Inosin
inosin | |
---|---|
![]() | |
![]() | |
Obecné | |
Sumární vzorec | C₁₀H₁₂N₄O₅ |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 58-63-9 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 268,081 Da |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Inosin (zřídka hypoxanthosin) je purinový nukleosid, který se skládá z dusíkaté báze hypoxantinu a cukru ribózy, spojených β-N9-glykosidickou vazbou.[1]
Neřadí se mezi běžné nukleosidy DNA či RNA, ale vyskytuje se celkem běžně v transferové RNA (tRNA), kde má klíčovou roli při tzv. wobble párování. To je mechanismus, který umožňuje jedné tRNA rozpoznat více kodonů. Inosin v této pozici může vytvářet páry s cytosinem, adeninem i uracilem.[2][3] Párováním zvyšuje flexibilitu genetického kódu.[4]
Vznik inosinu v těle
[editovat | editovat zdroj]Inosin vzniká v těle přirozeně jako součást zpracování nukleotidů (látek, ze kterých se skládá DNA a RNA). Může vznikat při jejich rozkladu, ale i během syntézy. Při tvorbě nových purinových nukletotidů vzniká důležitý meziprodukt inosinmonofosfát (IMP), který se tvoří v průběhu složité reakční kaskády zahrnující 11 enzymatických kroků. Celý proces začíná látkou ribóza-5-fosfát, na kterou se postupně přidává purinová kostra. Z IMP se pak vyrábějí další purinové nukleotidy, jako je adenosinmonofosfát (AMP) nebo guanosinmonofosfát (GMP). Při odbourávání těchto látek mohou enzymy zvané nukleotidázy z IMP opět vytvořit inosin.[5]
Biochemické cesty vzniku
[editovat | editovat zdroj]- Přeměnou adenosinu pomocí enzymu adenosin deamináza (ADA), který odstraňuje aminoskupinu.[6]
- Odštěpením fosfátu z inosimonofosfátu (IMP) enzymem 5-nukleotidáza, a tím vznikne volný inosin.[6]
- Spojením hypoxanthinu a ribóza-1-fosfátu za účasti enzymu purin nukleosid fosforyláza (PNP).[7]
Tvorba inosinu se zvyšuje při zánětech, fyziologickém stresu nebo poškození tkání, kdy dochází k rozkladu nukleotidů a vyšší spotřebě energie.[8]
Původ inosinu
[editovat | editovat zdroj]Inosin v organismu může pocházet buď z vnitřních (endogenních) procesů, kdy si ho tělo vytváří samo, nebo z vnějších (exogenních) zdrojů, například formou doplňků stravy či léčiv.[6]
Endogenní (vnitřní)
[editovat | editovat zdroj]Vzniká buď v lidských buňkách při purinovém metabolismu, nebo jej mohou produkovat i některé druhy střevních bakterií např. Bifidobacterium pseudolongum. Tyto bakterie vylučují inosin jako vedlejší metabolit, který může ovlivňovat imunitní reakce a podporovat např. protinádorovou imunitu.[9]
Exogenní (vnější)
[editovat | editovat zdroj]Do těla může být inosin dodán zvenčí ve formě doplňků stravy nebo léčiv např. inosin pranobex. V takovém případě může mít imunostimulační, protizánětlivé nebo neuroprotektivní účinky.[10][11]
Význam inosinu
[editovat | editovat zdroj]Je studován kvůli svým imunitním, protizánětlivým a regeneračním účinkům.
V nervové soustavě podporuje růst nervových výběžků a chrání mozek při úrazech nebo neurodegenerativních chorobách.[6] V imunitním systému pomáhá aktivovat buňky, které bojují s viry a nádorovými buňkami, zejména podporuje Th1 typ imunity.[12] Při zánětech může snižovat tvorbu zánětlivých látek (cytokinů) a tím tlumit zánětlivou reakci.[13][14] V srdci a cévách působí jako antioxidant a může chránit cévy před poškozením.[6]
Dále bylo zjištěno, že některé probiotické bakterie ve střevech např. Bifidobacterium pseudolongum, mohou produkovat inosin, který poté podporuje imunitní obranu proti nádorům a infekcím.[15][6]
Výzkumy ukazují, že spojení inosinu a mikrobiomu může v budoucnu hrát roli v léčbě různých nemocí.[6]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ inosine (CHEBI:17596). www.ebi.ac.uk [online]. [cit. 2025-06-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LODISH, Harvey, et al.. Molecular Cell Biology. New York: W.H. Freedman and Company, 2004. Dostupné online. ISBN 0-7167-4366-3.
- ↑ Remedia – farmakoterapeutický časopis. www.remedia.cz [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné online.
