Tuva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Tuva (rozcestník).
Tuva
Республика Тыва
Тыва Республика
Tuvans Horse riding.jpg
Tuva – znak
znak
Geografie
Tuva in Russia.svg
Hlavní městoKyzyl
Souřadnice
Rozloha170 500 km²
Časové pásmoUTC+7[1]
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel307 930 (2010[2])
Hustota zalidněníParametr "hustota" (nyní s hodnotou "1,8") šablony "Infobox - region" je zastaralý. Více informací po kliknutí.1,8 obyv./km²
Jazykruština, tuvinština
Národnostní složeníTuvinci, Rusové
Náboženstvítibetský buddhismus, šamanismus, pravoslaví
Správa regionu
Nadřazený celekRuskoRusko Rusko
Druh celkurepublika Ruské federace
Vznik1944
prezident[3]Šolban Kara-ool
Označení vozidel17
Oficiální webgov.tuva.ru
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tuvinská republika.png

Tuva nebo Tuvinská republika (rusky Республика Тыва, tuvinsky Тыва Республика) je republika Ruské federace ležící na jižní Sibiři. Žije zde 307 930 obyvatel na rozloze 170 500 km². Hlavním městem je Kyzyl. Je začleněna do Sibiřského federálního okruhu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Do 18. století zemi kontrolovali Mongolové, poté ji, jako součást Vnějšího Mongolska, ovládla čchingská Čína a to až do roku 1911. Od roku 1860 začalo ruské osidlování, na základě rusko-čínské smlouvy.[zdroj?] Během čínské revoluce v roce 1911 oblast obsadila ruská vojska a Tuva se stala formálně nezávislou pod ruským protektorátem. Během ruské občanské války zemi obsadili bolševici a v roce 1921 vyhlásili nezávislou Tuvinskou lidovou republiku (Tannu Tuva). Ta trvala až do roku 1944, kdy ji anektoval SSSR. O legálnosti tohoto aktu se v Tuvě dodnes vedou spory.[zdroj?]

Tannu-Tuva, Tannu-Tuva Ulus, tuvsky Tangdy-Tyva, byl původní název Tuvské republiky vzniklé v srpnu 1921. Tento název platil až do přijetí ústavy z roku 1926. Od té doby se užíval název Tuvská aratská republika (zkr. TAR), který se do ruštiny obvykle překládal jako Tuvinskaja Narodnaja Respublika - Tuvská lidová republika.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Větší část republiky se nachází na náhorní plošině o průměrné nadmořské výšce 600 m. Tu obklopují vysoké hory – ze severní strany Západní Sajan (pohoří Sajany) a z jihu pohoří Tannu-Ola s nejvyšší horou Mongun Tajga (3 351 m). Podnebí je drsné, kontinentální, s průměrnými teplotami −32 °C v lednu a 18 °C v červenci.

Vodní zdroje[editovat | editovat zdroj]

Téměř všechny řeky náleží k povodí Jeniseje. Hlavní řekou je Horní Jenisej, jehož dvě zdrojnice Velký a Malý Jenisej se stékají v Kyzylu. Západní část Tuvy odvodňuje levý přítok Jeniseje, řeka Chemčik. Na jihu ústí řeka Tes Chem do bezodtokého jezera Uvs núr. Většina řek má horský charakter. Jezera jsou převážně ledovcového nebo tektonického původu. Nacházejí se v Tuvinské kotlině (Nojo-chol, Todža, Many-chol) a také v horách na západě Tuvy (Chindiktig-chol, Kara-chol, Sut-chol). V Tuvinské kotlině se dále nachází průtočné jezero Čagytaj s odtokem a také bezodtoká jezera Chadyn a Čeder. V Uvsunurské kotlině na hranicích s Mongolskem se kromě bezodtokého jezera Uvs núr nachází ještě průtočné jezero Tere-chol.

Obyvatelé[editovat | editovat zdroj]

Asi 82 % obyvatel tvoří turkičtí Tuvinci, Rusů je 16,3 % a mají převahu hlavně ve městech. Mezi nejrozšířenější náboženství patří tibetský buddhismus, šamanismus a pravoslaví.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Kromě zemědělství (chovu sobů, jaků a velbloudů) je rozvinuta těžba nerostných surovin (hlavně uhlí, kobalt, zlato, železná ruda), kovozpracující, dřevozpracující a potravinářský průmysl. Většina průmyslu se nachází kolem hlavního města Kyzyl a druhého největšího města Ak-Dovurak.

Tuva nemá napojení na železnici. V roce 2018 bylo ohlášeno obnovení prací na 411 km dlouhé železnici z Kyzylu do Kuragina v Krasnojarském kraji.[4]

Další města[editovat | editovat zdroj]

Ak-Dovurak, Čadan, Šagonar, Turan

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Тувинская автономная советская социалистическая республика“.
  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. Городскoe и сeльcкoe населениe пo субъектам Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2012-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-24. (rusky) 
  3. Ústava Republiky Tuva [online]. Kyzyl: Верховный Хурал (парламент) Республики Тыва [cit. 2012-04-07]. Dostupné online. (rusky) 
  4. Строительство долгожданной железной дороги Кызыл – Курагино, которая станет первой в Туве, начнется осенью РЖД-Партнер.Ру, 22. 8. 2018.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]