Paul Sabatier

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Paul Sabatier
Paul Sabatier.jpg
Narození 5. listopadu 1854
Carcassonne
Úmrtí 14. srpna 1941 (ve věku 86 let)
Toulouse
Alma mater École normale supérieure
Zaměstnavatel Université de Toulouse
Ocenění La Caze Prize of the Academy of Sciences (1897)
Jecker Prize (1905)
Nobelova cena za chemii (1912)
Davyho medaile (1915)
Albert Medal (1926)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paul Sabatier (5. listopadu 1854, Carcassonne14. srpna 1941) byl francouzský chemik. Byl ženatý a měl čtyři dcery.

Ve své doktorské práci se věnoval termochemii síry a kovových sulfidů. V Toulouse pokračoval ve fyzikálním a chemickém výzkumu sulfidů, chloridů, chromanů a sloučenin mědi. Také studoval oxidy dusíku a kyselinu nitrosodisírovou a její soli. Provedl základní výzkum v oblasti distribučních koeficientů a absorpčních spekter.

Jeho nejdůležitější prací je průmyslové využití hydrogenace. V roce 1897 objevil, že nikl je schopen katalyzovat hydrogenaci nenasycených uhlovodíků.

Sabatier je známý díky Sabatierově reakci a také díky jeho práci La Catalyse en Chimie Orgarnique (katalýza v organické chemii) z roku 1913. Společně s Victorem Grignardem získal roku 1912 Nobelovu cenu.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]