Přeskočit na obsah

Inosin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
inosin
Obecné
Sumární vzorecC₁₀H₁₂N₄O₅
Identifikace
Registrační číslo CAS58-63-9
Vlastnosti
Molární hmotnost268,081 Da
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Inosin (zřídka hypoxanthosin) je purinový nukleosid, který se skládá z dusíkaté báze hypoxantinu a cukru ribózy, spojených β-N9-glykosidickou vazbou.[1]

Neřadí se mezi běžné nukleosidy DNA či RNA, ale vyskytuje se celkem běžně v transferové RNA (tRNA), kde má klíčovou roli při tzv. wobble párování. To je mechanismus, který umožňuje jedné tRNA rozpoznat více kodonů. Inosin v této pozici může vytvářet páry s cytosinem, adeninem i uracilem.[2][3] Párováním zvyšuje flexibilitu genetického kódu.[4]

Vznik inosinu v těle

[editovat | editovat zdroj]

Inosin vzniká v těle přirozeně jako součást zpracování nukleotidů (látek, ze kterých se skládá DNA a RNA). Může vznikat při jejich rozkladu, ale i během syntézy. Při tvorbě nových purinových nukletotidů vzniká důležitý meziprodukt inosinmonofosfát (IMP), který se tvoří v průběhu složité reakční kaskády zahrnující 11 enzymatických kroků. Celý proces začíná látkou ribóza-5-fosfát, na kterou se postupně přidává purinová kostra. Z IMP se pak vyrábějí další purinové nukleotidy, jako je adenosinmonofosfát (AMP) nebo guanosinmonofosfát (GMP). Při odbourávání těchto látek mohou enzymy zvané nukleotidázy z IMP opět vytvořit inosin.[5]

Biochemické cesty vzniku

[editovat | editovat zdroj]
  • Přeměnou adenosinu pomocí enzymu adenosin deamináza (ADA), který odstraňuje aminoskupinu.[6]
  • Odštěpením fosfátu z inosimonofosfátu (IMP) enzymem 5-nukleotidáza, a tím vznikne volný inosin.[6]
  • Spojením hypoxanthinu a ribóza-1-fosfátu za účasti enzymu purin nukleosid fosforyláza (PNP).[7]

Tvorba inosinu se zvyšuje při zánětech, fyziologickém stresu nebo poškození tkání, kdy dochází k rozkladu nukleotidů a vyšší spotřebě energie.[8]

Původ inosinu

[editovat | editovat zdroj]

Inosin v organismu může pocházet buď z vnitřních (endogenních) procesů, kdy si ho tělo vytváří samo, nebo z vnějších (exogenních) zdrojů, například formou doplňků stravy či léčiv.[6]

Endogenní (vnitřní)

[editovat | editovat zdroj]

Vzniká buď v lidských buňkách při purinovém metabolismu, nebo jej mohou produkovat i některé druhy střevních bakterií např. Bifidobacterium pseudolongum. Tyto bakterie vylučují inosin jako vedlejší metabolit, který může ovlivňovat imunitní reakce a podporovat např. protinádorovou imunitu.[9]

Exogenní (vnější)

[editovat | editovat zdroj]

Do těla může být inosin dodán zvenčí ve formě doplňků stravy nebo léčiv např. inosin pranobex. V takovém případě může mít imunostimulační, protizánětlivé nebo neuroprotektivní účinky.[10][11]

Význam inosinu

[editovat | editovat zdroj]

Je studován kvůli svým imunitním, protizánětlivým a regeneračním účinkům.

V nervové soustavě podporuje růst nervových výběžků a chrání mozek při úrazech nebo neurodegenerativních chorobách.[6] V imunitním systému pomáhá aktivovat buňky, které bojují s viry a nádorovými buňkami, zejména podporuje Th1 typ imunity.[12] Při zánětech může snižovat tvorbu zánětlivých látek (cytokinů) a tím tlumit zánětlivou reakci.[13][14] V srdci a cévách působí jako antioxidant a může chránit cévy před poškozením.[6]

Dále bylo zjištěno, že některé probiotické bakterie ve střevech např. Bifidobacterium pseudolongum, mohou produkovat inosin, který poté podporuje imunitní obranu proti nádorům a infekcím.[15][6]

Výzkumy ukazují, že spojení inosinu a mikrobiomu může v budoucnu hrát roli v léčbě různých nemocí.[6]

