Úzkost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Úzkost
Klasifikace
MeSH D001007

Úzkost je z lékařského (psychiatrického) pohledu složitá kombinace emocí, zahrnující strach, zlé předtuchy a obavy. Často je doprovázena fyzickými příznaky, jako je bušení srdce, pocit nevolnosti, bolest na hrudi, zkrácené dýchání, chvění rukou. Úzkost je nepříjemný emoční stav, jehož příčinu není možné definovat. Strach je určitou odpovědí na konkrétní nebezpečí. Úzkost může být akutní, trvat krátce, nebo dlouhodobá. Intenzita úzkosti je různá, od lehkého neklidu až po stav paniky.

Složky úzkosti[editovat | editovat zdroj]

Úzkost má následující složky:

  • kognitivní složka – zahrnuje očekávání neurčitého nebezpečí.
  • somatická složka – tělo se připravuje na únik z nebezpečí: zvýší se krevní tlak, puls, vylučování potu. Někdy se dostaví nevolnost. Krev se vlévá do hlavních svalových skupin a funkce imunity a trávicího systému jsou potlačeny. Navenek se úzkost projevuje bledostí pokožky, pocením, chvěním a rozšířením zornic.
  • emociální složka – týká se pocitu strachu nebo paniky.
  • behaviorální složka – zahrnuje únik nebo vyhnutí se zdroji úzkosti.

Přiměřená úzkost je běžná emoce stejně jako strach, vztek, smutek nebo štěstí a je důležitá pro přežití.

Úzkostné poruchy[editovat | editovat zdroj]

Chronicky vracející se úzkost, která má podstatný vliv na každodenní život, může být diagnostikována jako úzkostná porucha. Nejběžnější jsou obsedantně kompulzivní porucha, sociálně úzkostná porucha, generalizovaná úzkostná porucha, posttraumatická stresová porucha, agorafobie, panická porucha a specifická fobie.

Léčba úzkosti[editovat | editovat zdroj]

Silná, opakovaná úzkost je patologický stav těla i duše. Správně vedená léčba úzkosti by se měla zaměřovat na všechny výše uvedené čtyři složky.

  1. Tělesné projevy úzkosti, jimiž jsou typicky pocity podobné kardiovaskulárním obtížím (tedy bušení srdce, tlak na hrudi, svírání hrdla, zúžení dechu) či nejrůznější gastrointestinální obtíže, se dají velmi dobře zvládnout pomocí dechových a svalových strategií. Výsledky četných výzkumů dokazují, že pravidelné zařazení dechových a svalových cvičení je spolehlivou prevencí vzniku masivního návalu úzkosti či panické ataky.
  2. Příčinou úzkostí jsou určité negativní myšlenkové, které vychází z podvědomých dysfunkčních vzorců našeho prožívání. Tyto vzorce jsou zodpovědné za spouštění neadekvátní stresové reakce i v situaci, kdy situace objektivně ohrožující není. Intenzivní prací s dysfunkčními a sebedestrukčními myšlenkovými vzorci se zabývá kognitivně-behaviorální terapie, která je v léčbě úzkostí terapií první volby.
  3. Behaviorální složku úzkosti, tedy různé změny v chování úzkostného člověka, lze velmi účinně zvládnout pomocí expoziční terapie, která je součástí kognitivně-behaviorální terapie. Expozice, tedy vědomé vystavení se ohrožující situaci musí probíhat postupně, v případě závažnějších úzkostných poruch nejprve v imaginaci. Velkým posunem v terapii úzkostných poruch je expozice in vivo, tedy zvládnutí stresující situace v reálném světě, za doprovodu a podpory terapeuta.
  4. Emoce jako takové nedokážeme řídit vlastní vůlí. Emoční stavy však můžeme ovlivňovat zprostředkovaně pomocí přerušení toku negativních automatických řetězců. Existují mnohá meditační cvičení (nejznámější je mindfulness) s jejichž pomocí se zdokonaluje naše schopnost přenášení a zaměřování pozornosti. Kognitivní relaxace by měla být rovněž součástí efektivní léčby úzkosti.

Zdroje:

PRAŠKO, Ján, Úzkostné poruchy,: klasifikace, diagnostika a léčba, Praha: Portál 2005

Pomoc modlitby[editovat | editovat zdroj]

V katolické církvi úzkost je moderována modlitbou. Podle studie z roku 2008, prováděné na 30 studentech katolické fakulty, mělo recitování růžence vliv na snížení úzkosti.[1][2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost žádných informací v žádném článku. V případě potřeby vyhledejte odpovídajícího odborníka!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
  1. Rosarium Virginis Mariae on the Most Holy Rosary (October 16, 2002) | John Paul II. w2.vatican.va [online]. [cit. 2019-05-17]. Dostupné online. 
  2. ANASTASI, Matthew W.; NEWBERG, Andrew B. A preliminary study of the acute effects of religious ritual on anxiety. Journal of Alternative and Complementary Medicine (New York, N.Y.). 2008-3, roč. 14, čís. 2, s. 163–165. PMID: 18307389. Dostupné online [cit. 2019-05-17]. ISSN 1075-5535. DOI:10.1089/acm.2007.0675. PMID 18307389.