Černovická oblast

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Чернівецька область
(Černivecka oblasť)
Regiunea Cernăuți
Vlajka
Vlajka
Znak
Znak
Geografie
Chernivtsi in Ukraine (claims hatched).svg
Hlavní město Černovice
Souřadnice
Rozloha 8097 km2
24. místo v rámci Ukrajiny km²
Časové pásmo +3
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 904 423 (2006)
24. místo v rámci Ukrajiny
Hustota zalidnění 113 ob./km²
Jazyk ukrajinština, rumunština, ruština
Národnostní složení Ukrajinci 75 %, Rumuni a Moldavané 20 %, mnoho malých menšin
Náboženství pravoslavné křesťanství
Správa regionu
Nadřazený celek UkrajinaUkrajina Ukrajina
Druh celku oblast
Podřízené celky 11 rajónů (pайон)
gubernátor Mychajlo Mykolajovyč Papijev
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba +380-37

Černovická oblast (ukrajinsky Чернівецька область, Černivecka oblasť; rumunsky Regiunea Cernăuți) je nejmenší z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v západní části země pod Karpatským pohořím a je utvořena ze starých moldavských území: severní Bukoviny, severní Besarábie a malého výplňkového území mezi nimi. Na jihu sousedí s Rumunskem a Moldávií, na severu s historickými zeměmi Halič a Podolí, resp. s Ivanofrankovskou, Tarnopolskou, Chmelnyckou a Vinnyckou oblastí.

V současné době zde žije přes 900 000 lidí, převážně Ukrajinců a Rumunů. Sídlem správy jsou Černovice, historické centrum Bukoviny.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Historická území tvořící Černovickou oblast: severní Bukovina, Herca, severní Besarábie

Černovická oblast byla ustavena v rámci tehdejší Ukrajinské SSR 7. srpna 1940 poté, co severní část Bukoviny, celou Besarábii (z jejíž větší části byla vytvořena Moldavská SSR, dnešní Moldávie/Moldova) a malou část severního Moldavska (oblast okolo Hercy) z historických, etnických a strategických důvodů zabral Sovětský svaz na úkor Rumunska, jemuž území patřilo v letech 19181940. Rumunsko je pak dočasně získalo zpět (19411944); tehdy byla prakticky rozprášena zdejší početná židovská menšina. Poté se území opět stalo součástí Ukrajiny, jíž nepřetržitě náleží dosud.

Obyvatelstvo a města[editovat | editovat zdroj]

Národnostní složení[editovat | editovat zdroj]

Přestože etnická rozrůzněnost během 2. světové války a krátce po ní klesla, dodnes je oblast domovem pro mnoho národností.

Podle rumunského sčítání lidu roku 1930 žilo na území dnešní Černovické oblasti 805 642 obyvatel, z toho 47,6 % tvořili Ukrajinci, 28,2 % Rumuni, 11 % Židé, 5,7 % Rusové, 4 % Němci a okolo 1,5 % Poláci a Maďaři. V roce 2001 bylo národnostní složení následující: z 923 000 obyvatel tvořili 75,0 % Ukrajinci, 12,5 % Rumuni, 7,3 % Moldavané (tedy Rumuni a Moldavané celkem 19,8 %), 4,1 % Rusové, 0,4 % Poláci a 0,2 % Židé. Nejvíce Rumunů žije v trojúhelníku kolem Hercy, kde jejich podíl dosahuje 93 %.

Města a obce[editovat | editovat zdroj]

Hrad v Chotimi (Chotyni), mj. dějiště několika bitev Poláků s Turky
Budovy Černovické univerzity, původně rezidence bukovinsko-dalmatských metropolitů, dílo českého architekta a stavitele J. Hlávky (1882)

Tabulka předkládá přehled větších sídel Černovické oblasti; celkem se na jejím území nachází 11 měst, z toho dvě oblastního významu (tučně), 11 obcí městského typu (kurzívou), 252 obcí.

Město  Ukrajinský název  Ruský název Rumunský název Obyvatel
1. I. 2006
Černovice (Černivci)  Чернівці Черновцы Cernăuți 243 474
Storožynec Сторожинець Стородинец Storojineț 14 517
Chotim (Chotyn) Хотин Хотин Hotin 10 595
Novodnistrovsk Новодністровськ   Новоднестровск   [1] 10 268
Sokyrjany Сокиряни Сокиряны Secureni Târg 9 780
Krasnojilsk Красноïльськ Красноильск Crasna Ilschii 9 295
Hlyboka Глибока Глыбокая Adâncata 9 226
Zastavna Заставна Заставна Zastavna 8 595
Novoselycja Новоселиця Новоселица Noua Suliță 8 270
Berehomet Берегомет Берегомет Berhomete pe Siret 8 120
Kelmenci Кельменці Кельменцы Chelmenți 7 800
Kicmaň Кіцмань Кицмань Cozmeni 7 345
Vaškivci Вашківці Вашковцы Vășcăuți 5 737
Vyžnycja Вижница Вижниця Vijnița 4 917
Herca Герца Герца Herța 2 030

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Sídlo bylo založeno teprve roku 1973, a nemá tedy tradiční rumunský název.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]