Černihiv
| Černihiv Чернігів | |
|---|---|
 Kostel v Černigově (Троїцько-Іллінський монастир) | |
 Znak  Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°29′38″ s. š., 31°17′41″ v. d. |
| Nadmořská výška | 140 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Černihivská |
| Rajón | Černihivský |
| Administrativní dělení | 2 městské rajóny: Desňanskyj, Novozavodskyj |
  Černihiv | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 79,0 km² |
| Počet obyvatel | 282 747 (2022) |
| Hustota zalidnění | 3 579,1 obyv./km² |
| Etnické složení | Ukrajinci (přes 90 %), Rusové, Židé, Poláci |
| Náboženské složení | pravoslaví (převážně Moskevský patriarchát)[zdroj?] |
| Správa | |
| Starosta | Vladyslav Atrošenko |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +380 462(2) |
| PSČ | 14000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Černihiv (ukrajinsky Чернігів; bělorusky Чарнігаў; historicky znám především jako Černigov; rusky Чернигов; polsky Czernihów, staroslovansky; Чєрнигов) je staroslovanské město na území dnešní Ukrajiny v regionu Polesí v severní části země, v minulosti bylo hlavním městem Černigovského knížectví[1]. Město leží na řece Desna (levý přítok Dněpru). Černihiv je centrem rozlehlé Černihivské oblasti a Černihivského rajónu. Samotné město je rozděleno na 2 rajóny (Desňanský, Novozavodský). V lednu 2022 zde žilo 282 747 obyvatel. V roce 2022 získalo čestný titul Město-hrdina Ukrajiny.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Černihiv je jedním z nejstarších slovanských měst; první písemná památka je z roku 907, sídlo však existovalo již v předešlém století. V dobách Kyjevské Rusi byl sídlem Černigovského knížectví (1024–1036 a 1054–1263). Roku 1239 byl dobyt, vyrabován a pobořen Mongoly. V 60. letech 13. století přešel k Brjanskému knížectví, s nímž od 14. století patřil střídavě Litvě, Polsku a Moskevskemu knížectví. Od roku 1801 byl centrem Černigovské gubernie Ruského impéria, od roku 1932 pak sídlem Černihivské oblasti Ukrajinské SSR.
.jpg)
Ruská invaze 2022
[editovat | editovat zdroj]Dne 25. února začal první ruský útok na město. 5. března 2022 byly na město svrženy tři letecké bomby FAB-500, jeden bombardér Su-34 byl sestřelen. Pokračovala ruská likvidace města systematickým ničením jeho architektury a infrastruktury, která skončila až vytlačením okupantských vojsk z území severní Ukrajiny. Podle černihivského starosty Vladyslava Atrošenka byla ke konci března 2022 většina zástavby poškozena.[2]
Dne 19. srpna 2023 provedly Ozbrojené síly Ruské federace raketový útok na centrum města, jehož následkem zahynulo 7 civilistů, včetně šestileté dívky, a dalších 144 osob utrpělo zranění.[3] Při raketovém útoku v dubnu 2024 pak zemřelo 17 lidí, dalších asi 60 bylo zraněno.[4]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Do března 2022 bylo ve městě množství sakrálních památek od velmi cenných kostelů z 11. století až po ukrajinské baroko a empír.
- Katedrála Proměnění Páně z 11. století, nejstarší katedrála Kyjevské Rusi
- Jelecký monastýr Nanebevzetí Panny Marie, jeden z nejstarších klášterů na Ukrajině
- Trojický monastýr
Hospodářství a doprava
[editovat | editovat zdroj]Ve městě funguje pivovar, podle něhož se jmenuje značka Černihivske, dnes součást koncernu SAN InBev.
Černihiv je největším městem na dnes uzavřené silniční i železniční trase Kyjev–Bělorusko. Leží na železničním úseku Nižyn–Homel, kudy do roku 2022 projížděly rychlíky spojující Ukrajinu s Minskem a Petrohradem; odbočuje zde trať do Slavutyče a k Černobylské jaderné elektrárně. Ve městě je provozována trolejbusová doprava.
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- Město leží na stejné zeměpisné šířce jako Londýn, Saratov, Stonehenge.
- Ve stejné délce s Homelem, hlavním městem království Svazijského – Mbabane a geometrickým středem na Ukrajině, sídlem městského typu Dobrovelyčkivka
- 1. místo v žebříčku nejvíce šetrných měst k životnímu prostředí na Ukrajině
- Den města – 21. září
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]Ve městě se narodili např.:
- Pavel Axelrod, menševik
- Oleh Ljaško, ukrajinský politik
- Vladimir Antonov-Ovsejenko, bolševický vůdce a diplomat
- Sergej Platonov, historik
- Anatolij Rybakov, ruský spisovatel
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Ve zdejším leteckém učilišti se vyučil letcem budoucí kosmonaut Leonid Ivanovič Popov.[5]
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Kostel svaté Paraskevy z počátku 13. století
Spaso-preobraženskyj sobor z 11. století
Uspenská katedrála
Hotel Desná
Černihiv městská rada
Kostel svaté Kateřiny
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ FELDBRUGGE, Ferdinand J. M. A History of Russian Law: From Ancient Times to the Council Code (Ulozhenie) of Tsar Aleksei Mikhailovich of 1649. [s.l.]: BRILL 1117 s. Dostupné online. ISBN 978-90-04-35214-8. (anglicky) Google-Books-ID: TDI9DwAAQBAJ.
- ↑ Černihiv je zničený, oznámil starosta města. Rusové se pokusili ovládnout nedaleký Slavutyč. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-03-26. Dostupné online.
- ↑ WATERHOUSE, James; WRIGHT, George. Chernihiv: Russian missile strike kills seven and injures 144, Ukraine says. BBC News [online]. BBC, 2023-08-20 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČTK. Rusové zabili v Černihivu nejméně sedmnáct lidí, zraněných je přes šedesát. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2024-04-18]. Dostupné online.
- ↑ CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha: Práce, 1987. Kapitola Čtvrtá základní, s. 124.
