Henri Moissan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Henri Moissan
Henri Moissan (1906)
Henri Moissan (1906)
Narození 28. září 1852
Paříž
Úmrtí 20. února 1907 (ve věku 54 let)
Paříž
Příčina úmrtí Apendicitida
Místo odpočinku Hřbitov Père-Lachaise
Bydliště Francie
Alma mater École pratique des hautes études
Ocenění Nobelova cena za chemii (1906)
komandér Řádu čestné legie
Medaile Elliotta Cressona
Podpis Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Frédéric Henri Moissan [ánri moasán] (28. září 185220. února 1907) byl francouzský chemik, který v roce 1906 získal Nobelovu cenu za chemii za izolování fluoru ze sloučeniny.

Život[editovat | editovat zdroj]

Henri Moissan se narodil v pařížské židovské rodině.

Studoval v Meaux. Po pádu Pařížské komuny se zapsal na farmaceutickou školu v Paříži, kde získal diplom lékárníka druhé třídy. Zabýval se současně chemií, jeho zájem jej přivedl do laboratoře aplikované anorganické chemie Národního přírodovědeckého muzea Edmonda Frémyho, zde se seznámil s prací a studoval u H. S-C. Devilleho a Henri Debraye. Pracoval také v laboratoři Pierre-Paula Dehéraina i na Sorbonně. Zabýval se kyanidy, oxidy železa, sloučeninami chromu a fluoru, karbidy, silicidy, hydridy a mnoha dalšími.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Existence fluoru byla v té době známa už mnoho let, ale všechny snahy o přípravu tohoto prvku ztroskotaly. Když se chemikům povedlo oddělit fluor od sloučeniny, ten okamžitě reagoval s prvkem ve své blízkosti. Pouze zlato nepropouštělo atomy fluoru.

Moissanovi se podařilo oddělit fluor elektrolýzou roztoku hydrogenfluoridu draselného (KHF2) a kyseliny fluorovodíkové. Tato směs byla nutná, protože kyselina fluorovodíková je nevodič. Přístroj na elektrolýzu byl vybaven platino-iridiovými elektrodami. Platinu zchladil a udržoval teplotu přístroje na -50 °C. Výsledkem byla izolace vodíku (na záporných elektrodách) od fluóru, který se tvořil na kladných elektrodách. Tento proces se stále využívá při výrobě fluoru. Chování fluoru studoval velmi podrobně.

V roce 1904 objevil Moissan v meteoritickém kráteru Barringer v Arizoně dosud neznámý minerál (karbid křemíku), který se svými vlastnostmi podobal diamantu. Je také druhým nejtvrdším přírodním materiálem. Minerál byl pojmenován po svém nálezci – moissanit.[1]

Moissan zemřel náhle v Paříži, krátce po návratu ze Stockholmu, kde obdržel Nobelovu cenu. Není jasné, zda jeho náhlou smrt nezpůsobily jeho experimenty.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferdinand Frederick Henri Moissan na slovenské Wikipedii.

  1. Henri Moissan: Nouvelles recherches sur la météorite de Canon Diabolo. In: Comptes rendus. 1904, 139, S. 773–786 (Gallica, (francouzsky)