Paul John Flory

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Paul John Flory
Narození 19. června 1910
Sterling
Úmrtí 9. září 1985 (ve věku 75 let)
Big Sur
Alma mater Ohio State University
Povolání chemik, inženýr, fyzik, vědec, autor autobiografie a vysokoškolský pedagog
Ocenění Nobelova cena za chemii (1974)
Medaile Elliotta Cressona
Guggenheimovo stipendium
Charles Goodyear Medal
Cena Willarda Gibbse
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Paul John Flory (19. června 1910, Sterling, USA8. září 1985) byl americký chemik. V roce 1974 dostal Nobelovu cenu za významné teoretické poznatky i praktické poznatky ve fyzikálně-chemických vlastnostech makromolekul.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Vysokoškolsky se vzdělal P. J. Flory na dvou univerzitách: Manchester College a Ohio State Univerzity. Po dostudování pracoval ve firmě DuPont Wilmington, kde se zkoumal syntetické vlákna kaučuku a jiných polymerů. Dále dělal na univerzitě v Cincinnati a u Standard Oil Development Co. Učil chemii na Cornellově univerzitě v Ithace a byl vedoucím výzkumu na Mellonově ústavu v Pittsburghu. Profesorem se stal také na univerzitě ve Stanfordu v Californii.

Vědecká činnost[editovat | editovat zdroj]

Vědecké dílo P. J. Floryho prostupuje komplet fyzikální chemii polymerů. Často slyšíme Floryho jméno ve fyzikálních pojmech, v rovnicích i ve fyzikální teorii: Floryho distribuce molekulových vah, Floryho-Hugginsova rovnice pro volnou energii míšení, Floryho viskozitní konstanta atd. Velice důležitým se stal příspěvek Floryho k termodynamice polymerních roztoků. Roku 1942 zveřejnil rovnici pro směšovací volnou energii roztoků polymerů, která je základem oboru. Vysvětlil teorii separace v amorfní soustavě polymer-kapalina a našel rovnice pro závislost teploty tání krystalického polymeru na molekulové váze, na složení kopolymeru a na obsahu zřeďovadla. Napsal řadu významných publikací, mezi které řadíme „Statistická mechanika řetězových molekul,“ která je důležitě přispívá k moderní konformační a konfigurační statistice lineárních polymerů. Za jeho vědecké pracování, čímž vylepšil tolik disciplínu makromolekulární vědy, obdržel Flory hodně vyznamenání a poct. Nobelova cena za rok 1974 se stala jejich logickým vyvrcholením, jakož i zaslouženým uznáním velkého přínosu jeho práce v makromolekulární vědě i lidskému poznání.