Úzkost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Úzkost
Klasifikace
MeSH D001007

Úzkost je z lékařského (psychiatrického) pohledu složitá kombinace emocí, zahrnující strach, zlé předtuchy a obavy. Často je doprovázena fyzickými příznaky jako je bušení srdce, pocit nevolnosti, bolest na hrudi a zkrácené dýchání. Úzkost je nepříjemný emoční stav, jehož příčinu není možné definovat. Strach je určitou odpovědí na konkrétní nebezpečí. Úzkost může trvat velmi krátce, akutně - nebo dlouhodobě. Intenzita úzkosti je různá, od lehkého neklidu až po stav výrazné paniky.

Složky úzkosti[editovat | editovat zdroj]

Složky úzkosti jsou kognitivní, somatická (tělesné), emocionální a behaviorální.

  • kognitivní složka zahrnuje očekávání neurčitého nebezpečí.
  • somatická složka – tělo se připravuje na únik z nebezpečí: zvýší se krevní tlak, puls, vylučování potu. Někdy se dostaví nevolnost. Krev se vlévá do hlavních svalových skupin a funkce imunity a trávicího systému jsou potlačeny. Navenek se úzkost projevuje bledostí pokožky, pocením, chvěním a rozšířením zornic.
  • emociální složka se týká pocitu strachu nebo paniky.
  • behaviorální složka zahrnuje únik nebo vyhnutí se zdroji úzkosti.

Nejvyšší úzkost se objevuje v případě úzkostných poruch, ačkoliv nemusí být vždy chorobná. Je to běžná emoce, stejně jako strach, vztek, smutek nebo štěstí a je velice důležitá pro přežití.

Úzkostné poruchy[editovat | editovat zdroj]

Chronicky vracející se úzkost, která má podstatný vliv na každodenní život může být diagnostikována jako úzkostná porucha. Nejběžnější jsou obsedantně kompulzivní porucha, sociálně úzkostná porucha, generalizovaná úzkostná porucha, posttraumatická stresová porucha, agorafobie, panická porucha a specifická fobie.

Pomoc modlitby Růženec[editovat | editovat zdroj]

V katolickém náboženství se úzkost odstraňuje modlitbou: “Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu. A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši”.( Filipským 4,6-7) V “chvílích radosti a utrpení, světla a stínu, úzkosti a naděje“ s recitací z růženec „milost napadne naše srdce tím, že stimuluje touhu po změně života pronikavý a evangelická, aby bylo možné říci s svatého Pavla: „pro mě život je Kristus“ (Phil 1, 21)[1]. V Apoštolském listu Rosarium Virginis Mariae Nejvyššího pápeža Jana Pavla II je napsáno: "Ruženec je přirozeně modlitbou zaměřenou na mír právě proto, že spočívá v rozjímání o Kristu, princi a míru" (Ef 2: 14). Kdokoliv asimiluje tajemství Krista, a ruženec má tento cíl, on se učí tajemství miru a činí z něj životní projekt. Navíc díky své meditativní povaze s klidnou posloupností "Hail Marias",má uklidňující účinek na to, kdo se modlí, že jej připraví aby získal že skutečný mír který je zvláštním darem Vzkříšeného. [2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. https://w2.vatican.va/content/benedict-xvi/fr/speeches/2010/may/documents/hf_ben-xvi_spe_20100512_benedizione-fiaccole.html
  2. https://w2.vatican.va/content/john-paul-ii/en/apost_letters/2002/documents/hf_jp-ii_apl_20021016_rosarium-virginis-mariae.html