Lech Wałęsa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lech Wałęsa

Stranická příslušnost

Narození 29. září 1943 (73 let)
Popowo
Národnost Poláci
Choť Danuta Wałęsa
Děti Jarosław Wałęsa
Profese politik, elektrikář, odborář a ekonom
Podpis Lech Wałęsa, podpis
Ocenění Fritt-Ord-Preis (1982)
Nobelova cena za mír (1983)
Integrity Award (1986)
Nagroda Kisiela (2005)
Jan Karski Freedom Award (2007)
… více na Wikidatech
Commons Lech Wałęsa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lech Wałęsa [vauensa] (* 29. září 1943 Popowo) je polský politik, zakladatel nezávislých odborů Solidarita a aktivista za lidská práva. V letech 19901995 byl prezidentem Polské republiky.

Původním povoláním byl elektrikář v Gdaňských loděnicích, kde pracoval (s přestávkami) v letech 1967–1990 a kde stál v srpnu 1980 v čele stávky a procesu, ze kterého vznikla nezávislá odborová organizace Solidarita. Za svou činnost obdržel v roce 1983 Nobelovu cenu za mír.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do rodiny tesaře a ženy v domácnosti, kde se mu dostávalo křesťanské výchovy. Dodnes je silně věřící katolík, a prohlašuje, že mu víra pomohla překonat těžké chvíle života, zvláště obtížné období Solidarity. Do Gdaňských Leninových loděnic nastoupil na post elektrotechnika v roce 1970. O rok dříve se oženil s Danutou Gołoś, se kterou má osm dětí. Jeho syn Jaroslaw Wałęsa je v současnosti členem dolní komory polského parlamentu.

Protesty a založení Solidarity[editovat | editovat zdroj]

Byl vůdčí osobností polských protestů proti komunistickému režimu v Gdaňských loděnicích, které způsobily, že byl roku 1976 vyhozen z práce (jednalo se o formu trestu). O dva roky později se stal členem ilegální odborové organizace, mezi jejíž členy patřili i Bogdan Borusewicz, Andrzej Gwiazda, Krzysztof Wyszkowski, Lech Kaczyński, Anna Walentynowiczová, Antoni Sokołowski a jiné budoucí osobnosti polské politické scény.

Wałęsa v srpnu 1980

Dne 14. srpna 1980, v době kdy začaly protesty v Gdaňských loděnicích, byl Wałęsa v čele těchto protestů, které se z Gdaňsku rozšířily do celého Polska, a nepřímo zahájily rozpad východního bloku. Poté, co polská vláda částečně ustoupila požadavkům loďařů a dovolila jim zakládat odborové organizace, se Wałęsa stal odborovým předákem. Tuto funkci zastával do 13. prosince 1981, kdy byl zatčen na základě stanného práva vyhlášeného polským vůdcem Jaruzelskim. Propuštěn byl až 14. listopadu 1982, po 11 měsících ve vězení. Roku 1983 se vrátil do loděnic na post řadového elektrotechnika a zároveň byl nominován na Nobelovu cenu míru, kterou skutečně dostal. Lech Walesa si cenu osobně v Oslu nepřevzal, protože se obával, že by mu komunistický režim neumožnil návrat zpět do Polska. Nobelovu cenu míru proto převzala v zastoupení jeho manželka Danuta.

V rozmezí let 1987–1990 vedl pololegální zákonný výbor odborových organizací v Gdaňských loděnicích a v roce 1988 znovu vyhlásil stávku s cílem zlepšit postavení Solidarity v Polsku. Po osmdesáti dnech vláda souhlasila s jednáním, kterými Wałęsa dosáhl přibližně to, co požadoval. Solidarita se stala de facto legitimní nekomunistickou politickou stranou Polska, a vyhrála první volby v roce 1989. Jednalo se o první nekomunistický politický útvar v sovětském bloku.

Solidarita jako první nekomunistická strana ve východním bloku[editovat | editovat zdroj]

V tuto chvíli už Wałęsovi nic nebránilo začít s realizací přestavby Polska, které sice stále teoreticky bylo komunistickým státem, ale vyjednaná koaliční vláda s bývalou komunistickou stranou vedly k dalším demokratickým ústupkům. 15. listopadu 1989 došlo k prvnímu kontaktu nové vlády s USA.

Prezidentem Polska a poprezidentské období[editovat | editovat zdroj]

9. prosince 1990 vyhrál prezidentské volby a prezidentem nekomunistického Polska byl až do roku 1995. Jeho éra se vyznačovala bouřlivou výměnou vlád každý rok.[zdroj?] Sám Wałęsa proslul jako kritik, kterému se pořád něco nelíbí.[zdroj?] Kromě toho se vyskytly problémy s ekonomickou transformací země. V roce 1995 byl ve druhém kole prezidentských voleb poražen Aleksandrem Kwaśniewským.

V roce 2000 se pokoušel znovu kandidovat do prezidentského úřadu, dostal ovšem necelé 1 %. V roce 2006 pro politické neshody ze Solidarity vystoupil. Odborům vytýkal především podporu politické strany Právo a spravedlnost Lecha a Jarosława Kaczyńských. Po ukončení prezidentury se věnuje politicky zaměřeným přednáškám na evropských univerzitách.

Některé dokumenty, odtajněné v roce 2008, podezřívají Wałęsu ze spolupráce s polskou tajnou policií, u které byl údajně veden jako „Bolek“. Toto podezření se potvrdilo 17. února 2016, kdy Institut národní paměti (IPN) získal z pozůstalosti bývalého ministra vnitra Czesława Kiszcaka (1925–2015) dva svazky dokládající tuto spolupráci v letech 1970–1976 s Wałęsovým vlastnoručním podpisem. Ačkoli Wałęsu polský soud očistil v roce 2000,[zdroj?] sám Wałęsa podpis spolupráce vzápětí přiznal. Uvedl ale, že mělo jít o „fiktivní spolupráci“ a že tak učinil na základě prosby agenta kontrarozvědky, který pouze potřeboval získat důvod pro vyúčtování chybějících finančních prostředků na operativní práci.[1]

Pocty[editovat | editovat zdroj]

10. května 2004 bylo mezinárodní letiště v Gdaňsku přejmenováno na „Letiště Lecha Wałęsy“ (dokonce logo letiště se skládá i z Wałęsova podpisu).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Walesa přiznal podepsání spolupráce s kontrarozvědkou, bylo prý fiktivní. Novinky.cz [online]. 2016-02-21 [cit. 2016-02-22]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]