Šém (biblická postava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Šém
Narození asi mezi lety 1556 až 1558 od stvoření Adama; tj. roky 100 až 98 před potopou
Úmrtí asi rok 2156 nebo 2158 od stvoření Adama; tj. roky 500 až 502 po potopě (žil 600 let)
Potomci Élam, Ašúr, Arpakšád, Lúd, Aram
Otec Noe

Šém (hebrejsky שֵׁם‎‎, doslova: „Jméno“)[1] je jeden ze tří synů Noema. V Bibli je o něm první zmínka v knize Genesis[2] a jeho jméno se v ní mimo knihu Genesis vyskytuje ještě v 1. Paralipomenon, kde však figuruje už jen jako jméno v rodopisném seznamu.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

V Bibli[editovat | editovat zdroj]

Šém se narodil přibližně kolem pětistých narozenin svého otce – Noema. Z Bible o něm stejně jako v případě Cháma a Jáfeta víme jenom to, že se svými manželkami, otcem a matkou byli ušetřeni zkázy při potopě světa, a že byl mladší než Jáfet.[3] Jinak se v Bibli jeho jméno prakticky nevyskytuje. Podle biblické chronologie však Šém přežil mnoho svých potomků v následujících pokoleních včetně Abraháma – praotce izraelského národa. Podle židovské tradice Šém založil školu, kde učil následující generace tomu, co se naučil od svých otců, a učil se u něj ještě i Abrahámův vnuk Jákob v mezidobí,[4] než se usadil u svého strýce Lábana poté, co prchl od svých rodičů před hněvem svého bratra Ezaua. Židovská tradice navíc identifikuje Šéma s králem a knězem Melchisedechem[5][6] a tvrdí o něm, že se narodil s obřezanou předkožkou.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha : Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 454.  
  2. Gn 5, 32 (Kral, ČEP)
  3. Gn 10, 21 (Kral, ČEP)
  4. Časopis Šavua tov 55/5768, str. 2
  5. Raši ke Gn 14:18
  6. COHEN, Abraham. Talmud (pro každého). Praha : Sefer, 2006. ISBN 80-85924-49-8. S. 288.  
  7. PECARIC, Sacha. Tora Pardes Lauder: przekład Pięcioksięgu z języka hebrajskiego z uwzględnieniem Tory Ustnej opatrzony wyborem komentarzy Rabinów oraz hebrajski tekst komentarza Rasziego i Haftary z błogosławieństwami. 4. vyd. Svazek 1. Bereszit. Kraków : Pardes, 2006. ISBN 83-88879-02-2. S. 42.