Mojžíš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mojžíš
Michelangelova socha Mojžíše
Michelangelova socha Mojžíše
Narození Land of Goshen
Úmrtí Nebo
Národnost Židé
Povolání vojevůdce a prorok
Manžel(ka) Cipora
Tharbis
Děti Geršom a Eliezer
Rodiče Amram a Jocheved
Příbuzní bratr Árón
sestra Mirjam
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Další významy jsou uvedeny v článku Mojžíš (rozcestník).

Mojžíš (hebrejsky מֹשֶׁה‎‎, Moše, vykládáno jako „z vody vytažený“) je jednou z nejvýznamnějších postav izraelského národa a Starého zákona. Dle Starého zákona to byl náboženský a vojenský vůdce, starozákonní prorok, vykladač zákona, kterému je tradičně připisováno autorství Tóry - pěti knih Starého zákona: Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronomium jsou také označovány jako 1.-5. Kniha Mojžíšova. Žil pravděpodobně okolo 15.–13. století př. n. l.[1] a pocházel z kmene Levi, jeho bratrem byl Árón, sestrou Mirjam.

Mojžíšova existence není historicky doložena[2], V Egyptě či na Sinaji nejsou důkazy pro události popsané v knize Exodus popisující otroctví Izraelitů a jejich odchod z Egypta do zaslíbené země pod vedením Mojžíše.[3]

Postavu Mojžíše jako proroka uznává několik světových náboženství – například judaismus, islám, křesťanství, mormonismus, bahaismus i moonismus.

Život podle Bible[editovat | editovat zdroj]

Mojžíšův život je možné rozdělit na tři etapy, z nichž každá trvala 40 let.[4]

Život v Egyptě[editovat | editovat zdroj]

Podle biblického vyprávění se narodil židovským rodičům v Egyptě, kde tehdy žil celý národ. Kvůli nařízení faraona zabít všechny malé chlapce - syny narozené Izraelitům – byl také v ohrožení života, ale jeho rodiče, aby jej uchránili tohoto osudu, jej vložili do třtinové ošatky a pustili po vodě Nilu. Tam novorozence nalezla faraonova dcera, která jej přijala za svého. Jako kojná byla pro něj vybrána jeho skutečná matka (aniž by se to o ní vědělo). Když Mojžíš dospěl, hájil v jednom sporu hebrejského otroka a přitom zabil faraonova služebníka. Musel tedy utéci mimo Egypt.

Život v Midjanu[editovat | editovat zdroj]

Mojžíš se usídlil v Midjanu a oženil se Siporou, dcerou midjánského kněze Jetra. V té době se mu v hořícím keři zjevil Bůh, aby jej poslal zpět do Egypta, kde měl vysvobodit svůj lid z egyptského otroctví a přivést jej do zaslíbené země. Při té příležitosti mu bylo zjeveno Boží jméno JHVH. Mojžíš se tedy vrátil do Egypta.

Vyvedení izraelitů ze zajetí[editovat | editovat zdroj]

Jeho jednání s faraonem však bylo neúspěšné, a tak Bůh skrze Mojžíše potrestal Egypt deseti ranami. Poslední z nich bylo vyhubení všech prvorozených, mezi zvířaty i mezi lidmi. Židé byli této zkázy uchráněni díky krvi obětovaného beránka. K této události se váže vznik svátku Pesach. Poté faraon Izraelity propustil. Když si to pak rozmyslel a začal Izraelity s Mojžíšem pronásledovat, nechal Bůh Mojžíše přejít napříč Rákosovým mořem, zatímco Egypťané se v něm utopili. Poté Mojžíš provedl izraelský lid pouští a po čtyřicetiletém putování jej přivedl do Moabu, kde zemřel. Po něm nastoupil jako vůdce Izraele Jozue, který lid převedl přes Jordán do zaslíbené země Kanaánu.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Polygamie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Polygamie v Bibli a Polygamie v mormonismu.

Není jasné, zda měl Mojžíš za manželku pouze Siporu a záhadnou kúšanku, zmíněnou v Nu 12, 1 (Kral, ČEP). V knize Soudců je zmíněna ještě jiná žena, kterou však někteří stotožňují s kúšankou.[5] Některé církve využívají zmínek o Mojžíšově polygamii k vlastnímu učení (viz polygamie v mormonismu).

