Henri Moissan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Henri Moissan
Henri Moissan (1906)
Henri Moissan (1906)
Narození 28. září 1852
Paříž
Úmrtí 20. února 1907 (ve věku 54 let)
Paříž
Příčina úmrtí Apendicitida
Místo odpočinku Hřbitov Père-Lachaise
Bydliště Francie
Alma mater École pratique des hautes études
Zaměstnavatel Sorbonna
Ocenění medaile Elliotta Cressona (1898)
Pamětní mince Augusta Wilhelma von Hofmanna (1903)
Nobelova cena za chemii (1906)
komandér Řádu čestné legie
Podpis Henri Moissan – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Frédéric Henri Moissan [ánri moasán] (28. září 185220. února 1907) byl francouzský chemik, který v roce 1906 získal Nobelovu cenu za chemii za izolování fluoru ze sloučeniny.

Život[editovat | editovat zdroj]

Henri Moissan se narodil v pařížské židovské rodině.

Studoval v Meaux. Po pádu Pařížské komuny se zapsal na farmaceutickou školu v Paříži, kde získal diplom lékárníka druhé třídy. Zabýval se současně chemií, jeho zájem jej přivedl do laboratoře aplikované anorganické chemie Národního přírodovědeckého muzea Edmonda Frémyho, zde se seznámil s prací a studoval u H. S-C. Devilleho a Henri Debraye. Pracoval také v laboratoři Pierre-Paula Dehéraina i na Sorbonně. Zabýval se kyanidy, oxidy železa, sloučeninami chromu a fluoru, karbidy, silicidy, hydridy a mnoha dalšími.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Existence fluoru byla v té době známa už mnoho let, ale všechny snahy o přípravu tohoto prvku ztroskotaly. Když se chemikům povedlo oddělit fluor od sloučeniny, ten okamžitě reagoval s prvkem ve své blízkosti. Pouze zlato nepropouštělo atomy fluoru.

Moissanovi se podařilo oddělit fluor elektrolýzou roztoku hydrogenfluoridu draselného (KHF2) a kyseliny fluorovodíkové. Tato směs byla nutná, protože kyselina fluorovodíková je nevodič. Přístroj na elektrolýzu byl vybaven platino-iridiovými elektrodami. Platinu zchladil a udržoval teplotu přístroje na -50 °C. Výsledkem byla izolace vodíku (na záporných elektrodách) od fluóru, který se tvořil na kladných elektrodách. Tento proces se stále využívá při výrobě fluoru. Chování fluoru studoval velmi podrobně.

V roce 1904 objevil Moissan v meteoritickém kráteru Barringer v Arizoně dosud neznámý minerál (karbid křemíku), který se svými vlastnostmi podobal diamantu. Je také druhým nejtvrdším přírodním materiálem. Minerál byl pojmenován po svém nálezci – moissanit.[1]

Moissan zemřel v Paříži, krátce po návratu ze Stockholmu, kde obdržel Nobelovu cenu. Není jasné, zda jeho náhlou smrt nezpůsobily jeho experimenty.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferdinand Frederick Henri Moissan na slovenské Wikipedii.

  1. Henri Moissan: Nouvelles recherches sur la météorite de Canon Diabolo. In: Comptes rendus. 1904, 139, S. 773–786 (Gallica, (francouzsky)

Související články[editovat | editovat zdroj]