Přeskočit na obsah

Walter Haworth

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Walter Haworth
Narození19. března 1883
Chorley
Úmrtí19. března 1950 (ve věku 67 let)
Barnt Green
Alma materManchesterská univerzita (1903–1909)
Univerzita v Göttingenu (do 1910)
Manchesterská univerzita
PracovištěLondýnská univerzita
Univerzita v Durhamu
Birminghamská univerzita
Imperiální kolej v Londýně
Univerzita v St Andrews
Oborchemie
Ocenění1851 Research Fellowship (1910)
člen Královské společnosti (1928)
Longstaff Prize (1933)
Davyho medaile (1934)
Nobelova cena za chemii (1937)
… více na Wikidatech
PříbuzníJames Johnston Dobbie (tchán)[1]
PodpisWalter Haworth – podpis
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir Walter Norman Haworth (19. března 1883 Chorley19. března 1950 Barnt Green) byl britský chemik, který se nejvíce proslavil výzkumem vitamínu C během působení na Birminghamské univerzitě. V roce 1937 spolu s Paulem Karrerem získal Nobelovu cenu za chemii za „práce na sacharidech a vitamínu C“.

Objevil strukturu několika cukrů a také vynalezl Haworthovu projekci, pomocí které se zobrazují trojrozměrné struktury cukrů na dvourozměrné ploše.

V roce 1903 začal studovat na Manchesterské univerzitě. Zde nakonec získal magisterský titul a přešel na univerzitu v Göttingenu, kde získal titul Ph.D. po pouhém roce studia. Následně získal v roce 1911 titul D.Sc. na univerzitě v Manchesteru.

V roce 1912 se začal zajímat o sacharidy. Vynalezl např. nový způsob přípravy etherů a zkoumal strukturu disacharidů. V roce 1920 se stal profesorem organické chemie na Durhamské univerzitě. Poté působil mezi lety 1925 a 1948 jako profesor chemie na Birminghamské univerzitě.

V roce 1933 se mu s kolegy podařilo syntetizovat vitamín C.[2]

V roce 1947 byl pasován na rytíře. Umřel náhle v den svých 67. narozenin, 19. března 1950.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Norman Haworth na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online.
  2. DAVIES, Michael B.; AUSTIN, John; PARTRIDGE, David A. Vitamin C: Its Chemistry and Biochemistry. [s.l.]: The Royal Society of Chemistry, 1991. ISBN 0-85186-333-7. S. 48. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]