Švagr Chóbab[editovat | editovat zdroj]

Zvláštně Mojžíš zareagoval v situaci, kdy se jeho švagr Chóbab chtěl vrátit do své země. Mojžíš ho požádal o to, aby byl průvodcem Izraelců, protože zná místa, kde se utábořit, přestože věděl, že je vede Hospodinův oblak.[6] Je pravděpodobné, že tento rozpor vznikl při finální redakci Mojžíšových knih (viz Teorie o vzniku Tóry).

Urim a Thummim[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Urim a Thummim.

Mojžíš také vysvětil svého bratra Árona za velekněze izraelského lidu. Při této příležitosti mu v zastoupení Jahveho dal náprsník s kameny, reprezentujícími 12 kmenů Izraele, a také 2 posvátné věštecké kameny, Urim a Thummim.

Historické pozadí[editovat | editovat zdroj]

Časové zařazení[editovat | editovat zdroj]

Nejznámější a pravděpodobně nejrozšířenější přesvědčení je, že faraon, na němž žádal Mojžíš propuštění svého lidu, byl Ramesse II. (19. dynastie, vládl v letech 1279–1213 př. n. l.). Ten ale není jediným kandidátem a je obtížné nějak vysledovat Mojžíše v kontextu známých dějin. Odhady určení Exodu se pohybují v rozmezí let 1648 př. n. l. (nástup 15. dynastie) až 1208 př. n. l. (pátý rok vlády syna Rameese II. Merenptaha).

Původ monotheismu[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Monotheismus.

V jednom z předpokládaných intervalů Mojžíšova života se také zároveň nachází období panování Amenhotepa IV., známějšího jako Achnaton, který provedl radikální monotheizující reformu egyptského náboženství. Vzhledem k jeho značně pacifistickému založení se nepředpokládá, že by to byl on, kdo pronásledoval prchající Židy z Egypta, ale vyvstává tu otázka vzájemného vlivu atonismu a judaismu.

Achnatonův Hymnus na Slunce se nápadně podobá 104. žalmu. Neexistuje jednoznačný názor na to, který text si vypůjčil z kterého, vedle těchto názorů tu však je i teorie možné existence jiné obecné tradice, z níž oba tyto texty čerpaly.[7] O to výraznější je vzájemná (byť ne zcela prokázaná) souvislost mezi judaismem a atonismem ve světle skutečnosti, že Mojžíš mohl být současníkem této reformy. Pokusy hledat v atonismu počátky monoteistických světových náboženství však někteří badatelé zpochybňují.[8]

Snahy o zmapování Mojžíšova putování[editovat | editovat zdroj]

Existují snahy zmapovat putování Mojžíše, především po opuštění Izraelitů z Egypta, a nalézt tak místo přechodu Rákosového/Rudého moře. Podle Rona Wyatta se místo přechodu nachází v oblasti pláže u města Nuweiba, jako podporu tohoto místa uvádí, že tato pláž je i dostatečně velká k tomu, aby se na ní mohli Izraelité utábořit.[9][10] Toto místo je ale zpochybňováno, protože naopak pláž není dostatečně velká a navíc v trase putování podle Rona Wyatta neodpovídá poloha Ethamu.[11] Navíc je zpochybněna i malá hloubka podmořské vyvýšeniny, po které Izraelité mohli přejít, ve skutečnosti v tomto místě dosahuje hloubka až 765 metrů a Izraelité by museli překonat 17stupňové stoupání.[11] Jako místo přechodu je navrhována Tiranská úžina.[11] Naopak pro podporu pláže u města Nuweiba se vyslovuje Ted Charlton s tím, že vodní hradby sloužící jako ochrana přecházejících Židů byla voda zledovatělá díky silnému východnímu větru[12].[13] Naopak zpochybňuje jako místo přechodu Tiranskou úžinu, neboť v této úžině se nachází ostrovy, o kterých se ale bible nezmiňuje.[14]

Podle některých názorů je překlad Rákosového moře jako Rudé moře pokládán za chybný a Rákosové moře umísťují do oblasti Suezské šíje nebo ho ztotožňují se Sirbónským jezerem.[15]

Mojžíš v mormonismu[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Nauka a Smlouvy.

Mormonismus (specifické americké odvětví křesťanství) používá postavu proroka Mojžíše ve své teologii i historii.[16][17][18]

Podle Nauky a Smluv se Mojžíš zjevil 3.dubna 1836 mormonskému prorokovi Josephu Smithovi v kirtlandském chrámu. Smyslem tohoto zjevení mělo být předání kněžských klíčů ke shromáždění všech kmenů Izraele.

