List Římanům

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sv. Pavel se svitky. Freska z římských katakomb, 3. stol.

List Římanům (zkratka Ř nebo Řím) je součást Nového zákona, jeden z nejvýraznějších a nejzávažnějších listů apoštola Pavla, který podstatně určoval celé pozdější dějiny křesťanství. O Pavlově autorství listu se nikdy nepochybovalo.[zdroj⁠?] List byl napsán řecky, patrně počátkem roku 58 v Korintu nebo v jeho přístavu Kenchrejích.

Císař Claudius vypověděl roku 49 židy i křesťany z města Říma kvůli sporům, které mezi nimi vznikly. Jeho nástupce Nero někdy po roce 54 toto rozhodnutí zrušil, nicméně napětí mezi židy a křesťany nezmizelo. Pavel se právě chystá na cestu do Jeruzaléma s výsledky sbírky pro tamní obec a potom se chce poprvé vydat do Říma. List ho má římským křesťanům představit a připravit jeho příchod.

Hlavním a polemickým tématem listu je Pavlova nauka o ospravedlnění z víry: židovská představa, že se mohou ospravedlnit dodržováním mojžíšovských předpisů Tóry ve Starém zákoně, je mylná. Člověk může být před Bohem spravedlivý jen z jeho ničím nezasloužené milosti, o niž se může přičinit jen tím, že věří v Krista.

Toto téma se v dějinách křesťanství několikrát radikalizovalo, kdykoli křesťané začali také spoléhat na své vlastní síly a náboženské výkony. To bylo hlavní téma Lutherova protestu proti středověké církevní praxi, který se výslovně opíral o List Římanům. Podobně počátkem 20. století německý teolog Karl Barth ve svém výkladu listu Římanům.[1][2][3]

Citáty[editovat | editovat zdroj]

Cítím se totiž dlužníkem Řeků i barbarů, vzdělaných i nevzdělaných.
— Ř 1,14
Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné, Bůh jim to přece odhalil. Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu.
— Ř 1,18–20
Před Bohem nejsou spravedliví ti, kdo zákon slyší; ospravedlněni budou, kdo zákon svými činy plní.
— Ř 3,13
Jsme totiž přesvědčeni, že se člověk stává spravedlivým vírou bez skutků zákona.
— Ř 3,28
Kdo se vykazuje skutky, nedostává mzdu z milosti, nýbrž z povinnosti. Kdo se nevykazuje skutky, ale věří v toho, který dává spravedlnost bezbožnému, tomu se jeho víra počítá za spravedlnost.
— Ř 4,3–5

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Epistle to the Romans na anglické Wikipedii.

  1. List Římanům. České katolické biblické dílo [online]. [cit. 2023-04-02]. Dostupné online. 
  2. http://www.farnostkaplice.cz/BH-Rim.pdf
  3. BLAZEJ. Římanům 7. Křesťané [online]. 2014-08-07 [cit. 2023-04-02]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CARSON, D. A; MOO, Douglas J. Úvod do Nového zákona. Praha: Návrat domů, 2008. 700 s. ISBN 978-80-7255-165-1. 
  • DOUGLAS, J. D, a kol. Nový biblický slovník. 2. vyd. Praha: Návrat domů, 2009. 1243 s. ISBN 978-80-7255-193-4. 
  • POKORNÝ, Petr. Literární a teologický úvod do Nového zákona. Praha: Vyšehrad, 1993. 333 s. ISBN 80-7021-052-4. 
  • K. Barth, Stručný výklad listu Římanům. Praha 1989
  • J. B. Souček, Spravedlnost Boží. Výklad epištoly Římanům. Praha 1997
  • M. Theobald, List k Římanům. Kostelní Vydří 2002

Související články[editovat | editovat zdroj]

Sv. Pavel. Rukopis ze St. Gallen, po 800

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]