Georgij Maximilianovič Malenkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Malenkov vyjednává s Adenauereem podmínky návratu zajatých Němců do vlasti.

Georgij Maximilianovič Malenkov (8. ledna 1902, Orenburg14. ledna 1988, Moskva) byl sovětský komunistický politik, blízký spolupracovník Josefa Stalina (jeho dlouholetý osobní tajemník) a po Stalinově smrti v letech 19531955 předseda rady ministrů SSSR (premiér).

Jeho politický vzestup začal ve třicátých letech a souvisel s prohlubujícící se byrokratizací komunistické strany. Šlo o výkonného úředníka, přesně plnícího Stalinovy nařízení a direktivy, nikdy nebyl členem žádné opozice. Kvůli svému postavení je spoluzodpovědný za řadu komunistických zločinů ve třicátých a čtyřicátých letech.

Po Stalinově smrti se stal nakrátko nejvlivnějším členem sekretariátu strany, musel však na funkci v sekretariátu pod tlakem Nikity Sergejeviče Chruščova a dalších rezignovat a spokojit se s funkcí předsedy rady ministrů. V průběhu mocenského zápasu ve vedení strany se mu nepodařilo udržet se v čele státu a 8. února 1955 rezignoval i na funkci šéfa vlády. Na jeho místo nastoupil dočasný Chruščovův spojenec Nikolaj Bulganin.

V roce 1957 byl spolu s jinými stalinisty (např. s Molotovem) vyloučen z politbyra a zbaven všech politických funkcí. Později odešel do vyhnanství a působil v Kazachstánu na druhořadém místě vedoucího elektrárny. Až jako penzista se směl vrátit do Moskvy, kde také ve svých 86 letech zemřel.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • OSTAP, Pavel. Boj o moc v Kremlu: Malenkov vers. Ždanov. Historický obzor, 2007, 18(7/8), s. 158-178. ISSN 1210-6097.