Když toto vidění skončilo, nebesa se nám opět otevřela; a před námi se ukázal Mojžíš a předal nám klíče shromažďování Izraele ze čtyř částí země a přivedení deseti kmenů ze země severní.

—Nauka a Smlouvy 110

Mormonský Mojžíš byl podle učení teologa Smithe vyvolen ke svému úkolu v předsmrtelném životě[19] a jeho příchod byl podle Knihy Mormonovy prorokován už Josefem egyptským.[20]

"A Mojžíše vzbudím, aby vysvobodil lid tvůj ze země egyptské."

—Kniha Mormonova; 2.Nefi 3:10

Mojžíš byl svým tchánem Jetrem vysvěcen k Melchisedechově kněžství[21], kterému učil také Izraelity během pobytu na poušti[22]. Toto kněžství bylo však za nevíru Izraelitům odebráno a kmenům tak zůstalo pouze nižší, Aaronovo kněžství.

"Tudíž, vzal (Bůh) Mojžíše ze středu jejich a Svaté (Melchisedechovo) kněžství také; A menší (Aaronovo) kněžství pokračovalo, kteréžto kněžství drží klíč služby andělů a přípravného evangelia; Kteréžto evangelium je evangeliem pokání a křtu a odpuštění hříchů a zákonem tělesných přikázání, kteréžto Pán ve hněvu svém způsobil, aby pokračovalo s domem Aronovým mezi dětmi Izraele až k Janovi, jehož Bůh vzbudil a jenž byl naplněn Duchem Svatým od lůna matky své."

—Nauka a Smlouvy 84:25-27

Mojžíš v islámu[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Proroci islámu.

Mojžíš je nejčastější prorockou postavou v islámské tradici a pojí se s nim nejrozsáhlejší pasáže, které v Koránu najdeme.

"A připomeň v Knize také Mojžíše, jenž byl upřímně oddaným a byl poslem i prorokem. A zavolali jsme naň na pravém úbočí hory Sinaje a učinili jsme jej blízkým důvěrníkem. A obdařili jsme jej z milosrdenství Našeho bratrem jeho Árónem, též prorokem."

—Korán 19:51-53

Mojžíšův příběh je paralelou k Mohamedově vlastnímu životu.[23][24][25] Uskutečnil "hidžru" - exodus z Egypta, přinesl Písmo (Tóru) a podnikl výpravu do 7 nebí[26].

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Islámské zdroje uvádí, že egyptský Faraon měl v době Mojžíšova narození sen o ohni, který přišel z Jeruzaléma a spálil vše v Egyptě kromě Izraelců. Egyptští kouzelníci a vykladači snů Faraonovi řekli, že se narodí chlapec, který osvobodí Izraelce z otroctví a uvrhne na egyptskou zemi zkázu a katastrofy. Faraon proto přikázal, aby byl každý nově narozený izraelský chlapec okamžitě zabit.[27][28] Mojžíšova matka však získala od Boha zjevení a svého syna ukryla dříve, než jej mohli Egypťané najít. Bůh jí poté Mojžíše vrátil jako adoptovaného královského syna.[29]

<Mluví Bůh k Mojžíšovi> "A již jednou jsme ti prokázali jiné dobrodiní, když jsme vnukli matce tvé toto vnuknutí: ,Do truhly jej vlož a do moře jej vhoď, a nechť moře jej na břeh vyvrhne, a tehdy se ho nepřítel Můj i jeho ujme.'A já jsem na tebe Svou lásku vrhl, abys před Mýma očima vyrostl. A hle, přišla sestra tvá a pravila: ,Mám vám ukázat toho, kdo se oň postará?' A vrátili jsme tě k tvé matce, aby se ochladilo oko její a nermoutila se.

—Korán 20:37-40

Faraonovi poradci později egyptskému králi poradili, aby nezabíjeli mužská novorozeňata každý rok, nýbrž pouze každý druhý rok. Tak bylo možné, aby vznikla nová generace otroků. Jedním z takto přeživších byl také Mojžíšův bratr Áron.[30]

Když Mojžíš dospěl, zabil neznámého Egypťana a musel ze své země uprchnout do Midjánu, kde poznal svou budoucí manželku Sipporu i svého budoucího tchána, Jetra (Šuajba).

