George de Hevesy
| György Hevesy | |
 | |
| Narození |
1. srpna 1885 Budapešť, Rakousko-Uhersko |
|---|---|
| Úmrtí |
5. července 1966 (ve věku 80 let) Freiburg, Západní Německo |
| Státní příslušnost | německá |
| Národnost | Maďaři |
| Alma mater | Freiburská univerzita |
| Pracoviště |
Univerzita Loránda Eötvöse Institut Nielse Bohra ETH Curych Freiburská univerzita Manchesterská univerzita |
| Obor | chemie |
| Známý díky | objev hafnia |
| Ocenění | Nobelova cena za chemii (1943) |
| Příbuzní |
Paul de Hevesy (sourozenec) Sigismond Schossberger (děd z matčiny strany) Johanna Bischitz von Heves (babička z otcovy strany) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
George Charles de Hevesy, Georg Karl von Hevesy, Hevesy György Károly, rodným příjmením Bischitz (1. srpna 1885 Budapešť – 5. července 1966 Freiburg) byl původem maďarský radiochemik, který v roce 1943 získal Nobelovu cenu za chemii za „práce na využití izotopů jako značkovačů při chemických procesech“.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Narodil se do bohaté rodiny s židovskými kořeny jako pátý z osmi dětí. Rok studoval chemii na Univerzitě Loránda Eötvöse, poté několik měsíců na Technické univerzitě Berlín a nakonec na Freiburské univerzitě. Tam získal roku 1908 Ph.D. a ještě ten rok začal pracovat na Spolkové vysoké technické škole v Curychu.
V roce 1923 spolu s Dirkem Costerem objevil hafnium (72Hf). Mendělejevova periodická tabulka prvků z roku 1869 řadila chemické prvky do logického systému, ale chyběl tam prvek se 72 protony. Hevesymu došlo, že takový prvek musí existovat. Muzeum v Kodani mu dodalo horniny na výzkum. Hevesy pak pomocí rentgenových snímků nový prvek objevil.
Začal pracovat na Freiburské univerzitě. Tam začal používat radioaktivní izotopy při studiu metabolických procesů v rostlinách a zvířatech.
Když se Němci dostali při druhé světové válce do Dánska, rozpustil medaile Nobelových cen Maxe von Laua a Jamese Francka v lučavce královské, aby je nacisté neukradli. Roztok pak položil na polici ve své laboratoři na Institutu Nielse Bohra. Po válce se vrátil, našel roztok neporušený a vysrážel z něj zlato zpět. Nobelova společnost pak znovu odlila medaile z původního zlata.[1][2][3]
V roce 1943 byl kvůli svému židovskému původu nucen odletět do Švédska, kde až do roku 1961 pracoval na Stockholmské univerzitě. Během tohoto pobytu získal Nobelovu cenu za chemii, stal se členem Královské společnosti a získal Copleyho medaili.
V roce 1924 se oženil s Piou Riis. Měli spolu jednoho syna a tři dcery.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku George de Hevesy na anglické Wikipedii.
- ↑ "Adventures in radioisotope research", George Hevesy
- ↑ Birgitta Lemmel. The Nobel Prize Medals and the Medal for the Prize in Economics [online]. The Nobel Foundation, 2006 [cit. 2011-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27-10-2007. (anglicky)
- ↑ de Hevesy, George, Adventures in Radioisotope Research, Vol. 1, p. 27, Pergamon, New York, 1962
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu George de Hevesy ve Wikimedia Commons - (anglicky) Biografie na Nobelprize.org
- (anglicky) Video: Tricking the Nazis and Transforming Medicine: George de Hevesy
- Maďarští chemici
- Židovští chemici
- Objevitelé chemických prvků
- Židovští nositelé Nobelovy ceny
- Maďarští nositelé Nobelovy ceny
- Držitelé Copleyho medaile
- Členové Královské společnosti
- Členové Královské švédské akademie věd
- Uherští šlechtici
- Maďarští Židé
- Narození 1. srpna
- Úmrtí 5. července
- Narození 1885
- Úmrtí 1966
- Narození v Budapešti
- Nositelé Nobelovy ceny za chemii
