Zikmund III. Vasa
| Zikmund III. Vasa | |
|---|---|
| král polský, švédský, velkokníže litevský | |
.jpg)
| |
| Zikmund III. Vasa (asi 1590) | |
| Doba vlády | 1587–1632 (Polsko) 1592–1599 (Švédsko) |
| Korunovace | 27. prosinec 1587 (Polsko) 19. únor 1594 (Švédsko) |
| Narození | 20. června 1566 |
| zámek Gripsholm, Mariefred, Švédsko | |
| Úmrtí | 19. dubna 1632 (ve věku 65 let) |
| Varšava | |
| Pohřben | Wawel |
| Manželka | I. Anna Habsburská |
| II. Konstance Habsburská | |
| Rod | Vasovci |
| Otec | Jan III. Švédský |
| Matka | Kateřina Jagellonská |
| Podpis | 
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zikmund III. Vasa či Zikmund Švédský (polsky Zygmunt III Waza, švédsky Sigismund III Vasa, latinsky Sigismundus III Vasa; 20. června 1566 zámek Gripsholm, Mariefred, Švédsko – 30. dubna 1632 Varšava, dnes Polsko) byl polský král, litevský velkokníže a švédský král z dynastie Vasovců. Polsko-litevskému soustátí vládl v letech 1587 až 1632, Švédsku vládl od roku 1592 do sesazení svým strýcem Karlem IX. a švédskými stavy roku 1599.
Vláda[editovat | editovat zdroj]
Byl synem švédského krále Jana III. a jeho první manželky Kateřiny Jagellonské. Zikmund byl zvolen vládcem Republiky obou národů a hledal cestu, jak vytvořit personální unii Polska a Švédska. Na nějakou dobu se mu to v roce 1592 povedlo.
Po svém svržení ze švédského trůnu v roce 1599 strávil většinu času snahou dobýt ho pro sebe zpátky. Jeho svržení ze švédského trůnu vyvolalo řadu polsko-švédských dynastických válek, v nichž se on a jeho nástupci neúspěšně snažili o znovusjednocení obou zemí pod jednou vládou.
V Polsku je Zikmund Vasa poněkud kontroverzní postavou. Jeho dlouhá vláda je spojena se zlatou dobou Republiky obou národů, zároveň se ale během této doby začaly objevovat znaky jejího úpadku.
Tituly[editovat | editovat zdroj]
- Latinsky: Sigismundus Tertius Dei gratia rex Poloniæ, magnus dux Lithuaniæ, Russiæ, Prussiæ, Masoviæ, Samogitiæ, Livoniæque, necnon Suecorum, Gothorum Vandalorumque hæreditarius rex.
- Česky: Zikmund III., z Boží vůle král polský, velkokníže litevský, ruský, pruský, mazovský, žmuďský, livonský a také dědičný král Švédů, Gótů a Vandalů.
Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]
4. května roku 1592 ve Vídni uzavřel sňatek per procura (Zikmunda zastupoval litevský maršálek Albrecht Radziwiłł) s Annou Habsburskou. Vlastní svatba, spojená s Anninou korunovací polskou královnou, se uskutečnila 31. května téhož roku v Krakově.
Z manželství Anny a Zikmunda vzešlo pět dětí, jediný Vladislav se však dožil dospělosti.
- Anna Marie Vasa (1593–1600).
- Kateřina Vasa (1594).
- Vladislav IV. Vasa (1595–1648) – od roku 1632 polský král a velkokníže litevský, v letech 1610–1613 zvolený ruský car, do roku 1634 titulární car Ruska.
- Kateřina Vasa (1596–1597).
- Kryštof Vasa (1598).
Při porodu posledního syna Anna zemřela. Její manžel se sedm let poté, v roce 1605, oženil s její o patnáct let mladší sestrou Konstancí. Z manželství Konstance a Zikmunda III. vzešlo sedm potomků, dva z nich však zemřeli v útlém věku:
- Jan Kazimír (1607–1608),
- Jan Kazimír II. Vasa (1609–1672), panoval v letech 1648–1668,
- Jan Albert Vasa (1612–1634),
- Karel Ferdinand Vasa (1613–1655),
- Alexandr Karel Vasa (1614–1634),
- Anna Konstance (1616–1616),
- Anna Kateřina Konstance Vasa (1619–1651).
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sigismund III Vasa na anglické Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zikmund III. Vasa na Wikimedia Commons - Galerie Zikmund III. Vasa na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Štěpán Báthory |
|
Polský král a litevský velkokníže 1587–1632 |
|
Nástupce: Vladislav IV. Vasa |
| Předchůdce: Jan III. Švédský |
|
Švédský král 1592–1599 |
|
Nástupce: Karel IX. Švédský |
| Předchůdce: Jan III. Švédský |
|
Finský velkovévoda Sigismund 1592–1599 |
|
Nástupce: Karel IX. Švédský |