<Mluví Bůh> "Když pak Mojžíš dosáhl dospělosti a zralosti, dali jsme mu moudrost a vědění. A takto My odměňujeme ty, kdož dobré konají. I vešel Mojžíš jednou do města ve chvíli, kdy obyvatelé to nepozorovali, a nalezl v něm dva muže, kteří spolu bojovali; jeden z nich patřil k jeho straně, zatímco druhý byl z jeho nepřátel. A ten, jenž patřil k jeho straně, požádal Mojžíše o pomoc proti nepříteli svému. I udeřil jej Mojžíš a ukončil život jeho; pak zvolal: „Toto je dílo satanovo, jenž nepřítelem je i svůdcem zjevným!“ A pokračoval: „Pane můj, sám sobě jsem ukřivdil, odpusť mi!“ A odpustil mu, vždyť On věru je odpouštějící, slitovný... A nazítří se zdržoval ve městě pln strachu a ve střehu. A hle, ten, jemuž včera přispěchal na pomoc, opět na něj volal. I řekl Mojžíš: „Tys věru zjevným rozkolníkem!“ Když pak chtěl napadnout toho, jenž oběma byl nepřítelem, ten zvolal: „Mojžíši, chceš mne zabít, tak jako jsi zabil včera onoho člověka? Ty zřejmě chceš být jen násilníkem v této zemi a nechceš být vůbec jedním z těch, kdož o nápravu usilují?“ Tu přiběhl muž nějaký z druhého konce města a zvolal: „Mojžíši, rada velmožů se radí o tobě, aby tě zabili. Odejdi, neb já jsem ti rádcem dobrým!“ I odešel z města pln strachu a ve střehu a řekl: „Pane můj, zachraň mne před tímto lidem nespravedlivým!“

—Korán 28:14-23

V Midjánu[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Jetro.

Mojžíš se podle islámské tradice i Koránu stal (stejně jako v Bibli) Jetrovým zetěm a žil v Midjánu se svou manželkou po dlouhou dobu.

"Když dospěl k napajedlu v zemi Madjan, nalezl u něho skupinu lidí stáda napájející a nalezl vedle nich dvě ženy, jež držely se stranou; i zeptal se jich: „Co je s vámi?“ Odpověděly: „Nemůžeme napojit, dokud neodejdou tihle pastýři, a otec náš je stařec věku vysokého.“ I napojil Mojžíš pro ně stádo jejich, potom se uchýlil do stínu a pravil: „Pane můj, jsem potřebný toho dobrodiní, které mi sešleš.“.. Jedna z žen pak řekla: „Otče můj, najmi jej jako pastýře, neboť nemůžeš najmout lepšího než tohoto muže silného a spolehlivého.“ A pravil (Šuajb): „Přeji si, aby ses oženil s jednou z těchto dvou dcer mých s tím, že budeš u mne sloužit za mzdu po osm let.A chceš-li dokončit deset let, záleží jen na tobě. Nechci ti to nikterak ztížit a shledáš - bude-li Bůh chtít - že jsem z bezúhonných.“ I řekl Mojžíš: „Dohodnuto je mezi mnou a tebou. A ať se rozhodnu pro kteroukoliv z těchto dvou lhůt, nechť na mne není činěn žádný nátlak. A Bůh je ručitelem toho, co říkáme.“

—Korán 28:23-28

Prorocké povolání[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Teofanie.

Během svého pobytu byl Mojžíš povolán za proroka. Korán tuto událost (známou z Bible jako scéna s hořícím keřem) popisuje následovně:

