Linus Pauling

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Linus Carl Pauling
Pauling
Pauling
Narození 28. února 1901
Portland, Oregon, USA
Úmrtí 19. srpna 1994 (93 let)
Big Sur, Kalifornie, USA
Příčina úmrtí karcinom prostaty
Bydliště Big Sur (do 1994)
Lake Oswego
Corvallis
Portland
Alma mater Kalifornský technologický institut (do 1925)
Oregon State University
Washington High School
Povolání chemik, fyzik, esperantista, vysokoškolský pedagog a biochemik
Zaměstnavatel Kalifornský technologický institut
Ocenění ACS Award in pure chemistry (1931)
Irving Langmuir Award (1931)
Nobelova cena za chemii (1954)
Nobelova cena za mír (1962)
Roebling Medal (1967)
… více na Wikidatech
Manžel(ka) Ava Helen Pauling (od 1922)
Podpis Linus Carl Pauling - podpis
Citát
Nejlepší cesta jak mít dobrý nápad, je mít hodně nápadů.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Linus Carl Pauling (28. února 190119. srpna 1994) byl americký kvantový chemik a biochemik, aktivista a autor. V anglickém vědeckém magazínu New Scientist byl zařazen mezi 20 nejvýznamnějších vědců všech dob. Byl jeden z prvních chemiků, který aplikoval tehdy novou kvantovou mechaniku v chemii, a za jeho práci na podstatě chemické vazby, jejíž vysvětlení pomocí kvantové mechaniky lze považovat za jeden z největších úspěchů této nové teorie, mu byla v roce 1954 udělena Nobelova cena za chemii. V roce 1962 mu byl udělena Nobelova cena míru. To z něj dělá jediného člověka, který byl oceněn dvěmi nesdílnými Nobelovými cenami. Také je jednou ze 4 osob, které byly oceněny více, než jednou Nobelovou cenou (spolu s Marií Curie-Skłodowskou, Johnem Bardeenem a Fredrickem Sangerem). Pauling je také jednou ze dvou osob, které získaly Nobelovu cenu v různých oblastech (druhou osobou je Marie Curie-Skłodowská).

Pauling patří též k zakladatelům molekulární biologie, podílel se na objevování prostorové stavby bílkovin, spolupracoval na objasnění struktury DNA (problém vyřešen Jamsem Watsonem, Francisem Crickem, Rosalindou Franklinovou a Mauriciem Wilkinsem). Významně přispěl i do řady dalších oborů, včetně anorganické a organické chemie, metalurgie, imunologie, anesteziologie, či psychologie.

Po 2. světové válce se zabýval následky nadzemních testů jaderných zbraní a za svou kampaň proti těmto testům získal Nobelovu cenu míru za rok 1962. Ve svých pozdějších letech se stal obhájcem, poněkud kontroverzního, pravidelného užívání velkých dávek vitamínu C jako prevence proti mnohým chorobám včetně, jak věřil, rakoviny.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Anglicky

  • HAGER, Thomas, Force of Nature: The Life of Linus Pauling, Ney York, Simon & Schuster, 1995, ISBN 0-684-80909-5
  • HAGER, Tom, Linus Pauling and the Chemistry of Life, New York, Oxford University Press, 1998, ISBN 0-19-513972-0
  • MEAD, Clifford, HAGER, Thomas, Linus Pauling: Scientist and Peacemaker, Corvallis, Oregon State University Press, 2001, ISBN 0-87071-489-9
  • GOERTZEL, Ted, GOERTZEL, Ben, Linus Pauling: A Life in Science and Politics, New York, Basic Books, 1995, ISBN 0-465-00672-8
  • SERAFINI, Anthony, Linus Pauling: A Man and His Science, New York, Paragon House, 1989, ISBN 1-55778-440-X

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]