Autonomní republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Autonomní republika je autonomní celek s vlastní ústavou, prezidentem, parlamentem, státními symboly a znaky. Není to však plnohodnotně nezávislá republika (není subjektem mezinárodního práva) a je politicky podřízena centrální vládě státu, na jehož území se nachází. O svých vnitřních záležitostech však rozhoduje většinou sama bez zásahů nadřazených celků. Má právo na určení úředních jazyků a vydávat vlastní zákony.

Autonomní republiky se nacházely na území bývalého Sovětského svazu, většina z nich ležela uvnitř Ruské sovětské federativní socialistické republiky a od roku 1991 jsou součástí Ruska jako republiky Ruské federace. Autonomní republiky v SSSR nesly název autonomní sovětská socialistická republika. Byly většinou zřizovány za účelem poskytnutí autonomie národnostním menšinám. Ve skutečnosti se, vzhledem k rovnoprávnosti občanů, ony národností menšiny musí dělit o moc v autonomní republice s často mnohem početnějšími Rusy nebo jiným velkým národem, ať už kvůli řízené imigraci v sovětské éře, nebo kvůli nevhodně vytyčeným hranicím.

Statut podobný autonomním republikám mělo i 13 bývalých francouzských afrických kolonií po dva roky před vyhlášením nezávislosti v roce 1960.

Seznam autonomních republik[editovat | editovat zdroj]

Zaniklé[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]