Panická porucha

Panická porucha je psychická porucha charakterizována opakovanými záchvaty intenzivního strachu a vnitřní nepohody, které vznikají náhle bez zjevné příčiny. Během několika málo minut dosahují maxima a trvají zpravidla několik minut. Takovým epizodám nebo záchvatům se říká panická ataka.

Středně těžká porucha je taková, pokud počet záchvatů je aspoň 4 během 1 měsíce a těžká pokud jsou aspoň 4 během 1 týdne.

Panická porucha se v posledních letech dostává do popředí obecného zájmu, lidé trpící touto nemocí jsou často nadměrně vystavováni stresu, drtivá většina z nich však přesto dokáže žít naprosto normální osobní i pracovní život.

Příznaky

Charakteristické příznaky (záchvatu)

• Příznaky vegetativního dráždění
  • Tachykardie
  • Pocení
  • Tremor
  • Sucho v ústech
  • Svírání v oblasti hrudníku
  • Zvracení
  • Zrychlené dýchání
  • Závratě
  • Napětí ve svalech
  • Sevření hrdla - knedlík v krku
  • Zvýšení krevního tlaku

Ostatní příznaky

• Obtížné dýchání
• Pocity na zalknutí
• Nausea nebo břišní nevolnost
• Pocity derealizace
• Depersonalizace
• Návaly horka nebo chladu
• Třes
• Strach ze smrti, z vážných nemocí, strach ze strachu
• Strach z míst, kde postižený prožil jakoukoliv ataku (spouštěcí faktory)

Příčina

Podle behaviorální teorie jde o naučené chování. Jde o relativně trvalý sklon k interpretaci různých tělesných příznaků, které jsou projevem stresové reakce jako příznak hrozící katastrofy. Pokud jsou tyto příznaky brány jako hrozba (např. bolest na hrudi - mám infarkt) nastává stav napjatého očekávání. Spouští se reakce útok nebo útěk, tím dochází k zesilování původní reakce. Navíc pacient začne zrychleně dýchat, tím dochází ke změně vnitřního prostředí a znovu k zesílení původních příznaků.

Stavy, které mohou imitovat panickou poruchu

• intoxikace psychoaktivní látkou (amfetamin, kokain, kofein,...)
• odvykací symptomy (alkohol, barbituráty)
• afektivní porucha
• schizofrenie
• somatoformní poruchy
• generalizovaná úzkostná porucha
• prostá a sociální fobie
• tělesná onemocnění (skutečný infarkt myokardu, hypoglykémie, feochromocytom, hyperparathyreoideismus, prolaps mitrální chlopně, arytmie, koronární nedostatečnost, dráždivý tračník, cholecytolithiáza, tetanický syndrom, migréna,...)

Léčba

Porucha se léčí buď psychoterapií - kde jsou vhodné satirovská transformační systemická terapie či kognitivně-behaviorální psychoterapie, nebo pomocí psychofarmak, kde se používají antidepresiva ze skupiny SSRI nebo SNRI (např. venlafaxin) a k akutnímu zvládání úzkosti vysoce potentní benzodiazepiny (alprazolam, klonazepam). Výjimkou nejsou ani antipsychotika (sulpirid) atp. Často se k léčbě používá kombinace antidepresiv, antipsychotik a léků aktuálně snižujících úzkost (bromazepam).

Doba léčby

Záleží na mnoha faktorech - prostředí, stresu postiženého během života, podpoře v okolí, také na celkovém zdraví. Dlouho neléčená panická porucha se může s postiženým táhnout celý život, obvykle se však léčí několik let, výjimečně pak jen pár měsíců.

Jak to může dopadnout

Neléčená panická porucha se může natolik zhoršit, že může vyžadovat hospitalizaci. Proto je nutné vždy vyhledat psychiatra, který vám může přinést velkou úlevu pomocí terapie nebo antidepresiv (kombinace těchto dvou věcí se ukázala jako velice účinná při léčbě této poruchy).

Související články

• Panika