Infarkt myokardu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Infarkt myokardu
infarkt spodní stěny
infarkt spodní stěny
Klasifikace
MKN-10 I21.
Statistické údaje – ženy[1]
Mortalita 46 %
Statistické údaje – muži[2]
Mortalita 59 %
Klinický obraz
Postižený systém srdce

Infarkt myokardu (srdeční mrtvice, srdeční záhať) je náhlé přerušení krevního zásobování části srdce. Dochází k němu náhlým uzávěrem srdeční (koronární) tepny - nejčastěji vznikem krevní sraženiny. Krevní sraženina (trombus) vznikne při prasknutí aterosklerotického plátu čímž zanikne protisrážlivá ochrana povrchu tepny. Aterosklerotický plát vzniká dlouhodobým ukládáním tukových látek do stěny cévy, podkladem je tedy ateroskleróza. Další příčinou může být vmetek krevní sraženiny, která vznikla v jiném místě cévního řečiště, céva může být uzavřena také vzduchovou bublinkou (příhody při potápění). Následek uzávěru koronární tepny může být zástava oběhu (náhlá srdeční smrt). V akutní fázi může nastat také kritické oslabení srdeční činnosti s kardiogenním šokem. Pokud není krevní proud v postižené tepně obnoven do 2 hodin dochází k nevratnému poškození postižené části srdce. Obnovení průtoku krve i po 2 hodinách má však blahodárný vliv. Z těchto důvodů je nutné při podezření vždy angažovat zdravotnickou záchrannou službu.

Infarkt myokardu se vyskytuje více u mužů než u žen. Nejvíce ohroženi jsou muži nad 50 let a ženy nad 60 let. Toto onemocnění se však nevyhýbá také mladším lidem, kteří mají nadměrnou srážlivost krve, genetické dispozice či velmi špatnou životosprávu. Infarkt myokardu spolu s anginou pectoris jsou ischemickou chorobou srdeční (ICHS), na kterou ročně umírají statisíce lidí.

Typy infarktu myokardu[editovat | editovat zdroj]

Podle lokalizace[editovat | editovat zdroj]

  • Zadní infarkt myokardu – postihuje zadní stěnu srdečního svalu
  • Přední infarkt myokardu – postihuje přední stěnu srdečního svalu
  • Spodní infarkt myokardu – postihuje spodní stěnu srdečního svalu

Někdy se také mohou vyskytovat kombinace těchto lokalizací, jako je například: předozadní infarkt myokardu

Ucpaná tepna (1) Poškozený okrsek srdečního svalu (2) Pravá koronární tepna (RCA) Levá koronární tepna (LCA)

Podle závažnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Akutní infarkt myokardu - infarkt, který pacienta přímo ohrožuje na životě. Při akutním infarktu myokardu je v koronárních tepnách více uzávěrů nebo se uzávěr nachází v místě nad větvením koronární tepny. V obou případech je rozsah poškození srdečního svalu mnohem větší.

Podle příznaků[editovat | editovat zdroj]

  • Podobné jako u Angina pectoris. Tupá svíravá bolet na hrudi, která vystřeluje do levé horní končetiny, nevolnost, studený pot.

Příčiny arterosklerózy[editovat | editovat zdroj]

Příčiny vzniku infarktu[editovat | editovat zdroj]

Základní příčinou je ukládání cholesterolu do stěny tepny. Postupné zvětšování tukového plátu zužuje její průsvit. To může působit námahové potíže nazývané angina pectoris. V jednom okamžiku se začne tvořit krevní sraženina, nasedávající na tukové hmoty, dráždící krevní destičky. Tento okamžik nastává nejčastěji v klidu, často ve spánku. Jiné vyvolávající momenty, jako vystavení stresu, chladu, fyzická zátěž nebo změna počasí jsou málo časté.

Příznaky[editovat | editovat zdroj]

Tmavě typická lokalizace bolesti, světle méně časté lokalizace

Nejčastější příznaky[editovat | editovat zdroj]

  • déletrvající (přes 10 minut) tlaková krutá svíravá bolest v oblasti srdce a hrudní kosti
  • bolest neustupuje a je stále silná v jakýchkoli polohách
  • typické je vyzařování bolesti do ramene, krku a levé ruky a lopatky.
  • nadměrné pocení
  • úzkost a dušnost
  • mohou se také objevit bolesti zad, břicha a čelisti.
  • většinou se bolest dostavuje náhle, často v klidu nebo ve spánku.

Diferenciální diagnostika[editovat | editovat zdroj]

První pomoc[editovat | editovat zdroj]

Při podezření na infarkt se nesmí nemocný jakkoli fyzicky ani psychicky namáhat (i chození po bytě může být smrtící). Postiženému uvolníme těsný oděv a uložíme ho do polosedu, otevřeme okno. Zavoláme zdravotnickou záchrannou službu a můžeme ho nechat rozžvýkat půl tablety acylpyrinu (zastaví zvětšování sraženiny). V případě bezvědomí provádíme ošetření jako u klasického bezvědomí a pečlivě kontrolujeme zda postižený stále dýchá, pokud ne, neodkladně zahajujeme resuscitaci. Je také možno podat léky obsahující nitroglycerin a ještě účinnější isosorbid dinitrát, které uvolňují oxid dusnatý. (NO je vasodilatans působící v tomto případě na zúžené koronární tepny).

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Již v přednemocniční fázi je nutno pacientovi podat kyslík, kyselinu acetylsalicylovou, klopidogrel a heparin. V případě potřeby také beta-blokátor, nitrát a léky proti bolesti (nejčastěji fentanyl i.v.). Pacientovi je provedeno vyšetření EKG a odebrána krev na stanovení ukazatelů myokardiální nekrózy (troponin, CK-MB mass). Každý pacient se STEMI nebo s NSTEMI s vysokým rizikem by měl být ihned indikován do PCI centra k provedení p-PCI (primární perkutánní koronární intervence; koronarografie a dle potřeba koronární angioplastika – dilatace zúžené části věnčité tepny a implantace intrakoronárního stentu). Trombolýza je pro svou menší účinnost ve srovnání s p-PCI dnes používána jen výjimečně. Další léčebnou modalitou může být vytvoření aortokoronárního bypassu na specializovaném kardiochirurgickém pracovišti.[3] Pacient s NSTEMI se středním rizikem by měl PCI podstoupit do 72 hodin.

Následky[editovat | editovat zdroj]

  • Smrt
  • Aneurysma (výduť) vazivové jizvy
  • Trvalé poškození srdečního svalu - zhoršení funkční kapacity srdce

Prevence[editovat | editovat zdroj]

  • Nekouřit
  • Vyhýbat se tučným a mastným jídlům
  • Pravidelně cvičit
  • Nahrazovat živočišné tuky rostlinnými
  • Mít optimální tělesnou váhu
  • Nepřetěžovat organismus (velkou fyzickou nebo psychickou námahou)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Medicína 2002;9(12):p.20
  2. [1]
  3. WIDIMSKÝ, Petr, ano Diagnostika a léčba akutního infarktu myokardu s elevacemi ST: Doporučení České kardiologické společnosti 2009. Cor et Vasa [online]. 2009, roč. 51, čís. 10 [cit. 2011-11-23], s. 724-740. Dostupné online. ISSN 1803-7712.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]