Glenn Seaborg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Glenn Seaborg v roce 1964

Glenn Theodore Seaborg (19. dubna 1912 – 25. února 1999) byl významný americký jaderný chemik. Za objevy transuranů získal spolu s Edwinem Mattisonem McMillanem roku 1951 Nobelovu cenu [1] (byl objevitelem všech transuranů až do čísla 102). V otázkách vědy a výchovy radil devíti americkým prezidentům.

Ještě za jeho života byl po něm pojmenován chemický prvek s protonovým číslem 106 – seaborgium.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ nobelprize.org

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Nositelé Nobelovy ceny za chemii (1951–1975)

Edwin McMillan / Glenn Seaborg (1951) • Archer Martin / Richard Synge (1952) • Hermann Staudinger (1953) • Linus Pauling (1954) • Vincent du Vigneaud (1955) • Cyril Hinshelwood / Nikolay Semyonov (1956) • Alexander Todd (1957) • Frederick Sanger (1958) • Jaroslav Heyrovský (1959) • Willard Libby (1960) • Melvin Calvin (1961) • Max Perutz / John Kendrew (1962) • Karl Ziegler / Giulio Natta (1963) • Dorothy Hodgkin (1964) • Robert Woodward (1965) • Robert S. Mulliken (1966) • Manfred Eigen / Ronald Norrish / George Porter (1967) • Lars Onsager (1968) • Derek Barton / Odd Hassel (1969) • Luis Federico Leloir (1970) • Gerhard Herzberg (1971) • Christian B. Anfinsen / Stanford Moore / William Stein (1972) • E. O. Fischer / Geoffrey Wilkinson (1973) • Paul Flory (1974) • John Cornforth / Vladimir Prelog (1975)
1901–1925 • 1926–1950 • 1951–1975 • 1976–2000 • 2001–současnost
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Glenn_Seaborg&oldid=12286288“