Zikmund I. Starý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zikmund I. Starý
Litevský velkokníže
Polský král
Zygmunt I Stary.jpg
Zikmund I. Starý na obrazu Jana Matejky.
Doba vlády 1506–1548
Korunovace 24. ledna 1507
Narození 1. listopadu 1467
Úmrtí 1. dubna 1548
Pochován Wawel
Předchůdce Alexandr Jagellonský
Nástupce Zikmund II. August
Manželky Barbora Zápolská
Bona Sforza
Potomci Zikmund II. August
Anna Jagellonská
Kateřina Jagellonská
Isabela Jagellonská
Dynastie Jagellonci
Otec Kazimír IV. Jagellonský
Matka Alžběta Habsburská
Podpis Autograph-ZygmuntStary.png

Zikmund I. Starý (1. listopadu 14671. dubna 1548), syn Kazimíra IV. Jagellonského a Alžběty Habsburské, byl polským králem a litevským velkoknížetem v letech 1506–1548.

Život[editovat | editovat zdroj]

Zikmund zpočátku usiloval o nástupnictví po svém nejstarším bratrovi českém a uherském králi Vladislavu Jagellonském. Smlouvami ve Vídni z roku 1515 rezignoval na nástupnického práva v Uhrách ve prospěch Habsburků. Za to se císař Maximilián I. Habsburský musel vzdát spojenecké smlouvy s velikým knížetem moskevským Vasilijem III. a případné podpory řádu německých rytířů v Prusku, s nímž měl Zikmund spory.

Listinou z 27. listopadu 1499 získal od svého bratra Vladislava jako léno Hlohovské knížectví.[1] Poté získal v prosinci 1501 také Opavské knížectví, vykoupené od Jánoše Korvína,[2] a v září 1504 byl jmenován nejvyšším královským místodržitelem Slezska.[1]

Vedl tři války s Moskvou v letech 1507–1508, 1512–1522 a 1534–1537, během nichž Litva přišla mimo jiné o strategický důležitý Smolensk (1514).

Roku 1519 vstoupil do války s řádem německých rytířů, v jehož čele stál jeho synovec Albrecht Hohenzollernský. Ten přijal roku 1525 luteránskou reformaci, Prusy sekularizoval a složil za ně Zikmundovi lenní slib. V letech 1526–1529 přivtělil do polského státu dosud samostatné mazovské vévodství, kde zemřel poslední piastovský vládce Jan IV. Roku 1537 musel čelit odboji šlechty, které nakonec ustoupil.

Za Zikmundovy vlády došlo ke kulturnímu rozkvětu Polska v duchu renesance, jejíž nástup byl spojen s královou druhou chotí Bonou Sforza. Společně s ní přišlo k polskému dvoru i její početné dvořanstvo. Následný společenský život na královském dvoře se stal vzorem i pro společnost z vyšších polských kruhů. Královna nezůstala jen u toho a začala zvát do Polska ty nejvýznamnější architekty a umělce.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

V době nástupu na trůn byl svobodný, přestože mu bylo již téměř čtyřicet let a měl pouze nemanželské potomky (s dlouholetou milenkou Kateřinou Telničankou).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice : Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 141-142.  
  2. ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha : Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 125.  
Předchůdce:
Alexandr Jagellonský
Znak z doby nástupu Polský král
15061548
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Zikmund II. August
Předchůdce:
Vladislav II. Jagellonský
(součást korunních statků)
Znak z doby nástupu Opavský kníže
15011511
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Vladislav II. Jagellonský
(součást korunních statků)


Alex K Kingdom of Poland3.svg Dynastie vládnoucí v Polsku Alex K Kingdom of Poland3.svg

Anjouovci | Jagellonci | Piastovci | Přemyslovci | Valois-Angoulême | Vasové | Wettinové

Jagellonská dynastie (1386-1572)

Vladislav II. | Vladislav III. | Kazimír IV. | Jan I. Olbracht | Alexandr | Zikmund I. | Zikmund II. August