Panická porucha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Panická porucha je psychická porucha charakterizována opakovanými záchvaty intenzivního strachu a vnitřní nepohody, které vznikají náhle bez zjevné příčiny. Během několika málo minut dosahují maxima a trvají zpravidla několik minut. Takovým epizodám nebo záchvatům se říká panická ataka.

Středně těžká porucha je taková, pokud počet záchvatů je aspoň 4 během 1 měsíce a těžká pokud jsou aspoň 4 během 1 týdne.

Panická porucha se v posledních letech dostává do popředí obecného zájmu, lidé trpící touto nemocí jsou často nadměrně vystavováni stresu, drtivá většina z nich však přesto dokáže žít naprosto normální osobní i pracovní život.

Panická ataka[editovat | editovat zdroj]

Samotná panická ataka má složku myšlenkovou, emoční, ale především fyziologickou. Postižený trpí zejména na tělesné úrovni. Metodou první volby pro zvládnutí panického záchvatu je aplikace dechové a svalové strategie.

Fáze panické ataky:[editovat | editovat zdroj]

  1. Předpokladem vzniku panické ataky je chronický stres.
  2. Spouštěčem panické ataky bývá tělesný stres, méně častěji zúskostňujícímyšlenky, vzpomínky.
  3. Arousal se začíná zvyšovat, nastupuje stresová reakce, v těle začínají probíhat fyziologické změny, které jsou způsobené zrychlením frekvence dechu a s tím související změnou úrovně kyslíku a kysličníku uhličitého v krvi.
  4. Fyziologické změny přecházejí na úroveň vědomí.
  5. Na kognitivní úrovni nastává reakce ve formě panických myšlenek.
  6. Hyperventilace,koncentrace kyslíku v krvi stoupá, dostavuje se hypokapnie. . Stresová reakce vygraduje do stavu stresové pohotovosti, tj. základní ochranné vegetativní funkce boj nebo útěk.
  7. Pacient úporně hyperventiluje, do svalů se vylévá kyselina mléčná.
  8. Panickými myšlenkami a hyperventilací se stav stresové pohotovosti prodlužuje.
  9. Po několika minutách dochází k vyčerpání organismu, arousal začíná klesat, dech se prodlužuje, klesá krevní tlak, tepová frekvence se zpomaluje.
  10. Panická ataka ustupuje.

Příznaky[editovat | editovat zdroj]

Charakteristické příznaky (záchvatu)[editovat | editovat zdroj]

  • Příznaky vegetativního dráždění
    • Tachykardie
    • Pocení
    • Tremor
    • Sucho v ústech
    • Svírání v oblasti hrudníku
    • Zvracení
    • Zrychlené dýchání
    • Závratě
    • Napětí ve svalech
    • Sevření hrdla – knedlík v krku
    • Zvýšení krevního tlaku

Ostatní příznaky[editovat | editovat zdroj]

  • Obtížné dýchání
  • Pocity na zalknutí
  • Nausea nebo břišní nevolnost
  • Pocity derealizace
  • Depersonalizace
  • Návaly horka nebo chladu
  • Třes
  • Strach ze smrti, z vážných nemocí, strach ze strachu
  • Strach z míst, kde postižený prožil jakoukoliv ataku (spouštěcí faktory)

Příčina[editovat | editovat zdroj]

Podle behaviorální teorie jde o naučené chování. Jde o relativně trvalý sklon k interpretaci různých tělesných příznaků, které jsou projevem stresové reakce jako příznak hrozící katastrofy. Pokud jsou tyto příznaky brány jako hrozba (např. bolest na hrudi – mám infarkt), nastává stav napjatého očekávání. Spouští se reakce útok nebo útěk, tím dochází k zesilování původní reakce. Někdy pacient začne zrychleně dýchat, tím dochází ke změně vnitřního prostředí a znovu k zesílení původních příznaků.

"Útěk nebo útok"[1][editovat | editovat zdroj]

Reakce útěk nebo útok můžeme vnímat jako jedny z nejdůležitějších součástí naší výbavy pro přežití v nebezpečných situacích. Pocházejí z počátku vývoje lidského mozku, kdy byl život mnohem fyzicky náročnější a nebezpečnější než dnes. Tenkrát byly hrozby jednoduché a přímé, například divoká zvěř nebo člen nepřátelského kmene.

Proto může být panická ataka spuštěna rychle a hlavně podvědomě. Lidé trpící panickými záchvaty často říkají, že "přišly z ničeho nic".

Když tělo změní prioritu z dlouhodobého přežití na krátkodobé ve stavu nouze, děje se hned několik věcí. Následkem vyloučení hormonů jako je adrenalin se krevní tlak zvýší a zrychlí se dech při přípravě na velkou tělesnou námahu.

Nohy se mohou třást, protože se připravují na běh, a také ruce se mohou třást, jak se na nich velké svaly připravují k boji. Člověk se může zpotit, čímž se jeho tělo ochladí, aby se pak nepřehřálo při velké fyzické námaze, na kterou se podvědomě připravuje.

Krev je odháněna od žaludku k důležitým svalům, kde je potřeba v případě nouze. Z tohoto důvodu lidé, kteří jsou často vystavováni stresovým situacím, mohou mít problémy s trávením; krev je soustavně odváděna od žaludku do jiných částí těla.

Stavy, které mohou imitovat panickou poruchu[editovat | editovat zdroj]

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Podle výsledků mnohých studií je při léčbě panické poruchy terapií "první volby" kognitivně behaviorální terapie, která je doplněna nácvikem dechových a svalových strategií.

Porucha se léčí buď psychoterapií – kde jsou vhodné hypnoterapie, satirovská transformační systemická terapie či kognitivně-behaviorální psychoterapie, nebo pomocí psychofarmak, kde se používají antidepresiva ze skupiny SSRI nebo SNRI (např. venlafaxin) a k akutnímu zvládání úzkosti vysoce potentní benzodiazepiny (alprazolam, klonazepam). Výjimkou nejsou ani antipsychotika (sulpirid). Často se k léčbě používá kombinace antidepresiv, antipsychotik a léků aktuálně snižujících úzkost (bromazepam).

Doba léčby[editovat | editovat zdroj]

Záleží na mnoha faktorech – prostředí, stresu postiženého během života, podpoře v okolí, také na celkovém zdraví. Neléčená panická porucha se může s postiženým táhnout celý život.

Podle nejnovějších studií je však prognóza léčby panické ataky poměrně příznivá. Léčba akutních projevů panické poruchy trvá v řádů měsíců.  Kognitivně-behaviorální terapie zahrnuje aplikaci dechových a svalových strategií, které jsou doslova první pomocí při zvládnutí počínající panické ataky [1] a [2]

Dále je třeba identifikovat a zpracovat spouštěče panických projevů na myšlenkové a emoční úrovni. Jinými slovy je nutné odhalit a ošetřit příčiny chronického stresu, který je hlubší příčinou panické poruchy. [4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • DANA, Kamarádová; KLÁRA, Látalová; JÁN, Praško. Panická porucha. Grada Publishing as, 2016.
  • CHVAL, MUDr Josef; CHVALOVÁ, MUDr Viola. Panická porucha v ambulanci internisty. Praha: Interní.
  1. STRNADOVÁ, Pavlína. Psychoterapie, koučink, supervize - Český Brod, Praha. www.psychoterapie-cbrod.cz [online]. [cit. 2017-08-05]. Dostupné online. 

Panická ataka, z čeho pochází a co s tím

Jak léčit panickou ataku pomocí kognitivně-behaviorální psychologie.

Neurologové a psychiatři na síti. Německy.


Související články[editovat | editovat zdroj]