Portál:Novověk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Novověk je historické období, které je vymezeno zhruba od začátku 16. století (humanismus, církevní reformátoři a novodobé náboženské konflikty, první významné zámořské objevy a počátek kolonizace) do 19. století (někdy se též udává počátek Velké francouzské revoluce či první světová válka). Během novověku začaly evropské státy procházet technologickým a společenským vývojem, který ve svém důsledku vedl k velkému rozkvětu evropských věd i umění a nebývalému růstu moci velkých evropských států. Evropské národy začaly objevovat nová území, dobývat je a tyto oblasti následně kolonizovat. Od 16. století také probíhají velké náboženské konflikty, které posléze vyvrcholí třicetiletou válkou, během níž zahyne téměř třetina evropské populace. Zbytek světa se stále častěji dostává do konfliktu se vzmáhajícími se evropskými velmocemi, které do konce 19. století ovládnou značnou část zemského povrchu. V mnohých evropských státech se začíná utvářet silná centralizovaná vláda, kde je většina nejdůležitějších pravomocí v rukách jednoho panovníka. Tento systém se nazývá absolutismus. V době novověku vzniklo či se dále vyvíjelo množství uměleckých i filozofických směrů a stylů, v umění tedy například hrají velkou roli renesance, baroko, rokoko a empír, ve filozofii pak humanismus, osvícenství nebo později romantismus. Evropská civilizace v tomto období dosáhla značného hospodářského, technologického a mocenského náskoku před státy z jiných civilizací, což umožnilo evropským mocnostem stále více posilovat svůj vliv v ostatních částech světa a vyústilo až v získání velkých oblastí Ameriky, Asie, Austrálie a Afriky pod jejich kontrolu. Více...

ČLÁNEK

Leonardo da VinciDáma s hranostajem

Renesance (též renezance) je umělecký sloh a historická epocha trvající od 14. do 16. století. Vyznačoval se mimo jiné zesvětštěním, individualismem a návratem k antice. Též je úzce spjat s humanismem.

Pojem znovuzrození (rinascenza) byl poprvé užit pro období rozkvětu umění a vědy, které začalo ve 13. století v Itálii, italským historikem Giorgiem Vasarim v roce 1550. Pojem renesance je francouzský překlad užitý francouzským historikem Jules Micheletem a dále rozšířený švýcarským historikem umění Jacobem Burckhardtem v 19. století. Počátky renesance jsou obvykle kladeny do střední Itálie na přelomu 13. století a 14. století z Antiky. Její kolébkou bylo jednoznačně město Florencie. Od 12. století vzrůstala v mnoha městech ve střední a severní Itálii prosperita obyvatelstva, způsobená především rozvojem námořního obchodu (Pisa, Janov), později též bankovnictví (půjčování peněz – Florencie) a řemeslné výroby (Florencie, Lucca).

V jednotlivých druzích umění vznikaly nové prvky, ale některé rysy byly pro renesanci, ať již jako epochu, nebo pro umění, které vytvářel renesanční člověk, společné. K typickým rysům renesance patří také některé z antiky př.: zdobené mramorové sloupy, římsy, arkády, kupole nad chrám atd.

Více...

ArchivPřipravované

OSOBNOST

Portrét papeže Urbana VIII. od Lorenza Berniniho

Gian Lorenzo Bernini (Giovanni Lorenzo Bernini, [džovanny lorenco bernýny]) (7. prosince 1598 Neapol28. listopadu 1680 Řím) byl italský barokní architekt, sochař a malíř. Dotvořil Svatopetrské náměstí před bazilikou sv. Petra ve Vatikánu. Jeho sochy se staly vzorem pro evropské barokní sochaře, často ovšem vzorem nedostižným. Bernini byl pro baroko podobně jako Michelangelo pro renesanci revolučním mistrem, jenž ukázal svému okolí cestu.

Otec Berniniho, Pietro Bernini, byl sochařem původem z Florencie, který pracoval u neapolského dvora. Oženil se s Angelicou Galanteovou, s kterou se seznámil během tamějšího pobytu. Roku 1605 nebo 1606 se rodina přestěhovala do Říma, kde byl Pietro Bernini pověřen papežem Pavlem V. výzdobou kaple Paolina v bazilice Panny Marie Sněžné. Gian Lorenzo zde tvořil svá díla již od útlého věku, částečně také na zakázky papežské rodiny. Jeho prvním patronem byl kardinál Scipione Borghese. Papež Urban VIII. jej považoval za svého přítele a roku 1629 jej jmenoval architektem Sv. Petra a superintedantem veřejných prací v Římě (pouhé čtyři dny po smrti dosavadního architekta baziliky – Carla Maderny). 15. května roku 1639 se Bernini oženil s nemajetnou Caterinou Teziovou (jí bylo 22 let a Berninimu 40), dcerou právníka; narodilo se jim 11 dětí – devět z nich přežilo své rodiče (3. srpna 1657 se narodil Domenico Bernini, který později sepsal otcův životopis). Rodina bydlela na Via della Mercede. Dle dochovaných pramenů se jednalo o spokojené manželství. Caterina zemřela roku 1673, sedm let před Giano Lorenzem.


Více...

KATEGORIE

NOVÉ ČLÁNKY

ZAJÍMAVOSTI

Víte, že...
  • První žena v řadách španělské armády Agustina de Aragón (1786 - 1857) dosáhla na konci své vojenské služby v roce 1814 hodnosti kapitána?
  • Saský král Fridrich August III. byl jedním z nejsportovněji založených panovníků? Spolu se svou rodinou podnikal náročné pěší túry a chodil bruslit na veřejné brusliště Carola u Velké zahrady v Drážďanech.
  • Jedna z nejlepších a nejodvážnějších jezdkyň 19. století, rakouská císařovna Alžběta, přestala v roce 1882 ze dne na den jezdit na koni, kvůli zdravotním a psychickým potížím?
ArchivPřipravované

VYBRANÝ OBRÁZEK

Portrét předposledního polského krále z Jagellonské dynastie Zikmunda I. Starý.

Zikmund I. vládl v letech 15061548


ArchivPřipravované

POJMY A DŮLEŽITÉ UDÁLOSTI NOVOVĚKU

Státy a říše:

INFORMACE

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Novověk na Wikimedia Commons
  • Portál byl založen společnou prací členů WikiProjektu Historie.
  • Pokud založíte nový článek týkající se novověku, připište ho prosím do sekce NOVÉ ČLÁNKY.
  • Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Novověk}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.