<Mluví Bůh k Mohamedovi> "Dostalo se ti zprávy o Mojžíšovi? Hle, oheň spatřil a rodině své pravil: „Zastavte se, já postřehl jsem oheň nějaký, možná že vám z něho oharek přinesu anebo u něho správnou cestu naleznu.“ A když přišel k ohni, ozvalo se: „Mojžíši, já vpravdě jsem tvůj Pán; zuj si opánky své, neboť v posvátném údolí Tuwá jsi. A já jsem si tě vyvolil, proto slyš, co vnuknuto ti bude! Já vpravdě jsem Bůh a není božstva kromě Mne... Co to máš ve své pravici, Mojžíši?“ Odpověděl: „To je moje hůl, opírám se o ni a srážím s ní listí pro ovce své a mám pro ni i jiné použití.“ I pravil mu: „Hoď ji na zem, Mojžíši!“ A hodil ji, a hle, stal se z ní had plazící se. Pravil Bůh: „Vezmi ji a neboj se, My vrátíme ji do podoby původní. Nyní přitlač ruku svou k boku, a až ji sejmeš, bude bílá, ale nepoškozená; a toto další je znamení. Abychom ti pak z našich velkých znamení ukázali některá, odeber se k Faraónovi, jenž vzpurně si počíná!“ I řekl Mojžíš: „Pane, mou hruď mi rozevři a mé dílo mi usnadni a uzel na mém jazyku uvolni, aby porozuměli mé řeči! A dej mi z rodiny mé pomocníka, Áróna, mého bratra, a podpoř jím mou sílu a učiň jej společníkem v mém úkolu, abychom mohli Tebe často slavit a hojně Tě vzpomínat, vždyť věru nad námi jsi jasnozřivý!“ I pravil Bůh: „Vyslyšena je prosba tvá, Mojžíši!"

—Korán 20:9-36

Korán obsahuje ještě další verze příběhu s hořícím keřem.[31][32][33]

Náhledy na Mojžíše[editovat | editovat zdroj]

Mojžíš s deskami zákona na Rembrandtově obraze z r. 1659

Mojžíš a Zákon[editovat | editovat zdroj]

Kromě toho, že Mojžíš vyvedl Izrael z egyptského otroctví, je významný především proto, že skrze něj dal Bůh Izraeli na hoře Sinaj Desatero a uzavřel s ním smlouvu, díky které se Izrael stal Božím lidem. Zákony, které Izrael od Boha tehdy dostal, se všechny nacházejí (včetně vyprávění o těch událostech) v Tóře, čili Pentateuchu, kterému se říká také Pět knih Mojžíšových, neboť tradice jejich autorství připisuje právě Mojžíšovi. Proto se hovoří často o „Mojžíšově zákoně“. Mojžíš je pro židovství nepřekonatelný prorok a zákonodárce, vzor a model každého proroka.

I když Nový zákon z velké části chápe Ježíše Krista a jeho učení jako překonání (dovedení k dokonalosti, naplnění) Mojžíšova zákona (tak především sv. Pavel), některé spisy Nového zákona představují Ježíše jako nového, dokonalého Mojžíše a jeho učení jako nový Mojžíšův zákon či jeho naplnění, např. Evangelium podle Matouše.

Biblická kritika[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Jahvista a Elohista.

Příběh Mojžíše je zřejmě spojením několika navzájem odlišných tradic a příběhů. Vypovídá o tom například to, že Mojžíšův tchán bývá jednou nazýván Reúel, podruhé zas Jetro. Nicméně veškeré pokusy o životopis či naopak o vyškrtnutí Mojžíše jako nereálné postavy zůstávají stále jen hypotetické – na základě dostupných pramenů jednoduše nelze provést ani jedno, ani druhé.[34]

Umělecké reflexe[editovat | editovat zdroj]

Postava Mojžíše byla ztvárněna v řadě uměleckých děl: písních, výtvarných dílech, románech i filmech.

Výtvarné umění[editovat | editovat zdroj]

V románském umění bývá Mojžíš zastoupen především ve scénách Vyzdvižení a svržení měděného hada, Mojžíšovy ruce podpírané Áronem a Chúrem, Usmrcení prvorozených synů, Zázračný přechod Rudého (Rákosového) moře, Zázračné objevení pramene ve skále, Hořící keř, či Přijetí desek Starého zákona. K nejvýznamnějším dílům patří:

  • Emailované destičky nebo tepané medailony na románských oltářních nástavcích či křížích, například na retáblu v Klosterneuburgu u Vídně.

Od doby vrcholné gotiky se objevuje Mojžíšovo reprezentační vyobrazení samostatně, nebo v sérii starozákonních králů a prororků

Filmy[editovat | editovat zdroj]

Z vážných filmů lze za nejúspěšnější považovat film Desatero přikázání (The Ten Commandments) z roku 1956, který patří mezi nejúspěšnější americké filmy všech dob (v roce 2006 byl natočen jeho stejnojmenný seriálový remake). Pochopitelně se vyskytly i četné parodie, v nichž postava Mojžíše vystupuje.

