Botevgrad
| Botevgrad Ботевград | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°54′26″ s. š., 23°47′37″ v. d. |
| Nadmořská výška | 395 m n. m. |
| Stát |  Bulharsko |
| Oblast | Sofijská |
| Obština | Botevgrad |
  Botevgrad | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 53,3 km² |
| Počet obyvatel | 22 927 (2018[1]) |
| Hustota zalidnění | 430,2 obyv./km² |
| Etnické složení | Bulhaři |
| Náboženské složení | pravoslaví |
| Správa | |
| Starosta | Ivan Gavalugov (od 2015) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 723 |
| PSČ | 2140 |
| Označení vozidel | CO |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Botevgrad (bulharsky Ботевград) je město ležící ve středním Bulharsku, v kotlině mezi Starou planinou na jihu a Předbalkánem na severu. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a má zhruba 20 tisíc obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší osídlení pochází thráckého období v 5. století př. n. l. a pozůstatky po něm se nacházejí poněkud západněji od dnešního města. Nápis na nalezené kamenné desce oslavující vládu císařů Valentiana I., Valenta a Gratiana dokládá existenci římského vojenského tábora v roce 375. Nebližší běžně obývané sídlo se nalézalo 3 km na jih, postupně nabývalo na významu, největšího za Ivana Šišmana, a později začalo upadat až koncem 18. století zaniklo.[2]
Po začlenění do Osmanské říše v důsledku dobytí Bulharska a zavedení jejího správního systému, je v registrech od 16. století zaznamenána ves Samunci, která se začala významně rozrůstat na přelomu 18. a 19. století. Nálezy zlatých a stříbrných tureckých i cizozemských mincí dokládají, že se jednalo o významné obchodní a trhové místo. V souvislosti se správními reformami v 60. letech 19. století se dědina stala střediskem zdejší oblasti a byla povýšena na město jménem Orhanie. Byla postavena hodinová věž, správní budova, pošta, hotely, sklady a další budovy spjaté s hospodářským růstem. Do místní rady byli přizváni nejzámožnější Bulhaři.[2]
Během rusko-turecké války byla Orchanie osvobozena 29. listopadu 1877 a následně se stala součástí Bulharského knížectví. V roce 1881 zde žilo 2 284 obyvatel a od toho roku se zde pořádaly týdenní trhy s potravinami a dobytkem.[2] V roce 1930 byl schválen plán na regulaci řeky a městský plán zahrnující náměstí a hlavní ulice. Téhož roku bylo město přejmenováno na Ioaningrad, podle Jany Savojské. Název se ale neujal mimo jiné i kvůli sporům o jeho pravopis, a tak město obdrželo v roce 1934 současný název na paměť toho, že zde byli souzeni příslušníci Botevovy družiny. V 60. letech dostaly ulice ve městě zpevněný povrch. V 70. letech byla zahájena výstavba sídliště na sever od centra a to bylo zcela přestaveno o deset let později.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Ve městě žije 19 280 stálých obyvatel a je zde trvale hlášeno 22 927 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Тримесечни таблици на населението по постоянен и настоящ адрес (по общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2018-12-15 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ a b c Град Ботевград - СВЕТИ МЕСТА. svetimesta.com [online]. [cit. 2019-03-18]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (bulharsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Botevgrad na Wikimedia Commons
