Noe

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o biblické postavě. O české neziskové televizi pojednává článek TV Noe.
Noe
podle Bible praotec všech dnešních žijících lidí
Französischer Meister um 1675 001.jpg
Noe
Narození asi roku 1056 od stvoření Adama; tj. rok 600 před potopou
Úmrtí asi rok 2006 od stvoření Adama; tj. asi rok 350 po potopě (žil 950 let)
Potomci Šém, Chám, Jáfet
Otec Lámech

Noe (hebrejsky נֹחַ, NOACH) je starozákonní postava. Noe je považován biblickou i pozdější tradicí za jednoho ze starozákonních spravedlivých.[1] Je hrdinou několika příběhů z 1. knihy Mojžíšovy (Gn 6,9-9,28), z nichž nejznámější je příběh o potopě.

Příběh potopy[editovat | editovat zdroj]

Když se Bůh rozhodl vyhladit ze světa vše živé pro jeho špatnost a zkaženost, našel zalíbení ve spravedlivém Noemovi, kterému poručil, aby si postavil archu. Noe Boha uposlechl, a když přišla potopa, zachránil se v arše on i celá jeho rodina, tedy celkem 8 osob. Kromě toho dostal od Boha příkaz, aby v arše uložil všechny živočišné druhy, od každého jeden pár (v některých případech sedm párů).

Po opadnutí potopy archa spočinula na pohoří Araratu (Gn 8,4). Poté je Noe svědkem nové Boží smlouvy s veškerým tvorstvem, kdy Bůh slibuje, že už nikdy nesešle na zem potopu. Jako důkaz a znamení smlouvy má sloužit duha. Podle mormonismu nastane Druhý příchod Ježíše Krista v roce, kdy nebude na obloze vidět žádná duha. [2]

Noeho přikázání[editovat | editovat zdroj]

Podle židovské tradice byl prostřednictvím Noeho předán všem jeho potomkům závazný pokyn pro život lidstva na zemi. Tento pokyn je znám jako Sedm noachidských přikázání.

Podle mormonismu získal Noe po potopě povolení jíst maso zvířat, avšak s varováním, že krev každého zbytečně zabitého tvora bude vyžadována z rukou lidí při Posledním soudu.[3]

Podle biblické tradice je Noe také prvním člověkem, který začal pěstovat vinnou révu.

Noemovi potomci[editovat | editovat zdroj]

Podle výpovědi Bible se stal Noe praotcem všech národů na zemi. Od jeho synů a vnuků se odvozuje původ starověkých národů.

Synové[editovat | editovat zdroj]

Noe měl tři syny Šéma, Cháma a Jáfeta. Šém se stal praotcem Semitů, Cham Hamitů a Jafet Evropanů.

Vnuci[editovat | editovat zdroj]

Šémovi synové byli Élam, Ašúr, Arpakšád, Lúd a Aram.

Chámovi synové byli Kúš, Misrajim, Pút a Kenaan.

Jáfetovi synové byli Gomer, Mágog, Mešek, Mádaj, Jávan, Túbal a Tíras.

V jiných kulturách[editovat | editovat zdroj]

Téma potopy je známo prakticky z celého světa a Noe tedy není ojedinělou postavou svého druhu. V staromezopotámské literatuře jsou jeho nejznámějšími paralelami Utnapištim (z eposu o Gilgamešovi) nebo Atrachasís. Staroindickou obdobou Noema je Manu.

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Noeho opilost[editovat | editovat zdroj]

V biblickém příběhu o Noem se nachází zvláštní pasáž, která naznačuje, že Noe ležel opilý a nahý na podlaze a následně proklel potomstvo svého syna Cháma, kterému jeho chování přišlo ubohé a směšné (Genesis, kapitola 9). Badatelé nabízejí různá vysvětlení pro tento čin.[4]

Mormonismus učí, že Noe ve skutečnosti nebyl opilý, ale po požití chleba a vína ("Večeře Páně") upadl do transu/vidění. Během tohoto extatického prorockého stavu mu jeho syn Chám ukradl posvátný garment (koženy oděv), který Noe zdědil po svých praotcích od samotného Adama (Gen 3:21). Za tento čin bylo poté Chámovo potomstvo prokleto tak, aby nikdo z Chámova rodu nemohl mít pravomoc kněžství (držet kněžství/být vysvěcen za kněze).

Podle badatelů došlo k špatnému překladu z hebrejštiny kvůli slovu "erwah"[5], které znamená "kůže" a v daném kontextu může být pochopeno buďto jako Noeho kůže (Noeho nahota) nebo jako jeho posvátný oděv (kožený oděv, který podle hebrejské tradice daroval Jehova Adamovi a jeho ženě). Následné vyprávění o tom, jak Chám "odnesl kůži svého otce ke svým bratrům" může být tedy přeložena tak, že Chám svým bratrům vyprávěl o otcově nahotě, nebo tak, že jim přinesl ukázat Noemův kožený garment.[6]

Židovská tradice potvrzuje, že Adamův garment byl předáván po generacích až k Noemu.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ez 14,14n
  2. Joseph Smith said of the rainbow: “I have asked of the Lord concerning His coming; and while asking the Lord, He gave a sign and said, "In the days of Noah I set a bow in the heavens as a sign and token that in any year that the bow should be seen the Lord would not come; but there should be seed time and harvest during that year; but whenever you see the bow withdrawn, it shall be a token that there shall be famine, pestilence, and great distress among the nations, and that the coming of the Messiah is not far distant.” (Smith, Joseph. Teachings of the Prophet Joseph Smith. Joseph F. Smith, 1976., pp. 340-41).
  3. Přikázání dané Noemu podle zjevení Josepha Smithe [1]
  4. D.  C.  Matt,  Zohar  1,  1:73a,  p.  431.
  5. Ervah v Bibli [2]
  6. Nibley argues from the interpretations of some ancient readers that the Hebrew term for “nakedness” in this verse, erwat, may be better rendered as “skins,” orot-in other words, an animal-skin garment corresponding in this instance to the “coats of skins” [kuttonet or] given to Adam and Eve for their protection after the Fall. The two Hebrew words erwat and orot would have looked nearly identical in their original unpointed forms. After tracing the traditions concerning the “coat of skins” that Adam wore, Louis Ginzberg asserts that they “served to the former generations [i.e., to those who lived before the time of Moses] as priestly garments.” H.  W.  Nibley,  Twilight  World,  pp.  169-­‐170 .
  7. H.  Freedman et  al.,Midrash,  4:8  (Numbers  3:45), pp.  101-­‐102

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]