V České republice je poměrně populární píseň Mojžíš od skupiny Spirituál kvintet či album Mojžíš od Učedníků, které při střídání mluveného textu a písní rekapituluje Mojžíšův příběh.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Moses, Encyclopædia Britannica. 2007. Encyclopædia Britannica Online
  2. FINKELSTEIN, Israel; MAZAR, Amihay. The Quest for the Historical Israel: Debating Archeology and the History of Early Israel. Atlanta : Society of Biblical Literature, 2007. ISBN 978-1-58983-277-0.  
  3. MEYERS, Carol. Exodus. New York : Cambridge University Press, 2005. ISBN 978-0-521-00291-2.  
  4. Mojžíš – nejbližší Boží přítel
  5. KYTLICOVÁ, Zuznana. Postava proroka Mojžíše v Tóře a v Koránu. Pardubice : Univerzita Pardubice. Fakutla filozofická, 2009. 61 s. . Dvojí manželství, s. 25 - 27. Bakalářská práce, vedoucí bakalářské práce: Mgr. Štěpán Lisý. 
  6. Manželské dvojice v SZ, Mojžíš a Sipora
  7. Egyptologie.cz - Monotheismus ve starověkém Egyptě včetně porovnání částí obou textů
  8. ASSMANN, Jan. Egypt: theologie a zbožnost rané civilizace. Překlad Barbora Krumphanzlová, Ladislav Bareš. Praha : Oikuméné, 2002. 328 s. ISBN 80-7298-052-1. S. 256.  
  9. Red Sea Crossing
  10. The Exodus Discovered! Egypt to Arabia, http://squidoo.com/theexodus
  11. a b c Various exodus route choices rejected and exposed
  12. Ex 14, 21 (Kral, ČEP)
  13. The Exodus: The Crossing...!!, Red Sea Crossing Truth
  14. The Exodus: "entangled in the land"..., Red Sea Crossing Truth
  15. DRÁBKOVÁ, Svetlana. Mojžíš a vyjití z Egypta [online]. 31.5.2010. Dostupné online.  
  16. Harold B. Lee Library, BYU, "Moses"; Autor: Skinner, Andrew C.
  17. Sperry, Sidney B. "The Mission of Moses: Out of Bondage." Ensign 3 (Oct. 1973):30-35
  18. Petersen, Mark E. Moses: Man of Miracles. Salt Lake City, 1977
  19. Teachings of the Porphet Joseph Smith - TPJS, p. 365
  20. Taktéž v Inspirovaném překladu Josepha Smithe ke Genesis 50:29 a 34-35
  21. Nauka a Smlouvy 84:6
  22. Nauka a Smlouvy 84:23
  23. Maulana Muhammad Ali (2011). Introduction to the Study of The Holy Qur'an. p. 113. ISBN 9781934271216
  24. Malcolm Clark (2011). Islam for Dummies. John Wiley & Sons. p. 101. ISBN 9781118053966
  25. Arij A. Roest Crollius (1974). Documenta Missionalia - The Word in the Experience of Revelation in the Qur'an and Hindu scriptures. Gregorian&Biblical BookShop. p. 120. ISBN 9788876524752
  26. Sahih Muslim, 1:309, 1:314
  27. Brannon .M. Wheeler (2002). Prophets in the Qur’an, introduction to the Qur’an and Muslim exegesis. Continuum International Publishing Group. p. 174. ISBN 9780826449573
  28. Abdul-Sahib Al-Hasani Al-'amili. The Prophets, Their Lives and Their Stories. Forgotten Books. p. 282. ISBN 9781605067063..
  29. Taktéž Korán 28:7-13
  30. Ibn Kathir, Příběhy proroků, Mojžíš
  31. Korán, Súra 28, verše 29-35
  32. Korán, súra 27, verše 7-12
  33. Korán, súra 79, verše 15-24
  34. RENDTORFF, Rolf. Hebrejská bible a dějiny. Úvod do starozákonní literatury. 3. vyd. Praha: Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7021-634-4. str. 27-43.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MAYER, Daniel. Nikdy již v Izraeli nepovstal prorok jako Mojžíš. Slovo k sedmému adaru. Maskil [online]. , březen 2009, roč. 8, čís. 6 [cit. 2011-1-22], s. 2-3. Dostupné online.  
  • VOLZ, Paul. Mose: Ein Beitrag zur Untersuchung über die Ursprünge der israelitischen Religion. Tübingen : J. C. B. Mohr, 1907. 115 s. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]