Proroci islámu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jméno Muhammadovo v kaligrafickém zápisu do arabského písma.

Islám uznává ve své tradici velké množství proroků. Někteří pochází z Bible, jiní z předislámské tradice, přičemž Mohammed je mnohými muslimy brán jako poslední z proroků ("pečetí"). Postavy jako Adam, Noe, Abrahám, Mojžíš i Ježíš jsou z hlediska islámu pravověrnými muslimy.

Význam proroků v různých odvětvích islámu[editovat | editovat zdroj]

Muhammad jako poslední prorok se týká zejména sunnitského islámu, protože v řadě sekt odštěpených od islámu se prorocké nebo pseudoprorocké tendence vyskytovaly (například u haššaššínů a řady jiných). V šíitském islámu je za autoritu pokládán ajatolláh, který by měl být z Prorokova rodu, ale nemá autoritu prorockou v pravém slova smyslu.

Zdroje islámské tradice[editovat | editovat zdroj]

Islám čerpá příběhy o prorocích především ze 3 zdrojů:

  • Korán
  • Hadísy (ústní tradice a výroky, připisované Mohamedovi)
  • Spisy islámských historiků, kteří sebrali před-islámské a biblické příběhy, tradované na arabském poloostrově

Islám uznává většinu biblických proroků (některé vynechává a pomíjí, zvláště tzv. Menší proroky) a činí z nich muslimy.

"A hle, uzavřeli jsme s proroky úmluvu, s tebou (Mohamedem), s Noem, s Abrahamem, s Mojžíšem i s Ježíšem synem Mariiným, a uzavřeli jsme s nimi úmluvu přísnou..." Korán 33:7

Dispensace proroků[editovat | editovat zdroj]

Islámské proroky lze rozdělit do několika různých časových skupin (podle historické a teologické posloupnosti):

  1. Předpotopní proroci (Adam, Ábel, Seth, Enoch, Noe a další)
  2. Proroci mezi potopou a egyptským zajetím (Húd, Sálih, Abrahám, Lot, Izmael, Izák, Jákob, Josef, Job a další)
  3. Proroci od exodu k Šalamounovi (Šuajb, Mojžíš, Áron, Jozue, Samuel, David, Šalamoun a další)
  4. Proroci doby královské (Jonáš, Eliáš, Izajáš, Jeremjáš, Daniel, Ezechiel, Ezdráš a další)
  5. Proroci novozákonní doby (Zachariáš, Jan Křtitel, Marie, Ježíš a další)
  6. Prorok Mohamed jako pečeť proroků

Proroci od stvoření do potopy[editovat | editovat zdroj]

Adam[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Adam.

Adam je taktéž první člověkem a prorokem podle Islámu. Korán vypráví biblický příběh o Adamovi s drobnými odchylkami.

Enoch (Idrís)[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Henoch.

V Koránu se Henoch objevuje pod jménem Idris.

Proroci od potopy k exodu[editovat | editovat zdroj]

Noe (Núh)[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Noe.

Noe je jedním z nejuznávanějších proroků Islámu. Pojednává o něm velké množství koránských súr i textů islámské tradice.

Húd (Heber)[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Húd.

Húd je nejstarším ze všech předislámských proroků, které nenajdeme v Bibli, ale pouze v Koránu. Mytologie zasazuje Húda do období říše Ádovců.

Sálih[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Sálih.

Sálih je oblíbeným předislámským prorokem, který stál u zániku thámudovské civilizace. Jeho příběh je spojen s osudem posvátné velbloudice.

Abrahám (Íbrahím)[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Abrahám.

Korán nepřejímá myšlenku vyvoleného židovského národa, ale přesto považuje Abraháma jednak za praotce Arabů (dle biblického líčení byl Izmael, Abrahámův syn z otrokyně Hagary, praotcem arabského národa), jednak za zbožného hanífu, tj. věrného ctitele jediného Boha. Je proto jedním ze vzorů čisté koránské víry, stejně jako pozdější proroci. Podle Koránu odešel do Sýrie/Palestiny z Babylonu.

Proroci od exodu k Šalamounovi[editovat | editovat zdroj]

Mojžíš (Músa)[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Mojžíš.

Mojžíš je pravděpodobně nejdůležitějším ze všech biblických proroků, kteří vystupují v Koránu. Ačkoliv se Mohamedova teologie soustředila na Abraháma, Mojžíš a jeho příběh zabírají jednoznačně největší počet veršů v Koránu ze všech prorockých postav.

Jetro (Šuajb)[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Jetro.

Mojžíšův tchán Jetro (Reuel), vystupující také v Bibli, je podle Koránu prorokem, vyslaným k Midjanovcům.

Samuel (Shammil)[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Samuel (prorok).

Samuel je zmiňován jak v islámské tradici, tak v Koránu (ačkoliv tam není přímo jmenován). Je mu přisuzován proroctví o příchodu Ježíše Krista a proroka Mohameda.

Proroci doby královské[editovat | editovat zdroj]

Jonáš (Yunus nebo také Dhu n-Nún)[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Jonáš (prorok).

Jonáš je jedním z biblických proroků, kteří získali v islámu velikou oblibu. Korán Jonáše zmiňuje hned několikrát a existuje i súra, nazvaná přímo po něm.

Jeremjáš (Aramayah)[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Jeremjáš.

Postava Jeremjáše (arabsky zvaného Aramayah) je také uznávána v islámské tradici. Není sice zmíněn v Koránu, ale pasáž v súře 17:2-8 obsahuje v některých tafsírech (komentářích ke Koránu) výslovnou zmínku o proroku Jeremjášovi. Mnohem více informací o tomto prorokovi však rozvíjí islámská tradice a mytologie, která kromě jiného vypráví o jeho zázračném setkání s prorokem Danielem.[1]

Edzráš (Uzajr)[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Ezdráš.

Ezdráš je jednou z okrajových postav Koránu. Koránský Ezdráš je pravděpodobně syntézou několika různých tradic.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Muham Dragon Taqra,Muham Taqra; The Tale of Prophet Jeremiah (Aramaya) & Prophet Daniel (Daniyal) In Islam Faith

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]