  1. inosine (CHEBI:17596). www.ebi.ac.uk [online]. [cit. 2025-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. LODISH, Harvey, et al.. Molecular Cell Biology. New York: W.H. Freedman and Company, 2004. Dostupné online. ISBN 0-7167-4366-3. 
  3. Remedia – farmakoterapeutický časopis. www.remedia.cz [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. 
  4. AGRIS, Paul F.; ERUYSAL, Emily R.; NARENDRAN, Amithi. Celebrating wobble decoding: Half a century and still much is new. RNA biology. 2018, roč. 15, čís. 4-5, s. 537–553. Dostupné online [cit. 2025-06-16]. ISSN 1555-8584. doi:10.1080/15476286.2017.1356562. PMID 28812932. 
  5. VOET, Donald; VOET, Judith. Biochemistry. 4. vyd. [s.l.]: John Wiley & Sons, 1990. Dostupné online. ISBN 978-0470-57095-1. 
  6. a b c d e f g KIM, In Soo; JO, Eun-Kyoung. Inosine: A bioactive metabolite with multimodal actions in human diseases. Frontiers in Pharmacology. 2022, roč. 13, s. 1043970. PMID: 36467085 PMCID: PMC9708727. Dostupné online [cit. 2025-06-16]. ISSN 1663-9812. doi:10.3389/fphar.2022.1043970. PMID 36467085. 
  7. Reactome | PNP catalyzes the conversion of (deoxy)inosine to hypoxanthine and (deoxy)ribose. reactome.org [online]. [cit. 2025-06-16]. Dostupné online. 
  8. HASKÓ, György; SITKOVSKY, Michail V.; SZABÓ, Csaba. Immunomodulatory and neuroprotective effects of inosine. Trends in Pharmacological Sciences. 2004-03-01, roč. 25, čís. 3, s. 152–157. PMID: 15019271. Dostupné online [cit. 2025-06-16]. ISSN 0165-6147. doi:10.1016/j.tips.2004.01.006. PMID 15019271. (English) 
  9. MAGER, Lukas F.; BURKHARD, Regula; PETT, Nicola. Microbiome-derived inosine modulates response to checkpoint inhibitor immunotherapy. Science (New York, N.Y.). 2020-09-18, roč. 369, čís. 6510, s. 1481–1489. PMID: 32792462. Dostupné online [cit. 2025-06-16]. ISSN 1095-9203. doi:10.1126/science.abc3421. PMID 32792462. 
  10. HASKÓ, György; SITKOVSKY, Michail V.; SZABÓ, Csaba. Immunomodulatory and neuroprotective effects of inosine. Trends in Pharmacological Sciences. 2004-03, roč. 25, čís. 3, s. 152–157. Dostupné online [cit. 2025-06-16]. ISSN 0165-6147. doi:10.1016/j.tips.2004.01.006. 
  11. BERAN, Jiří; ŠPAJDEL, Marián; SLÍVA, Jiří. Inosine Pranobex Deserves Attention as a Potential Immunomodulator to Achieve Early Alteration of the COVID-19 Disease Course. Viruses. 2021-11-09, roč. 13, čís. 11, s. 2246. PMID: 34835052 PMCID: PMC8619495. Dostupné online [cit. 2025-06-16]. ISSN 1999-4915. doi:10.3390/v13112246. PMID 34835052. 
  12. WANG, Tingting; GNANAPRAKASAM, J. N. Rashida; CHEN, Xuyong. Inosine is an alternative carbon source for CD8+-T-cell function under glucose restriction. Nature Metabolism. 2020-07, roč. 2, čís. 7, s. 635–647. PMID: 32694789 PMCID: PMC7371628. Dostupné online [cit. 2025-06-16]. ISSN 2522-5812. doi:10.1038/s42255-020-0219-4. PMID 32694789. 
  13. MAO, Bingyong; GUO, Weiling; TANG, Xin. Inosine Pretreatment Attenuates LPS-Induced Lung Injury through Regulating the TLR4/MyD88/NF-κB Signaling Pathway In Vivo. Nutrients. 2022-07-09, roč. 14, čís. 14, s. 2830. PMID: 35889786 PMCID: PMC9318366. Dostupné online [cit. 2025-06-16]. ISSN 2072-6643. doi:10.3390/nu14142830. PMID 35889786. 
  14. LIAUDET, Lucas; MABLEY, Jon G.; PACHER, Pál. Inosine exerts a broad range of antiinflammatory effects in a murine model of acute lung injury. Annals of Surgery. 2002-04, roč. 235, čís. 4, s. 568–578. PMID: 11923614 PMCID: PMC1422473. Dostupné online [cit. 2025-06-16]. ISSN 0003-4932. doi:10.1097/00000658-200204000-00016. PMID 11923614. 
  15. LOMTE, Tarun Sai. Microbes in your gut could determine cancer treatment outcomes. News-Medical [online]. 2025-02-04 [cit. 2025-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu inosin na Wikimedia Commons