Makromolekulární chemie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Makromolekulární chemie je obor chemie, který se zabývá přípravou,strukturou a vlastnostmi polymerů (makromolekulárních látek) a soustavami, ve kterých se tyto polymery nachází (roztoky, směsi, …).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Makromolekulární chemie vznikla jako samostatný vědní obor v třicátých letech 20. století. Její základy však byly budovány již od počátku 19. století. Nejprve se jednalo o studie na objasňování struktury přírodních polymerů, jako škrob nebo celulosa.

Na počátku 20. století se začínaly vyrábět první polymery průmyslově. V roce 1907 se začala průmyslová výroba Bakelitu, v roce 1914 byl vyroben první syntetický kaučuk, v té době ne zrovna příliš kvalitní. V průběhu dvacátých a třicátých let se postupně začaly zavádět výroby nových syntetických kaučuků (butadieny, polysulfidy), polyvinylchloridů (PVC), polyamidů, polyesterů a dalších.

V tomto období se makromolekulární chemie vyvíjela podle potřeb spotřebitelů, kteří požadovali stále nové konstrukční řešení a nové textilní materiály. Dodnes se v makromolekulární chemii studují převážně látky, které se uplatní jako technické nebo konstrukční materiály (kaučuk, celulosa, pryskyřice, …)

Členění makromolekulární chemie[editovat | editovat zdroj]

Podobně jako ostatní vědní obory, se i makromolekulární chemie dělí na několik podoborů s různými zaměřeními.

Základní typy polymerů[editovat | editovat zdroj]

Přírodní polymery (biopolymery)[editovat | editovat zdroj]

Syntetické polymery[editovat | editovat zdroj]