chryzantémy
Řád Josého Martího
Řád Karla Marxe
… více na Wikidatech
PodpisTodor Živkov, podpis
CommonsTodor Zhivkov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Todor Christov Živkov (bulharsky Toдор Xpиcтoв Живков, 7. září 1911 Pravec5. srpna 1998 Sofie) byl bulharský politik, generální tajemník Bulharské komunistické strany a faktický vůdce země po většinu doby existence Bulharské lidové republiky, od roku 1954 až do roku 1989.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Todor Živkov se narodil v chudé rodině rolníka ve vesnici Pravec nedaleko Botevgradu na západě země. Chodil do místní školy a ve čtrnácti letech začal navštěvovat smíšenou školu v Orchaniji, jediné chudým dětem dostupné střední vzdělávací zařízení v kraji. Ze školy byl vyloučen, a ve svých osmnácti letech odjel do Sofie, kde po třech letech získal výuční list coby absolvent knihtiskařského učiliště. Podal také přihlášku na právnickou fakultu, avšak nikdy ji nenavštívil. Jedním z jeho přátel byl spisovatel a disident Georgi Markov, kterého nechal později zavraždit.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1932 vstoupil do Bulharské komunistické strany. Stal se tajemníkem krajského výboru. Zapojil se do partyzánského hnutí v Botevgradské oblasti a od 9. září 1944 řídil Sbor lidové milice. O rok později, tak jako jeho předchůdce, však neúspěšně kandidoval na post poslance za Komunistickou stranu Bulharska. Do parlamentu se dostal až v roce 1946.

V roce 1950 se stal tajemníkem ústředního výboru strany a v témže roce se stal kandidátem politbyra, o rok později se stal jeho členem.

Popularita Todora Živkova v letech socialismu rychle stoupala, což se naplno projevilo až po Stalinově smrti, kdy s pomocí Nikity Chruščova získal roku 1954 post prvního tajemníka Ústředního výboru Bulharské komunistické strany. Svoji pozici lídra potvrdil na sjezdu strany v dubnu roku 1956. Už tři roky předtím byl členem vlády, v roce 1962 se stal jejím předsedou a od 7. června 1971 do 17. listopadu 1989 zastával – podle nové ústavy nejdůležitější státní funkci – post předsedy Státní rady. V dnech 18.–20. února 1970 navštívil Československo.[1][2]

Todor Christov Živkov byl nejdéle vládnoucím představitelem v Bulharsku ve 20. století. V zemi vládl 35 let – od roku 1954 až do pádu komunismu v zemi – 10. listopadu 1989.

Živkovův pád[editovat | editovat zdroj]

Po revoluci byl z čela strany sesazen a vyloučen. Odešel ovšem s vysokým odchodným, vilou, ochrankou a dalšími výhodami. 18. ledna 1990 byl ale zatčen a obviněn z defraudace. V roce 1992 mu Nejvyšší soud Bulharské republiky vyměřil sedm let vězení. O čtyři roky později – 9. února 1996 – ho však propustili do domácího vězení, kde zůstal až do své smrti.

Zemřel na zápal plic v Sofii dne 5. srpna 1998.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Todora Živkova.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Srdečné uvítání soudruha Todora Živkova v Praze. S. 1. Rudé právo [online]. 1970-02-18 [cit. 2020-05-19]. Roč. 50, čís. 41, s. 1. Dostupné online. 
  2. Z pobytu Todora Živkova v ČSSR. Československý filmový týdeník [online]. 1970 [cit. 2020-05-19]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Todor Živkov. Příprava vydání Iskra Baeva. [s.l.]: KAMA, 2006. 126 s. ISBN 954-9890-82-1. 
  • CHRISTOV, Christo. Todor Živkov: biografija. Sofija: Siela, 2009. 639 s. ISBN 978-954-28-0586-1. (bulharsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]