Alžběta Pomořanská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alžběta Pomořanská
Česká královna a římskoněmecká císařovna
Busta Alžběty Pomořanské v triforiu svatovítské katedrály
Busta Alžběty Pomořanské v triforiu svatovítské katedrály
Manžel Karel IV.
Korunovace 1363
Narození 1346/7
Úmrtí 14. února 1393
Hradec Králové
České královstvíČeské království České království
Pohřbena Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Předchůdce Anna Svídnická
Následník Johana Bavorská
Potomci Anna Lucemburská
Zikmund Lucemburský
Jan Zhořelecký
Dynastie Greifenové
Otec Bogislav V. Pomořanský
Matka Alžběta Polská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alžběta Pomořanská (též Eliška Pomořanská, německy Elisabeth von Pommern, 1346 nebo 134714. února 1393, Hradec Králové) byla česká královna a římská císařovna.

Byla dcerou pomořanského vévody Bogislava V. a Alžběty, dcery polského krále Kazimíra III. Velikého, a čtvrtou a poslední manželkou českého krále a římského císaře Karla IV. Lucemburského.

Svatba a korunovace[editovat | editovat zdroj]

S Alžbětou se Karel IV. oženil necelý rok po smrti své třetí manželky Anny Svídnické mimo jiné z diplomatických důvodů: s úmyslem rozbít protilucemburskou opozici vedenou rakouským vévodou Rudolfem IV. Habsburským, k níž patřil uherský král Ludvík I., polský král Kazimír, dánský král Valdemar a vévoda Bogislav Pomořanský.

Karel si už takříkajíc zvykl, že své sňatky vždy uzavíral z politických důvodů. Sňatkem s Alžbětou se vlastně bezbolestně zbavil opozice. Honosná svatba se konala 21. května 1363 v Krakově. Alžbětě bylo v době sňatku šestnáct let, Karlovi 47. Necelý měsíc po svatbě, 18. června 1363, byla Alžběta v Praze slavnostně korunována českou královnou z rukou arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Stalo se tak ovšem až tři dny poté, co byl českým králem korunován dvouletý syn Karla a Anny Svídnické, Václav IV. Karel tak zajistil právní nezpochybnitelnost Václavova nástupnictví a vyloučil tak případné nároky na trůn ze strany potomků nové královny. 1. listopadu 1368 byla královna Alžběta v Římě z rukou papeže bl. Urbana V. korunována na římskou císařovnu.

Císařovna Alžběta[editovat | editovat zdroj]

Pečeť Alžběty Pomořanské

Od svých předchůdkyň se Alžběta odlišovala ve více směrech. Byla popisována jako urostlá žena silné postavy a kypící zdravím, po svém otci Bogislavovi rázná, sebevědomá a cílevědomá. Byla nejplodnější z Karlových manželek a během manželství mu porodila šest dětí, z toho čtyři syny – víc než jeho tři předchozí manželky dohromady. V roce 1366 se narodila dcera Anna, pozdější anglická královna, 14. února 1368 se v Norimberku narodil císařův třetí syn Zikmund. Na Pražském hradě se v červnu 1370 narodil Alžbětě druhý syn Jan, pojmenovaný po Janovi Lucemburském. Tamtéž se 13. března 1372 narodil další syn Karel. V roce 1373 Alžběta porodila dceru Markétu, později provdanou za norimberského purkrabího Jana III. z Hohenzollernu. V srpnu 1377 se narodil poslední syn Jindřich, rok před smrtí Karla IV.

Karel a Alžběta měli zřejmě harmonické manželství, ostatně nejsou zprávy o tom, že by některé z Karlových manželství problémové bylo. V roce 1371 byl Karel vážně nemocen a Alžběta vykonala pěší pouť z Karlštejna ke katedrále sv. Víta v Praze, aby se modlila za jeho zdraví a na podporu své žádosti přinesla četné dary. Její zřejmě vřelý vztah ke Karlovi se stal vděčným námětem uměleckých děl jako např. Noc na Karlštejně.

Vdova[editovat | editovat zdroj]

Alžběta těžce snášela skutečnost, že Karel oproti jejím dětem upřednostňuje svého syna z předchozího manželství Václava. Dokonce i po Karlově smrti v roce 1378 měla zato, že její synové, princové Zikmund a Jan Zhořelecký, zůstávají v pozadí (svého nejstaršího syna Zikmunda vehementně podporovala ve snahách o získání uherské koruny). Na běh příštích věcí ale pravděpodobně velký vliv neměla.

Alžběta Pomořanská zemřela 14. února 1393 v ústraní na svém sídle ve věnném městě českých královen Hradci Králové. Byla pochována v královské hrobce v katedrále svatého Víta po boku císaře Karla IV.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

∞ 1385 Marie Uherská
∞ 1408 Barbora Celjská

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KAVKA, František. Čtyři ženy Karla IV. Královské sňatky. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2002. 189 s. ISBN 80-7185-493-X. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 14. 
  • SPĚVÁČEK, Jiří. Karel IV. Život a dílo (1316–1378). Praha: Nakladatelství Svoboda, 1980. 721 s. 
  • SPĚVÁČEK, Jiří. Václav IV. 1361-1419. K předpokladům husitské revoluce. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 773 s. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 70–71. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Anna Svídnická
Znak z doby nástupu Císařovna Svaté říše římské
1363 - 1378
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Barbora Celjská
Předchůdce:
Anna Svídnická
Znak z doby nástupu Česká královna
1363 - 1378
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Johana Bavorská
Předchůdce:
Anna Svídnická
Znak z doby nástupu Německá královna
1363 - 1378
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Johana Bavorská