Nukleová kyselina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Nukleová kyselina je biochemická makromolekulární látka tvořená polynukleotidovým řetězcem, který ve své struktuře uchovává genetickou informaci. Nukleové kyseliny tím určují program činnosti buňky a nepřímo i celého organizmu.

Nukleové kyseliny se z tohoto důvodu nalézají ve všech živých buňkách a virech. Nejběžnějšími nukleovými kyselinami jsou kyselina deoxyribonukleová (DNA) a kyselina ribonukleová (RNA). Polynukleotidový řetězec je z chemického hlediska polymerem nukleotidů. V DNA i v RNA jsou vždy čtyři druhy nukleotidů. Jejich různým pořadím v řetězci lze dosáhnout obrovského počtu kombinací. Právě sekvence (různý sled) jednotlivých druhů nukleotidů – který se nazývá tzv. primární strukturou – v sobě uchovává genetickou informaci.

Nukleové báze[editovat | editovat zdroj]

DNA a RNA se tedy v primární struktuře liší tím, že RNA využívá na stejné funkce místo thyminu uracil. DNA vytváří stabilní dvoušroubovici, ve které jsou jednotlivá vlákna antiparalelní, jdou tedy proti sobě (na jednom konci molekuly se setkává zároveň 3´konec jednoho řetězce a 5´konec druhého a na druhém konci molekuly naopak).

RNA vytváří jednotlivé řetězce, které jsou komplementární s templátovou DNA. Zatímco funkcí DNA je genetickou informaci uchovat, RNA je funkční molekula sloužící k tomu, že danou informaci „dává do pohybu“. Genetická informace se prostřednictvím RNA realizuje v bílkovinu v procesu zvaném proteosyntéza. RNA je také mnohem méně stabilní, než DNA, která musí v buňkách vydržet po celý život.

Přenos genetické informace z jádra k ribozomům[editovat | editovat zdroj]

Proces přenosu genetické informace z jádra k ribozomům (kde dochází k využité této informace při syntéze bílkovin), se dá rozdělit do několika fází:

  1. Rozpletení DNA
  2. Transkripce DNA do mRNA
  3. Translace z mRNA na polypeptid (pomáhá rRNA v ribozomech a tRNA)