Sinchajská revoluce
| Sinchajská revoluce | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Ulice Šanghaje po šanghajském povstání | ||||||||||
| ||||||||||
| strany | ||||||||||
  revoluce
|
 říše Čching
|
separatisté: | ||||||||
| velitelé | ||||||||||
Sunjatsen Chuang Sing_18_dots.svg){kind=small} Li Jüan-chung
|
Süan-tchung
|
 Tögs-Ochiryn Namnansüren Thubtän Gjamccho Tsarong Kombu-Dorzhu
| ||||||||
| síla | ||||||||||
| 100 000 | 200 000 | neznámá | ||||||||
| ztráty | ||||||||||
| cca 50 000 | cca 170 000 | neznámé | ||||||||
Sinchajská revoluce nebo také První čínská revoluce je politický převrat, který se odehrál v letech 1911-1912 v Číně. Bylo svrženo císařství (mandžuská dynastie Čching) a vznikla Čínská republika.
Revoluce začala Wučchangským povstáním 10. října 1911 ve Wu-čchangu a rychle se rozšířila do patnácti provincií z osmnácti. Jejich zástupci 29. prosince 1911 vyhlásili republiku. Prozatímním prezidentem byl zvolen Sunjatsen, představitel strany Kuomintang. V únoru 1912 císař Pchu-i abdikoval. Zároveň rezignoval i Sunjatsen. Novým prezidentem byl zvolen Jüan Š’-kchaj, který inklinoval k vojenské diktatuře. Sunjatsen v dubnu 1913 proto zahájil novou revoluci, ta však byla během léta potlačena. Režim se rychle utužil, na podzim 1913 byl zakázán Kuomintang a rozpuštěn parlament. Značnou moc postupně získali také vojenští náčelníci v jednotlivých provinciích.[1][2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Čínská revoluce 1911 – 1912. leporelo.info [online]. [cit. 2017-03-16]. Dostupné online.
- ↑ Sinchajská revoluce 1911-1912, první revoluce v Číně - CoJeCo.cz - Vaše encyklopedie. www.cojeco.cz [online]. [cit. 2017-03-16]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sinchajská revoluce na Wikimedia Commons - Heslo v Britannice (anglicky)
