Portál:Novověk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Novovek2.jpg

Behaims Erdapfel.jpg

Novověk je historické období, které je vymezeno zhruba od začátku 16. století (humanismus, církevní reformátoři a novodobé náboženské konflikty, první významné zámořské objevy a počátek kolonizace) do 19. století (někdy se též udává počátek Velké francouzské revoluce či první světová válka). Během novověku začaly evropské státy procházet technologickým a společenským vývojem, který ve svém důsledku vedl k velkému rozkvětu evropských věd i umění a nebývalému růstu moci velkých evropských států. Evropské národy začaly objevovat nová území, dobývat je a tyto oblasti následně kolonizovat. Od 16. století také probíhají velké náboženské konflikty, které posléze vyvrcholí třicetiletou válkou, během níž zahyne téměř třetina evropské populace. Zbytek světa se stále častěji dostává do konfliktu se vzmáhajícími se evropskými velmocemi, které do konce 19. století ovládnou značnou část zemského povrchu. V mnohých evropských státech se začíná utvářet silná centralizovaná vláda, kde je většina nejdůležitějších pravomocí v rukách jednoho panovníka. Tento systém se nazývá absolutismus. V době novověku vzniklo či se dále vyvíjelo množství uměleckých i filozofických směrů a stylů, v umění tedy například hrají velkou roli renesance, baroko, rokoko a empír, ve filozofii pak humanismus, osvícenství nebo později romantismus. Evropská civilizace v tomto období dosáhla značného hospodářského, technologického a mocenského náskoku před státy z jiných civilizací, což umožnilo evropským mocnostem stále více posilovat svůj vliv v ostatních částech světa a vyústilo až v získání velkých oblastí Ameriky, Asie, Austrálie a Afriky pod jejich kontrolu. Více...

ČLÁNEK MĚSÍCE

Pražská defenestrace v roce 1618, stojící na počátku třicetileté války, mědirytina z Theatrum Europaeum

Třicetiletá válka byl evropský konflikt probíhající v Evropě v letech 16181648. Považuje se za vyvrcholení náboženských sporů v Evropě, které započaly vystoupením Martina Luthera a následným započetím reformace. Přestože válka začala původně jako náboženský konflikt, postupem času se ukázaly být dominantními zájmy mocenské. Válka dosáhla takových rozměrů, že evropská populace klesla během jejího trvání o necelou třetinu. Během bojů vzal také za své koncept žoldnéřských armád, jejichž místo nahradily armády národní. Konflikt se rozděluje do několika fází, první z nich je Česko-falcká válka probíhající v letech 16181623, dále Dánská válka (16251629), poté Švédská válka (16301635) a nakonec Švédsko-francouzská válka (16351648). Po konci války se zásadně proměnila mocenská situace v Evropě. Novou velmocí se stalo Švédsko, naopak Svatá říše římská se de facto rozdělila na menší nezávislé státy. Další ztrátu významné pozice v Evropě utrpělo Španělsko, které zachvátil politický i hospodářský úpadek. Avšak nejvýznamnějším státem se stala Francie, která si následující půl století měla podržet post nejvýznamnější mocnosti na kontinentu.

Více...

ArchivPřipravované

OSOBNOST MĚSÍCE

Portrét papeže Urbana VIII. od Lorenza Berniniho

Gian Lorenzo Bernini (Giovanni Lorenzo Bernini, [džovanny lorenco bernýny]) (7. prosince 1598 Neapol28. listopadu 1680 Řím) byl italský barokní architekt, sochař a malíř. Dotvořil Svatopetrské náměstí před bazilikou sv. Petra ve Vatikánu. Jeho sochy se staly vzorem pro evropské barokní sochaře, často ovšem vzorem nedostižným. Bernini byl pro baroko podobně jako Michelangelo pro renesanci revolučním mistrem, jenž ukázal svému okolí cestu.

Otec Berniniho, Pietro Bernini, byl sochařem původem z Florencie, který pracoval u neapolského dvora. Oženil se s Angelicou Galanteovou, s kterou se seznámil během tamějšího pobytu. Roku 1605 nebo 1606 se rodina přestěhovala do Říma, kde byl Pietro Bernini pověřen papežem Pavlem V. výzdobou kaple Paolina v bazilice Panny Marie Sněžné. Gian Lorenzo zde tvořil svá díla již od útlého věku, částečně také na zakázky papežské rodiny. Jeho prvním patronem byl kardinál Scipione Borghese. Papež Urban VIII. jej považoval za svého přítele a roku 1629 jej jmenoval architektem Sv. Petra a superintedantem veřejných prací v Římě (pouhé čtyři dny po smrti dosavadního architekta baziliky – Carla Maderny). 15. května roku 1639 se Bernini oženil s nemajetnou Caterinou Teziovou (jí bylo 22 let a Berninimu 40), dcerou právníka; narodilo se jim 11 dětí – devět z nich přežilo své rodiče (3. srpna 1657 se narodil Domenico Bernini, který později sepsal otcův životopis). Rodina bydlela na Via della Mercede. Dle dochovaných pramenů se jednalo o spokojené manželství. Caterina zemřela roku 1673, sedm let před Giano Lorenzem.


Více...

KATEGORIE

NOVÉ ČLÁNKY

ZAJÍMAVOSTI

Víte, že...
  • První žena v řadách španělské armády Agustina de Aragón (1786 - 1857) dosáhla na konci své vojenské služby v roce 1814 hodnosti kapitána?
  • Saský král Fridrich August III. byl jedním z nejsportovněji založených panovníků? Spolu se svou rodinou podnikal náročné pěší túry a chodil bruslit na veřejné brusliště Carola u Velké zahrady v Drážďanech.
  • Jedna z nejlepších a nejodvážnějších jezdkyň 19. století, rakouská císařovna Alžběta, přestala v roce 1882 ze dne na den jezdit na koni, kvůli zdravotním a psychickým potížím?
ArchivPřipravované

VYBRANÝ OBRÁZEK

Karel Svoboda Defenestrace.jpg
Výjev ze "třetí" pražské defenestrace (23. května 1618) podle představ malíře Karla Svobody


ArchivPřipravované

POJMY A DŮLEŽITÉ UDÁLOSTI NOVOVĚKU

Státy a říše:

INFORMACE

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Novověk na Wikimedia Commons
  • Portál byl založen společnou prací členů WikiProjektu Historie.
  • Pokud založíte nový článek týkající se novověku, připište ho prosím do sekce NOVÉ ČLÁNKY.
  • Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Novověk}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.