- ↑ AGRIS, Paul F.; ERUYSAL, Emily R.; NARENDRAN, Amithi. Celebrating wobble decoding: Half a century and still much is new. RNA biology. 2018, roč. 15, čís. 4-5, s. 537–553. Dostupné online [cit. 2025-06-16]. ISSN 1555-8584. doi:10.1080/15476286.2017.1356562. PMID 28812932.
- ↑ VOET, Donald; VOET, Judith. Biochemistry. 4. vyd. [s.l.]: John Wiley & Sons, 1990. Dostupné online. ISBN 978-0470-57095-1.
- ↑ a b c d e f g KIM, In Soo; JO, Eun-Kyoung. Inosine: A bioactive metabolite with multimodal actions in human diseases. Frontiers in Pharmacology. 2022, roč. 13, s. 1043970. PMID: 36467085 PMCID: PMC9708727. Dostupné online [cit. 2025-06-16]. ISSN 1663-9812. doi:10.3389/fphar.2022.1043970. PMID 36467085.
- ↑ Reactome | PNP catalyzes the conversion of (deoxy)inosine to hypoxanthine and (deoxy)ribose. reactome.org [online]. [cit. 2025-06-16]. Dostupné online.
- ↑ HASKÓ, György; SITKOVSKY, Michail V.; SZABÓ, Csaba. Immunomodulatory and neuroprotective effects of inosine. Trends in Pharmacological Sciences. 2004-03-01, roč. 25, čís. 3, s. 152–157. PMID: 15019271. Dostupné online [cit. 2025-06-16]. ISSN 0165-6147. doi:10.1016/j.tips.2004.01.006. PMID 15019271. (English)
- ↑ MAGER, Lukas F.; BURKHARD, Regula; PETT, Nicola. Microbiome-derived inosine modulates response to checkpoint inhibitor immunotherapy. Science (New York, N.Y.). 2020-09-18, roč. 369, čís. 6510, s. 1481–1489. PMID: 32792462. Dostupné online [cit. 2025-06-16]. ISSN 1095-9203. doi:10.1126/science.abc3421. PMID 32792462.
- ↑ HASKÓ, György; SITKOVSKY, Michail V.; SZABÓ, Csaba. Immunomodulatory and neuroprotective effects of inosine. Trends in Pharmacological Sciences. 2004-03, roč. 25, čís. 3, s. 152–157. Dostupné online [cit. 2025-06-16]. ISSN 0165-6147. doi:10.1016/j.tips.2004.01.006.
- ↑ BERAN, Jiří; ŠPAJDEL, Marián; SLÍVA, Jiří. Inosine Pranobex Deserves Attention as a Potential Immunomodulator to Achieve Early Alteration of the COVID-19 Disease Course. Viruses. 2021-11-09, roč. 13, čís. 11, s. 2246. PMID: 34835052 PMCID: PMC8619495. Dostupné online [cit. 2025-06-16]. ISSN 1999-4915. doi:10.3390/v13112246. PMID 34835052.
- ↑ WANG, Tingting; GNANAPRAKASAM, J. N. Rashida; CHEN, Xuyong. Inosine is an alternative carbon source for CD8+-T-cell function under glucose restriction. Nature Metabolism. 2020-07, roč. 2, čís. 7, s. 635–647. PMID: 32694789 PMCID: PMC7371628. Dostupné online [cit. 2025-06-16]. ISSN 2522-5812. doi:10.1038/s42255-020-0219-4. PMID 32694789.
- ↑ MAO, Bingyong; GUO, Weiling; TANG, Xin. Inosine Pretreatment Attenuates LPS-Induced Lung Injury through Regulating the TLR4/MyD88/NF-κB Signaling Pathway In Vivo. Nutrients. 2022-07-09, roč. 14, čís. 14, s. 2830. PMID: 35889786 PMCID: PMC9318366. Dostupné online [cit. 2025-06-16]. ISSN 2072-6643. doi:10.3390/nu14142830. PMID 35889786.
- ↑ LIAUDET, Lucas; MABLEY, Jon G.; PACHER, Pál. Inosine exerts a broad range of antiinflammatory effects in a murine model of acute lung injury. Annals of Surgery. 2002-04, roč. 235, čís. 4, s. 568–578. PMID: 11923614 PMCID: PMC1422473. Dostupné online [cit. 2025-06-16]. ISSN 0003-4932. doi:10.1097/00000658-200204000-00016. PMID 11923614.
- ↑ LOMTE, Tarun Sai. Microbes in your gut could determine cancer treatment outcomes. News-Medical [online]. 2025-02-04 [cit. 2025-06-16]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu inosin na Wikimedia Commons