David Gans

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
David Gans
Náhrobek Davida Ganse na starém židovském hřbitově v Praze
Náhrobek Davida Ganse na starém židovském hřbitově v Praze
Narození1541
Lippstadt
Úmrtí1613 (ve věku 71–72 let) nebo 25. srpna 1613 (ve věku 71–72 let)
Praha
Místo pohřbeníStarý židovský hřbitov v Praze-Josefově (50°5′22″ s. š., 14°25′2″ v. d.)
Povolánímatematik, astronom, historik, geograf, spisovatel, astrolog a teolog
ZaměstnavatelBenátky nad Jizerou
Nábož. vyznáníjudaismus
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

David (ben Šlomo) Gans (1541? Lippstadt, Vestfálsko – 22.[1] nebo 25.[2]? srpna 1613), někdy psáno Ganz, hebrejsky דוד בן שלמה גנז‎), zvaný též David Abzi[2], byl židovský kronikář, astronom a matematik, autor historiografického díla צמח דוד Cemach David, pod kterýmžto jménem je v židovském prostředí též znám. Je pohřben na starém židovském hřbitově v Praze.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Lippstadtu, Vestfálsko, a studoval v Bonnu, Frankfurtu, v Krakově u Mošeho Isserlese a v Praze u Maharala. Oddal se studiu matematiky a astronomie a stal se jedním z mála Židů své doby, který se zabýval světským (nežidovským sekulárním) oborem. Během svého pobytu v Praze byl v kontaktu s významnými osobnostmi vědy té doby jako Tycho Brahe nebo Johannes Kepler. Studium astronomie a matematiky rovněž využil ve své práci o židovském kalendáři. Ve svém díle Magen David (Štít Davidův) vydaném v r. 1612 odmítá ovšem Koperníkův heliocentrický názor a přiklání se k Ptolemaiovu. Jeho kniha o geografii Izraele již zůstala nevydána. Mezi jeho známé potomky patří např. Ota Gregor.

Cemach David[editovat | editovat zdroj]

Jeho nejznámějším dílem je kronika Cemach David (Ratolest Davidova, 1592, Praha) vydaná ve dvou dílech. První pojednává o historii Židů, druhý o historii obecně. Autor používal jako zdroje i jiné kroniky, ačkoli se o některých z nich vyjadřoval s despektem. Část díla byla přeložena do latiny (Wilhelm Heinrich Vorst, Leyden, 1644) a do jidiš (Solomon Hanau, Frankfurt, 1692) a je jedním ze zdrojů pro nahlédnutí do života a uvažování člověka v Evropě 16. století.

Zvláštní pozornost věnuje českým dějinám s odůvodněním: „protože tu v Čechách žijeme a já tu obývám a každý má milovati svoji zemi.“[1]

Stejný název, tedy Cemach David, nese též slovník hebrejských a aramejských výrazů, který sestavil italský židovský lékař a učenec David de Pomis (Benátky 1587).[3]

Další díla[editovat | editovat zdroj]

Nechmad ve-na'im (Příjemně a líbezně)
hvězdářské dílo, vydané posmrtně r. 1743. Obsahuje část traktátu Magen David, vydaného krátce před autorovou smrtí.
Curat ha-arec a Gevulot ha-arec (Hranice země)
nedochovaná kosmografická díla. Je možné, že se jedná o totéž dílo vydané pod dvěma názvy.
Ma'or ha-katan (Světélko), Migdal David (Davidova věž) a Prozdor (Předsíň)
nedochované traktáty o aritmetice, geometrii a kalendáři.

Náhrobek[editovat | editovat zdroj]

Jeho náhrobek se nachází ihned u kraje Starého židovského hřbitova a je možné jej snadno najít. Jde o jeden z mála náhrobků na Starém židovském hřbitově, který je ozdoben Davidovou hvězdou, která v tomto případě symbolizuje jméno „David“, nikoli judaismus nebo příslušnost k židovskému národu. Druhým, méně viditelným reliéfem je husa umístěná nad hvězdou – také ta symbolizuje jméno „Gans“ (německy husa). Podle badatelů jde o vůbec první případ, kdy byla "šesticípá hvězda" použita jako židovský symbol. [4]

Odkaz[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2013 se v Praze konala u příležitosti 400. výročí Gansova úmrtí konference pod názvem David Gans (1541-1613) čtyři století poté: odkaz raně moderního židovského historika a vědce[5].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b POLÁK, Josef. David Gans – pokrokový dějepisec XVI. století. Věstník ŽNO. 10. 1951, roč. XIII, čís. 42, s. 504. Přetištěný výňatek z Českožidovského kalendáře č. 28/1934. 
  2. ↑ a b http://www.jewishencyclopedia.com/articles/6506-gans-david-ben-solomon-ben-seligman
  3. ↑ DAVIS, Joseph M. Jom Tov Lipmann Heller (1578–1654). Portrét rabína. Praha: Sefer, 2011. ISBN 978-80-85924-63-3. S. 378. 
  4. ↑ https://www.ceskatelevize.cz/porady/11346681886-vytrzeno-z-metropole/222411033130037/ seriál reportáží Vytrženo z Metropole, Židovská Praha 2022, čas 6:35
  5. ↑ Archivovaná kopie. pcjs.ff.cuni.cz [online]. [cit. 2013-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-02. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jiřina Šedinová: David Gans - Pražský renesanční židovský historik. Praha 2016
  • SADEK, Vladimír. Kabala a pražská judaika. Praha: Malvern, 2018. ISBN 978-80-7530-152-9. Kapitola David Gans, historik a astronom pražského ghetta, s. 145-147. 
  • Gans, David ben Šlomo. Ratolest Davidova. Z hebrejského originálu podle prvního vydání, vytištěného roku 1592 v Praze, přeložila a předmluvu napsala Jiřina Šedinová, poznámkami opatřili Daniel Boušek a Pavel Sládek. Praha : Academia, 2016 (Judaica, sv. 20). ISBN 978-80-200-2535-7.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=David_Gans&oldid=22687571“