Termochemie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Termochemie je věda zabývající se tepelným zabarvením chemických reakcí. Ty dělí na exotermické a endotermické, při kterých se teplo uvolňuje respektive pohlcuje.

Podle prvního termochemického zákona je reakční teplo dané reakce a reakční teplo téže reakce, probíhající opačným směrem, až na znaménko stejné. Druhý termochemický zákon (též označován jako Hessův) říká, že izobarické reakční teplo dané reakce je součtem isobarických tepel postupně prováděných reakcí, vycházejících ze stejných počátečních látek a končících stejnými produkty reakce. [1]

Tepelné reakce[editovat | editovat zdroj]

Exotermní - Reakce, při kterých je teplo uvolňováno. Pro exotermní děje je hodnota ΔH záporná, protože systém předal do okolí teplo a je o energii chudší. ΔH < 0

Endotermní - Reakce, při které je teplo spotřebováno. Pro endotermní děje je hodnota ΔH kladná, protože systém od okolí energii přijal. ΔH > 0

Entalpie H[editovat | editovat zdroj]

Extenzivní stavová veličina, která popisuje výměnu tepla s okolím. Absolutní hodnotu entalpie nelze změřit, avšak můžeme zjistit její změnu ΔH.

Změnu entalpie lze změřit pouze za tzv. standardního stavu. Je to stav o teplotě 298,15 K (25 °C) a tlaku 101,325 kPa (1 atmosféra), ve kterém je daná látka nejstálejší.

Termochemické zákony[editovat | editovat zdroj]

Laplaceův-Lavoisierův zákon[editovat | editovat zdroj]

Hodnota reakčního tepla přímé nebo protisměrné reakce je stejná, mění se však hodnota jeho znaménka (+/-).

Hessův zákon[editovat | editovat zdroj]

Výsledná hodnota reakčního tepla nezáleží na průběhu chemické reakce, ale pouze na jeho počátečním a konečném stavu.

V termochemických rovnicích je důležité vyjadřovat skupenství všech látek, které se reakce zúčastní, protože změny skupenství jsou spojeny s výměnou tepla.

Skupenství látek:

  • pevné = solidus (s)
  • kapalné = liquidus (l)
  • plynné = gasseus (g)
  • vodný roztok = aquatic (aq)

Standardní slučovací teplo[editovat | editovat zdroj]

Teplo, při kterém vzniká 1 mol látky přímo z prvků, reakční látky musí být ve standardním stavu. Standardní slučovací tepla prvků jsou rovna nule.

Vzorec výpočtu reakčního tepla: \Delta H^0_{298} = \sum(\Delta H^0_{sl})_{prod.} - \sum(\Delta H^0_{sl})_{reakt.}

Standardní spalné teplo[editovat | editovat zdroj]

Teplo, při kterém se spálí 1 mol látky v nadbytku kyslíku. Spalná tepla prvků jsou nenulová.

Vzorec výpočtu reakčního tepla: \Delta H^0_{298} = \sum(\Delta H^0_{sp})_{reakt.} - \sum(\Delta H^0_{sp})_{prod.}

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. Jiří Vacík. Fyzikální chemie. Praha : SNTL, 1971. 166 s. S. 85-86.