Úzkost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Úzkost
Klasifikace
MeSH D001007

Úzkost je z lékařského (psychiatrického) pohledu složitá kombinace emocí, zahrnující strach, zlé předtuchy a obavy. Často je doprovázena fyzickými příznaky, jako je bušení srdce, pocit nevolnosti, bolest na hrudi, zkrácené dýchání, chvění rukou. Úzkost je nepříjemný emoční stav, jehož příčinu není možné definovat. Strach je určitou odpovědí na konkrétní nebezpečí. Úzkost může být akutní, trvat krátce, nebo dlouhodobá. Intenzita úzkosti je různá, od lehkého neklidu až po stav paniky.

Složky úzkosti[editovat | editovat zdroj]

Složky úzkosti jsou kognitivní, somatická (tělesné), emocionální a behaviorální.

  • kognitivní složka zahrnuje očekávání neurčitého nebezpečí.
  • somatická složka – tělo se připravuje na únik z nebezpečí: zvýší se krevní tlak, puls, vylučování potu. Někdy se dostaví nevolnost. Krev se vlévá do hlavních svalových skupin a funkce imunity a trávicího systému jsou potlačeny. Navenek se úzkost projevuje bledostí pokožky, pocením, chvěním a rozšířením zornic.
  • emociální složka se týká pocitu strachu nebo paniky.
  • behaviorální složka zahrnuje únik nebo vyhnutí se zdroji úzkosti.

Přiměřená úzkost je běžná emoce stejně jako strach, vztek, smutek nebo štěstí a je důležitá pro přežití.

Úzkostné poruchy[editovat | editovat zdroj]

Chronicky vracející se úzkost, která má podstatný vliv na každodenní život, může být diagnostikována jako úzkostná porucha. Nejběžnější jsou obsedantně kompulzivní porucha, sociálně úzkostná porucha, generalizovaná úzkostná porucha, posttraumatická stresová porucha, agorafobie, panická porucha a specifická fobie.

Pomoc modlitby[editovat | editovat zdroj]

V katolickém náboženství se úzkost mírní modlitbou. “Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu. A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši”. (Filipským 4,6-7) Nejkrásnější modlitby jsou shromážděny ve svatém růženec, který osvobozuje úzkost s velkým smyslem pro mír. Navíc díky své meditativní povaze s klidnou posloupností "Hail Marias",má uklidňující účinek na to, kdo se modlí, že jej připraví aby získal že skutečný mír který je zvláštním darem Vzkříšeného. [1] [2]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. https://w2.vatican.va/content/john-paul-ii/en/apost_letters/2002/documents/hf_jp-ii_apl_20021016_rosarium-virginis-mariae.html
  2. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18307389